Domů     Vyhnala jsem souseda hudbou
Vyhnala jsem souseda hudbou

Jeho hlasitá hudba, smích a mlácení mě obtěžovaly každý den. Domluvy ani prosby nezabíraly. Nezbylo mi, než vyhlásit válku!

Byt vedle toho mého byl stále prázdný. Ne, že by se nějaký ten nájemník nenašel, ale hned se zase odstěhoval. Rodiny i jednotlivci, matky s malými dětmi i senioři. Nebyl snad nikdo, kdo by v tom bytě vydržel déle než pár měsíců. Nedovedla jsem si to vysvětlit!

Bez časopisů bych nemohla žít

„Ten byt je snad úplně zakletý, to není možné,“ stěžovala jsem si kamarádce, co ke mně chodila pravidelně na kus řeči. Já totiž skoro nikam už dost dlouho nemohla. Po banální zlomenině nohy jsem skoro přestala chodit. Navzdory operaci a mnoha rehabilitacím.

Stala se ze mě puťka domácí. Tak mi říkala ta moje kamarádka Monika. Byla na mě moc hodná. Vždycky mi přinesla něco dobrého na zub a hlavně, moje milované časopisy. Bez nich jsem si svůj život neuměla vůbec představit!

Na nějaké dlouhé romány jsem neměla trpělivost. Ale kratší příběhy, křížovky, recepty a články o nějakých těch celebritách, to bylo moje! Monika mi jich vždycky pár koupila a také hodně starších přinesla po známých a příbuzných.

Já sama jsem měla předplacené asi čtyři tituly. O zábavu nebyla nouze!

Zprvu mi byl sympatický

Člověk přišel na jiné myšlenky a zapomněl na trápení všedního dne. Těch jsem měla celkem dost. Špatně jsem spala a taky noha pobolívala stále stejně, nic se nelepšilo. Pomalu už mi docházela trpělivost!

Když se vedle mě nastěhoval takový starší pán, měla jsem velkou radost. Těšila jsem se, že si popovídáme a chystala se mu i občas něco uvařit. Proč ne. Byl sám a já měla času dost! Hned první den jsem se mu šla představit a on se tvářil mile.

Vstřícně a dokonce mě pozval dál! Nábytek neměl nic moc, ale alespoň nebyl namyšlený. Pracoval jako nějaká ostraha objektů. Děti ani manželku neměl. „Vlk samotář,“ pomyslela jsem si a hned jsem pomyslela na Moniku. Byla také sama a ten můj nový soused by se mi k ní docela líbil…

Lezlo mi to na nervy

Já nikoho nehledala. Rozvod a potom bolestný rozchod s dlouholetým přítelem mě náležitě poučily. Už nikdy! Monika byla jiného názoru. Věčná optimistka a idealistka. Na chlapy neměla štěstí, ale já doufala, že se jí přece jen jednou poštěstí najít toho pravého.

Moc by si to zasloužila, chudák. „Sousede, nesu vám bábovku ke kafíčku!“ zaťukala jsem jednou u vedlejších dveří, ale odpovědí mi byl jen zvuk vrtačky. Tedy spíš řev. Ten chlap snad boural zeď, či co.

Trpělivě jsem čekala, až skončí, ale nebylo to dřív než po půlnoci. Sprosťárna a bezohlednost! Ráno vše začalo nanovo. A v poledne? Místo klidu hlasitá hudba. Nějaká klasika, ale strašidelná! „Je to Carmina burana,“ řekla o dost víc vzdělaná Monika.

Následovala Beethovenova Osudová. Ocitla jsem se na pokraji sil. Depresi bych mohla krájet!

Lékař mi vnukl nápad

Klid, který po mnoha hodinách následoval, netrval dlouho. Ten chlap vedle snad vůbec nepotřeboval spát! Moje nervy vypověděly službu a já šla poprosit lékaře o antidepresiva.

„A co kdybyste se k problému postavila čelem?“ navrhl mi, ale netušila jsem, jak to myslí. On jen pokrčil rameny: „Každý problém se dá vyřešit!“ Napsal mi jen mírné léky na uklidnění a s úsměvem mě vyprovodil ze dveří.

