Domů     Důkazem lásky byla svatba
Důkazem lásky byla svatba
4 minuty čtení

Dodnes to nemohu pochopit. Byli jsme spolu tři roky a já nepoznala, že pro něj nejsem jediná a že si vybudoval rodinu i s jinou ženou.

Bylo mi třicet pět let a tehdy jsem si uvědomila, že bych měla pomalu pomýšlet na rodinu. Osud mi přihrál do cesty Martina. Líbil se mi, měli jsme společné zájmy, byla jsem s ním šťastná, proto mi poprvé přišlo na mysl, že on by mohl být ten pravý.

Žili jsme na hromádce

Po roce a půl jsme se rozhodli, že bychom si založili rodinu. Moji rodiče byli z Martina nadšení a jediné, co jim trochu vadilo, bylo to, že se nehrneme do svatby. Pro mě to nebylo důležité, nějaký papír přece neposílí naši lásku. Jak krutě jsem se mýlila. Dnes bych měla alespoň lehčí život.

Kamarádka mě zaskočila

Miminko se nám podařilo prakticky ihned. Těšila jsem se, že s Matýskem budeme konečně kompletní. Byla jsem natolik zvyklá na to, že Martin je občas na služebních cestách, že mi nepřišlo, že se děje něco neobvyklého.

Pak mi ale otevřela oči moje kamarádka Lenka. Nevinně se mě zeptala, jestli má Martin sestru. O ničem jsem nevěděla.

Červíček pochybností

Lenka si myslela, že domnělá Martinova sestra má malé dítě, a náš Matýsek tak bude mít parťáka. Lenka totiž zahlédla Martina na náměstí našeho okresního města. V družném hovoru

s jistou ženou a v době, kdy měl být na služební cestě.

To mi bylo divné. Martina jsem se proto zeptala. Odpověděl, že to byla žena jeho kamaráda a že ji potkal náhodou, když se vracel ze služební cesty. Nebylo důvodu mu nevěřit. Něco ale ve mně stejně hlodalo.

Služební cesty

Když se blížil termín mého porodu, měla jsem strach. Co když nebude Martin se mnou? Co když ho zase někdo odvolá? Tyto otázky mi znepříjemnily konec těhotenství.

Martinovy služební cesty, které se odehrávaly jednou týdně třeba jen na dva dny, ve mně vyvolávaly čím dál větší nervozitu.

Po pár týdnech jsem se znovu svěřila Lence. Snažila se mě uklidnit, ale nebyla moc přesvědčivá. „Jestli něco víš, řekni mi to.“ Vytušila jsem, že se děje něco, co přede mnou tají.

Dvě rodiny

Zpočátku se mě snažila uklidnit tím, že se musím soustředit na dítě, nakonec ale povolila. Nejen ona, ale i další dvě naše kamarádky viděly Martina s onou ženou na výletech. V době jeho služebních cest. To už nemohla být náhoda.

Uhodila jsem na Martina, že se nemůže náhodně setkávat s kamarádovou ženou. Nakonec se přiznal.

Nebyla to manželka jeho přítele. Byla to jeho manželka! Byli spolu deset let a měli osmiletého syna. Pak přišla krize a on potkal mě. Prý si myslel, že ji opustí, ale najednou se vše uklidnilo. Mě také nechtěl ztratit. Proto žil dvojí život.

Jenže mezitím se mu narodilo druhé dítě. A za pár měsíců další, náš Matýsek.

Nechápala jsem, jak chce obě rodiny zvládat. Jak si to představoval? Co jeho žena? Ta také nic nevěděla? Vždyť s ní musel být méně než se mnou. Martin mi na vše odpověděl, ale mohla jsem mu ještě věřit? Jeho žena prý neřešila jeho nepřítomnost.

Prý jí to bylo jedno. Mně ale ne, proto jsem chtěla ukončit náš vztah.

Báječný muž

Když jsem Martinovi řekla, že s ním končím, zkoušel navrhnout, že se rozvede. Ale překvapilo mě, že se ani moc nesnažil mě přesvědčit. Proč také. On si mohl vybírat. Já ne. Nemohla bych mu už dál věřit. O Matýska jsme se nehádali. I když jsem Martinovi neodpustila, nechtěla jsem naše dítě připravit o tátu.

Vždyť on je to nejlepší, co mi ze vztahu zůstalo. Alespoň proto nebyl náš vztah úplně zbytečný. Dnes už je lépe. Mám nového přítele, který miluje mě i Matýska. A chce být pořád s námi, dokonce chystáme svatbu.

To je pro mě důkaz lásky, jen jsem si musela projít těžkou zkouškou, abych na to přišla.

Daniela S. (44), České Budějovice

Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může