Domů     Špatná volba
Špatná volba
5 minut čtení

S Vladimírem, mým budoucím manželem, jsem se seznámila před osmi lety v jednom vyhlášeném pražském klubu. Kamarádka zrovna odešla na toaletu a já zůstala sama u našeho stolu. Ovšem ne na dlouho.

Přisedl si ke mně úplně cizí muž a na rovinu se mně zeptal, jestli nechci jet k němu domů. Na první pohled bylo zřejmé, že má dotyčný velice vysoké sebevědomí. Já mu však dala důrazně na jevo, že o něj nemám zájem. V ten moment mi začal v kapse zvonit mobil.

Jelikož v podniku hrála nahlas hudba, byla to skvělá záminka odejít. Stála jsem venku před barem a kamáradka mi do telefonu říkala, že potkala známého a jede s ním domů.

Protože jsem nechtěla zůstávat sama, usoudila jsem, že je nejvyšší čas odebrat se také do svého domova. Měla jsem to kousek, šla jsem pěšky.

Procházela jsem kolem známé hospody a v tom mě někdo chytil za ruku. Jaké to bylo zděšení, když jsem zjistila, že je to ten dotěrný chlápek z baru. Začala jsem křičet. Násilím mě přitiskl ke zdi. Bála jsem se jako nikdy v životě.

I když jsem se snažila bránit, nemělo to cenu. Začalo mi docházet, jak špatně tohle celé dopadne. Když už jsem ztratila i poslední kapku naděje, objevil se můj zachránce, Vladimír. Útočník od něj dostal pár dobře mířených ran a svalil se na zem.

“Jste v pořádku? Ublížil Vám? “ zeptal se mě Vladimír. Jeho konejšivý hlas a upřímné oči mi vrátily pocit bezpečí. Tu noc mě doprovodil až domů.

Před vchodovými dvěřmi mi podal lísteček, na kterém bylo napsáno jeho telefonní číslo, prý pro případ, kdybych cokoliv potřebovala. Stal se mým hrdinou. Ale ne na dlouho.

Začala jsem s Vladimírem chodit a o dva roky později jsme měli svatbu. Nebylo to nic velkého, ale naše láska neměla hranic. Pár měsíců po obřadě se ale jeho povaha začala rychle měnit. Z práce se vracel domů až nad ránem, často i v podroušeném stavu.

Z milého a hodného džentlmena se stal agresivní násilník. Hrubé slovní urážky u nás byly na denním pořádku a za nějaký čas jsem dostala první facku. Přesně si vybavuji kvůli čemu to bylo. Vrátil se z ,,práce” ve čtyři ráno a chtěl, abych mu udělala omeletu.

Bohužel jsem neměla v lednici vajíčka. Tehdy mě poprvé uhodil. Vždycky jsem si myslela, že kdyby na mě nějaký chlap vztáhnul ruku, okamžitě bych odešla. Vladimíra jsem ale stále ještě milovala a tajně doufala, že bude zase takový jako dřív. Nebyl. Už nikdy.

Věděla jsem, že za jeho chováním stojí alkohol, proč ale začal vůbec pít, jsem netušila.

Můj život se po boku Vladimíra stával nesnesitelným. Den co den jsem žila ve strachu, kdy mě opět uhodí. Připadala jsem si bezmocná, ponížená. Nikomu jsem se ani nesvěřila, neměla jsem odvahu o tom vůbec začít mluvit. Zanedlouho mě však čekaly i světlejší dny. Postaral se o ně Marek, náš nový soused.

Marka jsem poprvé potkala ráno u poštovních schránek. Byl vysoký asi stodevadesát centimetrů, měl hnědé vlasy a velké čokoládové oči. Procházela jsem kolem něj se sklopenou hlavu, aby si nevšiml fialového důsledku předchozí bouřlivé noci.

Jeho pozornosti to však neuniklo a opatrně se mě začal na manžela vyptávat. Já, uvnitř zoufalá, že se nemohu nikomu se svým trápením svěřit, jsem Markovi všechno řekla. Nevěřil vlastním uším a radil mi, abych na Vladimíra podala trestní oznámení.

To jsem hned zavrhla. Bála jsem se, že kdyby na to přišel, určitě by mě zabil.

Od této chvíle jsem se s Markem tajně scházela každý den. Psychicky mi pomáhal, držel mě, jak se říká nad vodou a já měla díky našim společným chvílím zase důvod žít.

Začala jsem pomalu znovu získávat sebevědomí a jednoho krásného dne jsem se konečně rozhodla, že od manžela odejdu. Čekala jsem na Vladimíra až do rána. A Marek také, protože mě s ním nechtěl nechávat samotnou.

Bůh ví co by udělal, až bych mu oznámila, že už s ním nechci žít. S Markem jsem se cítila jistě, sebevědomě a odvážně. Jenže Vladimír vůbec nepřišel. Druhý den ráno mi zazvonil telefon a já se vzápětí dozvěděla, že manžela zavřeli.

