Domů     Usmíření přineslo jeho duši klid
Usmíření přineslo jeho duši klid
5 minut čtení

Na hřbitově se mi zjevoval tajemný muž, který mi chtěl předat zprávu! Objevoval se pouze tehdy, když jsem přišla sama.

Návštěvy hřbitova ve mně vyvolávaly stísněný pocit již od útlého dětství. Náš rodinný hrob patřil k těm nejstarším a ležel na samém konci starého hřbitova u zdi. Málokdy tam svítilo plné sluneční světlo.

Místo se nacházelo ve stálém šeru, což jenom zdůrazňovalo strašidelný dojem a umocňovalo pocity smutku a ztráty.

Ztráta obou rodičů

O své rodiče jsem přišla celkem brzy. Otec zemřel na infarkt ještě dříve, než jsem nastoupila na střední školu. Maminka se sice dočkala toho, že jsem se vdala a s Jaroslavem, mým mužem, se nám narodil syn a dcera, ale dlouho se z vnoučat bohužel neradovala.

Krátce po padesátých narozeninách jí diagnostikovali rakovinu prsu. Zákeřná nemoc bohužel postupovala rychle a rozšiřovala se i do jiných orgánů v těle. Bojovala skoro rok, ale nakonec svůj boj prohrála.

Vzpomínala jsem na společné roky

Po matčině smrti jsem na hřbitov začala chodit pravidelně. Někdy sama, jindy s manželem nebo s některým z dětí.

Nad pocity nejistoty a úzkosti, které jsem v zapadlém koutě hřbitova vždy měla, ale pokaždé zvítězily vzpomínky na mládí a přetrvávající láska k rodičům.

Když jsem tam byla sama, strávila jsem u rodinného hrobu i celé odpoledne a povídala si s rodiči stejně, jako když byli ještě naživu. Nikdy se mi tam nestalo nic záhadného nebo hrůzyplného. Až před čtyřmi roky jsem prožila nečekaně strašlivé chvíle.

Přízrak za mnou

Toho dne jsem přišla na hřbitov až před zavírací hodinou. Byl podzim, stmívalo se už brzy. Měla jsem s sebou svíčky, které jsem chtěla na rodinném hrobě zapálit, chvilku tam postát a pak rychle spěchat domů.

Zdálo se mi, že tentokrát na hřbitově panuje nějaké podivné ticho, ještě tísnivější než kdykoliv předtím. V rohu u našeho hrobu byla už skoro tma. Zapálila jsem svíčky a najednou se mi zdálo, že za mnou někdo stojí. Nejprve jsem se bála otočit. Teprve, když se ozval tichý pozdrav, obrátila jsem se.

Mluvil ke mně

Spatřila jsem, že za mnou stojí nějaký člověk. V tom šeru působil skoro nezřetelně a mlhavě. V první chvíli jsem si pomyslela, že je to nejspíš někdo, kdo stejně jako já přišel na hřbitov zapálit svíčku za svého blízkého.

Pak se ale ta postava ke mně naklonila a já ucítila podivnou vůni zetlelého listí. Muž něco šeptal, ale nebylo mu rozumět. Až po chvíli jsem rozeznala jednotlivá slova.

Sděloval mi, že mám jet na druhý konec města, kde bydlí jeho dcera a vyřídit jí, že prosí o odpuštění. Také jí mám říct, že má někdy zavítat k jeho hrobu.

Tyto věty opakoval přízrak několikrát po sobě společně s adresou, zatímco mně se třásla kolena, hrdlo jsem měla stažené strachem a neměla jsem daleko k mdlobám.

Ze hřbitova jsem utekla

Postava přede mnou se po chvilce najednou začala ztrácet a pak byla zničehonic pryč. Musela jsem se posadit na náhrobní desku a několik minut jsem se vzpamatovávala. Kolem mě už panoval opět naprostý klid a ticho.

Mezitím už se úplně setmělo a hřbitov ozařovala jen plápolající světla svíček. Vstala jsem a rychle zamířila k východu. V té chvíli jsem nevěděla, jestli ještě někdy budu mít vůbec odvahu se na hřbitov vypravit.

Druhé setkání

O svém zážitku jsem nic neřekla ani manželovi, ani dětem, protože jsem si myslela, že by mě považovali za blána. Ovšem na příští návštěvu hřbitova jsem s sebou vzala syna a manžela, později zase několikrát dceru.

Bála jsem se, k čemu by tam mohlo zase dojít, ale žádný přízrak se už neobjevil. Teprve, až když jsem po měsíci byla u hrobu opět sama, tak se celá situace opakovala.

Tentokrát už jsem nebyla tak vyděšená a nakonec jsem tomu zjevení slíbila, že udělám, co po mně chce. A skutečně jsem to měla v úmyslu, protože jsem byla zvědavá, co za tou záhadou vězí.

Slib jsem splnila

Následující den jsem se vydala na adresu, kterou mi onen přízrak sdělil. Připadala jsem si trochu jako blázen a bála jsem se, že mě tam i takto budou brát. Zazvonila jsem na zvonek a napjatě čekala. Otevřela mi žena asi ve věku mé dcery.

Představila jsem se, a pak jsem jí začala opatrně vyprávět, co se mi na hřbitově přihodilo. Žena poslouchala a krev se jí postupně vytrácela z tváří.

Konečně našel vytoužený klid

Celá pobledlá mi pak řekla, že její otec zemřel před dvěma lety. Stalo se to náhle a nestihli se usmířit – pět let předtím spolu nemluvili kvůli velké hádce. Ona byla jen na pohřbu, ale k otcovu hrobu nikdy nepřišla. Viděla jsem, že mi opravdu věří.

Slíbila, že na hřbitov půjde. Přátelsky jsme se rozloučily. Cestou domů jsem měla dobrý pocit, že jsem udělala něco užitečného, i když za tím stály tajemné síly. Na hřbitov za rodiči chodím dál. Naštěstí všechny moje další návštěvy už proběhly v klidu.

Ludmila H. (61), severní Čechy

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Pobyt v hotelu se proměnil v noční můru. Probudila jsem se, abych zabránila neštěstí. Mé dítě si vybral nebezpečný duch. K tomu letnímu pobytu jsem se nechala zlákat kamarádkou. Byl to ozdravný pobyt pro postižené děti, a já v něm měla zajistit příjemné večery s cvičením a meditací pro maminky a babičky. Svou malou dceru Kristýnku jsem vzala s sebou. Zabydlely jsme se na zámku s velkou zahradou
3 minuty čtení
U našeho domu byla stará vrata s různými ornamenty. Mezi nimi kraloval tento velký pták. V noci létal na okno a sledoval nás. Když naši rodiče tu vilu s velkou zahradou kupovali, hned jsem si té zvláštní ozdoby na vratech všimla. Byl to havran. Tajemné a pro někoho ponuré zvíře. Babička se okamžitě pokřižovala, když ho uviděla. Moji rodiče tomu ale nepřikládali žádnou váhu. Budil v nás strac
5 minut čtení
Zdraví mě zradilo a já už byla bezradná a zoufalá. A pak mě náhle napadlo jít do kostela a požádat o pomoc vyšší síly. Trápily mě zdravotní problémy a já nedoufala, že se jich někdy zbavím. Operace mi nepomohla a já nevěděla, jak potíže řešit. Už mi mnoho jiných možností nezbývalo. Zázrak mi pomohl z bezvýchodné situace Smiřovala jsem se se svým osudem, a pak se přece jenom něco stalo. Ně
3 minuty čtení
Na opuštěném místě jsme objevili kapličku. V dešti jsme se do ní uchýlili. Destička na zdi mě vyděsila. Děti ale byly čisté duše, proto jim bylo zřejmě dovádění odpuštěno. Ráda jezdím s vnuky na výlety. Můj syn i snacha mi natolik důvěřují, že se o své děti nestrachují, když si je na dva dny půjčím, abych je povozila po hradech a zámcích nebo vyrazila s nimi do přírody. To, co nás ale jednou po
3 minuty čtení
Nemohla jsem z toho spát, jakmile jsem se ponořila do polospánku, zase jsem to slyšela. Dětský pláč. Bylo to k zešílení! Den se upachtěně dovlekl ke svému konci. Naprosto vyřízená, jako tomu bylo už několik týdnů, jsem padla do postele vedle svého muže. Dlouho jsem zírala do tmavé noci kolem mě. V dáli se ozýval štěkot psa, kterého cosi vyděsilo. Vše ostatní spalo – kromě mě. Měla jsem velmi šp
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
21stoleti.cz
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
epochaplus.cz
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
Starý poutník putoval krajem, když najednou spatřil spoustu lidí, kteří cosi kutili na skále. „Co to děláte?“ zeptal se jich. „Budujeme hrad,“ zazněla odpověď. Muž v šoku kroutil hlavou. „To spíš z mojí poutnické holi vyroste strom, než by se vám podařilo na té holé skále něco takového postavit,“ prohlásil a na důkaz zapíchl svoji starou sukovici
Už to nejsem já
skutecnepribehy.cz
Už to nejsem já
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili,
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
nasehvezdy.cz
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
Obdivovatelé i přátelé Terezy Brodské (57) jsou v šoku z jejího rozhodnutí. Herečka totiž nedávno oznámila, že hodlá zcela zmizet ze sociálních sítí. Údajně ji k tomu přiměl fakt, že není úplně ne
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Kouzla letního slunovratu
nejsemsama.cz
Kouzla letního slunovratu
Letní slunovrat, kdy 21. června je den stejně dlouhý jako noc, je tím nejlepším časem pro kouzelné rituály. Pokud chcete v tento magický čas čarovat, vyzkoušejte rituály s ohněm i bylinkami. Oslavte sílu slunce a přivolejte si pomocí magie obdobně silné štěstí. Slunovrat je příležitost k novým začátkům, k napojení na přírodu a k úžasné letní magii. Vyzkoušejte některý z rituálů a dopřejte si tento magický
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí  se někdy Spravedliví soudci?
enigmaplus.cz
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí se někdy Spravedliví soudci?
Ačkoli druhá část našeho titulku vypadá jako povzdech nad stavem belgické justice, ve skutečnosti se týká krádeže části takzvaného Gentského oltáře. Ani po devadesáti letech není tento kriminální čin
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a