Domů     Díky synovi mám výjimečnou a krásnou rodinu
Díky synovi mám výjimečnou a krásnou rodinu
5 minut čtení

Můj syn byl vždycky trochu jiný. Zabýval se už jako malý ekologií a místo hraní fotbalu fotil motýly. Po maturitě odjel do zahraničí na sklizeň ovoce, protože studovat nechtěl. Už se nevrátil.

Naštěstí jsme si mailovali pravidelně. Poslal mi také pár fotek s hezkou černovláskou, i když na pohled starší než on. Pak napsal, že se chystají na několik dnů do Čech a zastaví se u mě. Navařila jsem a upekla koláč, když se v zámku ozvalo harašení klíče.

Za téměř dva roky je Petr neztratil! To mě naplnilo neuvěřitelnou radostí.

Byl to šok!

Pak se dveře otevřely a tam stál nejen Petr a jeho přítelkyně, ale taky malý klouček. To byl šok. Ona se jmenovala Maria, on Florian a byl to její syn.

Maria i Florian mluvili španělsky, ona i anglicky, ale protože já neumím ani jednu z těch řečí, byla jsem nejdřív v rozpacích.

Nicméně Petr se obratem ujal konverzace a Maria se usmívala tak mile, že jsem jí odpustila i tetování, které se jí táhlo od zápěstí až po rameno.

Florian tiše seděl a mžoural přes brýle, bylo jasné, že má problémy s viděním, ale způsobně se pustil do švestkového koláče a přidal si i druhý. Petr zatím povídal. Maria je geoložka a on jí chce ukázat nějaké zajímavé lokality v Čechách.

Nezabere to víc než dva týdny a byl by moc rád, kdyby malý Florian zůstal u mě, protože kvůli špatným očím by pro něj lezení po skalách mohlo být nebezpečné. Na můj názor se jako obvykle neptal.

„Pak se vracíte zase do Španělska?“ zeptala jsem se, ale Petr pokrčil neurčitě rameny. „Asi ano, nemáme přesné plány.“

Radost, nebo starost?

Tu noc jsem spala snad jen hodinu. Spíš jsem přemýšlela, jak zvládnu novou situaci. Sice mám vlastní firmičku na daňové účetnictví, takže pracuji z domova, ale stejně jsem už dávno vyšla z toho mít doma malé dítě. A co tomu bude říkat Robert, můj přítel.

Je sice ženatý, ale vídáme se nejméně dvakrát týdně. Často mě navštěvuje, teď jsme se chystali oslavit jeho narozeniny. Nic z toho jsem samozřejmě Petrovi neřekla, byla jsem šťastná, že ho zase vidím.

Mrzelo mě, že chce hned zase zmizet, ale věděla jsem, že takový už zkrátka je. Druhý den s Mariou opravdu odjeli a mně nezbylo, než se začít starat o Floriana. Choval se jinak než některé jiné děti, které znám, je nesmírně hodný, milý a skromný.

Když jsem našla stará Petrova autíčka, rozsvítily se mu oči. Začala jsem se učit základy španělštiny a zároveň jsme mluvili česky. Mnohem účinnější ale byla pomoc mojí sousedky a jejích dětí.

Stačilo, aby si tam Florian šel na odpoledne hrát a už večer uměl další česká slova. Nejvíc mě překvapilo, že i se svou minimální slovní zásobou dokázal být vtipný. Jen bylo jasné, že s viděním má komplikace dost značné.

Přes silné brýle nebyl schopný rozeznat text nebo obrázky, o to víc ho přitahovaly hmatové a sluchové vjemy. O to víc se snažil být samostatný, po týdnu se rozhodl, že sám udělá k snídani müsli s mlékem.

S přítelem si rozuměl

Když se Robert dozvěděl o mé nové roli chůvy, nejdřív vůbec nechápal, jak mi to Petr mohl udělat, ale já ho přesvědčovala, že jsem vlastně moc ráda, a pochopí to, až se s Florianem potká.

Robert už měl dvě dospělé děti, jen se pořád nemohl rozhoupat k tomu, aby se rozvedl, hlavní roli v tom zřejmě hrály finance a dům. Když přišel, Florian mu hned pyšně ukazoval „svoje“ auta a ptal se už docela srozumitelně:

„Ty auto taky?“ Robert se zatvářil zklamaně a vztyčil palec: „Já mám jenom jedno.“ Pak rozpřáhl se smíchem rukama: „Ale takhle velký!“ Florian vtip pochopil, rozesmál se a bylo jasné, že ti dva si rozumějí.

Oslava narozenin se změnila ve výlet do zoo a já se skvěle bavila, když si navzájem předváděli různá zvířata a hádali, které je které.

Smutné loučení a nabídka k sňatku

Když pak volal Petr, nesměle se zeptal, jestli by u mne nemohl Florian ještě pár dnů zůstat. „Ale jistě,“ souhlasila jsem: „Když nemusí do školy.“

„Kdepak, tam jde až za rok,“ uklidnil mě syn a mě napadlo, že by malý ještě stihl přijet v zimě, aby si užil sníh. Řekla jsem to Robertovi a ten jen spokojeně přikývl: „A půjdeme sáňkovat.

Vím kam, chodil jsem tam ještě jako kluk.“ Nakonec u nás byl Florian celkem šest týdnů. Říkám „u nás“, protože nikdy jsem neviděla Roberta tak často. Když se vrátil syn s přítelkyní z toulek, žasli, jak se Florian zlepšil v češtině.

Jeho odjezd obrečely holky od sousedů i já, a Robert byl taky pěkně naměkko. Neuplynul ani týden, když mě Robert pozval na večeři, kde mi oznámil, že se s manželkou dohodli na rozvodu. A jestli si ho za těch okolností vezmu.

„Proč ses rozhodl tak najednou?“ zeptala jsem se úplně vyvedená z míry. „Je ti jednačtyřicet, máš nejvyšší čas na další děti,“ zazubil se: „A já ostatně chci taky ještě něco stihnout.“

„Co když se nám to nepovede?“ napadlo mne.

„Tak budeme mít aspoň prima vnuka,“ pokrčil rameny. „Ale hlavně mi došlo, že už nechci v životě vůbec o nic přijít, a hlavně ne o tebe.“

Taková neobyčejná rodina

Na svatbu přijel i syn s Marií a samozřejmě s Florianem. Nám se zakrátko narodila holčička, na dalšího potomka jsem si netroufla. Ale protože syn se svou Marií jsou pořád stejní světoběžníci, je u nás i školák Florian dost často.

Kvůli oční vadě má individuální učební program a díky svému výjimečnému talentu si jako učitel jazyků najde práci kdekoli – i u nás. Teď je mu dvanáct a mluví španělsky, anglicky a česky. Nakonec to byl on, kdo učil naši Zuzanku prvním slovíčkům.

Jolana K. (48), Plzeň

Související články
4 minuty čtení
Naši rodinu poznamenala těžká nemoc i závislost. Kdybychom si nedokázali stát bok po boku, nevím, jak bychom ty zlé časy překonali. Naše rodina je velká a stmelená. Samozřejmě i u nás to občas zaskřípe. Jsme jako starý, dobře promazaný stroj, který pořád jede dál. Pospolitá rodina S manželem Josefem jsme se brali skoro před padesáti lety. Žijeme v malém městě na Vysočině, kde se všichni z
3 minuty čtení
Babičky už dnes nejsou, co bývaly. Jsou moderní, mají nejrůznější záliby, cestují, sportují. Ne každá skáče nadšením, když ji poprosíte o hlídání vnoučat. Všude se dočítám, že doba je moderní a panuje trend, že spousta babiček se již nepovažuje za babičky hlídací. Chtějí si užívat života. Dřív babičky nosily tepláky a zástěry, pekly koláče, dělaly marmelády a nezlobily se, když k nim mladí strč
3 minuty čtení
Zeťák myslel, že z naší dcery udělá ženu v domácnosti, že se vzdá své kariéry. Naše chytrá a ambiciózní Jitka se ale nedala. Musela si prosadit svou. Když si našla moje dcera Jitka ženatého přítele, navíc o deset let staršího, nebyli jsme s manželem z toho odvázaní. Štěstí našeho jediného dítěte nám bylo ale nade vše, tak jsme její rozhodnutí tolerovali. Ten její Ota se navíc brzy rozvedl, což
4 minuty čtení
Celý život jsem si myslela, že rodina je o lásce, podpoře a sdílení radostí. Teď díky snaše vím, že je to o zdravém jídelníčku a celoživotním odříkání. Poslední roky mi dávají zabrat. Moje snacha Lenka je sice milá žena, ale její posedlost zdravou výživou mě přivádí k šílenství. Nejvíc mi ale láme srdce, když vidím, jak svými striktními názory bere radost z dětství mému vnukovi Kubovi. Je mu pě
2 minuty čtení
Ne každému mladému se musí oslavy staršího člověka líbit, ale určitě by bylo slušností to alespoň předstírat. Partnerka mého vnuka to nezvládla. Lada se jmenovala, a už to jméno zavánělo povýšeností. Jak jsem ho uslyšela, zapracovala moje ženská intuice a vnitřní hlas mi řekl, že s touto dívkou náš Lukáš šťastný nebude. Ale všichni mi oponovali, že až ji poznám, změním názor. Je to milá, hezká
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
epochalnisvet.cz
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po