Domů     Muž netuší, že dcera není jeho!
Muž netuší, že dcera není jeho!
5 minut čtení

Deset let se nám nedařilo počít dítě. Když už jsme se vzdali veškeré naděje, otěhotněla jsem. Otcem vysněného miminka však nebyl můj muž, nýbrž náš kamarád z mládí.

Kdysi na vysoké škole jsme bývali skvělá parta. Já, můj tehdejší přítel Radek a jeho kamarád Honza. Bydleli jsme na jedné koleji a chodili společně na pivo nebo se jenom tak bezcílně toulali městem.

Zatímco já s Radkem jsme věděli, že bychom se jednou chtěli usadit a založit rodinu, Honza byl víc do světa. Lákalo ho poznávat nové věci a toužil se stát lékařem. Vždycky říkával, že rodina není nic pro něj, protože by ho jen brzdila v jeho plánech.

Ačkoli já sama na takové věci nebyla, Honzovo světáctví a bohémství mě zvláštním způsobem přitahovalo.

Manželství a domeček

Po škole se naše cesty postupem času rozešly a každý jsme si šli po svém. Co jsme tak zaslechli od kamarádů a známých, tak Honza se opravdu stal lékařem a skvěle se chytil v zahraničí. My jsme se s Radkem vzali a nějakou dobu žili u rodičů v jejich domě.

Později jsme si zrekonstruovali menší domek po mé babičce. Měli jsme téměř všechno, po čem mladí lidé mohou toužit, jenom to vysněné děťátko k nám ne a ne přijít.

Marné snažení o miminko

Radek pracoval ve výzkumném ústavu a já nastoupila po škole do lékárny. Myslela jsem si, že v práci dlouho nevydržím, byla jsem přesvědčená, že půjdu co nevidět na mateřskou, od svatby jsme se o dítě snažili.

Někdo říkal, že se na těhotenství moc upínám, jiný zase, že se s mužem moc honíme v práci a že bychom možná měli odjet někam na víkend do penzionu a odpočinout si.

Prý bychom přišli na jiné myšlenky a pak by se to povedlo hned. Jenže ani to nevyšlo. A ačkoli jsme o dítě velmi stáli, na umělé oplodnění jsme měli stejný, odmítavý názor. Zkrátka pokud nám nejde miminko přirozenou cestou, asi tu s námi nemá být. Anebo jen prostě není ten správný čas.

City pomalu chladly

Postupem doby jsme nechali všemu volný průběh a soustředili se jeden na druhého. Naše city ale začaly pomalu slábnout. Začal v nás hlodat červíček pochybností. Který z nás nese vlastně vinu za to, že dítě mít nemůžeme?

Nikdy bych nevěřila, že se něco takového může stát právě nám. Vždyť my jsme s Radkem byli odjakživa jedno tělo, jedna duše. Partneři, nejlepší přátelé i milenci. Jenže jak nepřicházelo dítě, jako by se to všechno pomalu vytrácelo.

Já jsem začala žárlit na každou ženu, která se kolem manžela jenom mihla, a vyčítala mu, že mě chce určitě opustit, aby mohl mít dítě s jinou. Radek nesl podobná obvinění těžce a vždycky to skončilo mým hysterickým pláčem a jeho křikem.

Přitom ani jeden z nás netušil, kde je problém. Jestli ve mně, nebo v Radkovi. Dusno by se u nás doma dalo krájet.

Jako cizí lidé

Po necelých deseti letech marného snažení a neustálých hádek jsme se dostali do bodu, kdy jsme vlastně nežili společně, ale spíš jeden vedle druhého. Měli jsme se pořád rádi, ale vášeň se vytratila.

Udělat tlustou čáru, rozejít se a začít znovu s někým jiným jsme ale neuměli. Jednou večer, když jsme s mužem sledovali zprávy v televizi, zazvonil zvonek. Tedy, zazvonil, spíš to vypadalo, že na něj někdo upadl a zůstal na něm ležet.

Zvonek řinčel na celé kolo několik dlouhých vteřin. Manžel naštvaně vyskočil z křesla s tím, že tomu holomkovi, který zvoní jako kdyby hořelo, pěkně vyčiní.

K jeho překvapení stál u vrátek Honza s lahví vína v ruce. Málem by ho ani nepoznal.

Nečekaná návštěva

Když ho manžel přivedl do obýváku a vítězoslavně hlásil: „Zlato, dívej koho jsem našel u dveří!“ nevěřila jsem vlastním očím. Vůbec jsem nechápala, jak nás našel, ale byla jsem moc ráda, že ho vidím.

Honza byl krásně opálený, měl pečlivě zastřižené strniště a padnoucí oblek. Na rozdíl od nás nevypadal, že by byl životem unavený a znuděný. Celý večer jsme si u lahve vína povídali.

Spíš tedy povídal on a my zaujatě poslouchali, co všechno ve světě zažil a dokázal.

Jedna jediná noc

Ať jsem se bránila sebevíc, Honza mě neskutečně přitahoval. Chvilku před půlnocí manžel kamarádovi rozestlal v pokoji, kde měl být dětský pokoj a omluvil se, že brzy ráno vstává a půjde si lehnout. Zůstali jsme s Honzou sami. Nerada bych nějak do detailu popisovala, co se tu noc stalo.

Zkrátka jsem svého muže podvedla. Pyšná na to nejsem, na druhou stranu v jednom českém filmu se říká, že dobře provedená nevěra zachránila nejedno manželství. A já jsem si jistá, že to je přesně náš případ.

Moje tajemství

Honza se druhý den ráno po značně rozpačité snídani vypařil a už se nikdy neozval. Manželovi to bylo divné, ale znal Honzu a věděl, že je to trochu podivín, tak se nevyptával. Co vím, měl by žít snad někde v Itálii.

Na jeho návštěvu, kterou beru jako zásah z nebe, abychom se už netrápili, mi zůstala památka. Za devět měsíců se mi narodilo vymodlené děťátko, dcera Jitka. Manžel ji miluje nade všechno na světě.

Od toho dne, kdy se narodila, je z něj jiný muž a naše manželství je zase šťastné jako na začátku. Možná je to kruté a sobecké, ale pravdu o tom, kdo je skutečným otcem naší dcery si nechám navždy pro sebe. Pravda by totiž stejně nikomu neprospěla. Jen s tím tíživým tajemstvím budu muset žít.

Petra R. (49), Litomyšl

Související články
3 minuty čtení
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala, aby si mě všiml Pepa? Pak si mě doopravdy všiml, ale otázka zní, co jsem tím získala. Dvacet
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
3 minuty čtení
Rozvod vás semele. Člověk se dlouho vzpamatovává a čeká, kdy se konečně z toho dna dostane. Já věřila tomu, že už zůstanu navždycky sama. Naštěstí si mě láska našla. Po rozvodu jsem spálila všechny mosty, dala sbohem milovanému městu a přátelům, z nichž mnozí ani opravdovými přáteli nebyli, prodala byt a koupila domeček na venkově. Sehnala jsem tu i práci v místní prodejničce a sama sobě řekla,
3 minuty čtení
Žila jsem už dlouho v nefunkčním manželství, ale stále jsem se nemohla odhodlat k rozvodu. To se stalo až po srazu se střední školou, kde jsem potkala svou dávnou lásku. Dvacet let jsme se s Mirkem neviděli. Setkali jsme až na jednom srazu se střední školou. Předtím jsme ani on, ani já na srazy nechodili, ale najednou, samozřejmě aniž jsme se domluvili, jsme se tu oba ocitli. Od začátku jsme
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Budoucnost z čajových lístků
nejsemsama.cz
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
historyplus.cz
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
Jeden z nejmocnějších mužů království Menhart z Hradce je opět za mřížemi. Zatím vždy ho jeho protivníci propustili. Nyní se ukáže, zda se dříve dostaví svoboda, nebo smrt. K husitství má šlechtický synek Menhart II. z Hradce (1398–1449) od mládí vztah. Vždyť i jeho otec Jan starší z Hradce (†1417), nejvyšší zemský hofmistr, se ke kališníkům přidal v roce 1415 po
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Každý den poprvé
skutecnepribehy.cz
Každý den poprvé
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část
Život Šinkorové řídí žárlivost?
nasehvezdy.cz
Život Šinkorové řídí žárlivost?
Oznámila překvapivý konec svého působení jako pedagožka na konzervatoři a v emotivním příspěvku na sociálních sítích herečka Daniela Šinkorová (52) napsala, že odchází se slzami v očích. Jenže prá
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
epochaplus.cz
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
Připravte se na cestu do míst, kde se zdá, že čas plyne jiným tempem. Myanmar, země s bohatou historií a úchvatnou přírodou, skrývá jeden z nejpozoruhodnějších inženýrských počinů světa – Gokteik Viaduct. Tento monumentální železniční most slibuje nejen dechberoucí výhledy, ale i zážitek, který vám jeden kilometr jízdy protáhne na celou věčnost. Ponořte se s
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
21stoleti.cz
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivé
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
enigmaplus.cz
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
Na jednom z nejodlehlejších míst na Zemi, v nekonečných vodách Tichého oceánu, se nachází Velikonoční ostrov, domov stovek monumentálních kamenných soch, známých jako Moai. Tyto tajemné kolosy, tyčící
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.