Domů     Manžel se zase učí mluvit
Manžel se zase učí mluvit
5 minut čtení

Když mi volali z nemocnice, že manžela postihla mrtvice, napadlo mě: „Tak to je konec!“ Mýlila jsem se. To byl teprve začátek naší strastiplné cesty, která ještě neskončila.

Předloni uprostřed léta jsme sVojtou chystali rodinnou oslavu k výročí naší svatby. Už jsme spolu byli třicet let. Nebyla to vždy procházka růžovým sadem, ale důležité bylo, že jsme se stále měli rádi a bylo nám spolu dobře.

Manžel posekal zahradu a já prostřela velký dubový stůl. Měla přijet i dcera s manželem a malou roztomilou vnučkou.

Není mi dobře

Práce jsme měli až nad hlavu, když si manžel začal stěžovat, že mu není dobře, a odešel do chaty. „Tak to je výborné, zase všechno připravím sama,“ pomyslela jsem si a měla jsem na manžela docela vztek. Pak mi to ale nedalo, a asi za čtvrt hodiny jsem se za ním šla podívat.

Vojta seděl na gauči a vypadal divně. Měl svěšený celý koutek úst a snažil se mi něco říct. Vůbec jsem nerozuměla. Automaticky jsem sáhla po mobilu. „Ale ne!“ Zapomněla jsem, že v domě není signál.

Jako o život jsem běžela až na druhý konec zahrady a doufala, že tam se dovolám pro pomoc.

Co bude dál?

V nemocnici potvrdili mrtvici, a nevypadalo to moc dobře. Třebaže jsme stihli ho dopravit včas, říkali tomu okno. Několik hodin, kdy máte ještě šanci a naději. Ale bylo na chlup. Nejprve hrozilo, že z něj už bude natrvalo ležák. Při této diagnóze jsme samozřejmě začali doma uvažovat, co dál.

Nechtěla jsem si vůbec připustit, že by manžel zůstal někde v ústavu. Proti byla i moje dcera. Ale Lída, moje sestra, byla zásadně proti tomu, abych si Vojtu v takovém stavu vzala domů.

Samozřejmě, měla pravdu, že bych to těžko zvládla, ale já Vojtu stále milovala a dcera Viktorka také.

Svitla naděje

Naše návštěvy v nemocnici byly velmi psychicky náročné. Můj drahý manžel ležel bezmocně v posteli, nemohl se hýbat, nemohl mluvit. Chodila jsem za ním denně. Chodila tam i Viktorka s vnučkou.

Vyprávěly jsme mu různé věci z běžného života, četly oblíbené knížky. Vzpomínaly na společné zážitky. Po několika zoufalých týdnech se manželův stav náhle docela výrazně zlepšil. Mohl sedět, ochrnutí zůstalo jen na levé polovině těla.

Rehabilitace pomohla

Manžela čekala rehabilitace. Dcera s malou se ubytovaly v hotelu hned vedle rehabilitačního centra a denně za tátou i s dcerkou chodila, aby ho povzbudila. Já zatím připravovala domov na Vojtův návrat. Ohromně mi pomáhal můj zeť, manžel Viktorky. Nikdy bych to do něj neřekla.

Ale byl vážně úžasný, vše zařídil, nakoupil, smontoval a ještě mě obden vozil za Vojtou. Ten dělal velké pokroky. Už dokázal sám udělat pár kroků. Všichni jsme ho podporovali a hecovali. V jeho tváři se objevil náznak radosti.

Návrat domů

Moc jsem se těšila, až si Vojtu odvezeme domů. Přichystala jsem malé pohoštění a se zetěm jsme jeli za manželem. Byl na tom celkem dobře. Jako pravák měl štěstí, že mu zůstala ochrnutá levá ruka.

A i když špatně, ale mohl chodit. Jediná potíž byla s mluvením. To mu zatím moc nešlo a raději jsme si dopisovali. Byla jsem vděčná lékařům i rodině, že to takhle dopadlo. Ale netušila jsem, co mě ještě čeká.

Vše bylo jinak

Po návratu z nemocnice se ukázalo, že je z Vojty docela jiný člověk. V rehabilitačním středisku jsme si toho nestačili všimnout. Prvořadé pro nás bylo zahrnovat ho láskou a maximálně mu vyjádřit podporu.

Ale možná to také bylo tak, že až s příchodem domů si Vojta uvědomil, jak na tom je. Jak se jeho život radikálně změnil. A svou zlobu obrátil proti mně.

Cokoli jsem udělala, bylo špatně. V prvních týdnech jsem kolem něj chodila po špičkách, pečovala o něj jako o malé dítě. Jenže čím víc jsem manžela opečovávala, tím hůř se ke mně choval.

Své zlostné nadávky se snažil na mě vykřičet, ale vycházely z něj jen chraplavé zvuky. Tak mi ty sprosťárny psal na papír. Pěkně velkým tiskacím písmem a pak mi je pořád strkal pod nos. Vojtovo chování mě ničilo a vyvolávalo ve mně smíšené pocity.

Byla jsem na zhroucení

Na jedné straně jsem ho měla stále moc ráda a chtěla se o něj s láskou starat, ale jeho hrubosti ve mně budily nechuť k němu i k péči o něj. Vojta se navíc choval hrozně i ke své dceři. Obě jsme z toho byly nešťastné.

Nakonec zase zasáhl můj skvělý zeťák. Jednou k nám přišel, zavřel se s Vojtou na celou hodinu do pokoje. Co si řekli, dodnes netuším, ale manžel se poté rozhodl, že začne chodit na sezení k psychologovi. A také svolil k tomu, že začne s rehabilitací řeči.

Znovu do boje

Terapie Vojtovi pomohly. Zase to byl ten můj starý dobrý Vojta, který se pustil do boje. A my s ním. Postupně se jeho podivné zvuky začaly měnit v něco, co připomínalo jednotlivá slova. Manžel ožil.

Viděl před sebou naději. Cítil naši podporu, a hlavně viděl, že se na něj nezlobíme. Chvíli se snažil říct „Promiňte“, ale ještě mu to nešlo pořádně. Tak to napsal na ten největší papír a pověsil mi to na lednici.

Už zase žiju!

Mám zase chuť do života. Jediná skvrnka na tom všem je, že se pokazily vztahy s mou sestrou. Lída nedokáže pochopit, že jsem zůstala s mrzákem k ničemu, jak sama říká. Nechci, aby o mém manželovi takhle mluvila.

A tak jsme se přestaly stýkat. Tam, kde není láska a pochopení, není život. A naopak. Včera mi Vojta naprosto jasně a srozumitelně řek: „Lásko moje, miluju tě.“ Co k tomu ještě dodat.

Tereza P. (54), jižní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně... pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní tichá láska k životu. Stará kuchyně a nové dny Byd
3 minuty čtení
Byla to láska na celý život. Doufali jsme, že spolu zestárneme, že neexistuje nic, co by tomu zabránilo, co by nás rozeštvalo. Když jsme si s Ondrou v šestnácti letech přísahali, že nás nic nerozdělí, oba jsme tomu věřili. „Ani smrt,“ vyrazil ze sebe a já po něm automaticky opakovala, že ani smrt, ač jsem si v duchu říkala, že to je asi nesmysl, neboť zubatá rozdělí vždycky všechno. Ale byli js
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když jenom o něco starší. Ony však mohou mluvit. Já ze sebe nevydám ani hlásku! Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta h
3 minuty čtení
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje
5 minut čtení
Je mi sedmašedesát a najednou cítím, že nemám tolik času. Na co? Říct pravdu mé rodině. A hledat dítě. Je to tak dávno, co jsem držela ten uzlíček... Vzpomínky mi proudí hlavou jako zběsilá auta na silnici. Tehdy jsem je pozorovala z mostu, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá. Měla jsem v hlavě ty řeči, jak lidé odsuzovali jiné dívky, které brzy otěhotněly. A pak jse
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Starý strom varoval před nebezpečím
skutecnepribehy.cz
Starý strom varoval před nebezpečím
Ten dům byl jako prokletý, svým obyvatelům přinášel jen trápení. A přitom stačilo tak málo! Podívat se na stromy, které rostou v jeho okolí. Už mnoho let se zabývám prací s ener­giemi, zejména objevováním léčivých míst, která působí na lidský organismus. Vybudovala jsem si ve svém okolí celkem dobrou pověst. Lidé se na mě často obracejí s prosbou o pomoc.
Pestrobarevné Santorini je ostrovem zázraků
epochanacestach.cz
Pestrobarevné Santorini je ostrovem zázraků
Největším pokladem a turistickým lákadlem jsou různobarevné vulkanické pláže. Na Santorini najdete Bílou oblázkovou pláž, Rudou pláž nebo Černou s jemným sopečným pískem hebkým jako samet. Nepříliš velký ostrov, který má pouhých deset tisíc obyvatel, je ve skutečnosti do moře propadlá sopka, na jejímž vrcholu se jako malé drahokamy třpytí modrobílé domečky. Její sopečný původ není nijak
Kávovo-banánové smoothie
tisicereceptu.cz
Kávovo-banánové smoothie
Snídaně, která vás nasytí a spolehlivě probere k životu. Potřebujete 4 lžičky mleté kávy 4 banány 4 lžíce medu 600 ml mléka 4 lžíce čerstvě nastrouhaného kokosu nebo kokosových vloček Na
Poslední šance: Xiaomi nabízí nejlepší telefony za letošní nejnižší ceny
iluxus.cz
Poslední šance: Xiaomi nabízí nejlepší telefony za letošní nejnižší ceny
Pouze do 21. července můžete využít slevy na chytré telefony, ventilátory, hodinky, náramky a další výrobky Xiaomi. Nejlevnější špičkový telefon Redmi Note 14 stojí jen 3 599 Kč. Oficiální e-shop spol
Od kartonových opic po jedovaté pavouky: Skryté zvláštnosti světových měst
epochaplus.cz
Od kartonových opic po jedovaté pavouky: Skryté zvláštnosti světových měst
V indickém Dillí se bojuje s opicemi pomocí kartonových atrap, zatímco v Singapuru můžete dostat pokutu za nespláchnutý záchod. Věděli jste, že Helsinky jsou domovem jedovatých pavouků, nebo že v Seattlu žije víc psů než dětí? Prozkoumejte s námi ty nejbizarnější a nejméně známé aspekty světových metropolí, které vás zaručeně pobaví i překvapí. Svět je
Tajemný milenec Žilkové odhalen?
nasehvezdy.cz
Tajemný milenec Žilkové odhalen?
Jedna z největších záhad našeho showbyznysu je možná odhalena! Kdo je tolik utajovaným novým partnerem herečky Veroniky Žilkové (63)? Hvězda seriálu ZOO se snažila mlžit, jak mohla. „To je tajný,“ o
Karma: Osud v našich rukou, nebo jen starověký mýtus?
enigmaplus.cz
Karma: Osud v našich rukou, nebo jen starověký mýtus?
Pojem karma slyšel snad každý, ale co přesně znamená? Je to jen mystický koncept z východních filozofií, nebo skutečný zákon příčiny a následku, který ovlivňuje naše životy? Karma je často spojována s
Pátrání po stopách minulosti: Před stavbou okruhu je třeba trocha archeologie
21stoleti.cz
Pátrání po stopách minulosti: Před stavbou okruhu je třeba trocha archeologie
Je to hotový archeologický poklad. Odborníkům se podařilo objevit tisíce artefaktů, pocházejících z různých časových období. Z dávných sídlišť a pohřebišť. A za pár let? Po stejné zemi, která v sobě j
Italská sekta Beati Paoli: Chránila, nebo vykořisťovala?
epochalnisvet.cz
Italská sekta Beati Paoli: Chránila, nebo vykořisťovala?
Ve dne putují od kostela ke kostelu v mnišském rouchu a v noci se zase scházejí v podzemí Palerma a spřádají temné plány. Jsou odhodláni mstít se za bezpráví, jehož se vlivní bohatí dopouštějí na chudých a slabých obyvatelích města. Alespoň tak společenství Beati Paoli líčí některé pověsti. Existovalo vůbec? A bylo jejich cílem skutečně
Moqueca rybí guláš
nejsemsama.cz
Moqueca rybí guláš
Brazilská moqueca (čti: mokéka) na první pohled guláš možná nepřipomíná, navíc je v ní ryba, v překladu jde ale o přípravu dušením stejně jako guláše – a chutná prostě báječně. Tak ji vyzkoušejte. Potřebujete: ✿ 500 g filetů tresky ✿ 2 lžíce olivového oleje ✿ 1 cibuli ✿ 3 stroužky česneku ✿ 1 žlutou papriku ✿ 1 červenou papriku ✿ 1 rajče
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve
Holil Mussoliniho lazebník i nohy jeho milence?
historyplus.cz
Holil Mussoliniho lazebník i nohy jeho milence?
Mladý holič si právě ostří břitvu, kterou má za chvíli oholit italského fašistického vůdce, když vtom z vedlejšího pokoje zaslechne, jak duceho milenka telefonuje. Ač neúmyslně, z hovoru se dozví, že Mussolini měl dát svou první ženu i syna zabít injekcí. Co teď? Pokud někdo zjistí, co právě slyšel, kulka ho nemine. Zalehne proto do