Domů     Život s bláznem je vyčerpávající
Život s bláznem je vyčerpávající

Když jsme se konečně dočkali a otěhotněla jsem, byla jsem šťastná. To štěstí mi vydrželo ještě pár let, ale pak jsem začala mít zlé tušení.

Náš Honzík byl roztomilé miminko. Ostatně, které miminko není roztomilé… U Honzíka to bylo ale období, které já, jako jeho matka, musím, bohužel, považovat za nejkrásnější a pak už to šlo vlastně tak trochu z kopce.

Jak postupně rostl a dospíval, začala se jeho povaha měnit, býval trochu mimo sebe, začal nám dělat starosti. Ve škole byl nepozorný, ale základku vyšel. Pak ještě učňák, ale to už se začaly projevovat jeho odlišnosti.

Jeho zvláštního chování si všiml školní lékař a začal kolotoč vyšetření. Po něm jsme se dozvěděli to, co už jsem někde v koutku duše tušila. Honzík má psychickou poruchu zvanou schizofrenie.

Má svůj svět

Proto si tak často povídal sám se sebou, měl svůj svět, ve kterém pro některé lidi nebylo místo a jiní v něm asi byli, oproti realitě, navíc.

Občas se stávalo, že za mnou třeba přišel a tajemně mi sdělil, že měl v noci telefon a prý mu telefonoval jeden brazilský indián a sdělil mu, že zvolili Honzíka nástupcem náčelníka a po smrti toho současného, který už má na kahánku, ho očekávají v pralese.

Honzík s vážnou tváří přemýšlel, jestli to má vzít. Vždyť je elektrikář a v pralese možná ani elektřinu nemají. Zkoušela jsem ho přesvědčit, že se mu něco určitě zdálo, ale koukal na mě jako na blázna.

Usmíval se, což u něho nebylo zrovna obvyklé, byl to takový přezíravý úsměv, jako že jsem sice pitomá, ale asi vzhledem k tomu, že jsem jeho matka, nebude to nijak rozmazávat. Byly to časy, kdy jsme ještě netušili, co nás s naším Honzou čeká.

Můj manžel byl už tehdy v invalidním důchodu, ale ten starobní se mu kvapem blížil. Oba jsme byli trochu starší rodiče, Honzíka jsme měli pozdě. Možná to bylo i tím, co já vím… Ale to je jako “pozdě bycha honit”, že ano. Podstatné je, co je teď.

A my jsme se s nemocí našeho syna rozhodli poprat. Abychom se jednou nemuseli prát s ním.

Lidé se nás začali stranit

Naše odhodlání jsme ztráceli jen ve slabých chvilkách, horší bylo, jak na Jendovu nemoc reagovalo okolí. V našem malém rodinném domku s námi bydlel ještě manželův bratr a jeho dvě děti.

Neteř a synovec ale odešli, Jarka se vdala a odstěhovala, Mirek se dal na podnikání a vydělal tolik, že si postavil dům nedaleko. Často jsem švagrové takovou idylu záviděla, ale časem i ona zmizela, když jí přišel švagr na nevěru a vyhodil ji z domu.

To víte, všude je něco… V domě jsme zůstali my tři, tedy já, manžel a syn v prvním patře, přízemí obýval jen manželův bratr.

A za ním náš Honzík chodíval a vyprávěl mu třeba o tom, že vyhrál v loterii šedesát milionů kanadských dolarů, že to byla loterie po telefonu a že on má na tu výhru nárok, ale nechtějí mu ji z Kanady poslat.

Po Josefovi chtěl, aby mu přeložil dopis pro kanadskou vládu. Bylo tam prý napsáno, že jestli mu ty peníze nepošlou, bude muset přistoupit k sankcím a že by se také mohlo něco přihodit panu velvyslanci a tak dále.

No, byl to vlastně výhružný dopis, i když si myslím, že Jenda by se k žádnému násilí neuchýlil.

Hledal sekeru

Náš dojem ale nesdílelo okolí. Z bláznivých řečí našeho syna měli lidé strach. Příbuzní se od nás distancovali, nikdo k nám nechodil, ti nejbližší s námi byli ochotni jen prohodit pár slov během vánočních svátků, kdy jsme se v domku tradičně scházeli.

Trnula jsem ovšem hrůzou, co zase bude Honza vyprávět. Naštěstí se věnoval hlavně svému strýci, mému švagrovi,který ho trpělivě poslouchal a přikyvoval, vlastně ho v těch jeho bludech utvrzoval, ale ono to ani nevadilo, odporovat bláznům přece nemá cenu.

Jak Honza stárnul, jeho stavy se občas projevovaly intenzivněji, ačkoliv ho psychiatr tlumil medikamenty. Honza chodíval po domě a hledal třeba sekeru, protože se prý někdo chce dostat do baráku a ukrást mu jeho obrazy.

