Domů     Radost mi už konečně neschází!
Radost mi už konečně neschází!
5 minut čtení

Když mě Vladimír pohladil, uvědomila jsem si, jak moc mi chyběly mužské doteky.

Kdysi jsem měla platonický románek s mým tanečním trenérem, ale od té doby už uplynulo mnoho let. Vdala jsem se, s manželem jsme vychovali dceru a nakonec jsme usoudili, že bude lepší, když se naše cesty zase rozejdou.

Dokud jsme se starali o dceru, tak nám to tak nepřišlo, ale jakmile vylétla z hnízda, došlo nám, že už nemáme nic společného a nemáme si co říct.

Teď jsem, snad dílem osudu, stála před obchodem s instalatérskými potřebami mého bývalého trenéra Vladimíra a přemýšlela, jestli mám vkročit dovnitř. Vladimír vždycky tančil pro zábavu, živil ho právě tento obchod, který už tu fungoval dobrých pětadvacet let.

Příliv vzpomínek

V myšlenkách jsem zabloudila k poslednímu dni, kdy jsme se viděli. Tehdy mi bylo dvacet dva let, on byl mou tajnou platonickou láskou a měli jsme domluvený večerní trénink.

Můj taneční partner nedorazil a já s Vladimírem jsme měli pro sebe celý taneční parket. Já jsem v té době byla nezadaná, ale jemu se na prstu třpytil zlatý kroužek a ještě měl malé dítě.

Když jsme se pak spolu loučili před potemnělým tanečním sálem, Vladimír mě pevně objal a se smutkem v očích zašeptal:

„Zuzko, bude lepší, když už se neuvidíme.“ Z té věty mě strašně zabolelo srdce, ale chápala jsem ho. Ze všech sil jsem se k němu přitiskla a vychutnala si naposledy jeho objetí.

Samota byla mým společníkem

První týdny bez našich pravidelných setkání na tanečním parketě byly těžké. Abych zahnala smutek, zakousla jsem se do tance. Do tance jsem dávala všechny emoce, které mě uvnitř dusily.

Smutek časem přešel a já jsem potkala Honzu. Když mě po roce chození požádal o ruku, souhlasila jsem. Z přemítání mě probral čísi hlas: „Paní, jste v pořádku?“

Zvedla jsem hlavu a zjistila, že se na mě ustaraně dívá asi osmiletý chlapec. „Samozřejmě. Jen jsem se zamyslela,“ usmála jsem se.  „Vypadáte hrozně smutně,“ řekl mi s dětskou upřímností. Měl pravdu, byla jsem smutná. Smutná a opuštěná.

Litování už bylo dost!

Chlapec odešel a já jsem se stále nerozhodla, jestli mám vkročit do Vladimírova obchodu. Naklonila jsem se a nahlédla výlohou dovnitř. Vladimír stál u kasy a něco počítal. Když zvedl oči, schovala jsem se zpátky za zeď.

Jestli by mě vůbec poznal, prolétlo mi hlavou. Ve svých sedmačtyřiceti letech jsem sice vypadala stále dobře, ale takové jako ve dvaceti už to rozhodně nebylo. Nakonec jsem odvahu nesebrala a vydala se zpátky domů.

Tam mě přivítal tichý byt zející prázdnotou. „Přece nebudu sedět doma a litovat se,“ řekla jsem si a zapnula internet. Napadlo mě, že bych si mohla tanec oživit v některém z tanečních kurzů. Jeden mě velmi zaujal, a tak jsem se přihlásila.

Setkání po letech

Přihlášení na kurz mi vlilo do žil novou energii. Konečně jsem udělala všechno, co jsem pořád odkládala. Zašla jsem si ke kadeřnici, na manikúru a oživila šatník.

„Ty celá záříš,“ řekla mi kolegyně. Po práci jsem zaběhla domů, vysprchovala se, převlékla do nových smaragdově zelených večerních šatů a vyrazila jsem do taneční školy.

V sále jsem napočítala deset párů, já jsem tam byla jediná samotná. Ale to mě neodradilo. V osm hodin vkročil za doprovodu hudby na parket taneční mistr. Když jsem zvedla hlavu a podívala se mu do očí, málem jsem šla do kolen. Byl to Vladimír! „Neuvěřitelné, jak mě ten osud zkouší,“ pomyslela jsem si.

Večer jen pro nás dva

Vladimír se na mě podíval a zeširoka se usmál. „Moc ti to sluší. Ty nádherné šaty ti ladí s očima,“ zašeptal mi do ucha, když ke mně přišel a vzal mě za ruku. Vtom jsem si všimla, že už nemá na prstu zlatý kroužek.

Celý večer jsem si připadala jako ve snu. „Nechoď ještě,“ zavolal za mnou, když hodina skončila a já jsem chtěla jít domů.

