Domů     Vnučka si mě našla
Vnučka si mě našla

Kdysi jsem udělala hroznou věc. A to, že jsem byla mladá, mě vůbec neomlouvá. Celý život žiju s pocitem viny. Nakonec ke mně byl ale osud velice přívětivý.

Snažím se trochu uklidnit, ale moc mi to nejde. Zítra je Štědrý den a já ještě nemám nic připraveno. Ještě před pár minutami jsem si totiž myslela, že je to úplně jedno, protože Vánoce stejně slavit nebudu. Nemám s kým.

Moji dva synové tráví svátky na horách se svými partnerkami. A to, že jsem doma úplně sama, je jim celkem jedno. Nakonec naše vztahy nejsou příliš vřelé ani během roku. Někdy si říkám, že je to moje chyba.

Asi jsem jim nedokázala dát tu pravou mateřskou lásku, tu opravdovou rodinnou pohodu a zázemí. Mám v sobě nějaký blok a neumím to. Ale teď zavolala Adélka, že zítra přijde. Připadá mi to jako neuvěřitelný sen. Moje vnučka, dcera mé Marušky, kterou prakticky vůbec neznám.

Byla jsem moc mladá

Byla jsem hloupá a dost nezodpovědná puberťačka. Zamilovala jsem se do spolužáka a brzy s ním otěhotněla. Bylo mi pouhých šestnáct let. Chvíli jsem se to snažila před světem tajit, ale těhotenství nešlo skrývat dlouho. A tak vše nakonec prasklo.

Rodiče byli zoufalí, ale na potrat už bylo pozdě. Také nastávající tatínek se zrovna nepochlapil a snažil se s pomocí rodičů ze vší zodpovědnosti vycouvat. Mně tehdy přišlo krásné být v roli nastávající maminky.

Dál jsem si ale už svůj život s dítětem nedokázala představit. Nakonec za mě stejně jednali rodiče.

Nedokázala jsem se vzepřít

Rodiče mě přinutili k tomu, že dítě hned po porodu dám k adopci. Byla jsem strašně zmatená. Doopravdy jsem nevěděla, co vlastně chci. Navíc mi moje máma vůbec nevěřila, že bych se o dítě dokázala postarat.

Prý to není jako hrát si s panenkami. A ona s tátou že se o nechtěné vnouče také starat nebudou moci. Byla jsem bezradná a nakonec s adopcí souhlasila. Už v té chvíli jsem ale někde uvnitř cítila, že dělám neomluvitelnou chybu.

Byla tak sladká

Nikdy nezapomenu na okamžik, kdy Maruška poprvé zaplakala a pak mi ji položili na břicho. Z porodnice jsem však už šla sama s mámou. Jako by se ve mně něco zlomilo. Pořád se mi zdálo o mém dítěti – jak se s ním mazlím, přebaluji ho a krmím.

Všechno jsem si to přece nastudovala během těhotenství v knížkách, abych byla připravená.

A teď mi to bylo k ničemu. Máma mému psychickému stavu nevěnovala zvláštní pozornost. Řekla mi, že mám být ráda, že to takhle dopadlo a raději se mám učit. Jenže já pořád před sebou měla tu malinkatou svraštělou tvářičku mé dcery.

Život šel přece jen dál

Dospěla jsem, začala pracovat a našla si partnera. Ne že bych na Marušku zapomněla, ale bylo to hodně bolavé téma a já se ho snažila co nejvíc vytěsnit. Hrnula jsem na sebe jiné události, jen abych zapomněla.

Vše se mi vrátilo, až když jsem znovu skončila v porodnici a porodila svého prvního syna.

Ze svého potomka jsem měla radost, ale nebylo to asi takové to spontánní štěstí z narození dítěte. Za rok se to samé opakovalo i u mého druhého syna. To byl zřejmě důvod, proč naše vztahy už nikdy nebyly a nejsou tak vřelé, jak by měly být.

Hledala jsem ji všude

Často se mi vracely myšlenky na to, kde a jak asi moje dcera žije. Začala jsem po tom pátrat, ale dlouho to bylo zcela marné. Pak jsem konečně našla její adoptivní rodinu. Dcera u nich však už nebyla.

V sedmnácti utekla z domu, věděla už tehdy, že je adoptovaná. Ta rodina si myslela, že od nich odešla právě kvůli tomu, a dál se tím nezabývala. Nechápala jsem to, vždyť ji měli tolik let jako vlastní dceru!

Bála jsem se ozvat

Po dalším čase se mi podařilo dceru najít. Žila sama s malou dcerou. Já byla babička! Tak moc bych je bývala chtěla obě obejmout, ale strach mi bránil se k nim jen přiblížit. Dlouho mi trvalo, než jsem dostala odvahu oslovit Marii na ulici. Nevím, co jsem od toho čekala, ale bylo to strašné.

Nechtěla nic slyšet

Dcera mi tam, přímo na ulici, řekla, že vůbec nestojí o to poznat svou pravou matku, která ji odložila jako balík a dala do mizerné rodiny. Nechtěla nic bližšího vysvětlovat ani se někdy znovu se mnou v klidu setkat a promluvit si.

