Domů     Jsem asi prokletá, špatná!
Jsem asi prokletá, špatná!

Můj život je jedna velká tragédie. Vůbec nevím, čím jsem si to zasloužila. Ale to utrpení nepřeju nikomu.

Už nemůžu dál. Ale přece nebudu pokračovat v naší rodinné zátěži. Komu to ale bude vadit? Vždyť už nikdo, komu by na našem rodném jméně záleželo. Naše rodinné neštěstí má počátek u mého pradědy. Ten započal tu nikdy nekončící tragédii.

Hrdý voják, zoufalý mrzák

Když si můj praděda Josef bral prababičku Marušku, byl to krásný, urostlý, hrdý mladý muž. S Maruškou se milovali a brzy po sobě měli dva syny a dceru. Pak ale přišla první světová válka a praděda odešel na frontu.

Dodnes ho vidím jak na zažloutlé fotografii stojí v uniformě hrdě vztyčený. Za dva roky se ale domů vrátil o berlích a bez nohy. K fyzickým potížím se brzy přidaly i ty psychické. O válečného invalidu totiž neměli nikde zájem.

Neměl práci, začal pít a děti se ho bály. Jednoho dne si řekl dost. A zastřelil se.

Nešťastná babička utekla

Moje babička, která tak vyrůstala bez otce, byla ze tří dětí nejstarší. Brzy musela začít pracovat, aby pomohla matce uživit rodinu. Vyhlídl si ji tehdy o dost starší, dobře situovaný chlapík, můj děda. I když nechtěla, přinutila prababička a okolnosti babičku, aby si ho vzala.

Nečekaná změna

Brzy po svatbě se z dobrotivě vypadajícího muže středních let, stal neskutečný tyran. Byl to zoufalý život. V tomto prostředí, plném násilí a hrubosti vyrůstala moje matka. Byla bohužel i svědkem, jak její otec zabil babičku.

Byl opilý a ve vzteku ji shodil ze schodů. Babička si zlámala vaz, dědu zavřeli a maminka putovala do děcáku. Tento otřesný zážitek ji poznamenal na celý život.

Moje smutná maminka

Už jako úplně malá si panuji, že jsem docela jasně cítila matčinu chmurnou povahu. Svůj pesimismus, aniž si to samozřejmě uvědomovala, celé rodině.

Dnes už se tomu nedivím, ale tehdy jsem nebyla ochotna pochopit, že se můj otec jednoho dne sebral a odešel od nás navždy. Strašně jsem mu to zazlívala, nechtěla jsem se s ním vůbec vidět, nenáviděla jsem ho.

Utíkala od něj, když si mě podle rozhodnutí soudu, bral každý druhý víkend k sobě. Jednou, to už mi bylo dvanáct, jsem zase utekla. Měla jsem klíče od bytu, otevřela jsem… A našla maminku mrtvou, ležet na posteli.

Šok na celý život

Bylo to strašné. Nechápala jsem, proč? Maminka sice nebyla nikdy příliš veselá, ale měla mě ráda. To by mi snad neudělala, aby mě opustila? Vždyť musela vědět, že pak skončím u nenáviděného otce. Kterého jsem navíc z její smrti vinila.

Nic jiného mi ale nezbývalo, že se přestěhovat za otcem a jeho novou rodinou. Můj nevlastní bratr byl ještě malý, roztomilý. A všechno se točilo kolem něho.

Byla jsem trpěná

Já tam byla jen na obtíž. Utéct jsem ale nemohla. Bála jsem se, že mě šoupnou do dětského domova. A to, co jsem slyšela vyprávět maminku, bych nikdy zažít nechtěla. V noci jsem často křičela ze spaní, za což mě všichni hubovali. Nemohla jsem si ale pomoci.

