Dala jsem mu druhou šanci

Total
1
Shares

Každý občas udělá chybu. Někdo malou, někdo větší. Odsoudit někoho je snadné. Někdy je lepší postavit se k situaci čelem a najít v sobě sílu odpustit.

S manželem jsme spolu žili už osmnáctý rok, synové studovali na střední škole. Konečně jsme splatili všechny půjčky a těšili jsme se, jak budeme cestovat a užívat si jeden druhého. Měla jsem pocit, že svého partnera dobře znám, že jsem měla na muže štěstí. Vše se změnilo ve chvíli, kdy mi zavolala jistá žena.

Schůzka s cizí ženou

Sdělila mi, že se mnou prý musí co nejdříve mluvit, protože má pro mě zásadní zprávu. Nemám se však o tom zmiňovat před manželem, všechno chce nejprve probrat se mnou. Domluvily jsme si tedy schůzku hned druhý den v jedné kavárně v centru města. Byla jsem z toho setkání pořádně nervózní. V hlavě se mi honilo spoustu otázek.

Nemanželská dcera

V kavárně na mě čekala pěkná, upravená žena, přibližně o deset let mladší než já. Představila se mi jako Zdena a pověděla mi, že jí můj manžel prý odmítá vyplácet výživné na jejich pětiletou dceru. Jakoby do mě udeřil blesk, vůbec jsem tomu nemohla uvěřit. V první chvíli jsem si myslela, že si vymýšlí, ale když se ta žena rozpovídala, vše do sebe najednou začalo zapadat – manželovy časté služební cesty před několika lety, podrážděné chování, narážky na to, jaké jsme my ženy manipulátorky. Vůbec jsem nevěděla, co dělat. Žena přiznala, že se s mým mužem setkávali několik let, a když mu řekla, že je těhotná, hned všechno skončil. Jako ve snu jsem jí slíbila, že s ním všechno proberu.

Nezapíral

Hned ten samý večer jsem s tím začala. Zaskočila jsem Vladimíra tak, že všechno okamžitě přiznal. Prý se to celé odehrálo v době, kdy jsem se mu nevěnovala, řešila svou práci a problémy s naším synem. Chtěl své chování za každou cenu nějak rozumně omluvit, ale to se mu nepodařilo. Řekla jsem mu docela jasně, že se musí k povinnosti platit alimenty postavit čelem a já se až poté rozhodnu, jak to s námi bude dál.

Vše se snažil napravit

Cítila jsem se velmi zraněná, podvedená a zmatená. Podivné období mezi námi trvalo skoro rok, celou dobu jsem to v sobě řešila. Naštěstí mám kamarádku psycholožku, která mi pomohla zorientovat se v problému. Nebyla jsem si jistá, zda a kdy svému manželovi odpustím a zda s ním mám po tom všem zůstat. On si však sypal popel na hlavu, na dcerku začal platit a mě celé měsíce hýčkal.

Snad už mě znovu nezklame

Vykašlala jsem se na názory okolí a pomluvy sousedů. Došlo mi, že svého muže stále miluji a chci s ním i nadále být. Odpustila jsem mu a dala mu druhou šanci. Doufám, že mě už nikdy tak bolestně nezklame.

Alice O. (54), Ústí nad Labem

Také se vám může líbit

Čas mé city nezměnil

Doufala jsem, že už tu bolest nikdy nepocítím. Nechtěla jsem se vracet a vzpomínky jsem si zakázala. Přesto jsem tomu neutekla. Před domem stojí už připravený vůz. Dana ještě pobíhá…
Zobrazit

Spletité cesty osudu

Můj příběh zní téměř jako z pohádky, a i když některé okolnosti naší lásky byly strašně kruté a nespravedlivé, jsem šťastná, že nás svedly k sobě.  Pamatuji to jako dnes,…
Zobrazit

Láska na dlouhou trať

Oliver mě fascinoval už od střední školy, kdy jsem ho občas vídala na různých akcích s přáteli. Pak se ale odstěhoval do ciziny a mně zbyly jen vzpomínky. Vlastně jsme…
Zobrazit

Když se svět zatočí

Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. I Zdeněk byl původně samý slib, ale jakmile se mé bříško začalo kulatit, viděla jsem z něj jen rychle se vzdalující záda. Je prý…
Zobrazit

Křižovatka osudů

Když jsem byla malá, den co den jsem si říkala, že až vyrostu, budu ta nejšťastnější holka na světě. Představovala jsem si, že potkám opravdového prince z pohádky, který mě odvede…
Zobrazit