Byla jsem šťastná, když si syn vybral za ženu mou kolegyni. Měla jsem ji jako dceru. Ona mi však prozradila tajemství, které si vezmu do hrobu.

Svého syna jsem vychovávala sama. Vyrostl z něho báječný muž. Vždycky jsem na něj byla pyšná. Smůlu měl jen v lásce. Několikrát se zamiloval a vždycky narazil. V práci jsem se spřátelila s novou kolegyní Danou.

Tátu stejně jako můj syn nepoznala, její matka nevěděla, s kým ji má. Od osmi let se o Danu starala teta.

Velká náhoda

Jednoho dne u nás Dana zazvonila, stála za dveřmi s tím, že teta zemřela. Zůstala u nás do rána. Netrvalo dlouho a Dana s Vláďou spolu začali chodit. Mladým to klapalo, byli překrásný pár. Po roce přišla Dana s tím, že je těhotná. Vláďa byl nadšený, já taky.

Dana mi ale připadala divná. Jako by jí něco trápilo.

Tak jsem na ni jednoho dne uhodila. Byla jsem připravená na to, že ji těhotenství zaskočilo. Jenže to, co mi řekla, mi vyrazilo dech. Rozbrečela se, že byla Vláďovi nevěrná, a bojí se, že dítě není jeho.

Prý se potkala se svým bývalým přítelem, šli si spolu sednout a skončili u něj v bytě.

Rozhodla jsem

Bylo to jen jednou, druhý den mu zavolala, že to byl úlet, že je šťastně vdaná a on už je minulost. Byla jsem v šoku. První moje myšlenka patřila Vláďovi, že si tohle nezasloužil. Měla jsem na Danu vztek. Jenže co dál, jak z toho ven? Nechtěla jsem, aby se ti dva rozešli.

Viděla jsem Danu tak zoufalou, že jsem nakonec rozhodla. Budeme mlčet. Na špatné zprávy je přece vždycky času dost. Malému Jakoubkovi je dnes pět a všichni jsme z něho nadšení! Dělá nám radost! Při pohledu na něj si říkám, že lež, pokud je milosrdná, odpustí určitě i bůh.…

Marie (64), Praha