Domů     Bojím se o svou dceru
Bojím se o svou dceru
2 minuty čtení

Moje Péťa se ocitla v nelehké životní situaci a já mám o ni velký strach. Moje dcera prostě musí žít!

Strach zabíjí! napsala mi Péťa. Přestaň si už, mami, konečně dělat zbytečné starosti. Já to přece zvládnu. Tak tohle mi píše moje dcera, která nedávno přišla o jedno prso a pravděpodobně přijde i o druhé.

Ta příšerná nemoc se prostě nechce vzdát. Ani Péťa to ale nevzdává. Přesto o ni mám hrozný strach. Kdyby to jen šlo, vzala bych tu nemoc na sebe. Stejně si vyčítám, že jsem k tomu všemu přispěla.

Byl to můj velký životní omyl

Svého muže jsem si vzala zcela neuváženě velice rychle. Ani jsem nestačila včas poznat, koho si to vlastně beru. Bohužel. Můj muž byl nebezpečný sadista, kterého bavilo lidi ve svém okolí psychicky týrat a deptat.

Já tomu dokázala jakž takž odolávat. Nejvíce to odnesla právě naše dcera. Tomu já jsem nedokázala zabránit, a to si nikdy nepřestanu vyčítat. Péťa si následky toho traumatu totiž nesla celým životem.

Pořád nemocná

Manžel Pétě neustále něco nařizoval a nakazoval. Když neudělala, co chtěl, trestal ji dalšími zákazy. Strašil ji, co všechno se stane, snažil se v ní zlomit i to málo sebevědomí, co v ní ještě zbylo.

Péťa pak z toho vždy onemocněla. Mívala potíže se žaludkem, později i se žlučníkem, často stonala s angínou. Když po jednom výstupu s tátou začala koktat, došla mi trpělivost a požádala jsem o rozvod.

Následky i v dospělosti

Koktání sice dceru přešlo, ale zdraví měla podlomené. Ani psychicky na tom dlouhou dobu nebyla nejlépe. Podceňovala se a dlouho nemohla najít partnera. Nakonec se ale zdálo, že se vše urovnalo. Vdala se, narodil se jí syn a vše se zdálo být v pořádku. Až do chvíle, kdy si našla tu malou, nenápadnou bulku.

Musí být silná

Mé dceři je teprve padesát, brzy se jí narodí první vnučka, ona prostě musí žít. Ke vzniku onkologických nemocí prý velkou měrou přispívá stres a strach, který člověk v životě prožil. A ona si toho užila víc než dost. Kvůli mně, že jsem jejího otce včas nezastavila…

Zdena R. (73), Olomouc

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může