Domů     Mé štěstí mi naštěstí odpustilo a vrátilo se
Mé štěstí mi naštěstí odpustilo a vrátilo se

Jak úžasného muže jsem po svém boku měla, jsem si, bohužel, tehdy uvědomila až moc pozdě. Přála jsem si jen jediné, aby mi odpustil, a zase jsme byli jedna rodina.

Slavila jsem zrovna osmnáct let, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Neplánovala jsem to a rozhodně jsem z toho neměla radost. A to ani nemluvím o mém tehdejším příteli Standovi.

Když jsem mu tenkrát tu novinu oznamovala, zbledl do barvy pšeničné mouky a vypadal, že se každou chvíli rozbrečí.

Dojetím to ale opravdu nebylo. Nakonec jsme si však řekli, že to přece jen nějak zvládneme. Musíme! Hlavně nás k tomu přemluvila moje maminka, která, jakožto učitelka v mateřské škole, měla k dětem mimořádný vztah a nemohla se dočkat, až bude babičkou. To přání se jí brzy splnilo.

Proč zrovna já?!

Narodila se nám dcera Magda, a Standa se přistěhoval ke mně a mé mamince. Nevzali jsme se, těch novinek na nás už tak bylo až moc…

Navíc, já jsem dodělávala maturitu a Standa byl v prvním ročníku na vysoké škole, penězi na veselku jsme tedy v té době zrovna neoplývali.

Stejně tak naši rodiče. Vyrovnávala jsem se s novou situací, měla jsem dítě, žila jsem s přítelem na hromádce u mé mámy a s vysokou školou jsem se mohla rozloučit stejně jako s bezstarostným mládím.

„Proč zrovna já?!“ ptala jsem se sebe sama pořád dokola a nemohla se smířit s tím, že můj život se řítí úplně jinam, než jsem si přála.

Magda snad celý první půlrok probrečela, nechtěla jíst, nechtěla spát, jako by mi dávala najevo, že stejně jako já jsem nechtěla ji, ani ona nechce mě. Nevím, co bych tehdy dělala bez pomoci své mámy a vlastně i bez pomoci Standy.

Oba neustále sršeli optimismem, i ve chvílích, kdy já jsem už chtěla utéct tisíc mil daleko.

Ať se stará!

Standa byl jedním slovem perfektní. Myslím, že každá žena by si přála mít vedle sebe takového „Standu“. Celé noci nespal jako já, přesto ale zvládal studovat vysokou a do toho chodit na několik brigád týdně, aby podpořil rodinný rozpočet.

Moje maminka ho milovala. Naše dcera ho milovala.

A já jsem si nevážila ničeho z toho, co dělal. A že toho dělal opravdu dost! Jakmile mi trošku otrnulo, začala jsem zanedbávat nejen jeho, ale i naši dceru. „Je to taky jeho dcera ne? Tak ať se stará,“ řekla jsem sobecky a práskla za sebou dveřmi.

Moje maminka zůstala stát v předsíni s malou Magdou v náruči a jen za mnou zoufale hleděla.

Nemohla mě zastavit. Rozhodla jsem se vzít si zpět všechno, co mi poslední měsíce nedopřály. Vyrážela jsem s kamarády na diskotéky, na víno, nebo dokonce na celé víkendy pryč.

Byla jsem schopna se domů nevrátit třeba tři dny, zatímco o malou se obětavě starala má maminka a Standa. Tato moje osobní vzpoura proti mateřství trvala několik měsíců, za které bych si dnes nejraději pořádně nafackovala.

Chovala jsem se příšerně. Sobecky a bezohledně. Má maminka byla bezradná, domlouvala mi, křičela a lamentovala, jen Standa se stále obdivuhodně snažil, mít se mnou trpělivost.

Každý pohár trpělivosti ale jednou přeteče, a v tomto případě byl pomyslnou poslední kapkou můj románek s tehdejším kamarádem Milošem.

Můj naivní sen

Miloš byl, jak by dnes řekla má dcera, takový typický frajírek. Synáček bohatých rodičů, který byl od hlavy až k patě oblečený z Tuzexu. Na hlavě načechranou patku à la Sagvan Tofi a v hlavě pusto a prázdno.

