Domů     Výprava za strašidly byla vážně strašidelná
Výprava za strašidly byla vážně strašidelná
4 minuty čtení

Toužili jsme pořádně vystrašit duchy v tajemném lese, ale nakonec jeden z nich důkladně vyděsil nás. Naše dobrodružná výprava sice tak skončila, ale naštěstí se nikomu nic nestalo.

Když je člověku 15 let a bydlí v zapomenuté vesnici v pohraničí, hledá vzrušení, kde se dá. Proto se nelze divit, že naše parta nemohla přehlédnout, že za vsí je les, kterému se říká Temný hvozd.

Od dětství jsme o něm slýchali ty nejneuvěřitelnější historky, ze kterých se člověku ježily vlasy hrůzou na hlavě. Většina z nás je považovala za místní folklór, ale generace našich babiček a dědečků je brala naprosto vážně.

Případ šíleného krejčího

Dobře si pamatuju, jak jsem s dědou chodívala na procházky kolem polorozpadlého domu, v kterém kdysi býval prosperující krejčovský salon pana Drobného. Jenže krejčovskému mistrovi také nedaly spát povídačky o strašidelném lese a šel se na ty duchy podívat.

Vrátil se až po týdnu, prakticky šílený, časem ho opustila žena s dětmi a jeho živnost skončila stejně nevalně. Děda s nešťastným krejčím chodil do školy a v místní hospůdce hrával mariáš, takže jsem neměla důvod jeho vyprávění nevěřit.

Ale ten příběh se odehrál těsně před válkou, což byla pro pubertální slečnu doba rovnající se pravěku.

Začaly velké přípravy

Spolu s kamarády jsem si myslela, že už by bylo načase strašidlům ukázat, že v jejich sousedství žijí moderní lidé nezatížení předsudky minulých století. Pokaždé, když se naše parta sešla ve staré hasičárně, kde jsme měli klubovnu, kuli jsme smělé plány.

Dohodli jsme, že jakmile začnou letní prázdniny, uspořádáme za úplňku výpravu za strašidly.

Protože příběh, který vyprávím, se odehrával v časech, kdy jsme si o nějakém internetu mohli nechat jenom zdát, museli jsme pátrat v tehdy dostupných zdrojích.

Rodiče stejně jako učitelé byli překvapeni, když jsme se najednou ochotně vydávali do knihovny a neustále jsme listovali místní kronikou.

K tomu jsme ovšem potřebovali vydatnou pomoc starého pana řídícího, protože některé dokumenty byly psány německy a švabachem.

Starý pán nám sice rád pomohl, ale záhy mu bylo jasné, že chystáme nějakou „lumpárnu“, jak tomu říkal, a hned přidal několik výstražných historek, které jsme už znali od prarodičů. Jenže znáte to, mládí varování zkušených příliš nedbá.

Předběhli jsme lovce duchů

Tu červencovou noc svítil měsíc jako rybí oko a my neohroženě vyrazili. Nutno říct, že odvaha nás začala opouštět, jen jsme „zmizeli“ mezi tmavým stromovím. Všude kolem nás bylo plno cizích zvuků a každý výkřik ptáka nás naplňoval děsem.

Pak se to stalo… Uprostřed cesty, která vedla k rozpadající se staré hájence, se zjevila podivná postava – jakýsi muž v plášti a bez tváře. Když jsem ho spatřila, pomyslela jsem si, že mám nejspíš halucinace, ale kamarádi viděli totéž.

Zůstali jsme stát jako opaření a většina z nás se přiznala, že v kapse má nějaký ten svatý obrázek nebo medailonek s panenkou Marií, které jsme našli u babičky na půdě.

Nemusím snad říkat, že jsme okamžitě vzali nohy na ramena a zastavili se až u prvního stavení. Z toho dobrodružství jsme se vzpamatovávali ještě dlouho. A mnozí z nás taky dostali doma pořádně vynadáno.

Ale jestli si myslíte, že to všechno byl jen výplod fantazie bláznivých puberťáků, pak vás musím vyvést z omylu.

Dnes se do našeho Temného hvozdu sjíždějí lovci duchů vybavení nejmodernější technikou a mnozí z nich raději mlčí o tom, co tam viděli.

A já, protože už mám taky vnoučata, jsem nakonec stejná, jako bývala moje babička a dávám jim moudré rady, aby se strašidelnému lesu raději vyhnula.

Aloisie P. (65), Plzeň

Související články
5 minut čtení
Těch pár dní na chatě mi mělo přinést odpočinek a trochu klidu. Místo toho jsem zažila něco, na co nikdy nezapomenu. Stalo se to už před lety. Potřebovala jsem tehdy na několik dní od všeho a všech utéct. Když mi byla nabídnuta jedna chatička, kde bych mohla nějaký čas o samotě pobýt, vůbec jsem neváhala. Potřebovala jsem načerpat síly Těšila jsem se, že konečně načerpám nějaké síly a zís
3 minuty čtení
Vždy jsem se ráda zabývala novými směry v oblasti osobního růstu a vyzkoušela jsem skoro vše, co bylo zajímavé. Intuitivní kresba vypadala lákavě… Moje kamarádka Dáša pěla ódy na kurz intuitivní neboli automatické kresby. Přišlo mi to zajímavé. Chtěla jsem si to vyzkoušet, a tak mi ukázala, jak na to. Obě jsme pak koukaly na můj výtvor a hledaly za ním hlubší význam. Ten jsem pochopila o týden
3 minuty čtení
Nemám ponětí, co mě to tehdy napadlo. Vlastně za to může moje kamarádka, která vědmy navštěvuje pravidelně již několik let. Trochu jsem se bála, co by mi karty mohly prozradit, takže jsem se takovým věcem vždy vyhýbala. Markéta byla mým opakem. Nedokázala udělat jediné vážné rozhodnutí, aniž by předtím navštívila kartářku. Když jsem se ke kamarádce před časem chystala, vyloženě mě prosila, abyc
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud