Vaši nejbližší, které nejvíc milujete, vám zároveň dokážou i nejvíc ublížit. Nečekaně a velice zákeřně. To pak hrozně bolí.
Na policejní stanici jsem poprvé v životě. Čekám na chodbě a celá se třesu. Vyšetřovatel mě vybízí, abych šla dál, a rovnou přede mne staví sklenici vody. A pak přichází to hlavní. Ukazuje mi spis, ve kterém je popsáno, jak můj vnuk přišel k penězům a jak je pak zneužil k trestné činnosti.
Mezi poškozenými jsem také já. Ale copak mohu podat na vlastního vnuka trestní oznámení? Na Tomáška, o kterého jsem se od malička s láskou starala? A kterého mám, přes to všechno, pořád ještě ráda.
Z vnoučat byl nejhodnější
Když se Tomášek narodil, moje dcera se musela brzy vrátit do zaměstnání. Nebyl to problém, já jí s miminkem ráda pomohla. V hlídání jsme se střídali s dcerou a jejím mužem. Nejvíc jsem si svého prvního vnoučka ale užívala já. A byla jsem moc šťastná. Klouček rostl jako z vody. Byl moc hodný a velice chytrý. Než jsem se rozkoukala, vedla jsem ho spolu s rodiči do první třídy.
Důvěřoval mi
Jak rostl, měla jsem s vnukem krásný vztah. Stala jsem se jeho důvěrnicí, vrbou. Jen já věděla o jeho prvních láskách. Znala jsem pravdu o každém jeho průšvihu, který udělal ve škole nebo mimo ni. Také jsem dobře znala jeho přání a cíle. Chodil za mnou se všemi starostmi. Svou důvěru ve mně neztratil ani v pubertě a ani po ní. I já mu naprosto věřila. Bohužel.
Změny jsem si nevšimla
Vnuk dospěl a odstěhoval se do malého podnájmu se svou přítelkyní. Byl zamilovaný a rád si se mnou o své Evičce povídal. Tenkrát jsem si to sice neuvědomovala, došlo mi to až později, ale to jeho „svěřování se“ bylo najednou jiné. Ne tak spontánní, ale účelové.
Když mi například přišel oznámit, že čeká dítě, hned se také svěřil, co to všechno stojí, postýlka, kočárek… Bylo jen přirozené, že mu na to finančně přispěju. Vždyť pro koho jiného, než pro vnoučata jsem ty peníze šetřila.
„Babi, mám průšvih!“
Občas jsem mu tedy přispěla na některé výdaje. Pak ale jednou přišel zcela zničený. Prý se zadlužil kvůli zařizování bytu pro miminko. A teď nemá na splátky a naskočí mu penále. Bylo mi ho líto, ale vše se přece dá vyřešit.
Půjčím mu na ten dluh, ať má splácení půjčky v pořádku. Protože jsem nechtěla, aby si dál půjčoval, přidala jsem mu peníze navíc. Mně je může splácet postupně. Ovšem nebyla to dohromady malá částka, ale rovných sto tisíc.
Šokující zprávy
Pak ke mně vnuk asi tři měsíce vůbec nepřišel. Když jsem mu volala, stále se jen vymlouval. Těšila jsem se na pravnouče, a tak jsem zavolala dceři, kdy se to má narodit. Byla překvapená, o čem to prý mluvím, že Tomáš s tou dívkou už dávno není. Byla jsem v šoku. Ale to hlavní mělo teprve přijít.
Za několik dní mi zazvonila u dveří policie. Ukázalo se, že náš Tomášek si půjčoval peníze nejen v rodině, ale všude, kde se dalo. Potřeboval je na automaty, kterým propadl. Kvůli penězům se pak zapletl i s prodejci drog.
Peníze samozřejmě nemá a dlužníkům nic vrátit nemůže. A ty drogy mu jen přitíží. Já mu ale ty peníze dala. I když jsem hrozně zklamaná a vnuk mě strašně podvedl, mezi postižené dlužníky se v žádném případě nezařadím a trestní oznámení nepodám.
Tereza V. (71), Tábor
