Domů     Díky synovi mám výjimečnou a krásnou rodinu
Díky synovi mám výjimečnou a krásnou rodinu
5 minut čtení

Můj syn byl vždycky trochu jiný. Zabýval se už jako malý ekologií a místo hraní fotbalu fotil motýly. Po maturitě odjel do zahraničí na sklizeň ovoce, protože studovat nechtěl. Už se nevrátil.

Naštěstí jsme si mailovali pravidelně. Poslal mi také pár fotek s hezkou černovláskou, i když na pohled starší než on. Pak napsal, že se chystají na několik dnů do Čech a zastaví se u mě. Navařila jsem a upekla koláč, když se v zámku ozvalo harašení klíče.

Za téměř dva roky je Petr neztratil! To mě naplnilo neuvěřitelnou radostí.

Byl to šok!

Pak se dveře otevřely a tam stál nejen Petr a jeho přítelkyně, ale taky malý klouček. To byl šok. Ona se jmenovala Maria, on Florian a byl to její syn.

Maria i Florian mluvili španělsky, ona i anglicky, ale protože já neumím ani jednu z těch řečí, byla jsem nejdřív v rozpacích.

Nicméně Petr se obratem ujal konverzace a Maria se usmívala tak mile, že jsem jí odpustila i tetování, které se jí táhlo od zápěstí až po rameno.

Florian tiše seděl a mžoural přes brýle, bylo jasné, že má problémy s viděním, ale způsobně se pustil do švestkového koláče a přidal si i druhý. Petr zatím povídal. Maria je geoložka a on jí chce ukázat nějaké zajímavé lokality v Čechách.

Nezabere to víc než dva týdny a byl by moc rád, kdyby malý Florian zůstal u mě, protože kvůli špatným očím by pro něj lezení po skalách mohlo být nebezpečné. Na můj názor se jako obvykle neptal.

„Pak se vracíte zase do Španělska?“ zeptala jsem se, ale Petr pokrčil neurčitě rameny. „Asi ano, nemáme přesné plány.“

Radost, nebo starost?

Tu noc jsem spala snad jen hodinu. Spíš jsem přemýšlela, jak zvládnu novou situaci. Sice mám vlastní firmičku na daňové účetnictví, takže pracuji z domova, ale stejně jsem už dávno vyšla z toho mít doma malé dítě. A co tomu bude říkat Robert, můj přítel.

Je sice ženatý, ale vídáme se nejméně dvakrát týdně. Často mě navštěvuje, teď jsme se chystali oslavit jeho narozeniny. Nic z toho jsem samozřejmě Petrovi neřekla, byla jsem šťastná, že ho zase vidím.

Mrzelo mě, že chce hned zase zmizet, ale věděla jsem, že takový už zkrátka je. Druhý den s Mariou opravdu odjeli a mně nezbylo, než se začít starat o Floriana. Choval se jinak než některé jiné děti, které znám, je nesmírně hodný, milý a skromný.

Když jsem našla stará Petrova autíčka, rozsvítily se mu oči. Začala jsem se učit základy španělštiny a zároveň jsme mluvili česky. Mnohem účinnější ale byla pomoc mojí sousedky a jejích dětí.

Stačilo, aby si tam Florian šel na odpoledne hrát a už večer uměl další česká slova. Nejvíc mě překvapilo, že i se svou minimální slovní zásobou dokázal být vtipný. Jen bylo jasné, že s viděním má komplikace dost značné.

Přes silné brýle nebyl schopný rozeznat text nebo obrázky, o to víc ho přitahovaly hmatové a sluchové vjemy. O to víc se snažil být samostatný, po týdnu se rozhodl, že sám udělá k snídani müsli s mlékem.

S přítelem si rozuměl

Když se Robert dozvěděl o mé nové roli chůvy, nejdřív vůbec nechápal, jak mi to Petr mohl udělat, ale já ho přesvědčovala, že jsem vlastně moc ráda, a pochopí to, až se s Florianem potká.

Robert už měl dvě dospělé děti, jen se pořád nemohl rozhoupat k tomu, aby se rozvedl, hlavní roli v tom zřejmě hrály finance a dům. Když přišel, Florian mu hned pyšně ukazoval „svoje“ auta a ptal se už docela srozumitelně:

„Ty auto taky?“ Robert se zatvářil zklamaně a vztyčil palec: „Já mám jenom jedno.“ Pak rozpřáhl se smíchem rukama: „Ale takhle velký!“ Florian vtip pochopil, rozesmál se a bylo jasné, že ti dva si rozumějí.

Oslava narozenin se změnila ve výlet do zoo a já se skvěle bavila, když si navzájem předváděli různá zvířata a hádali, které je které.

