Domů     Důkazem lásky byla svatba
Důkazem lásky byla svatba
4 minuty čtení

Dodnes to nemohu pochopit. Byli jsme spolu tři roky a já nepoznala, že pro něj nejsem jediná a že si vybudoval rodinu i s jinou ženou.

Bylo mi třicet pět let a tehdy jsem si uvědomila, že bych měla pomalu pomýšlet na rodinu. Osud mi přihrál do cesty Martina. Líbil se mi, měli jsme společné zájmy, byla jsem s ním šťastná, proto mi poprvé přišlo na mysl, že on by mohl být ten pravý.

Žili jsme na hromádce

Po roce a půl jsme se rozhodli, že bychom si založili rodinu. Moji rodiče byli z Martina nadšení a jediné, co jim trochu vadilo, bylo to, že se nehrneme do svatby. Pro mě to nebylo důležité, nějaký papír přece neposílí naši lásku. Jak krutě jsem se mýlila. Dnes bych měla alespoň lehčí život.

Kamarádka mě zaskočila

Miminko se nám podařilo prakticky ihned. Těšila jsem se, že s Matýskem budeme konečně kompletní. Byla jsem natolik zvyklá na to, že Martin je občas na služebních cestách, že mi nepřišlo, že se děje něco neobvyklého.

Pak mi ale otevřela oči moje kamarádka Lenka. Nevinně se mě zeptala, jestli má Martin sestru. O ničem jsem nevěděla.

Červíček pochybností

Lenka si myslela, že domnělá Martinova sestra má malé dítě, a náš Matýsek tak bude mít parťáka. Lenka totiž zahlédla Martina na náměstí našeho okresního města. V družném hovoru

s jistou ženou a v době, kdy měl být na služební cestě.

To mi bylo divné. Martina jsem se proto zeptala. Odpověděl, že to byla žena jeho kamaráda a že ji potkal náhodou, když se vracel ze služební cesty. Nebylo důvodu mu nevěřit. Něco ale ve mně stejně hlodalo.

Služební cesty

Když se blížil termín mého porodu, měla jsem strach. Co když nebude Martin se mnou? Co když ho zase někdo odvolá? Tyto otázky mi znepříjemnily konec těhotenství.

Martinovy služební cesty, které se odehrávaly jednou týdně třeba jen na dva dny, ve mně vyvolávaly čím dál větší nervozitu.

Po pár týdnech jsem se znovu svěřila Lence. Snažila se mě uklidnit, ale nebyla moc přesvědčivá. „Jestli něco víš, řekni mi to.“ Vytušila jsem, že se děje něco, co přede mnou tají.

Dvě rodiny

Zpočátku se mě snažila uklidnit tím, že se musím soustředit na dítě, nakonec ale povolila. Nejen ona, ale i další dvě naše kamarádky viděly Martina s onou ženou na výletech. V době jeho služebních cest. To už nemohla být náhoda.

Uhodila jsem na Martina, že se nemůže náhodně setkávat s kamarádovou ženou. Nakonec se přiznal.

Nebyla to manželka jeho přítele. Byla to jeho manželka! Byli spolu deset let a měli osmiletého syna. Pak přišla krize a on potkal mě. Prý si myslel, že ji opustí, ale najednou se vše uklidnilo. Mě také nechtěl ztratit. Proto žil dvojí život.

Jenže mezitím se mu narodilo druhé dítě. A za pár měsíců další, náš Matýsek.

Nechápala jsem, jak chce obě rodiny zvládat. Jak si to představoval? Co jeho žena? Ta také nic nevěděla? Vždyť s ní musel být méně než se mnou. Martin mi na vše odpověděl, ale mohla jsem mu ještě věřit? Jeho žena prý neřešila jeho nepřítomnost.

Prý jí to bylo jedno. Mně ale ne, proto jsem chtěla ukončit náš vztah.

Báječný muž

Když jsem Martinovi řekla, že s ním končím, zkoušel navrhnout, že se rozvede. Ale překvapilo mě, že se ani moc nesnažil mě přesvědčit. Proč také. On si mohl vybírat. Já ne. Nemohla bych mu už dál věřit. O Matýska jsme se nehádali. I když jsem Martinovi neodpustila, nechtěla jsem naše dítě připravit o tátu.

Vždyť on je to nejlepší, co mi ze vztahu zůstalo. Alespoň proto nebyl náš vztah úplně zbytečný. Dnes už je lépe. Mám nového přítele, který miluje mě i Matýska. A chce být pořád s námi, dokonce chystáme svatbu.

To je pro mě důkaz lásky, jen jsem si musela projít těžkou zkouškou, abych na to přišla.

Daniela S. (44), České Budějovice

Související články
4 minuty čtení
Když jsem ovdověla, ztratila jsem chuť do života. Dny jsem trávila doma a připadala si zbytečná. Jedno náhodné setkání v parku vše změnilo. Když jsem za sebou naposledy zavřela dveře kanceláře, měla jsem pocit, že končí i můj život. Byt bez manžela byl jen prázdnou skořápkou a každý další den se zdál být nekonečným oceánem zbytečného času. Čtyřicet let jsem pracovala v účtárně obklopená lidmi a
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud