Domů     Věřte na zázraky, mohou se stát
Věřte na zázraky, mohou se stát
3 minuty čtení

Moje kamarádka Vendula byla krásná a zdravá dívka až do chvíle, kdy se její život během vteřiny úplně změnil.

Když přeskakovala potok, stala se jí nehoda. Špatně dopadla a od té doby měla velký problém s klouby. Její stav se zhoršoval, dokonce to vypadalo tak, že už nebude moci chodit.

Nikde neměla zastání

Vendula absolvovala několik komplikovaných operací a zdlouhavých léčení a nakonec zvládla chůzi, ale jen s pomocí francouzské hole. Rodina jí nebyla oporou, právě naopak, dávali jí najevo, že je jim na obtíž.

Vendula se snažila, jak mohla, sehnala si různé práce domů, každému pomáhala, jak se dalo. Zvládla dokonce i dokončit školu a udělat si maturitu.

Velmi toužila po lásce a po vlastní rodině, ale všichni jí nadávali, jak je sobecká – prý by se o dítě nedokázala postarat a bylo by zase jen na obtíž.

Další operace

Roky utíkaly a Vendula oslavila třicáté narozeniny. Neměla nic, co by ji v životě těšilo, ztrácela i poslední zbytky optimismu, které ji držely při životě. Zdravotní stav se jí začal zhoršovat a musela opět podstoupit několik zákroků. A tehdy se stal doslova zázrak, na který tak dlouho čekala.

Stala se z nich rodina

Potkala Martina s podobným zdravotním handicapem. Byla to láska na první pohled, jako hrom. Rodina ji opět nepřála štěstí, a když po krátké době Vendula otěhotněla, nadobro jí odepsala. Označili ji za bláznivou a nezodpovědnou a vyhodili ji z bytu.

Naštěstí Martin měl malý sociální byt, do kterého Vendulu přijal. Po několika měsících se vzali a Vendula, i přes svůj handicap, porodila krásnou a úplně zdravou dcerku Janičku.

Krutý zásah osudu

Měli štěstí na dobré sousedy, kteří jim s radostí pomáhali. Jako invalidé dostali dokonce auto a věřili, že už je nic špatného nepotká. Avšak Martinův stav se začal náhle zhoršovat, přibyly komplikace. Takřka půl roku se trápil v nemocnici, až nakonec svůj boj s nemocí prohrál.

Dcerka je její štěstí

Vendula velmi trpěla, ale při životě ji držela jejich dcerka Janička. A dnes, kdy je z ní už velká slečna, uvědomuje si ještě víc, jaké štěstí měla, že se jim narodila.

Ve všem jí pomáhá, hravě ji obstará, nakoupí, uvaří, uklidí, podpoří ji ve všem, na rozdíl od rodiny, která na ni zanevřela.

Naděje nikdy neumírá

Podle mého názoru, je Vendula obrovská hrdinka a bojovnice, která i přes nepřízeň osudu nikdy neztrácela naději a nebála se jít za hlasem svého srdce.

Její příběh vám vyprávím proto, že věřím, že inspiruje a povzbudí i mnohé jiné dívky a ženy, aby i přes svůj handicap nezůstávaly samy a nevzdávaly se rodinného života a svých snů.

Miroslava S. (58), severní Morava

Související články
3 minuty čtení
Posvícenská tancovačka byla v našem městečku proslulá. Že tu však najdu báječnou životní lásku, to jsem netušila. V sokolovně byla cítit vůně koláčů a levného parfému. Tancovačka začínala, a já ho spatřila. Stál u barového pultu, v košili s vyhrnutými rukávy. Většího fešáka jsem nikdy neviděla. Hrála veselá dechovka a on se smál vtipu své společnice, krásné blondýnky, která se k němu tiskla jak
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.