„Znám jednu zapadlou kavárnu, kde si můžeme popovídat,“ řekl a já jsem cítila, že ani z jeho strany se za ta léta na citech ke mně nic nezměnilo.

Naše city neochladly

Došli jsme do romantické kavárny, kde Vladimír objednal láhev vína. Najednou, jako by bylo těžké najít slova, kterými bychom vyplnili těch posledních dvacet pět let. „Ty ses nikdy nevdala?“ promluvil Vladimír do ticha.

Napila jsem se vína a odpověděla: „Ale ano, vdala. Jen nám to neklapalo. Když dcera dospěla, šli jsme každý svou cestou. A co tvoje žena?“ vyslovila jsem opatrně. „Před třemi lety mě opustila.“

Pak mi pohlédl do očí a dodal: „Mezi námi se nic nezměnilo, viď?“ „Vůbec nic,“ usmála jsem se. „Zřejmě je mi souzeno milovat tě do konce života.“ Pak vzal mou ruku do své a začal ji hladit.

Na společné štěstí jsem museli čekat

Uvědomila jsem si, jak jsem osamělá a jak mi chybí mužské doteky. Strašně moc jsem Vladimíra chtěla. Po dvaceti pěti letech jsem mu konečně mohla dovolit víc, protože už to nikomu neublíží.

„Bydlím tady kousek,“ zašeptala jsem. „Pojďme,“ přijal Vladimír mé pozvání. Zaplatil, pomohl mi do kabátu a vykročili jsme do zimního večera. Do ložnice jsme ani nestihli dojít.

Jakmile se za námi zavřely dveře, Vladimír mě v chodbě opřel o zeď a rukou mi vklouzl pod šaty.

Milovali jsme se skoro celou noc a pak jsme schouleni k sobě usnuli. Druhý den jsem si připadala jako znovuzrozená, protože se mi do života vrátila láska. A ne ledajaká. Teď se naplnila láska, které to nebylo dopřáno před pětadvaceti lety.

