Domů     Život bez vnoučat je moc smutný
Život bez vnoučat je moc smutný
3 minuty čtení

Těžko najít babičku či dědu, kteří by se ani trochu netěšili na potomky svých dětí. I moderní babičky přece rády pohlídají. Alespoň já tedy určitě.

Manžel už potřetí za sebou prohrál v člověče, nezlob se. Je celý navztekaný, protože prohrávat prostě neumí. Ani při hře, ani v životě. A tam má pocit, že prohrál na celé čáře. Bohužel jeho nálady odnáším já.

Přestože se mě neustále snaží z našich „neúspěchů“ obviňovat, i já jsem přece nešťastná z celé situace.

Pořád bylo hodně práce

Na začátku našeho manželství vypadalo vše růžově. Já i František jsme měli práci, která nás bavila, milovali jsme se a měli do života spoustu plánů. Když se narodil Honzík, zůstala jsem chvíli doma a už se zase nemohla dočkat, až půjdu do práce. Naštěstí tu byla babička, moje máma, která se o našeho syna starala.

A ráda. Jak sama říkala, užívala si to. To samé následovalo, když přišla na svět dcera Hanička. Moje kariéra se úspěšně rozvíjela a zároveň jsem měla spokojenou rodinu a zvládala jsem s pomocí mámy domácnost i děti.

Něco mi asi uteklo

Teprve, když byly děti starší, jsem si začala uvědomovat, že jsem si jich jako malých, roztomilých, vlastně moc neužila. Strašně rychle vyrostly a už s nimi nešlo hrát dětské hry. Obě děti měly své těžké období.

Syn, aniž bychom to věděli, těžce bojoval se svou identitou. A puberta naší Haničky byla naprosto děsivá. Naštěstí jsme ji všichni přežili ve zdraví. A z Hany se feťačka nestala.

Čekali jsme na vnoučata

Dcera se vdávala už ve dvaceti. Nejprve jsem myslela, že je těhotná nebo že chce už založit rodinu. Ale nic takového se nekonalo. Byli jsme s manželem zklamaní, protože v našem domě bylo podivně prázdno a my bychom se moc rádi těšili z vnoučátek.

Pravdu je třeba přijmout

Od té chvíle, kdy mi došlo, že jsem si svých dětí v jejich nejroztomilejším období moc neužila, jsem se upnula na myšlenku, že si to všechno vynahradím u vnoučat. Čas běžel, a vnoučata nikde.

Při oslavě třicátých narozenin nám konečně dcera oznámila své definitivní rozhodnutí, že s manželem děti mít prostě nechtějí. Nikdy.

Pochopili jsme s mužem, že nemá smysl jí to vymlouvat. Každý člověk má právo se svobodně rozhodnout. Jenže pro nás je to nesmírně těžké. Už také proto, že se dětí nedočkáme ani od syna. Honzík má spokojený vztah se svým partnerem a já jsem za to vděčná.

Stále nás to trápí

Bohužel manžel to bere jinak. Nedokáže se smířit s realitou. Závidím svým kamarádkám, když je potkávám s kočárky na ulicích. Je mi úzko, když sedíme v kavárně a ony vytahují fotografie svých roztomilých vnoučátek. Já nic takového nemám a mít nebudu. Naše rodina vymře po meči i po přeslici.

A mně zbude jen stále protivnější a protivnější manžel. A možná že mi nezůstane ani on. S protivným dědkem se těžko žije. Ještě mám děti s jejich partnery. Ale naše vztahy jsou komplikované. Zejména s dcerou, která se mi svým rozhodnutím dost odcizila. Vím, že bych to měla chápat a respektovat, ale nejde mi to.

Zuzana M. (58), Hradec Králové

Související články
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
2 minuty čtení
Celé roky jsme žili s tím, že se naše dcera narodila předčasně. Ale co když ne? Co když je jejím otcem někdo jiný? Je směšné, co dokáže život vymyslet. Byla to jen krátká záležitost. Flirt! Krátký románek s kolegou, který byl ženatý. Nečekala jsem od toho nic! Jen vášeň! Až se objevil můj budoucí muž. Během měsíce jsem ukončila vztah s kolegou a začala žít s mužem, do kterého jsem se zamilovala
5 minut čtení
Vždycky jsem si přála, aby naši dva synové drželi při sobě. Jenže byli každý úplně jiný a dědovo rozhodnutí mezi nimi vykopalo hlubokou propast. Když mi manžel Tonda jednoho večera řekl, že náš mladší syn Libor hodlá prodat dědův les, musela jsem se posadit. O tom, že mu děda ještě za života převedl tři hektary lesa u potoka, jsme věděli. Jenže od jeho smrti jsme se o tom raději nebavili. Dě
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
nasehvezdy.cz
Marta Dancingerová a Ladislav Hampl svou vzájemnou lásku neskrývají
Hvězda Kriminálky Anděl Marta Dancingerová (34) už svou novou lásku rozhodně neskrývá. Herečka, kterou si diváci oblíbili mimo jiné i ve Zlaté labuti a taneční soutěži StarDance, tvoří už několik m
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Rostliny jako strážci domova
nejsemsama.cz
Rostliny jako strážci domova
Nejsou jen krásnou zelenou dekorací. Jsou to vlastně malé magické bytosti s jemnými vibracemi, které dokážou přitahovat radost a klid. Pěstování květin není jen o pouhém zalévání a utírání prachu z listů. Je to tichý, neobyčejně hluboký rituál propojení s přírodou přímo uprostřed vašeho obývacího pokoje. Rostliny nasávají těžkou energii, čistí vzduch od škodlivin, ale především vyzařují harmonii, která