Domů     Dlouho jsem hledala cestu k dceři
Dlouho jsem hledala cestu k dceři
3 minuty čtení

U někoho se mateřský cit rozvine už v těhotenství, u někoho s porodem a výjimečně se nespustí nikdy. Mě trvalo celé tři roky, než jsem pocítila mateřskou lásku.

Nikdy jsem nebyla typ ženský, která se rozplývá nad každým miminem nebo malým dítětem. Když moje spolužačky vozily pyšně po městě své sourozence, nechápala jsem, co je na tom tak baví.

Já tehdy radši lítala venku, lezla po stromech, četla si a později jsem chodila na koncerty nebo nezávazně randila. V osmnácti jsem neplánovaně otěhotněla, a protože jsem zrovna udělala přijímačky na vysokou školu, šla jsem bez přemýšlení na interrupci.

Nebyl to sice příjemný zážitek, ale ani žádné velké trauma. Byla jsem ráda, že jsem problém vyřešila a tím to pro mě končilo.

Dítě až po třicítce

V klidu jsem si vystudovala vysokou školu stavební a žila si spokojeně svůj svobodný život. O dítěti jsem začala uvažovat až pár let po třicítce.

Tedy on o něm spíš začal uvažovat můj přítel, a já si tak říkala, že když už mají potomka snad všechny mé vrstevnice, proč ne já? Navíc mi na příteli záleželo a nechtěla jsem ho ztratit.

A tak jsem vysadila antikoncepci a k mému údivu jsem za tři měsíce přišla do jiného stavu. Ani jsem nečekala, že to půjde tak snadno.

Stále jsem někde četla, že od pětadvaceti klesá schopnost otěhotnět, k tomu můj potrat – zkrátka jsem se bála, abych vůbec ještě dítě mít mohla. Těhotenství ale proběhlo úplně v pohodě, a i porod byl bez komplikací.

Nebyl důvod, aby se u mne mateřský cit nerozvinul. A tak jsem stále čekala, kdy dojde na to, že budu ze svého dítěte unešená a dojatá. Ale nic takového nenastalo.

Ano, měla jsem Emu ráda a starala jsem se o ni, jak nejlíp jsem uměla, ale nějaké velké city jsem neprožívala.

Mateřská láska nepřišla

Když se někdo nad kočárkem rozplýval, slintal a žvatlal, bylo mi to skoro odporné. Jo, když jsem já potkala roztomilého psa nebo štěně, to byla jiná. Psi mě totiž na rozdíl od dětí dojímali. Začalo mě to děsit.

Jak to, že všichni jsou z dětí, a zvlášť z těch svých, tak vedle, zatímco mě to nebere? Nejsem divná? Připadala jsem si jako zrůda, i když nikdo nedostatek mateřských citů nepoznal.

Trvalo to celé tři roky, než se u mne probudil instinkt a já zažila tu pravou maminkovskou chemii. Nestalo se to ze dne na den, ale změna přicházela postupně.

Nevím, proč se to nestalo hned a proč zrovna já jsem se musela k mateřské lásce pracně prokousat, ale jsem šťastná, že pocity euforie z rodičovství můžu konečně zažívat. Je totiž nenahraditelný!

Marcela N. (52), Kolín

Další článek
Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může