Domů     Ztratila se nám vnučka
Ztratila se nám vnučka
5 minut čtení

Když vás něco takového potká, už se nikdy nezbavíte toho pocitu strachu, beznaděje a paniky. Vryje se vám to do paměti a úzkost vás pronásleduje po zbytek života.

Už počtvrté tuto noc vstávám a jdu se podívat vedle do pokoje. Potřebuju se na vlastní oči přesvědčit, že Zdenička leží ve své posteli. Samozřejmě jsem opět probudila manžela, který jen nevrle bručí a říká,že jsem blázen.

Asi má pravdu. Nepopírám, že jsem přehnaně úzkostlivá. Možná až chorobně. Ale kdo by se mi divil Po tom, co jsem před několika lety s vnučkou zažila.

Skvělá babička

Když se můj syn oženil,nemohla jsem se už dočkat vnoučat. Těšila jsem se, jak je budu hlídat, jak si spolu budeme hrát a povídat. Chtěla jsem být vážně super babička a pečlivě jsem se na to připravovala.

Ať už nákupem různých stolních her, knížek a stavebnic Lego. Ještě nebylo na světě žádné vnoučata, a já už měla plnou skříň hraček pro děti od 2 do 12 let.

Roztomilá holčička

Když se konečně narodila Zdenička, mohla jsem se zbláznit radostí. Nejraději bych bývala rovnou sekla s prací a vrhla se do hlídání na plný úvazek. Nebylo to ale tak jednoduché. Snacha a já jsme k sobě moc vřelý vztah neměly.

A ona nebyla právě nadšená, že já budu hlídat jejich Zdeničku. Můj syn ji nakonec dokázal přesvědčit. Nahrálo mi také to, že snašina matka byla pracovně hodně vytížená. A tak jsem nakonec byla jediná hlídací babička.

Šlo nám to krásně

Přiznám se, že i chvíli trvalo, než jsem si zvykla na všechny ty moderní vymoženosti, které maminám nyní slouží při péči o miminka. Ale zvykla jsem si na jednorázové plenky i na „chůvičku“, která mi dovolila uvařit třeba oběd manželovi.

Ten své dědečkovství příliš neprožíval. A dost mu vadilo, že si ze mě, jak často říkal, mladí udělali „bábu na plný úvazek“. Já ale byla spokojená a šťastná. Urovnaly se i naše vztahy se snachou.

Osudový den

Zdenička rostla jako z vody. Začala chodit, mluvit a moc se jí líbilo na pískovišti u nás za domem. Chodívali jsme tam spolu často. Pekla jsem s ní bábovičky z písku, hlídala ji na skluzavce. Vždy jsme si to moc užívali. Jako ten den.

Zdenička seděla na pískovišti, celá upatlaná od písku a dožadovala se pití. Vstala jsem, udělala pár kroků k lavičce, kde jsem měla tašku se svačinkou a pití. Chytla jsem lahev, otočila se zpátky. A místo, kde ještě před chvíli seděla vnučka, bylo prázdné.

Neskutečný šok

Pár vteřin mi vůbec nedocházelo, co se to děje. To přece není možné. „Zdeničko!“ Zavolala jsem zoufala a vrhla se k místu, kde dítě ještě před chvílí sedělo. Zbyl tam jen kyblíček,bábovičky a lopatka.

Začala jsem zoufale křičet, vůbec nevím co. Přiběhla nějaká paní z vedlejšího parku. Začala se mnou obíhat okolí. Pak se přidala ještě jedna žena. Ale Zdenička nikde. Nezbylo nic jiného, než zavolat policii.

Rozeběhlo se pátrání

Policie přijela rychle a začalo pátrání. Já byla pořád ještě v šoku, ale musela jsem se vzchopit a celou věc oznámit Zdeniččiným rodičům. Když jsem ale volala synovi, zkolabovala jsem a probudila se až v nemocnici.

Zdeničku ještě stále nenašli. Syn ani snacha se mi neozvali. Nemohla jsem to v nemocnici vydržet a na reverz jsem odešla domů. Tam byl alespoň můj muž.

Naprostá beznaděj

Pátrání po vnučce nepřineslo výsledek ani druhý den. Konečně přišel syn, bledý, nevyspalý, ale nic mi nevyčítal. Zato snacha mě rovnou obvinila, že za to můžu a že za to tvrdě zaplatím.

Naše napětí vyvrcholilo, když snacha a syn museli jít k identifikaci malé, mrtvé holčičky, kterou policie našla. Naštěstí to nebyla naše dvouletá Zdenička. Ale i ta představa, že někdo jiný v ní pozná své dítě, mě zamrazila. Chudáci rodiče. Jenže, co když nás to čeká také?

A začal třetí den

Dva šílené dny a dvě probdělé noci se přehouply do třetího dne. Byli jsme už všichni polomrtví strachy a hrůznými představami o tom, kde Zdenička může být a co s ní je. Když u dveří zazvonila policie,nikomu se nechtělo jít otevřít.

Čekali jsme už jen to nejhorší. Za dveřmi však stála policistka a usmívala se. Zdenička se našla a je živá a zdravá. Jen je ještě u paní psycholožky a můžeme si pro ni přijít. Všichni jsme plakali radostí. Byl to zázrak.

Strach už navždy

Zdeničku z pískoviště odvedla paní, která si ji už delší dobu vyhlížela. Zemřela jí dcera a chtěla mít dítě. Zdeničce proto neublížila a ta už si dnes na to ani nepamatuje. Mě ale strach o ni už nikdy neopustí.

