Domů     Nemoc mi obrátila život vzhůru nohama
Nemoc mi obrátila život vzhůru nohama
5 minut čtení

Když mi bylo pětačtyřicet, dozvěděla jsem se, že mám rakovinu prsu. Najednou jsem měla pocit, že všechno, co jsem do té doby dělala a měla ráda, je nenávratně pryč.

Tehdy jsem byla docela spokojená, plná sil, měla jsem spokojenou rodinu, dvě skvělé děti, práci, kterou jsem měla ráda. Samozřejmě i nějaké běžné starosti byly, ty mi teď už ale připadají jako nicotné.

První náznaky

Pochopitelně jsem věděla, že existuje rakovina, znala jsem i pár lidi, kteří jí onemocněli. Ale prostě mě vůbec nenapadlo, že by se tohle mohlo někdy týkat i mě. Směla jsem sice docela časově náročnou práci, ale snažila jsem se žít v rámci možností zdravě.

Chodila jsem s kamarádkami jednou týdně cvičit, onemocněla jsem jen zřídkakdy a většinou to bylo běžné nachlazení, takže mě ani ve snu nenapadlo, že bych někdy mohla mít něco vážnějšího. A dlouho jsem také nic netušila.

V té době jsme měli náročnější zakázku, hodně jsem pracovala, a vzrůstající únavu jsem přičítala pracovnímu vytížení.

Také jsem začala trochu hubnout, aniž bych o to nějak usilovala, ale to mi, upřímně řečeno, vůbec nevadilo, naopak. Myslela jsem si, že až práce trochu poleví, všechno se zase srovná.

Pak jsem začátkem roku chytila chřipku, které jsem se hodně dlouho nebyla schopná zbavit.

Když už moje problémy trvaly více než měsíc, žádné léky nezabíraly a bylo mi čím dál hůř, poslala mě moje praktická lékařka na podrobnější vyšetření do nemocnice. Výsledky byly zdrcující – šlo o zhoubný nádor v prsu.

Když jsem tohle slyšela, nejdřív jsem měla pocit, že se mi to jen zdá, že to není možné.. Pak jsem se začala jakoby probouzet a uvědomovat si realitu. Děsila jsem se toho, co bude následovat.

Trpce jsme litovala, že jsem do té doby nikdy nešla na mamografické vyšetření, ale myslela jsem si, že na to je čas do padesáti.

Já ani netušila, co všechno léčba rakoviny obnáší, věděla jsem jen, že existuje operace a chemoterapie. Strašně jsem se bála procházet martyriem léčby, která bude nejspíš hodně bolet a ani nemusí dopadnout dobře.

Nebýt toho, že mám dvě děti, možná bych to všechno ukončila sama nebo se přinejmenším zbláznila.

Dlouhá léčba

Nádor jsem měla v pravém prsu. Naštěstí jsem se dostala ke skvělému panu doktorovi, který mi trpělivě všechno vysvětlil, nic nepřikrašloval, ale ani nedramatizoval. Díky tomu jsem se uklidnila a upnula se na to, že zkusím léčbu absolvovat a přežít. Dodnes mu nemohu ani dost poděkovat za to, co pro mě udělal.

Nejenže mě uklidnil, ale vlastně mi zachránil i život. Nejdřív přišla na řadu operace, při které jsem o pravý prs přišla.

To jsem strašně obrečela, bála jsem se, že už se nebudu nikdy cítit jako plnohodnotná žena, ale pan doktor mi vše vysvětlil tak, že je to jediná možná cesta, protože můj nádor byl už dost velký.

Aby ale nedošlo k metastázám, musela jsem ještě absolvovat ozařování. Toho jsme se bála také, dokonce jsem chvíli váhala, zda nemám léčbu odmítnout, ale pak jsem si řekla, že když už jsem začala, musím léčbu dotáhnout do konce, ať to dopadne, jak chce.

Nebylo to rozhodně nic příjemného, bylo mi špatně, přišla jsem o vlasy a nemohla nic dělat. Také za námi pravidelně chodila psycholožka, která nám pacientkám, které jsme na tom byly podobně, pomáhala překonat psychické potíže.

A ty byly někdy možná horší než ty fyzické. Bylo mi jasné, že stávající práci nejspíš už nebudu moct dělat, a to mě taky dost trápilo. Přece jen jsme na nemocenské trávila už několik měsíců a návrat do kanceláře bez jednoho prsu mi připadal nemyslitelný.

Nový život

Nakonec jsme to všechno vydržela a poslední výsledky vypadaly dobře. Po nějaké době jsem mohla ještě prodělat plastiku prsu, což taky nebylo nic příjemného, ale aspoň na první pohled není na mě nic poznat a taky mi to psychicky hodně pomohlo.

Naštěstí po celou tu dobu při mně stál jak manžel, tak moje děti. Mám prostě báječného muže, kterému nevadí, jak vypadám. Nebýt toho, bylo by to pro mě všechno mnohem horší a ani si to neumím představit.

Prošla jsem si peklem, ale uvědomuji si, že je spousta žen, které takové štěstí neměly.

S některými z těch, co se mnou léčbu absolvovaly, se občas scházíme dodnes. Všechny je obdivuji, protože jsou to strašně silné ženy. Některé například manželé po vyléčení opustili, a ony to přesto nevzdaly.

Byla to lekce

Máme jizvy nejen na těle, ale i na duši, taková zkušenost se prostě zapomenout nedá. Vím, že ještě zdaleka nemám vyhráno, ale už se tolik netrápím. Nakonec jsme v původní práci dala výpověď a našla jsem si jinou, ve které už nezažívám takové stresy.