Zuzana L. (48), Praha

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Ze žárlivosti je člověk schopen udělat leccos. Jsem už daleko rozumnější než zamlada, zdaleka ne tak vznětlivá a bláznivá. Ale stále zamilovaná. Vdobách, kdy jsme s mým mužem teprve chodili, jsem docela dost žárlila. Naštěstí mě to už nepronásleduje, protože s tím by se nedalo žít, v lepším případě bych skončila jako rozvedená, opuštěná ženská, v horším ve vězení. Jezdívali jsme na chatu jeho r
5 minut čtení
Svůj život jsem promarnila s nesprávným mužem a okamžik, kdy jsem potkala toho pravého, mě málem minul. Nikdy jsem nepatřila k děvčatům, která chtějí dělat kariéru, nebo jen ulovit bohatého chlapa a mít se dobře. Já chtěla najít hodného a chápavého muže a s ním si pořídit velkou rodinu. A našla jsem ho už za studií. Jmenoval se Martin, končil práva, nebyl to sice krasavec, ale byl milý a pozorn
4 minuty čtení
Loni na Prvního máje jsem plánovala, že zůstanu doma. Na lásku jsem neměla ani pomyšlení. Jenže osud si pro mě připravil něco jiného. Přiznám se, že jsem svátky zamilovaných jako První máj nebo Valentýn nikdy nemusela. Tohle povinné dokazování lásky mi přijde ujeté. Když jste navíc nezadaná, zamilované párečky vám lezou na nervy ještě víc. Když jsem se loni prvního května probudila, měla jsem p
3 minuty čtení
Ten muž se objevil v drogerii, kde jsem v té době pracovala. Pořád po mně pokukoval, nakonec se přece jen osmělil a oslovil mě. Byl to Ferda. Táta mi tu neobyčejně povedenou fotku z tábora nechal zasklít. Byla jsem tam ještě s nějakými táborníky, postupem času jsem zapomínala jejich jména i táborové přezdívky, protože šlo hlavně o to, že mi to tam moc slušelo. Bylo mi tehdy patnáct, měla jsem v
3 minuty čtení
Byli jsme s Tondou každý jiný, on ze statku, já z města. Bála jsem se, že jsme příliš rozdílní, než abychom spolu mohli žít. Skoro celé léto jsem tehdy probrečela. Byla jsem nešťastná, i když zase naopak chvílemi šťastná, zasněná a zamilovaná. Byli jsme s Tondou jako oheň a voda. Maminka mě utěšovala, že láska hory přenáší a všechno spraví, jenomže budoucí tchyně si zjevně myslela opak. Byla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
3. února 1959: Den, kdy zemřela hudba
epochaplus.cz
3. února 1959: Den, kdy zemřela hudba
Od startu malého letadla uplyne jen pár minut, když se uprostřed noci v plné rychlosti zaboří do kukuřičného pole. Budoucnost hudby se v jediném okamžiku mění. Když se Americe zeptáte na 3. února 1959 téměř určitě v odpovědi zazní jméno Buddy Holly. Toho dne totiž během jediného okamžiku rocková hudba přichází o několik hitmakerů, mezi nimiž je největší
Jak jsem opustila svoje tělo
skutecnepribehy.cz
Jak jsem opustila svoje tělo
U známých na chalupě jsme na půdě našli staré bylinky po babičce. Zvědavost mi nedala a připravila jsem si z nich lektvar… Zimní pobyt na chalupě se pro mě vlastní vinou změnil v děsivý zážitek, na který až do konce svého života nezapomenu! Napila jsem se zvláštního čaje a málem mě to stálo život. Opustila jsem poté své
Jednoduchý a skvělý svařák
tisicereceptu.cz
Jednoduchý a skvělý svařák
Umíte si představit zimu bez oblíbeného svařáku? Spousta lidí ne, proto jsme si pro vás připravili jednoduchý a rychlý recept na ten nejlepší svařák. Ingredience cukr krystal 1 ks velké skořice
Mars odhalil své nitro
21stoleti.cz
Mars odhalil své nitro
Data ze sondy NASA InSight, která před třemi lety umlkla pod vrstvou prachu, stále přinášejí překvapení. Dva nezávislé vědecké týmy nyní oznámily, že Mars má nejen plášť plný trosek z dávných impaktů,
Stoletý papež zabránil rozpadu církve
epochalnisvet.cz
Stoletý papež zabránil rozpadu církve
V polovině 7. století ve Středomoří vrcholí útoky muslimů. Načas do jejich rukou padne i Sicílie. Jejich nadvláda tam nebude trvat dlouho, ale stačí to, aby z ostrova musela uprchnout většina křesťanských duchovních.   Jedním z nich je i Agatho (577–681), mnich benediktinského kláštera sv. Herma v Palermu. Je mu již téměř 80 let, ale ve svém poslání
Další rozchod Fingera na spadnutí?
nasehvezdy.cz
Další rozchod Fingera na spadnutí?
Herec známý ze seriálu Ulice Martin Finger (54) se nezdá! Letos v únoru se provalilo, že už nežije s partnerkou Barborou Vrablíkovou (38), kvůli níž opustil svou manželku Monikou Šabartovou (51), a má
TÁBORSKÁ SETKÁNÍ 2025.
epochanacestach.cz
TÁBORSKÁ SETKÁNÍ 2025.
Letošní 33. ročník mezinárodního historického festivalu Táborská setkání bude důstojnou připomínkou dvou loňských významných výročí: 600 let od úmrtí nikdy v poli neporaženého hejtmana Jana Žižky z Trocnova a 40 let partnerství Tábora s německým městem Kostnice. http://taborskasetkani.eu
Odličovací manuál pro dokonalou a zdravou pleť
nejsemsama.cz
Odličovací manuál pro dokonalou a zdravou pleť
O tom, že k uchování zdravé a mladistvě vyhlížející pleti je nezbytná pravidelná očista, asi nikdo nepochybuje. Ovšem pořád se najdou ženy, které se neodličují správně a pak je trápí problematická pleť. Na trhu najdete záplavu přípravků určených k čištění. Je jich dokonce tolik, že je obtížné vybrat ten pravý. Proto jsme pro vás připravili malého průvodce. Micelární vody V
Jennifer Lawrence uvádí kolekci PrimaLuna od Longines
iluxus.cz
Jennifer Lawrence uvádí kolekci PrimaLuna od Longines
U značky Longines není žádným nováčkem, nyní je však mnohem kompaktnější, smyslnější, ženštější. Redesignovaná kolekce PrimaLuna vystihuje vše, čím je značka Longines dnes a čím byla i před sto dvacet
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Muži v černém: Vládní agenti, nebo něco víc?
enigmaplus.cz
Muži v černém: Vládní agenti, nebo něco víc?
Muže v černém si často představujeme jako vládní agenty pracující v maximálním utajení. Mají se objevovat na místech, kde bylo pozorováno UFO, a snaží se prý zajistit, aby nevznikala zbytečná panika.
Jak se žije na ostrově plynových masek?
historyplus.cz
Jak se žije na ostrově plynových masek?
Mijakedžima u Japonska se zdá být jako kterýkoli jiný tichomořský ostrov, pravdou však je, že skrývá svoji temnou stránku. Až na pár stovek lidí se zde totiž nachází ještě aktivní sopka, kterou místní považují za nejničivějšího obyvatele ostrova! Kdykoli zazní siréna, každý si musí nasadit plynovou masku. Stalo se tak již nespočetněkrát v minulosti a