Smutné loučení a nabídka k sňatku

Když pak volal Petr, nesměle se zeptal, jestli by u mne nemohl Florian ještě pár dnů zůstat. „Ale jistě,“ souhlasila jsem: „Když nemusí do školy.“

„Kdepak, tam jde až za rok,“ uklidnil mě syn a mě napadlo, že by malý ještě stihl přijet v zimě, aby si užil sníh. Řekla jsem to Robertovi a ten jen spokojeně přikývl: „A půjdeme sáňkovat.

Vím kam, chodil jsem tam ještě jako kluk.“ Nakonec u nás byl Florian celkem šest týdnů. Říkám „u nás“, protože nikdy jsem neviděla Roberta tak často. Když se vrátil syn s přítelkyní z toulek, žasli, jak se Florian zlepšil v češtině.

Jeho odjezd obrečely holky od sousedů i já, a Robert byl taky pěkně naměkko. Neuplynul ani týden, když mě Robert pozval na večeři, kde mi oznámil, že se s manželkou dohodli na rozvodu. A jestli si ho za těch okolností vezmu.

„Proč ses rozhodl tak najednou?“ zeptala jsem se úplně vyvedená z míry. „Je ti jednačtyřicet, máš nejvyšší čas na další děti,“ zazubil se: „A já ostatně chci taky ještě něco stihnout.“

„Co když se nám to nepovede?“ napadlo mne.

„Tak budeme mít aspoň prima vnuka,“ pokrčil rameny. „Ale hlavně mi došlo, že už nechci v životě vůbec o nic přijít, a hlavně ne o tebe.“

Taková neobyčejná rodina

Na svatbu přijel i syn s Marií a samozřejmě s Florianem. Nám se zakrátko narodila holčička, na dalšího potomka jsem si netroufla. Ale protože syn se svou Marií jsou pořád stejní světoběžníci, je u nás i školák Florian dost často.

Kvůli oční vadě má individuální učební program a díky svému výjimečnému talentu si jako učitel jazyků najde práci kdekoli – i u nás. Teď je mu dvanáct a mluví španělsky, anglicky a česky. Nakonec to byl on, kdo učil naši Zuzanku prvním slovíčkům.