Byl přesně tím rozptýlením, které jsem v té době potřebovala. A přesně tím, kvůli čemu se Standa během jednoho jediného dne sbalil a odstěhoval pryč.

Nevím, co jsem si tehdy myslela, že se stane. Pravdou nejspíš je, že jsem v té době nepřemýšlela vůbec. A bylo to znát. Zamilovala jsem se do Miloše a trávila jsem s ním snad každý den. Že jsem měla být převážně matkou své dceři, mne vůbec netrápilo.

Dopoledne jsem se o Magdu, která ani po roce v mé přítomnosti nepřestávala usedavě plakat, postarala, a odpoledne jsem ji vrazila do rukou své mamince a utíkala za Milošem. Bydlel s rodiči ve velkém domě. Často jsem si představovala, jaké by to bylo, kdybych se tam nastěhovala.

Naivně jsem si po čase začala malovat budoucnost oděnou do luxusního hávu. Věřila jsem, že jen s Milošem budu šťastná, že si zamiluje mě i Magdu a společně budeme žít v jeho přepychovém domě.

Rozhodla jsem se, že Miloše vezmu k nám domů, představím ho mamince a poprvé ho seznámím i se svou dcerou.

Její první úsměv

Máma se na můj nápad dívala skepticky, vnitřně Miloše nesnášela, ačkoli ho ještě ani neviděla. Byl to pro ni ten kluk, kvůli kterému jsem všechno zničila. A přesně tak se k němu i chovala.

Na uvítanou ho sotva pozdravila a poté se zavřela v kuchyni a naši přítomnost ignorovala.

Já jsem mezitím Milošovi představila Magdu, byl jí už rok, seděla v postýlce, na sobě měla růžové šatičky a vypadala jako panenka. Na ten moment nikdy nezapomenu, tehdy se na mě vůbec poprvé usmála a já jsem byla v sedmém nebi.

„Viděl jsi to? Není krásná?!“ řekla jsem celá nadšená Milošovi. On ale stejné nadšení nesdílel, bohužel, právě naopak. „Nesnáším děti,“ řekl a znuděně se svalil na pohovku. Pustil si televizi a víc se o nás nestaral.

Nechala jsem to být, byla jsem tolik šťastná, že má vlastní dcera se na mě konečně směje…

Náhle sama

Druhý den se se mnou Miloš rozešel, stroze, přes telefon. Stála jsem v telefonní budce před kinem a myslela jsem, že se mi to jen zdá. Byli jsme domluveni, že se v sedm sejdeme, když ale ani v osm hodin nedorazil, začala jsem se bát. Utíkala jsem do nejbližší budky, abych zavolala k němu domů.

Vzal to on a krátce, bez jakékoli emoce mi oznámil, že už se neuvidíme. „Já nejsem žádnej náhradní taťka!“ stačil ještě dodat, než zavěsil. Tak, a tady to mám, prolétlo mi hlavou. Takhle mi život vrací, že jsem si nevážila toho, co jsem měla…

Ploužila jsem se domů jako tělo bez duše. Poprvé jsem se cítila na světě úplně sama.

Ještě několik týdnů poté jsem s napětím vyčkávala na zazvonění telefonu nebo domovního zvonku, věřila jsem, že si to Miloš rozmyslí. Nerozmyslel. Jak se ale říká, všechno zlé, je pro něco dobré, a tehdy mi možná právě zlomené srdce otevřelo oči.

Stala jsem se mámou na plný úvazek, byla jsem s Magdou celé dny, vyprávěla jsem jí pohádky, zpívala a žila jsem jen mateřstvím.

Standa za ní nikdy nepřestal chodit, a kdykoli ji vzal ven na procházku, nedočkavě jsem vyhlížela z okna, kdy se už ti dva konečně vrátí. „Pozdě, ale přece“ komentovala dojatě moje maminka to, že jsem konečně dostala rozum. A měla naštěstí pravdu. Sice mi to trvalo, ale nakonec jsem asi přece jen konečně dospěla.

Pochopila jsem, že má dcera je pro mě všechno a obdivovala jsem svou mámu, která to se mnou celý ten předešlý rok zvládla. A v neposlední řadě mi došlo, jak skvělého partnera jsem ve Standovi měla. Hodný, obětavý, milující… a já jsem ho vyměnila za libového frajera Miloše.

Odpustíš mi to?

Hrozně mě to mrzelo a přála jsem si, aby mi to jednou i Standa prominul. „Můžeš mi to někdy odpustit?“ zeptala jsem se ho, když u nás zase jednou vyzvedával naši malou na jejich obvyklou procházku na hřiště.

Neříkal nic, převzal si ode mě kočárek s naší usměvavou princeznou, otočil se a vyrazil směrem k východu. Tím mlčením mě vytrestal víc, než jakoukoli rozčilenou výtkou. Bylo mi do breku. Ještě, než jsem stačila zavřít dveře, se na mě ale otočil a řekl: „Nechceš jít na tu procházku s námi?“

Stáli jsme tam a vzájemně jsme se na sebe usmívali, vzduch byl konečně čistý. Odpustil mi, a po čase jsme našemu rodinnému životu dali druhou šanci. Od té doby si vážím každého dne, kdy jsme spolu, a doufám, že nás jich čeká ještě spousta.

Eva (51), Hodonín

reklama
Související články
22.9.2023
Se Štěpánem jsme měli krátce před svatbou, než se všechno zhroutilo. Jedno falešné nařčení stačilo k tomu, aby se nám změnily životní plány. V yrůstala jsem v době, kdy bylo běžné, že se dívky vdávaly i v osmnácti letech. Často to bylo proto, že „musely“, pro většinu z nich ale dávalo založení rodiny v takhle mladém věku smysl. Ne všechna manželství pak vydržela, i když se o to ovšem tenkrát li
20.9.2023
Jako školačka jsem nosila vlasy „na kluka“. Maminka s tatínkem mi nikdy nevysvětlili, proč jsem nemohla mít dlouhé vlasy jako moje ségra. Je fakt, že já byla vždycky taková dračice, skoro jako kluk. Přesto jsem se hned v první třídě zamilovala do modrookého blonďáčka. Netuším proč, ale modré oči ve mně odmalinka vyvolávají mírné závratě, prostě se mi na klucích, teď už na mužích, strašně líbí.
19.9.2023
Moje první, a já pevně doufám, že i poslední, svatba proběhla, až když mi bylo čtyřicet let. Na svou první lásku jsem si musela počkat. Již od základní školy jsem nenáviděla otázku: „Jsi do někoho zamilovaná?“ S oblibou mi ji pokládali nejen rodiče, ale už od dob dětských lásek se takhle hloupě ptala i každá kamarádka. Nechápala jsem, proč zrovna já bych se musela do někoho zamilovávat. Je to s
11.9.2023
Láska si nevybírá a přichází i tam, kde to není společensky vhodné. Nedá se ale zastavit. Před svými blízkými musím nový vztah tajit! Bylo mi padesát dva let, když jsem nečekaně přišla o svého manžela. Stala se mu osudnou jedna služební cesta. Při cestě domů měl autonehodu, jejíž následky byly tak vážné, že ani přes zásah záchranářů můj Antonín nepřežil. I když jsem si manžela nadevše vážila a 
4.9.2023
Bylo mi patnáct a rodiče se rozcházeli. Ne­uměla jsem si představit, že odteď budu žít bez táty. Končilo léto, končily prázdniny. Končící léto bývá smutné. Tamto bylo zvlášť melancholické. Courala jsem se zlatou pšenicí s máminými slunečními brýlemi na nose. Přivezla si je z dovolené v NDR, kde už ovšem byla nikoli s tátou, ale s panem K. Bylo mi sotva patnáct a musela jsem se vyrovnat se sk
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
rezidenceonline.cz
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
Nádherný byt s desítkou rozmanitých luxusních pokojů představuje esenci dokonalého souznění orientální atmosféry se soudobou precizností, tak typickou pro nábytek a doplňky společnosti Covet House, je
PINKASOVA SYNAGOGA: Bývala hlavní stavbou pražského ghetta
epochanacestach.cz
PINKASOVA SYNAGOGA: Bývala hlavní stavbou pražského ghetta
Pinkasova synagoga je druhá nejstarší dochovaná synagoga v Praze a svým významem i architektonickou hodnotou představovala na dlouhou dobu hlavní stavbu pražského ghetta. Jako vzácná relikvie byl v Pinkasově synagoze po staletí chován praporec a roucho mesianistického mučedníka Šeloma Molcha, upáleného v Mantově roku 1532. Do své původní podoby byla synagoga obnovena v letech 1950–54. Památník obětí šoa
Pomstila jsem se, abych mohla odpustit
skutecnepribehy.cz
Pomstila jsem se, abych mohla odpustit
Můj manžel nepatřil nikdy mezi věrné muže. Dlouho jsem se tím trápila, až jsem mu začala nevěru oplácet. Sice o tom stále neví, ale já se od té doby cítím mnohem lépe. Po šestnácti letech manželství jsem zjistila, že mi je manžel nevěrný. Zahýbal mi od samého začátku, věděli to všichni, jen já asi měla na
Našla si v Ulici milence?
nasehvezdy.cz
Našla si v Ulici milence?
Herečka ze seriálu Ulice Eliška Hanušová (28) se už před třemi lety provdala za herce Kryštofa Bašuse. V poslední dobou se ale povídá, že s ním není úplně šťastná a postupně si začíná více rozumět s
I delfíní matky „šišlají“ na mláďata
epochaplus.cz
I delfíní matky „šišlají“ na mláďata
Původ lidské řeči je stále ještě záhadou. Záchytné body hledají vědci v komunikaci zvířat, zvláště u pěvců. Ale zdá se, že mnohem blíže k nám budou mít delfíni.   Každé novorozeně se musí co nejrychleji nadechnout, jak lidské, tak zvířecí. Malí delfíni, kteří přicházejí na svět pod vodou, to ale mají složitější. I když vynořit
Oceněný seriál Had, známý jako Serpent, v říjnu na EPIC DRAMA
epochalnisvet.cz
Oceněný seriál Had, známý jako Serpent, v říjnu na EPIC DRAMA
Již tento týden uvidí diváci vysoce ceněný seriál Had, který poprvé v češtině uvede Epic Drama.  Napínavé osmidílné kriminální drama bude na kanálu vysíláno od 6. ledna, vždy v pátek ve 21:00.
Role náhradní mámy už má po krk?
nasehvezdy.cz
Role náhradní mámy už má po krk?
Když si herečka Agáta Kryštůfková (30) ze seriálu Táta v nesnázích našla partnera Tomáše Havlínka (31), měl už dceru Juditu (4) ve střídavé péči s herečkou Beátou Kaňokovou (34). A tak se musela ry
Jeskyně Lovelock: Žili zde kdysi obři?
enigmaplus.cz
Jeskyně Lovelock: Žili zde kdysi obři?
Na planetě je mnoho míst, která fascinují zároveň vědce i záhadology, a ENIGMA vám představuje ty nejzajímavější z nich. V tomto článku se vydáme do nitra tajemné jeskyně Lovelock v americkém státě Ne
Čočková pomazánka s mletou paprikou
tisicereceptu.cz
Čočková pomazánka s mletou paprikou
Nejlépe chutná na čerstvém chlebu, ale při oslavách do ní můžete namáčet na silnější proužky nakrájenou mrkev nebo řapíkatý celer. Suroviny 200 g žluté nebo červené čočky 200 ml vody 2 stroužk
Čeští umělečtí skláři nadchli italské Benátky
iluxus.cz
Čeští umělečtí skláři nadchli italské Benátky
Sedmý ročník mezinárodního festivalu sklářského umění Venice Glass Week patřil i českým sklářům. Svá umělecká díla zde v rámci výstavy CZECH GLASS | FRAGILE představili Dana Zámečníková, Alena Matějka
Domácí citronový cheesecake
tisicereceptu.cz
Domácí citronový cheesecake
Dezert můžete při servírování ozdobit plátky citronu, citronovou kůrou nebo kopečkem šlehačky. Potřebujete 200 g máslových sušenek 100 g másla Náplň 50 g cukru krupice 500 g ricotty nebo
Zélandie, osmý světadíl, odhaluje tajemství svého vzniku i dobu potopení
21stoleti.cz
Zélandie, osmý světadíl, odhaluje tajemství svého vzniku i dobu potopení
Nový Zéland tvoří nejvyšší místo ponořené Zélandie, která formální status kontinentu získala v roce 2017. V letošním roce se vědcům podařilo dokončit její podrobné mapování i objasnit, jak vznikla a k