U soudu jsem se nestačila divit. Za mříže ho poslali za organizované zločiny a těžké ublížení na zdraví. S jeho komplicem, který byl prý dlouho hledaný českou policií, vykradli nějaké směnárny. Pak se jim postavil do cesty majitel odhodlaný své peníze chránit.

Schytal tolik ran, že ho sanitka přivezla opravdu na poslední chvilku. Nemohla jsem věřit, že se z manžela stalo takové zvíře. Teprve teď odezněl poslední zbyteček lásky, který jsem k němu cítila. Začala jsem ho nenávidět.

Jak se říká, láska je od nenávisti jen krůček daleko. Jakmile soud vyslovil rozsudek, po dlouhé době jsem si konečně oddychla. A ten kámen, který mi spadl ze srdce musel být slyšet snad až naproti přes ulici.

Vladimír dostal osm let. Já žiji s Markem. Jsem opravdu šťastná, neboť teprve Marek mi ukázal, jak má vypadat opravdová láska. Těšíme se spolu na miminko. Ale i když vím, že mě Marek ochrání, stale se bojím.

Usínám a probouzím se se strachem, co se stane, až mého bývalého manžela pustí z vězení. Možná bychom se s Markem a naším děťátkem měli odstěhovat někam hodně daleko, ale proč utíkat? My jsme přece nic neudělali.

Na druhou stranu – mám opravdu riskovat, že mi Vladimír zase ublíží? Nebo Markovi? Našemu děťátku? Nevím. Zatím se rozhoduji. A žiji svůj život, který je teď tak krásný.

Jana, 33 let

Související články
3 minuty čtení
Zamilovala jsem se do Dušana, byl to hodný kluk, nosil mi květiny. Moji rodiče byli proti této známosti a přemlouvali mě, ať ji ukončím. Rodiče mi vybrali ženicha. Zní to jak z předminulého století, ale je to pravda. Říkali, že to se mnou myslí dobře, jenomže všichni víme, kam vede cesta, co je dlážděna dobrými úmysly. Dnes, řekne-li mi někdo, že to se mnou myslí dobře, otřesu se hrůzou. Z dobr
3 minuty čtení
Byly jsme jen dvě. Já a moje dcera Klára. Bez jejího otce, bez velké rodiny, bez zázemí. Ale měly jsme sebe. A teď už ji nemám. Nám to stačilo. Byla moje radost, moje světlo, moje všechno. Když jsem večer zavírala oči, děkovala jsem, že ji mám. A ráno jsem vstávala s myšlenkou na ni. Smála se s hlavou zakloněnou, vždycky trochu víc než ostatní. Jako by říkala, že se nebojí života. Smála se.
4 minuty čtení
Musím se svěřit se zradou, která ještě dnes pálí jako čert. Ta zrada přišla od někoho, kdo mi byl nejbližší. Moje vlastní sestra mi přebrala manžela. Tomáše jsem poznala na vysoké škole. Byl to kluk s neposednými kudrnatými vlasy a smíchem, který dokázal rozzářit i ten nejtemnější den. Zamilovali jsme se do sebe rychle a bezhlavě. Po dvou letech jsme se vzali a založili rodinu. Měli jsme dvě
3 minuty čtení
V lásce jsem bohužel neměla štěstí. Provdala jsem se za agresivního alkoholika, život s ním byl nesmírně těžký a také smutný. S manželem jsme se po dvaadvaceti společných letech nenáviděli na život a na smrt. Po rozvodu jsem přemítala, zdali mám nějakou hezkou vzpomínku, alespoň třeba jedinou, ale mozek mi ji odmítal vydat. Vybavovaly se mi jen samé zlé věci, jako by se žádné dobré neuskutečnil
3 minuty čtení
Byla jsem ještě malá holka. Já a mé spolužačky jsme obdivovaly jinou dívku. O sedm let starší a velmi krásnou. Tak jsme se jí chtěly ve všem vyrovnat. Bylo jí patnáct a jmenovala se Eliška. Krásná, jiná než všechny ostatní. Měla dlouhé blond vlasy, které se leskly na slunci jako medový samet. Její oči byly velké a modré, skoro jako by se v nich zrcadlil celý svět. Nesmírně krásná dívka, kterou
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Absolonová hledá bohatého sponzora, hlaste se!
nasehvezdy.cz
Absolonová hledá bohatého sponzora, hlaste se!
Na dovolenou u moře, na luxusní kabelky, šaty, nebo dokonce na nové auto musí Monika Absolonová (48) zatím zapomenout. Všechny její úspory se totiž rozkutálely. Nejen proto, že má zpěvačka po rozcho
Nový sedan Lexus ES pro novou éru
iluxus.cz
Nový sedan Lexus ES pro novou éru
Lexus představuje v evropské premiéře zcela nový model ES, nová technologie s vysokou úrovní pohodlí a bezpečností. Osmá generace tohoto globálního sedanu prémiové třídy přijde na trh počátkem příštíh
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
epochalnisvet.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory.   Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, pražská kunstkomora císaře Rudolfa II. (1552–1612) se
Změna ve fungování mitochondrií u laboratorně chovaného parazita
21stoleti.cz
Změna ve fungování mitochondrií u laboratorně chovaného parazita
Vědecký tým z Ostravské univerzity, Biologického centra Akademie věd ČR a dalších evropských a amerických institucí odhalil zásadní změnu v energetickém metabolismu parazita Vickermania ingenoplastis,
Jak černé skříňky odhalují příčiny katastrof?
epochaplus.cz
Jak černé skříňky odhalují příčiny katastrof?
Černé skříňky, ač oranžové, jsou klíčovými svědky leteckých neštěstí. Od pádu ruského Tu-154 v Černém moři až po jejich neuvěřitelnou odolnost v extrémních podmínkách – tato zařízení ukrývají odpovědi na otázky, co se pokazilo. Přečtěte si, jak fungují a proč jsou téměř nezničitelné. Slyšíme o nich ve zprávách v souvislosti s leteckými tragédiemi. Ale víte,
Udržitelnost pod značkou luxusu
rezidenceonline.cz
Udržitelnost pod značkou luxusu
Ještě stále panuje představa, že dům postavený na ekologických principech musí být výhradně minimalistický, až asketicky zařízený. Pokud se ovšem realizace ujmou zkušený architekt s nadanou designérkou, realita vypadá zcela jinak. Hlavním cílem tohoto projektu bylo minimalizovat dopad budovy a jejího provozu na životní prostředí. A protože dům si navrhovali sami majitelé, uznávaný indický architekt
Pochopila jsem, proč mi to místo tolik pomohlo
skutecnepribehy.cz
Pochopila jsem, proč mi to místo tolik pomohlo
Když jsem ztratila manžela, moc jsem se trápila. Netušila jsem, že existuje místo, které vdovám vrací radost a chuť do života. Pomohlo i mně. Můj Jindřich byl naprosto skvělý manžel. Znali jsme se z vysoké školy. Byla to láska na první pohled, zamilovala jsem se hned, jak jsme se potkali na první přednášce. Po škole jsme
Záhada tanečního moru: Proč se stovky lidí unavily k smrti?
historyplus.cz
Záhada tanečního moru: Proč se stovky lidí unavily k smrti?
Křivolakými uličkami Štrasburku se rozléhají divoké výkřiky. Stovky obyvatel města se do hudby extaticky zmítají, svíjejí a všelijak kroutí. Ve tvářích mají zcela mrtvolný výraz a viditelně jsou na konci svých sil. V poskakování ale neustávají, dokud vyčerpáním zcela nepadnou. Co bylo příčinou podivného „tanečního moru“, který v létě 1518 město zachvátil? Štrasburk platí
Směs z lesních hub nakyselo
tisicereceptu.cz
Směs z lesních hub nakyselo
Na nakládání se hodí hříbky, babky, lišky i poddubáky. Suroviny na 4 sklenice 1 kg očištěných hub 2 lžíce octa sůl Na nálev 500 ml octa 1,5 l vody 10 kuliček pepře 10 kuliček nového k
Chcete jít vpřed? Hýbejte se
nejsemsama.cz
Chcete jít vpřed? Hýbejte se
Život je jako jízda na kole, a kdo chce udržet rovnováhu, musí se hýbat. Kila ani roky nejsou překážkou, jen výzvou. Co je nejvhodnější, když sedavý způsob života začíná ovlivňovat zdraví? Je to chůze – nejlepší pohyb venku, při kterém přirozeně posilujete celé tělo. Stačí alespoň třicet minut chůze obden a ve svižnějším tempu. Pokud máte
PETEXPERT DEN 2025
epochanacestach.cz
PETEXPERT DEN 2025
V sobotu 31. května 2025 se v pražském Pesoparku v Uhříněvsi uskuteční první ročník akce pro širokou veřejnost – PetExpert den. Tento celodenní zážitkový program je určen pro všechny milovníky psů, jejich psy i rodiny s dětmi. Akce je zdarma a nabídne praktické ukázky práce se psy, přednášky, odborné konzultace, soutěže, stánky se sortimentem pro
Záhada hromadných úmrtí ptáků: Neznámá síla zabíjí za letu celá hejna
enigmaplus.cz
Záhada hromadných úmrtí ptáků: Neznámá síla zabíjí za letu celá hejna
Je to děsivý pohled. Krajina, kam až oko dohlédne, je poseta těly mrtvých ptáků a z nebe s tupým žuchnutím padají na zem další a další. Jako by snad početné hejno za letu zemřelo ve stejný okamžik. Mn