Zdáli se mi totiž hrozné sny. Noc, co noc se mi vracela scénka, kdyjsem vešla k mamince do pokoje. A ona tam ležela v posteli. Tak klidně, jako by se vůbec nic nedělo. Nikdy se toho snu nezbavím.

Pár šťastných let

Když jsem dospěla, odešla jsem od otce na ubytovnu, kde jsem zůstala až do maturity. Vedle školy jsem musela dělat různé brigády, abych se uživila. Peníze od táty přicházeli jen zřídka. Když jsem skončila školu, začala jsem hledat zaměstnání.

A při té příležitosti jsem potkala Pavla. Nebyl to samozřejmě můj první kluk, ale byl ze všech nejlepší. Prožívala jsem krásné období plné lásky a štěstí. Po tříleté známosti jsme se konečně vzali.

Konečně máme holku!

Přestože jsem podle doktorů byla naprosto zdravá, toužebně očekávané dítě nepřicházelo. Teprve po šesti letech manželství jsem konečně otěhotněla a narodila se nám Květuška. Já i Pavel jsme z ní byli celí pryč. Naše manželství bylo řadu let krásné.

Až tak, že jsem dlouhleta dokázala zapomenout na všechny rodinné zátěže a žila si bezstarostně a spokojeně. Neotáčela jsem se dozadu, ani příliš neplánovala budoucnost. Přítomnost byla příliš krásná.

Už je to zase tady

Pak ale Květa dospěla, dostudoval a zamilovala se. Vylétla nám z hnízda a doma se rozprostřela podivná nuda a napětí. Bylo jasné, že na Pavla přišla kritická léta. Mužský přechod. I když jsem se opravdu snažila.

Před dlouhonohou blondýnkou, ve věku mé dcery, jsem neměla šanci. Naštěstí v té době už Květuška měla malého synka Péťu. Mohla jsem si užívat babičkovské role a lépe zapomenout na to, že jsem sama, že mi v životě zase něco nevyšlo.

Už jsem je nikdy neviděla

To nejhorší v mém životě mě, ale teprve čekalo. Po rozvodu se manžel odstěhoval a já si často brala vnoučka na hlídání. Dcera měla dost náročnou práci a její manžel taky.

Péťa chodil do školky, vyzvedávala jsme ho brzy odpoledne a podnikali jsme spolu různé akce. Občas u mě přespal. I ten osudný večer se domáhal toho, že u babi přespí. Jenže měl jít s maminkou druhý den na kontrolu k zubaři.

A tak Květa trvala na tom, že si pro něj přijede. Nasedli do vozu, ještě mi zamávali a odjeli.

Strašlivé probuzení

Asi ve tři hodiny v noci mě vzbudil telefon. Který blázen volá takhle v noci! Byl to můj švagr. Skoro jsem mu nerozuměla. Mezi jednotlivými vzlyky jsem nakonec pochopila, že Květa a Péťa jsou mrtví. Ze silnice je, cestou domů, smetl kamion.

Tím můj život skončil. Nemám tu nikoho, nemám tu co dělat. Stačilo by pár prášků…

Kateřina (64), Ostrava

Předchozí článek
reklama
Související články
23.5.2024
Odstěhoval se do staré hájovny na kraji lesa, s nikým se nebavil, zamračený, zanedbaný a mrzutý. Byl to velice záhadný muž. Byl to místní podivín. Odstěhoval se z vesnice, která mu připadala asi příliš rušná, ač to byl zapadákov, do staré hájovny na kraji lesa. S nikým se nebavil, a když, tak jednoslabičně. Bylo mi jasné, že je to chlapík s tajemstvím, a babička mi to tajemství prozradila. B
22.5.2024
Můj první muž byl omyl. Ostýchám se to přiznat jen proto, že máme děti. Musela jsem si ho vzít z vděku. On byl vyučený, já jsem měla vysokou školu. Nijak neopovrhuji lidmi s nižším vzděláním, leč s mužem jsme měli jiné zájmy, byli jsme jiné povahy. On byl výbušný, já klidná. Proč jsme se tedy brali, říkáte si? Nebýt jeho, nebyl by tu Gustav kdysi jel kolem vážné nehody. Auto narazilo do m
22.5.2024
Moje dcera Hanička se ocitla v nelehké životní situaci. Je nemocná, a navíc ji trápí manžel. Jak já jako máma mohu pomoct? Vždy byla statečná a nechtěla od nikoho pomáhat. Bylo jedno, jestli šlo o vystřihovánky v dětství, nebo vymalování bytu v dospělosti. Teď mi to dochází. I za manželství si musela obstarat spoustu věcí, které spíš náleží mužům. „Mami, přestaň si už konečně dělat zbytečné sta
21.5.2024
Nedávno jsme oslavili pětadvacáté výročí svatby. V té chvíli by mě ani nenapadlo, že budu podávat žádost o rozvod a láska se promění v prach. Bylo to fantastické. Uspořádali jsme večírek pro naše blízké přátele. A protože bylo pěkné počasí, konal se na zahradě. Nechyběly květiny a nádherné dárky, úžasný dort, momenty plné emocí, úsměvů a přání. Láska na první pohled Potkali jsme se v posl
12.5.2024
Můžete se rozhádat, na řadu let ztratit. Pravé přátelství však vydrží. To naše s Danou však mělo velké šrámy. Bylo to ve školce. Pamatuji, jak jsem měla lakovky a ta copatá blondýnka mi je záviděla. Schválně mi šlapala na nohu zablácenou botou. Tehdy jsme se pohádaly. Ale pak jsme se potkaly i ve škole, a jelikož jsme se znaly, nějak jsme se skamarádily. Nerozlučné kámošky od školy V prvn
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vaječné muffiny se sýrem
tisicereceptu.cz
Vaječné muffiny se sýrem
Hledáte inspiraci pro netradiční snídani? Připravte své rodině vejce, samozřejmě s pořádnou dávkou slaniny. Suroviny 10 plátků anglické slaniny 1 červená paprika 2 hrsti jarní cibulky 10 vaje
Rezidence pro jedenáct veteránů
rezidenceonline.cz
Rezidence pro jedenáct veteránů
Dům postavený v šedesátých letech minulého století prošel rozsáhlou rekonstrukcí a dočkal se i velkorysého rozšíření. Nyní tahle moderní a elegantní rezidence, nacházející se v regionu Eastern Townships v kanadském Quebecu, nabízí komfort svým obyvatelům i reprezentativní prostor unikátní sbírce. Prvním záměrem majitelů, vášnivých sběratelů, bylo upravit stárnoucí nemovitost tak, aby v ní mohli parkovat
Povaha člověka podle barvy aury
nejsemsama.cz
Povaha člověka podle barvy aury
Podle aury jednoduše poznáte, zda je člověk uvnitř dobrý, nebo skrývá lži a tajemství! Stačí, když se zaměříte na to, co kolem dotyčného, kterého se snažíte přečíst, vidíte. Zvládne to i úplný laik. Aura se skládá ze sedmi vrstev: éterického těla, emocionálního, mentálního, astrálního, éterického negativního, karmického a andělského. Její barva vám o člověku řekne takřka všechno.
Večer se značkou Norqain v hodinářství Koscom
iluxus.cz
Večer se značkou Norqain v hodinářství Koscom
Ve středu 22. května uspořádalo renomované hodinářství Koscom večer věnovaný švýcarské značce Norqain. Ta je úzce spojená s hokejem, a tak měla akce návaznost na aktuálně probíhající Mistrovství světa
Pohřbili kancléře zaživa?
epochalnisvet.cz
Pohřbili kancléře zaživa?
„To ne! Proboha ne!“ vykřikne kancléř a celý vyděšený se posadí na posteli. Ten příšerný sen se mu zdál už potřetí! Je v něm pohřben do rakve, v níž ovšem po pár dnech obživne!   Svého času je prakticky nejmocnějším mužem v zemi. Je mu něco málo přes 40 let, a už má za sebou funkci diplomata, císařského
VIDEO: Natočeno jezerní monstrum?
enigmaplus.cz
VIDEO: Natočeno jezerní monstrum?
Ačkoliv titul nejslavnějšího jezerního monstra si pro sebe zabrala lochneska ze skotského jezera Loch Ness, v Kanadě k tomu rozhodně také mají co říci. V tamní provincii Britská Kolumbie se totiž nach
Míří DiCaprio do chomoutu, nebo „ji zařízne“?
nasehvezdy.cz
Míří DiCaprio do chomoutu, nebo „ji zařízne“?
Má snad Hollywood většího hřebce, než je Leonardo DiCaprio (49)? Ten všechny své partnerky obvykle opouští poté, co krásky dovrší 25 let, protože starší ženu vedle sebe nesnese. Že by to s jeho stáv
Karlovarský kraj: Bujná příroda, tajuplné podzemí a dech beroucí kulturní památky
epochanacestach.cz
Karlovarský kraj: Bujná příroda, tajuplné podzemí a dech beroucí kulturní památky
Karlovarský kraj, to nejsou jen světoznámé lázně na seznamu UNESCO. Jeho ráz utváří i bujná příroda, tajuplné podzemí a dechberoucí kulturní památky. Vydejte se s námi do historických měst, odkud můžete podnikat výlety za poznáním dalších magických míst. Cheb – po stopách středověkých kupců Ve městě Cheb najdete nevídanou koncentraci památek. Prohlédnete si unikátní komplex hrázděných
3 vrazi mezi umělci: Probodl Caravaggio soka při souboji?
historyplus.cz
3 vrazi mezi umělci: Probodl Caravaggio soka při souboji?
V tratolišti krve leží na „tenisovém dvorci“ v centru Říma 28. května 1606 bezvládné tělo. Patří mladému hejskovi Ranucciu Tomassonimu. O život ho na neobvyklém místě připravil známý malíř. Je pravda, že se umělec pokusil Tomassoniho před smrtí i vykastrovat? Potemnělé vězení v Andělském hradě v srdci Říma má nového „nájemníka“. Je jím Benvenuto Cellini, zřejmě nejzkaženější umělec
Stařenka rozřezala a spálila manžela
epochaplus.cz
Stařenka rozřezala a spálila manžela
Před justiční budovu přiveze taxík jakousi ženu. Když vystoupí, z obličeje jí mnoho vidět není. Na hlavě má šátek a tvář zakrytou rouškou. Co lze ale spatřit dobře, jsou potíže, které jí působí chůze. Z auta se dostane za pomoci příslušníků justiční stráže. To bude jistě oběť! Anebo ne? Na Českolipsku v severních Čechách mají
Muž mého života za mnou připlul na bílé loďce
skutecnepribehy.cz
Muž mého života za mnou připlul na bílé loďce
Byla jsem praktická holka z vesnice, uměla jsem podojit kozu, pokosit louku či postarat se o drůbež. Jenomže Petr byl úplně jiný. Táta byl na mě pyšný. „Naše holka je do hospodářství,“ říkával s dojetím v hlase. Měla jsem to ostatně po kom zdědit, předkové z matčiny i otcovy strany byli statkáři, a tak nám to kolovalo v krvi. Byla jsem praktická venkovská
ChatGPT v byznysu: V něčem pomáhá, v něčem dělá starosti
21stoleti.cz
ChatGPT v byznysu: V něčem pomáhá, v něčem dělá starosti
Podle nové studie nástroj umělé inteligence nejvíce pomohl s kreativními úkoly. Naopak při analytičtější práci zaznamenal spoustu chyb. Když vloni na jaře začal profesor z Harvard Business School Kar