Eliška byla od základní školy problémové dítě. Hezká tvářička s ďáblem v těle.

Jen měla problémy s učením.

Místo toho, aby ji rodiče hecovali, stále ji omlouvali, že za špatné známky nemůže, vždyť „na to má i papír“. Eliška tedy na školu od začátku kašlala a od třinácti let procházela těžkou

pubertou.

Dělala problémy

Problémy jí nedělalo jen učení, ale i chování. Nejvíc ji zajímali kluci, šminky a už ve čtrnácti letech přišla domů přiopilá. Já jako babička, která měla tři další vzorné vnuky, jsem, popravdě, Elišku upozaďovala. Nechápala jsem, jak se mohla tak nepovést.

S odřenýma ušima

Všichni jsme oslavovali, když ji vzali na učiliště s oborem zahradnické práce. Tři roky na škole neprobíhaly úplně hladce a dvakrát jí hrozil vyhazov. Partička v její třídě se sešla vskutku povedená. Dvacet tři podobně stavěných puberťáků – hluboce obdivuji jejich pedagoga.

Eliška zkoušela veškeré zakázané ovoce. Alkohol, cigarety i drogy. V sedmnácti letech byla na potratu. Největší sláva byla, když školu úspěšně dokončila. Našla si práci v zahradnictví a tam i milého zahradníka.

Zázračná proměna

Láska ji jako mávnutím kouzelného proutku změnila. Zapálený zahradník Martin byl o tři roky starší. Eliška se do něj bláznivě zamilovala a Martin měl na ni dobrý vliv. Ela se uklidnila a hltala vše, o čem jí její kluk povídal.

Díky němu se začala zajímat o květiny, které jsou dodnes jejím koníčkem. S Martinem si otevřeli květinářství.

Před rokem se jim narodila malá Lucinka. Z neukázněné Elišky se stala vzorná máma. Jsem ráda, že z divoké puberty vyrostla a já se jí konečně můžu chlubit. Tímto se jí omlouvám za to, že jsem ji v dětství tak trochu neměla ráda.

Jiřina V. (70), Ústí nad Labem