Domů     Chodím na hřbitov, abych se usmířila
Chodím na hřbitov, abych se usmířila
3 minuty čtení

Bývaly časy, kdy jsme se měli rádi, dětství jsme prožili spolu, až pak nás rozdělil život a rodinné sváry. Dnes doufám, že se duše našeho Pavla po smrti umoudří.

Dětství jsem měla krásné. Se svým bratrancem Pavlem jsme se měli rádi. Pavel byl o trochu starší, a navíc kluk z města, nikdy se ale nade mě nepovyšoval, spíš si hrál na ochránce. Hodně jsme toho společně jako děti prožily.

Naše vztahy se pokazily až v dospělosti. A nebylo to naší vinou.

Pavlova manželka se totiž absolutně nesnesla s mým mužem Janem. Jak se uviděli, do deseti minut si vjeli do vlasů. Nepomohlo nic, nakonec zbylo jediné řešení − stýkat se co nejméně. Naše rozvětvené příbuzenstvo pořádalo často různé akce a oslavy. I tam jsme dělali všechno pro to, abychom se nepotkávali.

Dědictví vše zhoršilo

A to se ještě zhoršilo, když zemřela teta Maryška, která byla bezdětná a většinu dědictví odkázala mně. Na Pavla zbylo jen málo. V tu dobu mezi námi vzplála opravdu strašlivá nenávist. A pak přišla bratrancova nemoc.

Myslela jsem si, že se Pavel díky ní změní. Kdykoli se totiž někdo z příbuzenstva ocitl ve složité situaci, ostatní se kolem něho semkli a pomáhali mu, jak to jen šlo.

Byla jsem připravená udělat pro něho maximum. A doufala jsem, že tím se naše vztahy srovnají nebo zlepší. Pavel však odmítal návštěvy, a když ležel v nemocnici, nechal mě vyhodit, když jsem za ním dorazili.

Šla jsem na hrob

Vypadalo to, že bratranec svůj boj o život nakonec vyhrál, a mně spadl kámen ze srdce. Jenže pak se najednou nemoc vrátila znovu a ve větší síle – tak, jak to rakovina umí.

Připadala jsem si, že se vnucuji, ale opravdu jsem chtěla bratranci pomoci, stepovala jsem před jejich bytem jako žebrák, ale slitování jsem se nedočkala. Pavel na mě křičel i tehdy, když bylo vidět, že má kruté bolesti. Vyhrožoval, že až zemře, nedá mi pokoj a bude mě strašit.

Samozřejmě jsem to nebrala vážně. Na posmrtný život jsem nevěřila. Cítila jsem jen lítost. O Pavlově smrti jsem se dozvěděla až zprostředkovaně a dávno po pohřbu. Jeho žena uspořádala jen malý obřad pro zvané, a mezi těmi jsme já s manželem nebyli.

Uplynulo několik dní a nedalo mi to. Šla jsem se podívat na bratrancův hrob. A v ten den jsem pochopila, že nenávist může trvat i po smrti. Na náhrobní desce se mi najednou před očima začaly objevovat nenávistné nápisy! Rychle se střídaly a mizely, a měly ohnivý okraj.

Málem jsem omdlela hrůzou. Ze hřbitova jsem utekla. Když jsem o tom řekla manželovi, nechtěl mi věřit. Další den jsme se proto vydali na hřbitov společně. Všechno se opakovalo, a bylo to ještě v horší podobě.

Můžu jen doufat

Tak jsme to nakonec vzdali. Letos to už bude pět let, co je bratranec po smrti. Za tu dobu jsem zkusila jít k jeho hrobu ještě několikrát. Protože jsem věděla, co mě čeká, už mě to tak nevystrašilo.

Zkouším to a říkám si, že čas bratrance změní. Snad se s tím věčným hněvem nesetkám i po své smrti. Doufám, že pak naše duše dojdou usmíření a budeme přáteli jako v dětství.

Ludmila (67), Olomouc

Další článek
Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.