Domů     Jak duch zloděje okradl zloděje
Jak duch zloděje okradl zloděje
3 minuty čtení

Byl to podivný pasažér, každý den ve stejnou dobu jezdil se mnou přeplněným autobusem. Až jsem najednou pochopil, že to není živý člověk.

Každý pracovní den začínal stejně! Nasoukat se do autobusu a vybojovat si v něm malé místečko. Přežít tuhle nafouklou konzervu lidských těl, a vystoupit pokud možno ve stejném stavu jako při nastoupení.

Kolikrát jsem si říkal, že by bylo lepší jezdit do práce na kole, ale v mém případě bylo k realizaci nápadu hodně daleko. Už jsem na to příliš pohodlný. Tento den začínal stejně jako ty předešlé. Všiml jsem si toho člověka už na nástupišti.

Stál na samém konci chodníku a riskoval tak, že se kalužina, ležící na žulové silnici přemístí na jeho džíny. Když konečně bus přijel, jakoby onen člověk povyskočil a přímo vlétl do prostoru, ze kterého teprve vystupovali lidi. Později jsem si ho všiml, jak se prodírá davy lidí, natěsnaných uvnitř.

Vše dělal s jakousi podivnou elegancí. Měl jsem pocit, že prostorem doslova pluje! Pokaždé nosil ty stejné šaty. Pokaždé stál na svém obvyklém místě a pokaždé se dostával od zadní části busu až do přední části. Přesvědčil jsem se o tom ve chvíli, kdy jsem stál docela blízko jeho postavy.

Chyběly mu totiž boty! Celá postava se vznášela nad obrubníkem. Bylo zvláštní, že si toho nikdo nevšiml! A pak mi došlo, že ho vidím nejspíš pouze já. Lidé byli k jeho proplouvání celým busem úplně lhostejní. Lhostejní, protože ho neviděli!

Nebyl to člověk

Proplout bez doteku celým autobusem s jinými lidmi, tlačícími se tam i ven, by snad člověk ani nedokázal. Všiml jsem si, jak vnoří své ruce do kapes některých cestujících a zmocňuje se jejich peněženek! Nikdo z okradených si ničeho nevšiml. Nikdo doteky ducha necítil.

Chtěl jsem už tolikrát zasáhnout, ale zjistil jsem, že na konečné stanici duch nechá všechny ukradené předměty ležet na zadním sedadle! Nastupoval na stanici Náměstí legií jako já, a vystupoval na Poděbradské, což bylo dvě zastávky před konečnou.

Duch byl zcela klidný, i když viděl, že ho vidím. Několikrát se na mě dokonce usmál.

Pochopil jsem

Ten den začal jako obvykle přešlapováním na zastávce a sledování ducha, vznášejícího se nad obrubníkem. Oba jsme nastoupili, duch zadními dveřmi, já prostředními. Duch začal ihned svoji zábavu. Na stanici Novoměstská nastoupil revizor! Sáhl jsem si do kapsy a krev mi vystydla v žilách.

Někdo mi peněženku i s průkazkou ukradl. Ještě na zastávce jsem ji měl! Teď mi hrozila pokuta. Někdo mě musel okrást uprostřed autobusu. Duch to být nemohl, protože se stále pohyboval v zadních prostorách vozu. Otáčel jsem se kolem sebe, až jsem nakonec znehybněl ve strnulé poloze.

Smutnému osudu neuniknu. Revizor došel až ke mně. A tehdy mě napadla ještě jedna možnost, jak se zachránit. Vsadil jsem na ducha! Řekl jsem revizorovi, těsně před stanicí Poděbradská, že mám peněženku i s legitimací na zadním sedadle busu.

S nevěřícně kroutící hlavou prošel už poloprázdným autobusem zpátky dozadu. A vsadil jsem správně! Ležela tam moje peněženka! Duch okradl zloděje.

S úsměvem jsem podal průkazku revizorovi a vzpomněl si na přísloví, že zloději, který okrade zloděje, bude odpuštěno na sto let…! Duch se už v buse neobjevil.

Petr (54), Pardubice

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika