Domů     Peklo se ani nedá popsat
Peklo se ani nedá popsat
5 minut čtení

S manželem jsem se seznámila ještě za studií. Bezstarostná léta jsme vyměnili za spokojené manželství a děti. Bohužel to nebyla poslední změna v našem životě.

S Milanem jsme bydleli ve stejném areálu kolejí. Časem jsem si všimla, že na toho tmavovlasého a tmavookého vysokého kluka narážím čím dál častěji a líbí se mi čím dál víc. Vlastně jsem každý den vstávala s tím, jestli ho potkám.

Co vidí zrovna na mě?

Až jednou mě oslovil a pozval na rande. Samozřejmě do hospody. Tam jsme v té době byli pečení vaření, ostatně jako většina studentů. Tenkrát bylo vůbec vše nějak volnější a veselejší. S učením se to nepřehánělo, zato v hospodě jsme řádili obden.

Milan mi přišel neuvěřitelně atraktivní a vlastně jsem pořádně nechápala, že si vybral zrovna mě.

Byl totiž stále v obležení těch největších krásek v širokém dalekém okolí. Naštěstí jsem tehdy byla mnohem ráznější a s ničím jsem si zbytečně dlouho nelámala hlavu. Zkrátka dali jsme se dohromady a já byla přesvědčena, že je to ten pravý.

Žili jsme svůj sen

Nikdy nezapomenu na počáteční dva roky naší známosti, byly prostě nádherné, pohádkové, připadala jsem si jako princezna. Hýčkaná, rozmazlovaná, milovaná.

Ani ve zlém snu by mě nenapadlo, že by se mohlo něco pokazit a že bych s ním snad neměla zůstat až do konce života!

Je fakt, že za svobodna jsme chodili často do restaurací a barů, sami nebo ve větší společnosti. Nepřipadalo mi na tom nic zvláštního. Nezřídka jsme si večer doma, protože po promoci jsme si už pořídili vlastní byt, otevřeli lahvinku vína.

Ani tehdy se mi ještě v hlavě nerozsvítila červená kontrolka. Bezstarostně jsme si žili i v dobách, kdy jsme se vzali.

Pak se narodila dcera a dva roky po ní syn. Dalo by se říci, že naše štěstí neznalo hranic. Jenomže tehdy už se mi do mysli vkrádalo určité podezření. Byla jsem však natolik zaneprázdněná, že jsem ho pokaždé zaplašila. Milan byl jako otec báječný, roztomilý a byl skutečně šťastný.

Něco se změnilo

Jenže po nějaké době se mi můj muž začal měnit před očima. Z práce se vracíval později a později a byl z něj cítit alkohol. „Promiň, miláčku, zdržel jsem se s kolegy v práci a pak jsme si na chvíli zašli na sklenku,“ říkával s omluvným úsměvem.

V té době mi už v hlavě zablikalo červené světýlko a začalo mi docházet, že tohle tedy úplně v pořádku není. Začala jsem si připouštět, že je to asi problém. Milan totiž pil už prakticky každý den.

Doma si pravidelně ještě otevřel lahev, ale to už mi nijak zvlášť nenabízel, bylo vidět, že mu jde o to, abych neupíjela.

Nejhorší ale bylo, že se začal měnit povahově. Už to nebyl ten milý a usměvavý chlap, ale stával se z něj zasmušilý bručoun, čím dál unavenější a co mě děsilo nejvíc, agresivnější i když v té době jen slovně.

Nikdy mě neuhodil, ale byl impulzívní a vzteklý, zejména když jsem chtěla mluvit o jeho problému. „Neotravuj mě pořád! Já žádný problém s alkoholem nemám!“ odbyl mě pokaždé. O děti ztrácel zájem také.

Časem bylo hůř

Přesto, dokud ještě bydlely doma, snažil chovat slušně alespoň před nimi. S jejich odchodem ale ztratil zábrany zcela. Došlo to tak daleko, že v zaměstnání dostal napomenutí a hrozil mu vyhazov. Tehdy se alespoň na chvíli vzpamatoval a v pití se mírnil. Zase to byl na chvíli můj milý Milan.

Jenže dlouho mu snaha nevydržela a on se zase rozjel na plno. V práci mu dali na výběr: „Buď přestoupíš na méně zodpovědnou práci a budeš chodit do práce střízlivý, nebo ti dáme výpověď!“ Naštěstí přijal horší práci.

„Ty za to můžeš, věčně do mě vandruješ, nic ti není dost! Mám s tebou strašný život!“ řval pak na mě doma a tenkrát mi dal první facku. Nemohla jsem tomu uvěřit. A protože děti už doma nebyly, utekla jsem na noc ke kamarádce.

Omlouval se a omlouval

Když jsem se druhý den vrátila, stál v obýváku jako schlíplá slepice. „Miládko, já se ti hrozně omlouvám. Vůbec nevím, jak se to mohlo stát! To nejsem já. Začnu se léčit,“ litoval svého činu.

Sice vím, že člověk na slova alkoholiků nesmí dát, ale chtěla jsem mu věřit. A tak jsme spolu začali hledat profesionální pomoc.

Vše jsem řekla i jeho rodičům, abychom jako rodina táhli za jeden provaz, protože mi bylo jasné, že to nebude snadné. „Jeho matka mi ale jen řekla: „Myslím, že můj syn je s tebou nešťastný!“ Tím podpora skončila.

Přesto můj muž pár měsíců docházel do stacionáře a zase byl chvíli klid. V poslední době mám ale pocit, že místo terapie začal opět navštěvovat hospody. A já už nemám sílu znova s jeho alkoholismem bojovat nebo se dokonce nechat urážet a bít. Jen hledám sílu, abych ho opustila…

