Domů     Než škrta, to budu radši bez chlapa!
Než škrta, to budu radši bez chlapa!

Dřív bývalo běžné, že když chtěl muž pozvat ženu na skleničku, platil on. Dával tím najevo, že není žádný chudák. Že je schopen se o svoji rodinu postarat. Dnes by si snad chlapi nejraději nechali vše zaplatit.

Dřív by se chlap raději propadl do země, než aby za něj ženská platila…Vypadal by totiž přede všemi jako neschopný budižkničemu. To mi říkala babička. Dnes je doba jiná.

Skoro žádná žena už nečeká, že by jí snad muž něco platil a skoro automaticky si vše dělí napůl.

To já jsem ještě ze staré školy. Nepotřebuji chlapa, co si mě bude vydržovat, ale normální útratu v restauraci by měl zvládnout normálně zaplatit.

Soused byl pohledný štramák

Když jsem se před mnoha lety rozvedla, napřed jsem si nechala trochu času na rozmyšlenou, užívala si konečně dny, které jsem měla jen sama pro sebe a věnovala se práci. Časem mi ale přeci jen společnost osoby opačného pohlaví začala chybět.

Měla jsem sice svůj malý obchůdek s oděvy z druhé ruky, takže jsem si měla přes den s kým povídat, ale přeci jen šlo především o dámskou klientelu. A nebyla jsem zase ještě tak stará, abych na chlapy zanevřela.

Jednou jsem zaslechla hovor svých zákaznic: „Maruško, podívej, to je náš soused ze čtyřky,“ upoutaly moji pozornost a koukaly ven s evidentním zalíbením. Zadívala jsem se stejným směrem. „Je už nějakou dobu sám, a přitom to je tak přitažlivý chlap! Ivanko, to by byla partie pro vás, Ivanko!“ obrátily se na mne.

Trochu jsem se začervenala. „No jo, přece ho ale nebudu přepadávat na ulici,“ usmála jsem se na ně. „Nebojte, my něco vymyslíme,“ spiklenecky na sebe mrkly.

Dohodily mi chlapa!

Hned další den jsem ale na sympatického souseda narazila zase, zrovna ve chvíli, kdy jsem zavírala obchod. Usmál se na mne a pozdravil! „Že by ty dvě opravdu něco ukuly?“ pomyslela jsem si a úsměv opětovala. Další dva dny se nedělo nic.

Třetí den na mě čekal před obchodem s kytkou! „Víte, moc se omlouvám, už delší čas si vás všímám a moc rád bych vás pozval na kávu nebo víno. Samozřejmě, pokud nejste zadaná!“ pronesl nesměle a lišácky na mě mrkl.

„Je to jasné! Ženský mi domluvily rande,“ řekla jsem si a v duchu jim poděkovala. Tomáš, jak se představil byl totiž zblízka ještě přitažlivější než zdálky. „Ráda přijímám a volím víno,“ odpověděla jsem.

Zaplatil si deci vína

Domluvili jsme se na páteční pozdní odpoledne. Dala jsem si dvě deci Merlotu, který mám ráda. Tomáš zkoumal vinný lístek ze všech stran, až mi to bylo trapné, nakonec si objednat deci toho nejlevnějšího bílého vína.

Tenkrát jsem tomu ještě nepřikládala žádný význam, protože jinak to byl opravdu moc prima večer.

Tom byl galantní, společenský a hezky se s ním povídalo. Když přišla servírka s účtem, klidně řekl. „Já prosím platím deci bílého a jednu vodu.“ To mi vyrazilo dech, ale nijak jsem to nekomentovala a uhlídala si výraz obličeje.

Byla jsem zvyklá, že pokud někoho pozvu, tak logicky platím já… Holt zřejmě nová doba proniká i do starší generace.

Nepřinesl mi ani kytku!

„Byl to moc příjemný večer, Ivano,“ doprovodil mě až před dům. „Vyrazíme si spolu ještě? Já bych moc rád!“ sdělil mi při loučení. A tak jsem ho já husa pozvala na nedělní oběd. Vařím ráda a

Tomáš při našem prvním setkání neustále mluvil o tom, jak špatně jim vaří v závodní jídelně. „A přitom je to tak drahé, Ivo, vždyť ty suroviny zase tolik nestojí,“ rozebíral nekonečně dlouho.

Marně jsem se mu snažila vysvětlit, že taky nemůžu prodávat triko za pět korun, protože k jeho výsledné ceně musím započítat i to co zaplatím za nájem, energie a platy. Ale zdálo se mi, že to moc nechápe nebo nechce.

Odbyl mě drobností

V neděli zazvonil pět minut před dvanáctou. Pravda, trochu jsem očekávala, že přinese třeba kytku nebo víno. Z kapsy saka vytáhl Raffaello – tři kuličky! „Maličkost pro tebe,“ správně to pojmenoval a tvářil se, jako kdyby mi dával něco mimořádného.