Když maluje, nezlobí

Honzovy obrazy visí po celém našem domě, stojí nás ten jeho koníček docela dost peněz, to víte, olejové barvy a plátna jsou dost drahé. Ale párkrát se stalo, že si někdo obraz koupil. Třeba švagrův syn.

Ale to je výjimka, Honzovy obrazy jsou spíše depresivní, jsou tmavé a většinou jsou to takové zmatené kruhy a čáry, nerozumím tomu.

Ale vím, že i mezi psychicky postiženými lidmi je pár slavných malířů, takže uvidíme… Každopádně když maluje, je Honza v klidu a je pokoj. Před rokem ale umřel manželův bratr a Honzův stav se zase zhoršil.

Najednou neměl tu vrbu, za kterou chodil a co mu vždycky pomohla, především ho uklidnila.

Lékař dal Honzovi silnější prášky, jsou nějaké nové, prý nový systém v medikaci, no, tak třeba bude klid, ale tu skutečnost, že jsme kvůli synovi vlastně sociálně vyčlenění ze společnosti, tu už nikdo nenapraví.

Honzík má invalidní důchod, ale díky práškům může chodit někam do vrátnice hlídat. To mu taky dost pomohlo, cítí se důležitě.

Elektrikáře ale dělat nesmí, už při zkouškách na učilišti všechny zkoušející vyděsil prohlášením, že on nemůže být zabit elektrickým proudem, protože jeho tělo tvoří směs azbestu a kaolinu.

Nevím, jestli máme ještě čekat nějakou pohromu, snad už to nějak doklepeme, ale už teď musím, bohužel, říct, že ačkoliv mám své dítě moc ráda, byl ten život kvůli jeho nemoci hodně napínavý. Vytrpěli jsme si svoje. A vím, že Honza, bohužel, taky. Tu jeho ustaranou tvář budu vidět před sebou snad i v hrobě.

