Domů     Bojím se o svou dceru
Bojím se o svou dceru
2 minuty čtení

Moje Péťa se ocitla v nelehké životní situaci a já mám o ni velký strach. Moje dcera prostě musí žít!

Strach zabíjí! napsala mi Péťa. Přestaň si už, mami, konečně dělat zbytečné starosti. Já to přece zvládnu. Tak tohle mi píše moje dcera, která nedávno přišla o jedno prso a pravděpodobně přijde i o druhé.

Ta příšerná nemoc se prostě nechce vzdát. Ani Péťa to ale nevzdává. Přesto o ni mám hrozný strach. Kdyby to jen šlo, vzala bych tu nemoc na sebe. Stejně si vyčítám, že jsem k tomu všemu přispěla.

Byl to můj velký životní omyl

Svého muže jsem si vzala zcela neuváženě velice rychle. Ani jsem nestačila včas poznat, koho si to vlastně beru. Bohužel. Můj muž byl nebezpečný sadista, kterého bavilo lidi ve svém okolí psychicky týrat a deptat.

Já tomu dokázala jakž takž odolávat. Nejvíce to odnesla právě naše dcera. Tomu já jsem nedokázala zabránit, a to si nikdy nepřestanu vyčítat. Péťa si následky toho traumatu totiž nesla celým životem.

Pořád nemocná

Manžel Pétě neustále něco nařizoval a nakazoval. Když neudělala, co chtěl, trestal ji dalšími zákazy. Strašil ji, co všechno se stane, snažil se v ní zlomit i to málo sebevědomí, co v ní ještě zbylo.

Péťa pak z toho vždy onemocněla. Mívala potíže se žaludkem, později i se žlučníkem, často stonala s angínou. Když po jednom výstupu s tátou začala koktat, došla mi trpělivost a požádala jsem o rozvod.

Následky i v dospělosti

Koktání sice dceru přešlo, ale zdraví měla podlomené. Ani psychicky na tom dlouhou dobu nebyla nejlépe. Podceňovala se a dlouho nemohla najít partnera. Nakonec se ale zdálo, že se vše urovnalo. Vdala se, narodil se jí syn a vše se zdálo být v pořádku. Až do chvíle, kdy si našla tu malou, nenápadnou bulku.

Musí být silná

Mé dceři je teprve padesát, brzy se jí narodí první vnučka, ona prostě musí žít. Ke vzniku onkologických nemocí prý velkou měrou přispívá stres a strach, který člověk v životě prožil. A ona si toho užila víc než dost. Kvůli mně, že jsem jejího otce včas nezastavila…

Zdena R. (73), Olomouc

Související články
3 minuty čtení
Po manželově smrti se o mě příbuzní začali nečekaně zajímat. Nejdřív mě jejich starostlivost těšila, pak mi ale došlo, že to nebude jen tak. Ve svém pražském bytě žiju už dlouhá léta. S manželem jsme ho kdysi pořídili za částku, která by dnes nestačila ani na pořádné auto. Teď má hodnotu několika milionů. Pro mě ale zůstává především domovem plným vzpomínek. Jenže po manželově smrti se najednou
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka