Domů     Předtucha zachránila syna
Předtucha zachránila syna
5 minut čtení

Když se dnes dívám na svého syna, jsem šťastná a vděčná za život, jaký žije. A vůbec tomu tak nemuselo být! Život mu zachránila moje intuice!

S manželem Zdeňkem jsme po jeho rodičích podědili moc pěkný dům, kam jsme se po jejich smrti přestěhovali. Kdo žije ve vlastním baráku, jistě moc dobře ví, co práce stále kolem je.

Velká radost

Ještě než jsme byli s rekonstrukcí hotovi, přišla jsem do jiného stavu. Měli jsme sice už holčičku Aničku, ale manžel si moc přál syna, a tak jsme o tom, že by se dítě zrovna teď moc nehodilo, ani neuvažovali.

„Neboj, to zvládneme. Třeba to stihneme, než se ten náš kluk vyloupne na svět!“ jásal můj manžel. Já to sice tak snadno neviděla, ale chtěla jsem mu věřit. Co jiného mi zbývalo?

Růžová zahrada

S Andulkou, které teď bylo pět let, bylo mé těhotenství procházka růžovou zahradou. Do šestého měsíce jsem cvičila a nebylo na mně nic vidět. Sice jsem ji chvilku přenášela a porod mi nakonec vyvolávali, ale pak to šlo ráz naráz: „Jé, ona rodí!“ probral mě výkřik a vzápětí jsem slyšela její krásný křik.

Už druhý den jsem se cítila, jako bych vůbec nerodila. No, prostě sen! Andulka byla navíc moc hodné miminko a my si ji opravdu jen užívali. Možná i proto mě vlastně ani nenapadlo, že by to mohlo být jinak.

Těžké těhotenství

S Honzíkem bylo ale vše jinak už od počátku! Ve druhém měsíci jsem měla stahy dělohy, a tak jsem musela odpočívat. Kdo stavěl nebo rekonstruoval, ten si umí představit, co je to za chuťovku ležet v bordelu, sutinách a mezi haldami krabic. Myslela jsem, že zešílím, ale nemohla jsem nic dělat.

Neštěstí

Po třech týdnech se naštěstí mé tělo uklidnilo a já se zapojila do všech prací. Vždy jsem byla dost trénovaná a žádná práce mi nedělala problémy. „Prosím tě, netahej to!“ zlobil se na mě manžel, kdykoliv jsem chtěla nějakou krabici třeba jen přesunout. A tak jsme se začali trochu i hádat.

To ale nebylo vůbec nic proti tomu, co následovalo! Jedno odpoledne nám volal táta a sdělil mi strašnou zprávu: „Maminku srazilo auto a záchranářům se ji už nepodařilo zachránit,“ plakal do telefonu. Zhroutil se mi svět. Moje maminka byla můj nejlepší přítel. Dobrá duše celé rodiny a s tátou se moc milovali.

Neuměla jsem si představit, co ten si bez ní teď počne. Následující dny a týdny jsem prožila jako v transu. Pohřeb zařizoval můj muž. My s tátou byli zlomeni žalem. Po pohřbu jsem se po dohodě se Zdeňkem k tátovi přestěhovala, ale dlouho jsem tam nepobyla.

Syna jsem si vybojovala

Začala jsem mít opět stahy, a dokonce jsem začala krvácet. V nemocnici jsem pak dokonce podstoupila krátký zákrok v narkóze. To mě trochu vrátilo do reality a já si uvědomila, že teď musím myslet hlavně na našeho malého.

„Miluško, ty odpočívej a já se o vše postarám!“ rozhodl můj muž, a jak řekl, tak udělal. Honzík se narodil krátce před termínem, ale vypadal jako zdravé miminko a do naší rodiny se zase vrátil klid a štěstí. A dokonce nám to i pár let vydrželo.

Honzík byl sice trochu svéráz a trochu víc uzavřený, ale jinak to byl normální kluk, co zlobil a rád se smál.

Cítila jsem úzkost

A tak běžel čas. Když mu bylo třináct, musel zůstat doma, protože mu nebylo dobře. Byla jsem doma, tak jsem si říkala, že spolu učení doženeme. Po obědě jsem šla na zahradu, abych se trochu pohrabala v záhoncích.

Najednou jsem ale cítila hroznou tíseň na prsou a měla jsem pocit, že se musím okamžitě vrátit do domu.

Když jsem vběhla do Honzova pokoje, ležel na zemi v křečích a zrovna ztrácel vědomí. Ihned jsem zavolala sanitku, která ho odvezla. „Honza nám umírá,“ volala jsem v slzách manželovi i Aničce.

Záchrana na poslední chvíli

Když jsme se všichni sešli v nemocnici, děkovali jsme bohu za mé vnuknutí. To nám potvrdil i jeho lékař: „Honza měl silný epileptický záchvat. Kdyby se mu nedostalo pomoci včas, zřejmě by tu nebyl, nebo by byl v kómatu.

Je velmi pravděpodobné, že počátky jeho problémů tkví už v komplikovaném těhotenství a vlastně bylo štěstí, že se to projevilo až teď!“ řekl nám s tím, že ještě nějakou dobu bude trvat, než se všechny synovy reakce vrátí k normálu.

Co ho asi čeká?

„Musí tu ještě nějakou dobu zůstat na pozorování a bylo by dobře, kdyby odtud mohl jet rovnou na rehabilitační pobyt,“ dodal. Bohužel ani prognóza nebyla nijak slavná. Záchvaty se mohou opakovat!

Díky včasnému zásahu náš syn žil, ale jak kvalitní život ho čeká, nikdo odhadnout nedokázal!

Každý den je lepší

Dnes je naštěstí soběstačný a vypadá jako normální šťastný mladý muž. Pomáhá lidem, kteří bojují s podobným handicapem jako on. Stálo nás to všechny neskutečně mnoho sil,

trpělivosti a víry, že to náš kluk, a my s ním, zvládne. Ale stálo to za to!

Miluše S. (55), Ústí nad Labem

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může