I když jsem tam byla spokojená, mám teď jiný žebříček hodnot, na jeho prvních místech je zdraví. Dodnes chodím stále na pravidelné prohlídky a pokaždé se modlím, aby bylo všechno v pořádku. Zatím to vychází, držte mi palce…

Jiřina (52), Praha

Související články
3 minuty čtení
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně... pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní tichá láska k životu. Stará kuchyně a nové dny Byd
3 minuty čtení
Byla to láska na celý život. Doufali jsme, že spolu zestárneme, že neexistuje nic, co by tomu zabránilo, co by nás rozeštvalo. Když jsme si s Ondrou v šestnácti letech přísahali, že nás nic nerozdělí, oba jsme tomu věřili. „Ani smrt,“ vyrazil ze sebe a já po něm automaticky opakovala, že ani smrt, ač jsem si v duchu říkala, že to je asi nesmysl, neboť zubatá rozdělí vždycky všechno. Ale byli js
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když jenom o něco starší. Ony však mohou mluvit. Já ze sebe nevydám ani hlásku! Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta h
3 minuty čtení
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje
5 minut čtení
Je mi sedmašedesát a najednou cítím, že nemám tolik času. Na co? Říct pravdu mé rodině. A hledat dítě. Je to tak dávno, co jsem držela ten uzlíček... Vzpomínky mi proudí hlavou jako zběsilá auta na silnici. Tehdy jsem je pozorovala z mostu, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá. Měla jsem v hlavě ty řeči, jak lidé odsuzovali jiné dívky, které brzy otěhotněly. A pak jse
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
epochanacestach.cz
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
Jen pár minut od rušného centra Prahy se rozprostírá kraj, který jako by vypadl z pohlednice – Dobřichovice. Tato malebná středočeská obec na levém břehu Berounky nabízí všechno, co si náročný cestovatel může přát: harmonii přírody, noblesu historické architektury, vynikající gastronomii i výjimečné možnosti odpočinku a poznávání. Dobřichovice nejsou pouze „předměstím“ metropole. Jsou samostatným světem,
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
21stoleti.cz
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spáne
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
nasehvezdy.cz
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
Když si herečka Jana Švandová (77) brala movitého developera Pavla Satorieho (75), šla hlavně po jistotě. Jenže co když o jejího muže teď usiluje jiná žena se stejným záměrem? Herečka Jana Švandová
Vodnice je poklad v domácí apotéce
epochalnisvet.cz
Vodnice je poklad v domácí apotéce
Její druhý název je brukev řepák, ale také se jí lidově říkalo kvaka nebo rabská řepa, to prý podle uherského města Rábu, protože prý snáší podobné vlhké podnebí, jako je tam.   Určitě jste se s ní už setkali, třeba na trzích, někdy i v obchodech. Její bulvy jsou bílé, nahoře někdy fialové a chutí
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
iluxus.cz
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
Letní filmovou sezónu oživuje snímek Džob, závěrečný díl trilogie, kterou režisér Tomáš Vorel započal Gymplem a pokračoval Vejškou. Hrdinové Kolman (Jiří Mádl) a Kocourek (Tomáš Vorel ml.) dospěli – j
Originální stavba navzdory velké vodě
rezidenceonline.cz
Originální stavba navzdory velké vodě
Okouzlující dům, postavený v povodňovém pásmu na předměstí Byron Bay v oblasti Queensland na východě Austrálie, musel vyhovět přísným stavebním regulím, aby jej nezničily v těchto končinách celkem běžné povodně. Příjemné subtropické klima v pobřežní oblasti australského Queenslandu spolu s nekonečnými písečnými plážemi a národními parky učarovaly také majitelům Northern Rivers Beach House, kteří se obrátili na známé architektonické
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
epochaplus.cz
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
V obchodě si ho kupujeme v podobě nenápadných suchých listů, které přidáváme při vaření do různých jídel. Samotná dřevina má přitom vznešenost nejen v názvu, ale také ve své historii. Uctívají ji panovníci i umělci, neobejdou se bez ní dokonce ani ve slavné delfské věštírně. A může podpořit zdraví! Vavřínové věnce známe jako poctu pro
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
historyplus.cz
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
Je neděle pozdě odpoledne, 30. května 1434. Kolem táhlého hřbetu Lipské hory u vesnice Lipany se zvedá prach. Jízdní oddíly umírněných husitů pronikají otevřenou vozovou hradbou táboritů a sirotků a převrátí osm dalších bojových vozů. Za nimi se hrnou pěší, kteří kolem sebe mávají meči a cepy… Právě v těchto rozhodujících okamžicích, kdy proti sobě bojují
Ze šperkovnice vycházely zvuky
skutecnepribehy.cz
Ze šperkovnice vycházely zvuky
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme v zapadlé
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
tisicereceptu.cz
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
Nikdy není na škodu zkombinovat více druhů masa. Ingredience 4 ks kuřecích prsou 15 plátků slaniny 1 vejce 100 g strouhanky 100 g nastrouhaného sýru sůl a pepř Postup Nejprve si tři p
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
enigmaplus.cz
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
V roce 1974 proběhla invaze turecké armády na ostrov Kypr. Vyvrcholilo tím problematické soužití mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Ostrov je stále rozdělen. Část ostrova nyní zahrnuje území Kyp
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
nejsemsama.cz
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
V horkém počasí začnou otékat nohy i zdravým lidem. Pocity těžkých nohou jsou nepříjemné a mohou pokazit celý den a místo toho, abyste si teplé dny užívala, trpíte. Vše se dá ale napravit! I když je většina lidí přesvědčena o opaku, nejsou oteklé nohy ani zdaleka problémem pouze starších nebo obézních lidí. Nepříjemně otéct mohou nohy komukoli. Zvlášť rizikové je dlouhé