Jolana K. (48), Plzeň

Související články
2 minuty čtení
Všechno jsem sestře obětovala. Když se jí narodila dcera Martinka, odešla jsem z práce, abych s výchovou neteře pomohla. Ale kde je vděk? Rodiče nám zemřeli při autonehodě. Mně bylo tehdy třináct a sestře Jitce jen sedm. Vychovávala nás babička, ta ale zemřela, když mi bylo devatenáct. O svou mladší sestřičku jsem se tedy musela starat já, a myslím, že kvůli tomu jsem promarnila své životní šan
5 minut čtení
Jsem matka, babička a svědkyně bolesti, která svazuje naši rodinu jako jedovatý břečťan. Můj syn, kdysi veselý kluk s plány do budoucna, se stal stínem sám sebe. Bylo mu sedmnáct, když jsme poprvé zaznamenali změny v jeho chování. Do té doby byl Marek, náš jediný syn, velmi citlivý mladík, který kolem sebe šířil dobrou náladu a byl duší každé společnosti. Miloval fotbal a škola mu šla snadno
2 minuty čtení
Je to pech, když mužem vašich snů je švagr. Byla bych mu mnohem lepší ženou, než moje sestra. Nezasloužila si ho. Musel zjistit, jaká doopravdy je. Už na začátku puberty se vztah mezi mnou a starší sestrou Jindrou zhoršil. Jindra byla vždycky lepší než já. Kráčela jsem v jejím stínu a byla ve všem ta druhá. Dokud jsme byly malé, tak jsem to moc nevnímala, byla ke mně hodná a se vším mi pomáhala
3 minuty čtení
Naši jedinou dceru jsme s manželem bezmezně milovali. A to byla asi ta chyba, protože nás bez výčitek připravila o střechu nad hlavou. Vše, co jsme kdy dělali, dělali jsme s nejlepšími úmysly. Dlouho jsem nemohla otěhotnět a nakonec se to povedlo jen díky umělému oplodnění. Naše dcera byla náš splněný sen! Dali jsme jí vše Dělali jsme, co jsme jí na očích viděli. Ano, dnes vím, že to bylo
3 minuty čtení
Měl už dvě děti s jinou ženou, a proto další nechtěl. Já si to naše musela prosadit proti jeho vůli. Dnes mi za to děkuje, je vděčný, že Karolínu má. Když jsem svého Karla potkala, okamžitě mě okouzlil. Třebaže jsem byla o hodně mladší, doslova jsem se na něj přilepila. Až do té doby jsem nikdy necítila potřebu mít dítě. Ta ne­odolatelná touha přišla až s ním. Přitom to nebyl žádný prvopláno
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
iluxus.cz
Montblanc znovu ožívá ve světě Wese Andersona
Legendární značka luxusních psacích potřeb a doplňků představuje svou novou kampaň Let's Write, v níž navazuje na výjimečnou spolupráci s režisérem Wesem Andersonem. Ten pro Montblanc opět vykreslil p
Když kvete louka, pomáhá klimatu
21stoleti.cz
Když kvete louka, pomáhá klimatu
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost
Jak vládla královna Hollywoodu?
historyplus.cz
Jak vládla královna Hollywoodu?
Její nevinný výraz a plachý pohled ji skvěle pasují do rolí mladičkých dívenek. Mary Pickfordová v nich poblázní doslova celý svět. V době, kdy se na profesi herce hledí ještě skrz prsty, se stane jednou z nejslavnějších žen nejen v USA a vyslouží si titul „královna Hollywoodu“. Herečkou z nouze Je jí sedm let, a
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
epochanacestach.cz
Ztracené osady Rychlebských hor a Králického Sněžníku: Hlas krajiny, která nezapomíná
Když stoupáte hustým lesem nad Starým Městem pod Sněžníkem nebo se prodíráte mlhavým ránem Rychlebských hor, krajina tu šeptá. V každém pařezu, v zarostlém sadu, v pokřiveném ovocném stromě, který tu ještě vzdoruje větru, slyšíte ozvěny lidského života, který se ztratil – ale ne docela. Jsou místa, která z map zmizela, ale nikdy nezmizela z
Mřížkový koláč
nejsemsama.cz
Mřížkový koláč
Meruňky můžete nakombinovat i s lesním ovocem. Hodí se k nim i výrazné bylinky, jako je rozmarýn, tymián nebo levandule. Ingredience na 1 kulatou formu: Na těsto: ● 300 g hladké mouky ● 1 vejce ● 1 žloutek ● 150 g másla ● 1 lžička nastrouhané citronové kůry ● 2 lžíce řeckého jogurtu ● 100 g cukru Na dohotovení: ● 800 g meruněk ● 1 skořicový cukr Postup: Do mísy nasypte mouku, cukr a citronovou kůru. Přidejte
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
epochalnisvet.cz
Fenomén „divokých mužů“ ve středověké mytologii: Byli to přežívající neandrtálci?
Chatrně oblečený venkovan se kradmo ubírá lesem a co chvíli se pozorně rozhlíží. Nedivte se, vydat se v 15. století do lesa pro nějaký ten otop, to byl často i hrdelní zločin. Pak se však stane něco strašného. V lesním přítmí spatří mohutnou postavu s černými rozcuchanými vlasy. Je to snad sám vládce pekla? Ve středověké
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
nasehvezdy.cz
Zanevřela Angelina Jolie po rozvodu na muže?
Smutný příběh. Je slavná, a navíc ikona krásy. Přesto herečka Angelina Jolie (51) zůstává opuštěná jako kůl v plotě. Po dramatickém rozvodu s Bradem Pittem (61) v roce 2016, kde nechyběla obvinění z
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
epochaplus.cz
Viděl někdy někdo Boha? Biblické rozpory ve zjevení Hospodina
Janovo evangelium jasně tvrdí: „Boha nikdy nikdo neviděl.“ Přesto se ve Starém zákoně objevují pasáže, které tuto premisu zpochybňují, popisujíce osobní setkání s Hospodinem. Jak je možné, že Kniha knih obsahuje tak zjevné rozpory v tak zásadní otázce? Ačkoliv novozákonní Janovo evangelium obsahuje pasáž, kde se doslova říká „Boha nikdy nikdo neviděl,“ (Jan 4:12), některé
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
enigmaplus.cz
Talentovaný Tony Cicoria: Piáno ovládne jako blesk z čistého nebe!
Před klavírem sedí zkušený americký hudebník Tony Cicoria (*1952) a vypravuje: „Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. V roce 1994 jsem působil jako ortoped v New Yorku. V té době ještě neexistovaly mo
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
skutecnepribehy.cz
Panák se díval v noci oknem do mého bytu
Okno protějšího domu bylo zavřené celá léta. Jedné noci se to ale změnilo. Moje zvědavost se mi vymstila. Děsivý pohled strnulé figuríny se mi vrací ve snech doteď. Už dlouhá léta žiju v zapadlé části městského centra. Noci zde jsou však klidné, tiché. Ani na své sousedy jsem si nikdy nemohla stěžovat. I když, byla tu jedna věc,