„Tady to voní,“ hned nasál a hnal se dál, „to je jak u maminky.“ Svíčkovou chválil do nebes a dvakrát si přidal. Měla jsem radost, že mu chutná. Skoro to vypadalo, že se neudrží a řekne si ještě o příděl na doma.

Spořivý, ale šikula

Pak si všiml, že mi nesvítí žárovka v komoře a že mi kape kohoutek. „Máš tu nějaké nářadí?“ zeptal se a okamžitě se pustil do opravy. To mě opravdu potěšilo. Možná kapku spořivý, ale šikovný a pracovitý, shrnula jsem dnešek.

„Nechceš se mnou jet na chalupu?“ nabídl mi při odchodu. „Je tam teď začátkem babího léta krásně,“ usmál se na mě.

„Mám tam dvě jabloně, rodí moc chutná jablíčka,“ básnil. „A taky ořešák. Myslím, že letos bude mít hodně ořechů.“ Měl. Sbírala jsem je skoro celou sobotu, až mě bolela záda. „Tome, mám toho už dneska dost. Vařit se mi nechce. Zajdeme si pak na dobrou večeři,“ rozhodla jsem se.

„Já myslel, že mi něco dobrého uvaříš,“ podivil se. „Vždyť tu nic nemáš,“ odpověděla jsem. „No, já myslel, že třeba něco vezmeš s sebou,“ odpověděl, ale na večeři jsme jeli. Nemusím zdůrazňovat, že jsem si tu svou zaplatila.

Odečetl půlku kuřete

Zatímco já jsem si s chutí dala steak s oblohou a pečenými brambory, ten škudla si poručil hranolky s kečupem. „Nějak mi to jídlo leží v žaludku,“ skuhral skoro celý večer.

„Tak ses měl normálně najíst, a ne šetřit a cpát se mastnými hranolky,“ poznamenala jsem trochu ironicky.

Pochopitelně se ten večer už žádná romance nekonala. Přesto jsem druhý den ráno, ještě stále v dobrém rozpoložení, došla do blízkého obchodu na nákup a k obědu upekla kuře s bramborem.

„No, řekni, Ivanko, není to lepší, než v nějaké restauraci?“ blaženě se usmíval nad kuřecím stehnem.

Když mě pak v neděli večer dovezl domů, podával mi v autě nějaký lísteček. „Tady jsem, Ivi přesně spočítal, kolik mi zaplatíš za benzín. To dnešní kuře jsem samozřejmě odečetl, tedy půlku.“ To už bylo na mě opravdu moc.

„Ty jeden skrblíku!“ zařvala jsem, „tady máš ty zatracený peníze a udus se s nimi!“

Vyndala jsem z peněženky tisícovku a hodila ji po něm. Když jsem uháněla z auta slyšela, jak za mnou volá: „Ivanko, počkej, musím ti vrátit! Škoda, žes neměla drobné!“ Zato já jsem pochopila, že tohle fakt nechci.

Za pár měsíců jsem na srazu ze střední školy potkala spolužáka Dušana, mou dávnou lásku. Takového normálního chlapa, který zbytečně nerozhazuje, ale občas mi přinese kytku.

Ivana O. (65), Ostrava

Předchozí článek
reklama
Související články
2.5.2024
Děláme si starost o naši dvanáctiletou vnučku. Nechtěli jsme jí sociální sítě zakázat, radši jsem se s nimi sama naučila a vymyslela malou lest. Naše Kačenka, stejně jako její kamarádky a spolužačky a obecně vrstevnice, miluje brouzdání po internetu. Neustále si něco ťuká na počítači nebo mobilu, který dostala od rodičů. Před časem z ní vypadlo, že si založila účet na jedné sociální síti a nahr
1.5.2024
Tolik jsme se těšili, jak si budeme užívat volna. Ale když ta chvíle přišla, můj muž mi začal chřadnout před očima. Musela jsem něco udělat! Do důchodu jsme se s manželem těšili, ty poslední roky v práci nás už oba zmáhaly. Snili jsme o tom, jak budeme cestovat a užívat si života, věnovat se vnoučatům, a že si snad dokonce uděláme univerzitu třetího věku. Jenže když ta chvíle konečně přišla,
29.4.2024
Když jsme se se sestrou přestěhovaly zpátky do domku po našich rodičích, okukoval nás zpoza plotu pěkný chlap. Nenapadlo nás, že se z něho stane jednou taková noční můra. Byl samá ochota, že prý když něco budeme potřebovat, je nám k službám. Máme svá tajemství Pořád vyzvídal, jak je to možné, že takové pěkné ženské jsou v domě samy. Nějak se nám nechtělo vytahovat naše životy před neznámý
29.4.2024
Dlouhé hodiny jsem maminku hledala, strachy celá bez sebe. Nakonec jsem ji našla v masně s pohledným řezníkem. Po rozvodu jsem zůstala sama a nevěděla, co dál se svým životem. Vzala jsem si k sobě maminku, která trpí stařeckou demencí. Nějaký čas nám to báječně fungovalo, než nemoc udeřila v plné síle. Maminka začala utíkat z bytu a bloudit městem. Při jedné takové výpravě zabrousila na místo,
28.4.2024
Byli jsme přehnaně důvěřiví a uvěřili jí. Ženě, která o sobě tvrdila, že je dcerou manželova bratra. Potom přišel šok. Vykradla nás a zmizela! My jsme s manželem žili dost samotářsky. Nějací přátelé by se našli, ale moc jsme je nenavštěvovali. Stačily dvě hodinky a my už se těšili domů na svůj klid. S dětmi to bylo podobné. Občas zavolaly a občas nás na chvíli navštívily. Jen vnoučat, dokud byl
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tulou: Stavěli Číňané pevnosti pro 800 lidí?
historyplus.cz
Tulou: Stavěli Číňané pevnosti pro 800 lidí?
Život jim ztrpčují nájezdníci, loupežné bandy i rozmary počasí. Proto si lidé z etnické skupiny Hakka začínají ve středověku stavět podivuhodné domy, které je před všemi nástrahami mají ochránit. Byť tyto „pevnosti“ vypadají na první pohled jednoduše, jsou promyšlené do posledního detailu a z hlediska obranyschopnosti se vyrovnají evropským hradům…   První tulou, jak se těmto zvláštním
Plastická chirurgie: Jak změnila život válečným veteránům?
21stoleti.cz
Plastická chirurgie: Jak změnila život válečným veteránům?
Těžké dělostřelectvo a kulomety způsobují zranění dosud nevídaná. Šrapnely odtrhávají kusy tváře. Jedovaté plyny poškozují tkáně. I „obyčejný“ požár nadělá pořádnou paseku… Zdá se, že osudem znetvořen
Česnekové brambory
tisicereceptu.cz
Česnekové brambory
Brambory vařené a pečené ve vývaru s česnekem mají znamenitou chuť. Můžete si je dát samotné nebo jako přílohu. Potřebujete 1,5 kg brambor 1 lžíci olivového oleje 50 g másla 2–3 stroužky česn
Chystá se Burešová utéct ke konkurenci?
nasehvezdy.cz
Chystá se Burešová utéct ke konkurenci?
Nedávno herečka ze ZOO Eva Burešová (30) překvapivě ohlásila, že v seriálu končí. Jako důvod uvedla, že se chce více soustředit na hudební kariéru a rodinu. Možná je ale důvod úplně jinde. Do redakc
Unikátní expozice: Zbiroh, sídlo templářů
epochanacestach.cz
Unikátní expozice: Zbiroh, sídlo templářů
Před deseti lety zámek Zbiroh způsobil senzaci svou expozicí nazvanou Tvář Leonarda da Vinci – Příběh rytířského řádu templářů. Výstava trvala půl roku a většina jejích exponátů na místě zůstala, takže dnes může nová expozice znovu připomenout historii templářského řádu spojenou se zámkem. Výstavě dominuje takzvaná Lukánská deska – autoportrét Leonarda da Vinci, dílo, které
Perleťová óda na polibek Měsíce v podání Frederique Constant
iluxus.cz
Perleťová óda na polibek Měsíce v podání Frederique Constant
Hodinky Classics Elegance Luna jsou nejnovějším modelem z značky Frederique Constant. Vůbec poprvé v historii manufaktury navrhla měsíční fázi těchto hodinek dcera jejího vedoucího výzkumu a vývoje. D
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Záhada smrti mladého krále: Opravdu padl v bitvě?
enigmaplus.cz
Záhada smrti mladého krále: Opravdu padl v bitvě?
V roce 1578 se střetla portugalská a arabská vojska v bitvě u marockého Ksár-el-Kebíru. V boji bylo portugalské vojsko takřka celé zničeno. Mezi padlými měl být „údajně“ i portugalský král Sebastián I
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
epochaplus.cz
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo,
Unikátní ultra-temná galaxie
epochalnisvet.cz
Unikátní ultra-temná galaxie
V mnohém připomíná Mléčnou dráhu s dostatkem materiálu pro vznik miliard hvězd. Jak se ale zdá, J0613+52 žádné hvězdy nemá. Je osamoceným chuchvalcem prachu a plynu unášeným vesmírem od počátku věků. Tak alespoň galaxie pojmenovaná J0613+52 na první pohled vypadá.   Tým vedený astrofyzičkou Karen O´Neilovou bizarní objekt vzdálený 270 milionů světelných let za pomocí
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
skutecnepribehy.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Losos plněný špenátem a sýrem
nejsemsama.cz
Losos plněný špenátem a sýrem
Losos je oblíbená a velmi zdravá ryba. S náplní z čerst­vého špenátu a výrazného ovčího sýra je to doslova lahůdka, použít ale samozřejmě můžete i jiný sýr. Potřebujete: ✿ 4 filety z lososa ✿ 200 g baby špenátu ✿ 100 g ovčího sýra ✿ 1 stroužek česneku ✿ pepř, sůl, koření na ryby ✿ olivový olej