Řekla mi, že nemám právo ani na to, poznat blíže svou vnučku Adélku. Té bylo tehdy devět let a celý náš rozhovor pozorovala s vykulenýma očima.

Všechno jsem vzdala

Z toho setkání jsem byla otřesená, ale na dlouhé rozmýšlení jsem neměla mnoho času. Můj manžel prodělal mrtvici, starala jsem se o něj a ještě o svou matku. Oba mě nakonec postupně opustili a já zůstala sama.

Sice ne docela, ale o svých synech už jsem mluvila. Utápěla jsem se ve smutku a sebelítosti, ale bylo mi jasné, že si za většinu toho, co mě potkalo, můžu sama. Za dcerou už jsem znovu jít nenašla odvahu.

Neuvěřitelné překvapení

Když jsem předevčírem zvedla telefon, nevěřila jsem vlastním uším. Volala mi Maruščina dcera Adélka. Ráda by se prý u mě na Štědrý den stavila. Celá jsem se roztřásla. Ona si mě, jak potvrdila, sama našla.

Její máma jí prý kontakt na mě dát nechtěla. A už vůbec ne s ní ke mně jít. Rychle jsem připravila malý stromeček, koupila drobné dárečky a upekla nějaké cukroví a štrúdl. A už jsem se nemohla dočkat.

Dárek nad dárky

A to jsem ještě netušila, jaký dáreček pod stromeček mi donese Adélka. Něco takového jsem nečekala. Byla jsem z toho úplně naměkko. Byl to malý, sotva tříměsíční uzlíček s obrovskýma hnědýma očima. Můj pravnuk Patrik.

On a Adélka jsou nyní můj obrovský životní motor. Jsem neuvěřitelně šťastná. Vnučka mě teď pořád přesvědčuje, že se „dáme dohromady“ s Maruškou. „Chce to jen čas, babi,“ říká s úsměvem. A já jí naprosto věřím. Snad mi jednou dcera odpustí.