Stála jsem tehdy před poliklinikou a přemýšlela, co mi vlastně lékař chtěl naznačit. Byla jsem čím dál víc přesvědčená, že mě naváděl k nějaké pomstě. K odvetě! Byl to takový mladík, pohledný a milý. Nedivila bych se, kdyby měl za lubem nějakou odvetnou akci.

Cestou domů mě přece jen něco napadlo. Když soused do mě klasikou, já do něho jazzem!

Klasické hudbě jsem vyhlásila boj

Koupila jsem pár cédéček takového toho moderního jazzíčku. Kvílivé zvuky saxofonu, bubny a trumpety. „To bude ono!“ pomyslela jsem si radostně a pro jistotu zakoupila taková ta jakoby traktoristická sluchátka.

Abych nic z toho, co budu hlasitě pouštět, sama neslyšela. Trpělivě jsem vyčkala, až na chvíli přestane ťukat. Dle mých zkušeností měl následovat poslech klasické hudby, ale já byla rychlejší. Pustila jsem mu svůj koncert! A nahlas. Vážně hodně nahlas!

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. „Paní, nezbláznila jste se? Kdo má tohle poslouchat?“ ptal se mě výhrůžně u dveří, na které zvonil snad deset minut, než jsem se uráčila otevřít. Hezky jsme se usmála: „No, přece neustrneme u poslechu jednoho žánru.

Na zítřek mám připravenou dechovku!“ Zhnuseně mávl rukou. Z jeho bytu se už neozvalo vůbec nic. Za měsíc se stěhoval. Mám zatím klid, ale obávám se dalšího nájemníka. Co když se mu bude líbit techno?