Magda S. (62), Ostrava

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Ve stejném vchodu žiju skoro padesát let. Přišli jsme sem s mužem krátce po svatbě. Bylo tu tehdy tolik energie. Tolik mi to chybí. Výtah se porouchával každý týden, ale všechno mělo nějaký smysl. Lidé se znali, mluvili spolu, slavili Silvestra na chodbě, scházeli se u kávy. Dnes tu bydlím sama. Manžel umřel před dvanácti lety. Děti žijí v zahraničí, občas mi pošlou pohled nebo fotku přes e-mai
6 minut čtení
Když jsem byla mladší, měla jsem spoustu představ o tom, jak by měl život mých dětí vypadat. Jenže vize se naprosto rozešly s realitou. Možná až příliš jsem měla na srdci dobro pro své děti. Někdo by řekl, že jsem si myslela, že když jsem je přivedla na svět, kojila je, vodila do školy, tak tím získávám i právo určovat, s kým budou žít. Nebo spíš s kým žít nemají. Tak to není. Pokud vycítíte, ž
2 minuty čtení
V posledních letech si čím dál častěji vybavuji dům na kraji vesnice, kde jsem vyrůstala. Mohu jen vzpomínat. Nebyl nijak výjimečný. Malý, kamenný domek s oprýskanou omítkou a střechou, kam pořád někde zatékalo. Ale v mém srdci je to místo, které mě naučilo milovat obyčejné věci. Dny dětství pod ořešákem Na zahradě stál veliký ořešák. Pod jeho korunou jsme si s kamarády stavěli bunkry z d
3 minuty čtení
Byli pro mě rytířové. Starší bráchové, kteří se o mě starali jako o princeznu. Ta pohádka však brzy skončila. Nebyla jsem jejich otravná ségra, hráli si se mnou a hýčkali mne. Všichni jsme mezi sebou měli velké pouto. Jenže pak… Byla jsem malá holčička, když jsem přišla o svého prvního bratra Pavla. Bylo mi deset let, když se to stalo. Ten den se mi navždy vypálil do paměti, jako by to bylo vče
5 minut čtení
Tíží mě šrám. Bolest z mateřské lásky. Té, kterou jsem od mámy nedostala, i mojí, kterou jsem nebyla schopná V srdci cítím těžkost, kterou nosím celý život. Byla jsem adoptovaná. Moji rodiče nebyli moji. Žila jsem ale roky ve sladké nevědomosti, měla jsem díky tomu šťastné dětství. Normální období mého života. Ale pak… I když mi má náhradní rodina dala střechu nad hlavou, teplo a péči, některé
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
iluxus.cz
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
Společnost Luminox, švýcarská značka hodinek, které důvěřují příslušníci Navy SEALs, záchranáři a elitní dobrodruzi po celém světě, s hrdostí představuje další evoluci hodinek připravených pro mise: ř
Zapečená cuketa se slaninou
tisicereceptu.cz
Zapečená cuketa se slaninou
Můžete vynechat slaninu, čímž z tohoto pokrmu uděláte i skvělé jídlo pro vegetariány. Suroviny 2 menší cukety 100 g anglické slaniny 50 g tvrdého sýra sůl šlehačka prolisovaný česnek a byli
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
enigmaplus.cz
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
Chapadla, ostré zuby či démonické ryby bez tváře. Hlubomořská zóna Abysál je jedno z nejtemnějších míst na naši Zemi. Sluneční světlo sem neproniká a tak zde život probíhá ve věčné temnotě. Mohou se v
Baroni omezili práva nehodného krále
historyplus.cz
Baroni omezili práva nehodného krále
Král se tváří vznešeně, ale potají skřípe zuby. Historický dokument, jehož platnost právě stvrzuje přiložením své pečeti, mu nadiktovali vzbouřenci z řad vysoké šlechty, kteří o pár dní dříve obsadili Londýn. Anglie v roce 1199 truchlí i oslavuje současně. Tento svět právě opustil chrabrý král Richard Lví srdce (*1157), ale země vzápětí získává nového panovníka. Stává se
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
21stoleti.cz
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
Odstartovalo to v roce 1932 a trvalo další čtyři dekády. Americká Veřejná zdravotní služba (PHS) realizovala projekt zaměřený na studium syfilidy u Afroameričanů. Ty pak nechala desítky let trpět, aby
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
skutecnepribehy.cz
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
Důchod, který jsem pobírala, nebyla žádná sláva. Zoufale jsem si hledala brigádu nebo jiný zdroj příjmu. Až si mě našla skvělá práce sama. Na ten nápad mě přivedla bývalá kolegyně Jarka. Prý si našla senzační brigádu. „Přes noc doplňuji zboží v nákupním centru a mám za to spoustu peněz. No věřila bys tomu?“ vysvětlovala mi nadšeně. Brada
Svrab je zase mezi námi
nejsemsama.cz
Svrab je zase mezi námi
Svědění, vyrážka, bezesné noci a nejasná diagnóza. Možná se nejedná o alergii, ale o svrab. Šíří se mezi námi takřka raketovou rychlostí. Co s ním? Je to kožní onemocnění, které je aktuálně na velkém vzestupu. Jak svrab vypadá, proč se tak rychle šíří, jak se chránit a co na něj skutečně zabírá? Proč se svrab vrací? Možná jste o něm slyšela z vyprávění
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
epochalnisvet.cz
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
Herec se svým kamarádem zastaví stopařce. Je to mladá dívka, co se prý potřebuje dostat domů. Jenže, když se auto přiblíží až k mostu, který vede do města, děvče zmizí, jako kdyby tu ani nikdy nebylo. Šlo snad u nějaký přelud, nebo třeba ducha, který věčně bloudí krajinou?   Když je hollywoodskému herci Keanu Reevesovi
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
nasehvezdy.cz
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
Internet a sociální sítě se pro herečku Janu Švandovou (78) stávají novou zábavou a herečka přiznala, že se do jejich objevování vrhá s nadšením. Sleduje, co se kolem děje, a přiznává, že si užívá
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
epochaplus.cz
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
Chytré české mozky daly světu už obrovské množství významných objevů, od těch notoricky známých, starých i stovky let, až po ty nové, o kterých jste možná ještě neslyšeli. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale provedeme vás abecedou těch, které zanechaly nesmazatelnou stopu. Lodě jezdí rychleji, rány se lépe hojí, fotografie už nejsou černobílé a táborníkům neteče do