Romana K. (62), Praha

reklama
Související články
23.5.2024
Mateřská láska je od počátku věků tím nejpevnějším poutem. Vypiplat z dítěte muže a pak ho muset přenechat nějaké jiné, to může být pro matku skoro k nepřežití. Manžel se upil, když byly synovi, mému milovanému Adámkovi, tři roky. V té době se ze mě stala tvrdá ženská, pochopila jsem, že se se mnou život mazlit nebude a že co si nevydupu ze země, to nebudu mít. Na lásku jsem už nevěřila. S manž
18.5.2024
Krásně jsme si žili, v klidu a pohodě. Vůbec by mě nenapadlo, že se můj život najednou zvrátí do nejistoty a emocí. Můj manžel Petr je velmi šikovný zahradník. Proto se před pěti lety rozhodl, že si založí firmu, aby měl ještě nějaké peníze ke klasickému platu navíc. Jsme manželé už mnoho let. Zamilovali jsme se do sebe v době, kdy byl ještě ženatý a já byla sama s malou dcerou Danou. Měla jsem
17.5.2024
Můj syn byl vždycky samotář, seznamování s lidmi nebylo nic pro něj. Už jsem se bála, že si žádnou nevěstu nenajde. Tu pravou potkal až ve čtyřiceti. Náš syn Fanoušek byl vymodlené dítě. Dlouho jsem nemohla přijít do jiného stavu a už jsme se s manželem báli, že se potomka snad nikdy nedočkáme. Když se František narodil, byli jsme nejšťastnější pod sluncem. Viděli jsme se v něm a zahrnovali ho
15.5.2024
Chodí nafintěná a jen se tahá s chlapy. Bere vše! Je jí to jedno. Stydím se za ni a pomluvy už ani nevnímám. Takovou potupu jsem si od vlastní dcery nezasloužila! Už je to pár let, co jsem vzdala marné pokusy jí nějak domluvit. Nebo zjistit příčinu jejího, pro mě naprosto nepochopitelného chování. Občas mám pocit, že se ta nešťastná holka snad zbláznila. Začalo to úplně nevinně, rozchodem s jej
14.5.2024
Mám snad tu nejhorší švagrovou na světě! Je na mě vysazená už od začátku. Nejhorší na celé situaci je fakt, že se mě můj muž nezastane. Když jsem potkala Martina, byla jsem už vdova s dcerou na studiích. Můj manžel tragicky zahynul na cestě z práce. Prostě jednoho rána odjel a už se nám nikdy nevrátil. Naší Kačence bylo v té době osm let. Žily jsme pak mnoho let jen jedna pro druhou a vlastně n
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Magické MSG Sphere: Největší kulovitá stavba světa
epochalnisvet.cz
Magické MSG Sphere: Největší kulovitá stavba světa
Nová lasvegaská dominanta se pyšní hned dvěma světovými rekordy. Předně na světě nenajdete větší kulovitou stavbu a zároveň je fasáda MSG Sphere opatřena největší LED obrazovkou! Displej zabírá úctyhodných 54 000 metrů čtverečních, a tak by do kapsy strčil i pražský Václavák!   K začátkům této unikátní stavby se musíme vrátit do února 2018, kdy
Krémové houbové rizoto
tisicereceptu.cz
Krémové houbové rizoto
Provoňte ho aromatickými bylinkami, jako je rozmarýn nebo tymián. Ingredience 250 g kulatozrnné rýže 200 g hub, nejlépe hříbků 80 ml bílého vína 100 g másla 30 g šalotky 70 g parmazánu 6 l
Holubího reka nechali vycpat
historyplus.cz
Holubího reka nechali vycpat
Obránci francouzské pevnosti Vaux, střežící přístup k Verdunu, se už dlouho neudrží. „Tohle je naše jediná šance,“ říká velitel a vysílá jejich posledního poštovního holuba es žádostí o pomoc… Nezbývá než doufat, že holub Vaillant poselství doručí. Od 2. června 1916 Němci útočí na opevnění Vaux, střežící severovýchodní přístup k městu Verdunu. Major Sylvain Eugène Raynal (1867–1939) tuší,
Janis Joplin: Královna blues, která uhořela na hranici slávy
epochaplus.cz
Janis Joplin: Královna blues, která uhořela na hranici slávy
Drogy, sex a rock’n’roll. Život Janis Joplin, legendární zpěvačky s nakřáplým hlasem, která se stala ikonou hippies a symbolem ženské svobody, byl plný vášně, excesů a tragického konce v pouhých 27 letech.   Hudební svět ještě nestihl smířit se ztrátou Jimiho Hendrixe, a už 4. října 1970 truchlí znovu. Na předávkování drogami umírá v prokletém věku
Cyklická pentózofosfátová dráha chrání hostitele zároveň před patogenem i před vlastní imunitní reakcí
21stoleti.cz
Cyklická pentózofosfátová dráha chrání hostitele zároveň před patogenem i před vlastní imunitní reakcí
Nový článek Michaliny Kazek a Lenky Chodákové z Laboratoře molekulární integrativní fyziologie drozofily, který vyšel v prestižním časopise Plos Biology, ukazuje, jak důležité je pro organismy nastavi
Ničí si Farna zdraví kvůli penězům?
nasehvezdy.cz
Ničí si Farna zdraví kvůli penězům?
Zpěvačka Ewa Farna (30) je na vrcholu kariéry, a tak nechce vynechat ani jedno vystoupení, dokud vyprodává haly. To však znamená, že své tělo rozhodně nešetří. Málo spí a jídlo si koupí tam, kde to z
Sennheiser přináší technologie vlajkových lodí širšímu publiku
iluxus.cz
Sennheiser přináší technologie vlajkových lodí širšímu publiku
Společnost Sennheiser dnes oznámila zahájení prodeje nejnovějších plně bezdrátových sluchátek – Sennheiser Accentum True Wireless. Sluchátka vynikají mimořádnou ergonomií, hybridním aktivním potlačení
Tajemství berlínského podzemí: Je to labyrint plný duchů?
enigmaplus.cz
Tajemství berlínského podzemí: Je to labyrint plný duchů?
Síť podzemních tunelů a bunkrů pod hlavním městem Německa má především souvislost s obdobími druhé světové války a následné studené války, která rozdělila svět i samotný Berlín. Se zdejším podzemím je
Bubínek z Indie v mém obchodě byl kouzelný
nejsemsama.cz
Bubínek z Indie v mém obchodě byl kouzelný
Prodávala jsem různé předměty, většinou suvenýry z našeho města. Měla jsem ale i několik vzácných kousků z daleké ciziny. Ten člověk vstoupil do mého obchodu s orien­tálními předměty krátce po obědě. Nade dveřmi se rozklinkal malý zvonek a já vzhlédla očima od pultu v okamžiku, kdy muž vcházel. V tuto dobu do obchodu mnoho lidí nechodilo a já si toho člověka mohla lépe
Bubínek z Indie v mém obchodě byl kouzelný
skutecnepribehy.cz
Bubínek z Indie v mém obchodě byl kouzelný
Prodávala jsem různé předměty, většinou suvenýry z našeho města. Měla jsem ale i několik vzácných kousků z daleké ciziny. Ten člověk vstoupil do mého obchodu s orien­tálními předměty krátce po obědě. Nade dveřmi se rozklinkal malý zvonek a já vzhlédla očima od pultu v okamžiku, kdy muž vcházel. V tuto dobu do obchodu mnoho lidí nechodilo a já si toho člověka mohla lépe
Zoo Chomutov: Zahrada, ve které můžete i bydlet
epochanacestach.cz
Zoo Chomutov: Zahrada, ve které můžete i bydlet
Zoologická zahrada nebo přesněji Zoopark Chomutov se mezi českými zoo může pochlubit jedním prvenstvím. Je totiž sice jednou z nejmladších, ale současně svou rozlohou 112 hektarů největší českou zoo, téměř dvakrát tak velkou, než je ta pražská. Zakladatel a jeho velký sen Přitom tradice chovu zvířat na stejném místě pochází už z předválečného období. Ve zdejším městském