Domů     Ujala se mě veliká a moc šťastná rodina
Ujala se mě veliká a moc šťastná rodina
3 minuty čtení

Vyrůstala jsem v dětském domově bez rodičů a snila o tom, že jednou budu mít skvělého manžela a hodně dětí. Můj sen se nakonec splnil.

Matka mě dala do kojeňáku ve čtyřech měsících. Měla jsem šanci na adopci, jenže máma takzvaně „projevovala zájem“ – posílala mi pohledy k narozeninám a k Vánocům, dárky ale žádné. Ani podívat se za mnou nikdy nepřišla.

Když mě přijali na střední školu, byla jsem nejšťastnější člověk na světě, protože s tím byl spojený internát. Víkendy jsem trávila na internátě sama, a když vyšlo kapesné, zašla jsem si do cukrárny nebo do kina!

„Co tu děláš, Maruško, tak sama?“ Ozvalo se mi jednou za zády. Leknutím jsem sebou trhla. V cukrárně si zrovna vyzvedávala dort naše kuchařka ze školní jídelny. „Nojo,“ došlo jí. „Vždyť ty nemáš kam jít! Pojď se mnou k nám.“

Konečně domov!

Tak jsem vstoupila do Helenčiny domácnosti. Taková veliká rodina to byla! Helenka, její manžel, děti, babička, Helenky bratr Vojta. Dort byl pro něho, zrovna slavil narozeniny. Všichni byli tak milí, že jsem si je okamžitě zamilovala!

„Tady máš pár chlebíčků a kousek dortu, Maruško, vem si to na intr,“ řekla Helenka.

Od té doby každý den vyběhla z kuchyně, když jsem šla do školy, a do ruky mi dala svačinu. „Mažu chleby svým dětem, takmě jeden navíc neporazí,“ smála se. Víkendy, kdy jsem nejezdila do domova, jsem trávila víceméně u Helenky a její rodiny. „Chtěla jsem holku a mám dva kluky,“ říkala.

Děkuji ti, mami!

Před Vánocemi mě jednou vzala za ruku a řekla, že pro mě mají dárek. „Připravili jsme ti pokoj,“ řekla. Otevřela dveře a já uviděla ten nejkrásnější pokojíček na světě! „Je to taková nudle, ale na přespání stačí, když jsi u nás.“

Prvně v životě jsem měla vlastní pokoj! Vyhrkly mi slzy. „Děkuju, mami − tedy paní Helenko.“ Teď se pro změnu rozplakala ona. „Víš, co?

Klidně mi můžeš říkat mami!“ Když jsem se před více než dvaceti lety vdávala, vedl mě k oltáři táta Franta a máma Helenka to oplakala.

A v tom malém pokojíku, který byl původně pro mě, teď přespávají moje děti, když jsou u babičky a dědy na návštěvě. Jsou tam šťastní stejně jako jsem byla já.

Marie (54), Chebsko

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může