Domů     Sousedka na mě zkoušela zlé čáry
Sousedka na mě zkoušela zlé čáry
3 minuty čtení

Myslela jsem, že jsme kamarádky. Byla sladká a laskavá. Pak ale došlo k nedorozumění a začaly se mi dít strašné věci. Už to nemohly být náhody.

Prožívala jsem velice špatné období. V práci jsem dostala výpověď a k tomu se mi rozpadl vztah. Byla jsem smutná, v depresi. Jednou večer jsem se rozhodla, že svůj život od základů změním.

Byt ve městě jsem prodala a odstěhovala jsem se na venkov, kde jsem si koupila domek.

Poměrně rychle jsem se zabydlela a našla si práci v místním bistru. Hned jsem se taky spřátelila se svou sousedkou Simonou. Přítele ani děti neměla. Sbírala různé bylinky, ze kterých vyráběla různé léčivé sirupy či masti.

Brzy se z nás staly kamarádky. Jediný problém jsem měla s jejím psem, který od rána štěkal jako pominutý a v noci vyl. Taky mě vadila její stará jabloň, ze které padaly plody na moji zahradu.

„Kdysi ji tu zasadila moje babička, pořád plodí krásná jablíčka,“ říkala mi sladce.

Zbytečné třenice

„Já po tobě nechci, abys ji pokácela, jen ty větve, co přesahují přes plot, bys mohla uřezat,“ namítala jsem. „To neudělám! Je to živý tvor!“ řekla rázně, otočila se a odešla do domu.

Jednoho dne byla velká vichřice, a došlo k tomu, že dvě větve stromu nápor větru nevydržely a utrhly se.

Bohužel to byly právě ty přečnívají na moji zahradu. Když se vyjasnilo, vyšla jsem z domu, abych tu spoušť uklidila. Vtom jsme si všimla Simony, jak stojí v okně a pozoruje mě. Vypravila jsem se k ní domů. Zvonila jsem, klepala, ale neotevřela mi. Byla přesvědčená o tom, že jsem ty větve usekala já.

Pár dní nato se mi naskočila vyrážka. Třetí den jsem se raději vypravila k lékaři. Udělal mi různé testy, ale na nic nepřišel. Uběhl týden a šéfová mi dala výpověď. Byla jsem v šoku, že jsem se nezmohla na jediné slovo. Sbalila jsem si věci a šla. Před domem jsem potkala Simonu, která se na mě posměšně ušklíbala.

V tu chvíli mi došlo, že v tom má prsty. Myslela jsem si, že se to časem změní, ale zmýlila jsem se. Smůla se na mě lepila i nadále. Nešlo mi to na rozum. Jednoho dne jsem vešla do Simonina domu a zavolala na ni. Prošla jsem domem, ale nebyla tam.

Všimla jsem si však pootevřených dveří do malé komory a nahlédla dovnitř. Všude byly svíčky, různé sošky ohavných bytostí, čarodějná koule. A na nástěnce připnutá moje fotka. Utíkala jsem pryč. Dům jsem nabídla k prodeji a odstěhovala se zpátky do města. Tam už jsem měla klid.

Šárka (59), Vrchlabí

Související články
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
3 minuty čtení
Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.