Jitka (71), Praha

reklama
Související články
8.5.2024
Také si lámete hlavu, co darovat dědovi k narozeninám? A také děda vždycky odpovídá, že nic nepotřebuje a ať si neděláte škodu? Vymyslet, co dát dědovi k narozeninám, je jeden z nejtěžších úkolů na světě. Protože, jak známo, dědové pokaždé hlaholí: „Hlavně si nedělejte škodu. Nic mi nedávejte. Nic nepotřebuju.“ Věděli jsme tenkrát, že jediné, co by dědovi Bohoušovi udělalo radost, by byl alkoho
6.5.2024
Zjistila jsem, že se s mámou vídám jen z povinnosti. Přece jen mě porodila a měla bych jí být vděčná. Jenže se chová tak hrozně, že je mi vedle ní vyloženě úzko. Nemám úplně ideální vztah s mámou. Chápu, že je to celkem běžné, přijde mi to ale zároveň moc smutné. Sama si neumím představit, že bych své dítě srážela, jak to dělá ona, kdybych nějaké mohla mít. Nechápu, proč to dělá, co z toho má,
6.5.2024
Jsou hlučná, líná a všude drobí. Jejich dědeček je z nich nadšený. V jeho očích jsou prostě géniové. Každá moje kritika skončí hádkou. Kdybych to martyrium s třemi vnoučaty musela snášet jednou měsíčně, ani bych nedutala. Tiše bych přetrpěla víkend a těšila se na ten další, kdy bych měla klid. Ale ona jsou u nás každou sobotu i neděli! Ráno je manželův syn přivede a jen nám oznámí, kdy si děti
27.4.2024
Moje sestra byla taková už odmalička. Dostala, čeho se jí zachtělo. Rodiče jí vždycky nadržovali a já jí vše odpouštěla. A z ní vyrostl sobec. Přestože byla moje sestra jen o pět let mladší, vypadala spíš jako moje dcera, kterou jsem nikdy neměla. Štíhlá a drobná, plavovlasá. Já byla vysoká a statná. Žáky jsem vždy milovala Pracovala jsem coby učitelka na základní škole a každý myslel, že
27.4.2024
Nezaslouží si mít tak zlobivou dceru. Obětovala se pro ni a po rozvodu se už nevdala, jen aby jí nepřivedla domů cizího chlapa. Je jí sotva dvacet, ale chová se, jako by snědla všechnu moudrost světa. Nic jí není dobré, hlavně to, co udělá moje dcera. Ani já v jejích očích nejsem bez viny, i když nevím o ničem, čím bych jí kdy ublížila. Když ke mně přijde na návštěvu, úplně se mi stáhne žaludek
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vybral si mě upovídaný duch, bylo mu smutno
skutecnepribehy.cz
Vybral si mě upovídaný duch, bylo mu smutno
Potkala jsem ji v našem domě a pozvala ji na víno. Myslela jsem, že to je nová podnájemnice. Vřele jsme spolu klábosily. Pak se ale vytratila… Za krásných letních večerů se ráda procházím zahradou, pozoruju noční oblohu a poslouchám všechny tajemné zvuky přírody. Dům, který jsme před pěti lety koupili, je velký a v krásném prostředí. Je to stará vila
Zámek Březolupy: Skutečně krutého zámeckého pána odnesl samotný ďábel?
enigmaplus.cz
Zámek Březolupy: Skutečně krutého zámeckého pána odnesl samotný ďábel?
Zámek Březolupy najdeme ve Zlínském kraji v okrese Uherské Hradiště. První zmínka o zdejší vsi pochází z padělané listiny z roku 1261, avšak existence vsi v té době je již zřejmě reálná. Část vsi daro
AUTOSALON a RODINA A VOLNÝ ČAS
epochanacestach.cz
AUTOSALON a RODINA A VOLNÝ ČAS
Vydavatelství RF Hobby vás zve na největší motoristická prodejní a kontraktační výstavu Autosalon na výstavišti v Lounech. Věříme, že sluneční paprsky dají vyniknout nablýskanosti a kráse automobilů. Nebudou chybět motorky, čtyřkolky, skútry a obytné vozy. Ve stejném termínu, tedy od 17. do 19. května 2024 zde také probíhá výstava pro celou rodinu. Výstava Rodina a volný čas
Měsíc: Ráj pro těžaře!
epochalnisvet.cz
Měsíc: Ráj pro těžaře!
Dlouhou dobu byl Měsíc pro lidstvo jen na míle vzdálenou stříbrnou koulí na obloze. Jenže pak Neil Armstrong 21. července 1969 udělá „malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo“ a od té chvíle začne být tato jediná známá přirozená družice Země vcelku lákavou destinací.   K tomu, aby se na Měsíc přestěhoval člověk natrvalo,
Zabijácké mykózy jsou na vzestupu
21stoleti.cz
Zabijácké mykózy jsou na vzestupu
Jako by nestačil návrat starých známých infekcí, začaly se objevovat nové. A nejsou bezzubé, podle odhadů umírá na zdánlivě nenápadné mykózy celosvětově dvakrát více nemocných než před 10 lety. [
Nový monobrand butik IWC na Madison Avenue
iluxus.cz
Nový monobrand butik IWC na Madison Avenue
V srdci New Yorku, na proslulé Madison Avenue, rozšířil švýcarský hodinářský gigant IWC Schaffhausen svou přítomnost otevřením nového vlajkového obchodu. Nový butik, umístěný na prestižní adrese 64
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Zlato posledního inku nespasilo?
historyplus.cz
Zlato posledního inku nespasilo?
Na náměstí do Cajamarcy dorazí početné procesí, v jehož středu se blyští zlatá nosítka. „Zastavte,“ rozkáže incký vládce Atahualpa a přimhouří oči. Vtom se však městem rozlehnou výstřely z mušket. „Za svatého Jakuba!“ vykřikne Francisco Pizarro. Inkové se dají okamžitě na útěk a nechají svého krále napospas Španělům. Na čele velkého inky Huayna Capaca (†1527) se lesknou
Banánový koláč
tisicereceptu.cz
Banánový koláč
Tento lahůdkový koláč můžete připravit i do chlebíčkové formy. Na vysypání formy se dá použít mletý kokos, mleté ořechy i strouhanka. Ingredience 4 vejce 200 g moučkového cukru 1 banán 2 lžíc
Slehla se po ní zem! Co Brodská léčí nyní?
nasehvezdy.cz
Slehla se po ní zem! Co Brodská léčí nyní?
Není to poprvé, co čelí herečka Tereza Brodská (55) ze seriálu ZOO vážným zdravotním problémům, které ji zcela vyřadily z práce. Zdálo se, že z prodělaného zápalu plic už se dostala, ale křehké zdra
Vybral si mě upovídaný duch, bylo mu smutno
nejsemsama.cz
Vybral si mě upovídaný duch, bylo mu smutno
Potkala jsem ji v našem domě a pozvala ji na víno. Myslela jsem, že to je nová podnájemnice. Vřele jsme spolu klábosily. Pak se ale vytratila… Za krásných letních večerů se ráda procházím zahradou, pozoruju noční oblohu a poslouchám všechny tajemné zvuky přírody. Dům, který jsme před pěti lety koupili, je velký a v krásném prostředí. Je to stará vila
Měsíc lidem skutečně prospívá…
epochaplus.cz
Měsíc lidem skutečně prospívá…
Již římský císař Tiberius si údajně nechával stříhat vlasy jen v dorůstající fázi Měsíce. Předcházel tak prý vypadávání vlasů a urychloval jejich růst… Skutečně je náš souputník Měsíc pro život důležitý? Bohatší úroda Na základě „měsíční teorie“ je kupříkladu dřevo stromů kácených v zimě před úplňkem skutečně prokazatelně kvalitnější a výsev semen ve správné měsíční