Domů     Pořád miluji první lásku!
Pořád miluji první lásku!
3 minuty čtení

S přibývajícími léty stále víc vzpomínám. Možná si své dětství idealizuji, nejspíš mi zůstaly jen krásné vzpomínky, ale byl to můj život, který mohu vyprávět po svém, jak to vidím já.

Odpočítejte léta a zjistíte, že jsem spatřila světlo světa v době, která radosti moc nenabízela. Ale rodiče se snažili nás děti před tím vším uchránit, jak jen to bylo možné v jejich silách.

Měla pravdu

„O všechno můžeš přijít, jen láska ti zůstane,“ říkávala mi maminka. „Lásku ti nikdo nikdy nevezme, nepřijdeš o ni, pokud se jí sama nevzdáš.“ Dneska vím dobře, že měla pravdu.

Když malotřídku tatínkovi zrušili, ještě mu zůstala místní knihovna, kterou budoval se svými předky, a divadlo. Venkovský ochotnický spolek, který se scházel, aby, jak tatínek vzpomínal, všichni na chvilku zapomněli na dobu, ve které žili. Hrávali Lucernu a Maryšu a pracovali v družstvu.

Všichni jsme hráli

Tatínek pak začal nosit z knihovny knížky, které už prý nikdo nesměl číst, ale my děti jsme o tom nikde nesměly mluvit. Knihovnu tatínkovi nakonec zrušili. Zůstalo mu divadlo a také muzicírování. Hrával se sousedy v kapele, která doprovázela nebožtíky na poslední cestě.

Po pohřbech bylo vždycky veselo. „Smutek a radost patří k životu,“ řekl mi, když mi bylo divné, jak se někdo může radovat z toho, že někdo umřel. V patnácti jsem poprvé hrála divadlo.

Už několikrát předtím jsem se prošla po jevišti v hospodě, ale tohle bylo najednou jiné.

Už jsem dospěla

Hrála jsem princeznu. A ne ledasjakou, Pampelišku, která s Honzou utekla do světa, protože pan král ji chtěl provdat za někoho, koho nechtěla. Honzu siláka hrál skutečný Honza a já se do něho zamilovala.

Tatínek tenkrát říkal ustaraně, že to divadlo nějak moc prožívám. Maminka mu to rozmlouvala: „Nech tu holku, ať pozná lásku.“

Jenže tatínek se bál, že zvlčíme, jak říkal mamince, když si myslel, že ho neslyším. Doba se uvolňovala a my s Honzou jsme jezdili do města na jedenáctiletku, která se najednou změnila na gymnázium. „Nezvlčím,“ ujišťovala jsem tatínka, když měl zase starosti. „Jsem už přece dospělá,“ dodávala jsem sebevědomě.

Snili jsme

„No právě,“ bál se tatínek. „Holka si nedá pozor a malér je na světě,“ rozumoval, když mu domlouvala i maminka. „Ale ti dva se přece mají rádi,“ argumentovala. Měla pravdu. Honza byl mojí první láskou, mojí první velkou láskou.

Plánovali jsme, jak spolu budeme žít, že budeme mít spoustu dětí, takové ty zamilované sny.

Bylo to štěstí

Doba se zase změnila a začalo přituhovat. „Měli jsme vyrazit do světa, Pampeliško,“ říkal mi Honza. Pořád mi říkal Pampeliško. Jenže já už měla pod srdcem Petra a Pavla. Dvojčata. „To už nejde,“ vzdychla jsem.

Nedovedla jsem si představit, že ve svém stavu se budu někde harcovat. Honza to věděl, zůstali jsme. Děda učil kluky na trumpetu, babička jim k tomu zpívala. A začali s dědou dávat dohromady kapelu.

Byl to šok

Prožila jsem s mým Honzou krásný život. Nebýt havárie, kdy už se nevrátil. Sedávám u okna a vyhlížím. Vlastně nevím koho. A vzpomínám. Radost a smutek patří k životu. Kde jsem to slyšela? Vzpomínám na svoji první velkou lásku.

Jiřina P. (70), Lanškroun

Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud