Domů     Bála jsem se o život mého syna
Bála jsem se o život mého syna
5 minut čtení

Onemocněla jsem rok a půl po porodu, kdy jsem prožívala nejšťastnější období svého života. Počáteční únavu jsem přičítala honičce kolem prcka. Jak jsem se mýlila…

Přidaly se modřiny a infekce a mě došlo, že je to vážné. Jsem totiž zdravotní sestra a můj muž je lékař. I díky tomu nám došlo poměrně rychle, že se nejedná o jen tak ledajakou únavu a že tu jde do tuhého.

Měla jsem typické příznaky obávané nemoci, jako jsou velké modřiny a únava, která byla čím dál větší. Vyčerpalo mě i vyklizení myčky, že jsem si musela jít na tři hodiny lehnout, stupňovala se bolest hlavy.

Pořád jsem chodila za manželem, aby mne ujistil, že to nemůže být leukémie, protože toto podezření jsme měli oba. Rozhodli jsme se, že je nejvyšší čas jít na odběry a zjistit, o co jde.

Mám rakovinu

Rakovina krve se u mne hned po odběrech potvrdila. Báli jsme se tedy správně. Jediné na co jsem byla schopná myslet, když mi lékař sdělil diagnózu, byl můj malý syn. Co s ním bude bez mámy? Nemohu ho opustit! Co budu dělat?

I když jsem byla z oboru a měla tedy hrubý odhad, jak bude léčba probíhat a co vše mne čeká, úplnou představu jsem opravdu neměla! Rakovina a nemoc vůbec, je to nejhorší, co vás může potkat.

Je to frontální útok na celou vaši osobnost a devastuje vše, co jí přijde do cesty, včetně celé rodiny.

Raději já než dítě

Jediné čím jsem se v té chvíli dokázala uklidnit bylo, že děkuji bohu, že rakovinu mám já a ne můj syn. Po určení diagnózy rázem vše nabralo neuvěřitelné obrátky. Už dvě hodiny po pohovoru se svým lékařem jsem nastupovala na onkologii do nemocnice.

Jen jsem si došla domů sbalit vše potřebné a předat rodině instrukce jak a co v péči o malého. Moje máma naštěstí skoro vše věděla a další nejnutnější věci jsem jí pak sepsala až na lůžku.

Neobjímáte se s mísou

Po nástupu do nemocnice začal fofr. Odběry, rodinná anamnéza, velké množství vyšetření a už třetí den mi byla nasazena kontinuální chemoterapie. Na celých sedm dní a nocí, a do toho ještě občas něco dalšího. Říkali jsme tomu na pokoji oranžáda.

Je to největší dryák, co existuje a slezly mi veškeré chlupy i vlasy. Také jsem ale dostávala hodně léků proti nevolnosti a zvracení. Takže to, co jsem vždy viděla ve filmech a bála se toho, jak každý jen zvrací, tak to nenastalo. Neskáčete sice radostí, ale dá se to zvládnout.

Držela mě rodina a syn

Naštěstí jsem mohla vídat malého. I když mi pokaždé mohlo srdce utrhnout když odcházel a mával mi ještě i pod oknem, fakt, že jsem si ho mohla alespoň trochu pomazlit a opusinkovat, mě dobíjel. Obdivovala jsem svoji mámu, která to nesla velmi statečně.

Můj muž za mnou také denně chodil. Byli všichni moc stateční a já nepochybovala, že ten boj vyhraju. Nakonec jsem byla ráda, že nemoc přišla, ještě když syn nemohl úplně rozumět tomu co se děje.

Alespoň na něj nedoléhala tíha situace a on přijal fakt, že maminka je nemocná a musí být chvíli v nemocnici, aby jí mohl pan doktor pomoci. Kdyby byl starší, mohl by si na internetu vyhledat, co mi je a zbytečně by to bylo horší.

Chtěla jsem strašně žít

Člověk v takové životní situaci začne hodně přemýšlet o životě, jeho smyslu, hodnotě. O tom co bude, co udělat měl, co ne a co bylo špatně. Pochopíte, co hloupostí občas všichni řešíme, a zjistíte, že strašně chcete žít, být s rodinou.

Jenže zrovna v případě mé leukémie je odhodlání sice strašně hezký, ale závisí bohužel především na dárci. Pokud není, tak můžete bojovat sebelíp, sebevíc chtít, ale jednou ty síly dojdou, ale ta nemoc je vždy ve finále silnější.

Nejhorší bylo čekání

Budu moci jít na transplantaci? Budu moci žít? Tohle mi šlo hlavou stále, když jsem čekala, jestli se pro mne najde dárce. Ten se v mém případě našel brzo. Měla jsem neuvěřitelné štěstí a ještě větší radost. Volala jsem všem známým.

Řekla jsem si, že tu mrchu porazím. Že když mám to obrovský štěstí, že se dárce našel, že to prostě zvládnu! Vše proběhlo bez komplikací a celá rodina napjatě čekala na výsledky. „Jste zdravá,“ potvrdil lékař mé toužebné přání. Všichni jsme si mohli konečně oddychnout.

Teď jsem zdravá

I po letech chodím stále na kontroly. Rakovina se bohužel může kdykoliv vrátit. Ale já si to nepřipouštím. Už jsem ji jednou porazila. Celou naši rodinu má nemoc ještě víc stmelila. Víme už, že nic nestojí za strach ze smrti.

Je pravdou, že kdyby se nenašel vhodný dárce, kdo ví, jak by to dopadlo? Člověku, kterého neznám ale vděčím za život a nikdy mu to nebudu moci vrátit. Obětoval malý kousek sebe, aby někomu cizímu zachránil život. Ráda bych mu tímto poděkovala.

Hana N. (56), Chomutov

Předchozí článek
Související články
5 minut čtení
Sedím u kuchyňského stolu a dívám se na stěnu, kde kdysi visely dětské kresby. Dnes tam je kalendář. Mé dny plynou stejně. Jen tiše, bez rytmu. Venku prší. Déšť stéká po skle jako slzy, které už nemám sílu vyplakat. Ono i plakat je zbytečné. Dospěla jsem k tomu, že některé věci už prostě jen jsou, jiné zmizely. Je stáří, zmizely radosti z let dávno zpět. Píši na stole, který pamatuje víc než já
3 minuty čtení
Své děti jsme vedli k poctivosti. Nikdy jsme s nimi neměli problémy. Když se z mé vnučky stala zlodějka, byl to šok pro celou rodinu. Když jsem se to dozvěděla, chtělo se mi křičet na celé kolo, že tomu nevěřím a nemůže to být pravda! Moje milovaná vnučka Ivanka byla ve škole nařčená, že krade. Ve třídě se ztrácely věci už delší dobu, byly to samé drobnosti, ale nakonec si na zloděje učitel pol
5 minut čtení
Nemůžu se zbavit tíživého pocitu, že jsem někde udělala chybu. Celý život jsem věnovala své rodině, manželovi, třem dětem, domácnosti. A přesto jsem osamělá! Své rodině jsem dala všechno: svůj čas, lásku, energii i své sny. Všechno jsem podřídila tomu, aby oni byli šťastní. A teď, když jsou dospělí a mají své životy, mám pocit, že pro ně už nejsem důležitá. Ptám se sama sebe: kde jsem to pokazi
5 minut čtení
Celý život jsem se snažila být dobrou dcerou, sestrou, prostě člověkem. Teď, když se ohlédnu, cítím jen hořkost a bolest. Kvůli vlastní sestře. Lenka byla vždycky ta „lepší“. O čtyři roky starší, hezká, chytrá, okouzlující. Když jsme byly malé, rodiče ji zbožňovali. „Podívej, jak je Lenka šikovná,“ říkávala máma, když sestra přinesla ze školy jedničku nebo zazpívala na besídce. Já, tichá a nená
2 minuty čtení
Se snachou jsme si nesedly, to uznávám, ona ale nechce, abych vídala své vnučky. A syn se mě nikdy nezastane. Trápím se tím, že je vidím tak málo! Svého syna Matěje jsem vychovala dobře. Bylo to moje jediné dítě, proto jsem se mu věnovala maximálně, měl všechno, na co si vzpomněl, a já byla přesvědčená, že máme spolu skvělý vztah. Tak tomu bylo do jeho osmadvacátých narozenin. Tehdy vstoupila m
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
21stoleti.cz
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
epochaplus.cz
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
Starý poutník putoval krajem, když najednou spatřil spoustu lidí, kteří cosi kutili na skále. „Co to děláte?“ zeptal se jich. „Budujeme hrad,“ zazněla odpověď. Muž v šoku kroutil hlavou. „To spíš z mojí poutnické holi vyroste strom, než by se vám podařilo na té holé skále něco takového postavit,“ prohlásil a na důkaz zapíchl svoji starou sukovici
Už to nejsem já
skutecnepribehy.cz
Už to nejsem já
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili,
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
nasehvezdy.cz
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
Obdivovatelé i přátelé Terezy Brodské (57) jsou v šoku z jejího rozhodnutí. Herečka totiž nedávno oznámila, že hodlá zcela zmizet ze sociálních sítí. Údajně ji k tomu přiměl fakt, že není úplně ne
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Kouzla letního slunovratu
nejsemsama.cz
Kouzla letního slunovratu
Letní slunovrat, kdy 21. června je den stejně dlouhý jako noc, je tím nejlepším časem pro kouzelné rituály. Pokud chcete v tento magický čas čarovat, vyzkoušejte rituály s ohněm i bylinkami. Oslavte sílu slunce a přivolejte si pomocí magie obdobně silné štěstí. Slunovrat je příležitost k novým začátkům, k napojení na přírodu a k úžasné letní magii. Vyzkoušejte některý z rituálů a dopřejte si tento magický
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí  se někdy Spravedliví soudci?
enigmaplus.cz
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí se někdy Spravedliví soudci?
Ačkoli druhá část našeho titulku vypadá jako povzdech nad stavem belgické justice, ve skutečnosti se týká krádeže části takzvaného Gentského oltáře. Ani po devadesáti letech není tento kriminální čin
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a