Milada T. (62), Frýdlant

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Rozvod je hodně bolavá záležitost. Kdo si jím prošel, snad mě pochopí. Měla jsem pocit, že už budu jen nešťastná. Tolik jsem se mýlila. Neunesla jsem rozvod. Bez mučení to přiznávám. Dnes už ano! Chovala jsem se jako šílená, připadala jsem si nepopsatelně ukřivděná. A to jsem tedy byla. Můj muž mi utekl s milenkou ve věku naší dcery, bylo jí dvacet, naší dceři Alici devatenáct. Málem jsem se z 
3 minuty čtení
Ve stejném vchodu žiju skoro padesát let. Přišli jsme sem s mužem krátce po svatbě. Bylo tu tehdy tolik energie. Tolik mi to chybí. Výtah se porouchával každý týden, ale všechno mělo nějaký smysl. Lidé se znali, mluvili spolu, slavili Silvestra na chodbě, scházeli se u kávy. Dnes tu bydlím sama. Manžel umřel před dvanácti lety. Děti žijí v zahraničí, občas mi pošlou pohled nebo fotku přes e-mai
6 minut čtení
Když jsem byla mladší, měla jsem spoustu představ o tom, jak by měl život mých dětí vypadat. Jenže vize se naprosto rozešly s realitou. Možná až příliš jsem měla na srdci dobro pro své děti. Někdo by řekl, že jsem si myslela, že když jsem je přivedla na svět, kojila je, vodila do školy, tak tím získávám i právo určovat, s kým budou žít. Nebo spíš s kým žít nemají. Tak to není. Pokud vycítíte, ž
2 minuty čtení
V posledních letech si čím dál častěji vybavuji dům na kraji vesnice, kde jsem vyrůstala. Mohu jen vzpomínat. Nebyl nijak výjimečný. Malý, kamenný domek s oprýskanou omítkou a střechou, kam pořád někde zatékalo. Ale v mém srdci je to místo, které mě naučilo milovat obyčejné věci. Dny dětství pod ořešákem Na zahradě stál veliký ořešák. Pod jeho korunou jsme si s kamarády stavěli bunkry z d
3 minuty čtení
Byli pro mě rytířové. Starší bráchové, kteří se o mě starali jako o princeznu. Ta pohádka však brzy skončila. Nebyla jsem jejich otravná ségra, hráli si se mnou a hýčkali mne. Všichni jsme mezi sebou měli velké pouto. Jenže pak… Byla jsem malá holčička, když jsem přišla o svého prvního bratra Pavla. Bylo mi deset let, když se to stalo. Ten den se mi navždy vypálil do paměti, jako by to bylo vče
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
enigmaplus.cz
Fotografie od jezera Loch Ness: Žert, nebo skutečnost?
V roce 1972 svět žasne nad fotografiemi amerického hudebníka a vědce Roberta Rinese (1922–2009) pořízenými u jezera Loch Ness. [gallery ids="158512,158511,158513"] Zřetelně je na nich vidět útv
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
epochalnisvet.cz
Kámasútra v kameni: Zachycují indické chrámy orgie?
Nepřehlédnutelné jsou už z dálky, skutečné překvapení nabízí ale až detailní pohled na jejich fasády. Chrámy v indickém Khadžuráhu totiž mají velmi nezvyklou výzdobu. Jejich zdi jsou poseté stovkami reliéfů, které zachycují divoké sexuální praktiky.   Britský vojenský geodet Cornet James Franklin nevěří vlastním očím. V roce 1819 totiž v džungli střední Indie objevuje pozapomenuté chrámové
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
21stoleti.cz
Stanfordský vězeňský experiment: Když se z dozorců vyklubou tyrani!
Z jedné skupiny dobrovolníků se stanou vězni a z druhé jejich věznitelé. Tak lze popsat základ experimentu, realizovaného v létě 1971 na kalifornské Stanford University. Cílem bylo sledovat, jak se ch
Barvy podzimu ve špercích LOEE
iluxus.cz
Barvy podzimu ve špercích LOEE
Podzim je obdobím, kdy příroda maluje své nejkrásnější tóny – zlatavé, cihlově červené, hořčicově žluté, borovicově zelené. A my se chceme obklopovat teplými barvami, které podtrhují emoce, eleganci i
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
skutecnepribehy.cz
Studánka u lesa léčila lidi i zvířata
Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
nasehvezdy.cz
Kvůli Ulici to má u Novákové doma vřít
Nečekaný příchod herečky Sandry Novákové (43) do seriálu Ulice okamžitě vyvolal vlnu nevole mezi fanoušky, ale očividně měl také rychlý dopad na její manželství s režisérem Vojtěchem Moravcem (38).
Perfektně naložení utopenci
tisicereceptu.cz
Perfektně naložení utopenci
Na utopence nutně potřebujete dvě základní věci – kvalitní buřty a poctivě kyselý lák. Po popíjení se budou hodit. Ingredience 20 ks kvalitních špekáčků náplň 3 feferonky nakrájené na kolečka
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
historyplus.cz
Zašlá sláva: Perličky z lázeňského života
Zcestovalý panovník Edwarda VII. chytla u srdce česká příroda Britský král Edward VII. (1841–1910) rád cestuje. Do světa vyráží reprezentovat svou zemi, jednat se státníky nebo ze zdravotních důvodů. Mariánské Lázně poprvé navštíví v roce 1897, tedy v době, kdy ještě nesedí na trůnu (vládl od ledna 1901). A byť se záměrně ubytuje pod jiným jménem, jeho
Letadlo těžší než vzduch
epochaplus.cz
Letadlo těžší než vzduch
Už nejstarší mýty vypráví o létání. S křídly to zkouší už Ikaros, který ale vyletí příliš blízko slunci, jež jej spálí. Křídla se i v průběhu středověku a novověku staví z peří, ale i z jiných materiálů, a odvážní vynálezci s nimi skáčou z věží a pod věžemi si lámou nohy. I Leonardo da Vinci (1452–1519) propadne létání a navrhne hned
Už vám není dvacet? A co má být?
nejsemsama.cz
Už vám není dvacet? A co má být?
Právě nyní nejlépe víte, že zralá pleť chce pravidelnou péči, něhu a respekt. My vám zase prozradíme ty nejlepší triky. Spolu se středním věkem přichází i menopauza, kdy dochází ke snížení tvorby ženských hormonů estrogenu a progesteronu. To má mimo jiné vliv i na pleť a pokožku. Asi nejčastěji se menopauza na pokožce projeví suchostí. Proto je potřeba
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i