Klára M. (58), Zlín

Předchozí článek
reklama
Související články
15.5.2024
Hodný, chápavý a laskavý přítel se mi po pár letech vztahu začal měnit před očima. Den ze dne, z hodiny na hodinu se chová hůř a hůř. Byla by to poslední kapka, kdyby mě uhodil, a on to moc dobře ví. Ale jsem si jistá, že k tomu občas nemá daleko. Nikdy bych nevěřila, že se člověk takhle dokáže změnit. Býval tak moc milý! Muže jsem nehledala Seznámili jsme se přes kamarádku, která mi ho p
14.5.2024
Byly jsme neoddělitelná dvojice. Já a moje kamarádka jsme si padly hned do oka, a tak to mělo zůstat. Ale nezůstalo. Květované šatičky, blonďaté vlásky, oči modré jako len a pár roztomilých pih na malém nosíku! Když jsem ji uviděla, hned mě okouzlila. Já byla pravý opak. Hned se z nás staly nerozlučné kamarádky. Seděly jsme spolu na základce i na střední a pak se naše cesty rozešly, obě jsme se
14.5.2024
Moje nejlepší kamarádka se vdávala o pár let dřív než já. A tak se rozhodla sezvat všechny kamarády, holky i kluky, na pořádný večírek. K této příležitosti si tenkrát vybrala chalupu svých rodičů, kam jsme všichni o prázdninách jezdívali a milovali jsme to tam. Kousek od stavení byla říčka, kde jsme se mohli koupat, všude kolem lesy a louky. Měli jsme na toto místo nádherné prázdninové vzpomínk
13.5.2024
Když jsem byla malá, měli moji rodiče kamarádku, která se vdala za vlivného cizince. To se mi tehdy líbilo. Než jsem dospěla, padla železná opona a můj sen o vlivném cizinci se mohl v klidu rozplynout, už to nebylo třeba. Kdoví ale, jestli by mne to pořád drželo. Nicméně na cizince jsem narazila. Ne na plážového Casanovu v Egyptě. Giorgio byl Ital. Pohledný, chudý také tedy nebyl a byl velmi sc
13.5.2024
Před lety jsem dostala od mámy neobvyklý dárek – malého pejska. Důvodem bylo to, že jsem žila rok bez partnera. Moje máma bývá občas hodně rázná. Když mi bylo třicet pět let a něco málo přes rok jsem s nikým nechodila, řekla, že bych neměla žít sama. Nesnažila se mi ale nikoho dohodit, jak byste si mohli myslet. Vymyslela jiné řešení – přinesla mi pejska. Rozchod Nepatřím mezi lidi, kteří
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dovolená do Itálie rozpoutala u Kostkové „Itálii“?
nasehvezdy.cz
Dovolená do Itálie rozpoutala u Kostkové „Itálii“?
Po dovolené o samotě velmi toužila herečka Tereza Kostková (47) ze seriálu Jedna rodina, která takhle cestovala celé mládí. Po narození syna už o samotě nikam nevyrazila a nepovedlo se jí to ani teď
Vyberte si jarní vůni
nejsemsama.cz
Vyberte si jarní vůni
Jestli hledáte nový parfém na jaro a nedokážete se rozhodnout, zkuste si vybrat podle jeho složení. Vyberte si takový, jenž obsahuje ingredienci, která vám nejvíc voní. Pro letošní jaro budou v kurzu složky, o nichž píšeme níže – určitě některou z nich najdete i v tom svém. Stačí si pročíst složení vybraného parfému. Citrusy Svěží vůně citrusů nabudí smysly. A když se pomeranče,
Natascha Kampuschová: Příběh unesené dívky
epochaplus.cz
Natascha Kampuschová: Příběh unesené dívky
Psychopat Wolfgang Priklopil ji unesl, když jí bylo pouhých deset let. Roky ji držel v temné kobce, bil ji a znásilňoval. Nataschu se mu přesto úplně zlomit nepodařilo a ona od něj po osmi a půl letech utekla. Co prožívala v domě svého únosce? Je krátce po sedmé hodině ráno 2. března 1998 a desetiletá Natascha Kampuschová
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Záhadná mapa Piriho Reise: Důkaz o existenci Atlantidy?
enigmaplus.cz
Záhadná mapa Piriho Reise: Důkaz o existenci Atlantidy?
Když v roce 1929 nalezl německý teolog Deissmann v istanbulské knihovně starou mapu, nejspíše vůbec netušil, jak obrovský ohlas jeho nález vyvolá. Mapa totiž zobrazuje místa, která v době jejího vznik
V České republice se nejčastěji zkoumají léky pro onkologicky nemocné pacienty
21stoleti.cz
V České republice se nejčastěji zkoumají léky pro onkologicky nemocné pacienty
Už přes 16 000 pacientů se v České republice zapojilo do výzkumu nových léků a očkovacích látek. Takzvaná klinická hodnocení probíhají nejčastěji v oblasti onkologie, imunologie a infekčních onemocněn
Bude se mi ten mrtvý muž vracet ve snu stále?
skutecnepribehy.cz
Bude se mi ten mrtvý muž vracet ve snu stále?
Byla to moje vina. Nehoda, při níž zemřel člověk! Teď se mi o něm bude zdát až do smrti? Chodí se mi snad v noci mstít? Když jsem po třech letech znovu uchopil volant, proběhlo mým tělem mrazení. Znejistil jsem. Po nepříjemné autonehodě, při které jsem přišel málem o nohu, jsem v sobě konečně našel odhodlání a nasedl do auta,
Valašské muzeum v přírodě: Dávné tradice stále naplno žijí
epochanacestach.cz
Valašské muzeum v přírodě: Dávné tradice stále naplno žijí
Když se podíváme na lidové valašské stavby, možná nás napadne, jak jsou krásné a jaký vyvolávají přímo umělecký dojem. Pak nás možná nepřekvapí, že na počátku Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm stáli dva výtvarníci. Bratři Alois a Bohumír Jaroňkovi v Rožnově založili Uměleckovýtvarné dílny, v nichž vyráběli předměty, využívající prvků lidových tradic jako malované truhličky, gobelíny
Žraloci na kokainu postrachem Floridy
epochalnisvet.cz
Žraloci na kokainu postrachem Floridy
Kauzu drogově závislých žraloků řeší tým odborníků z Floridy. Americký stát totiž funguje jako důležitý uzel pro obchodníky s drogami, zejména kokainem, putujícím do USA z Jižní a Střední Ameriky. A protože ne vždycky probíhá cesta podle plánu, je občas pro pašeráky bezpečnější se nákladu prostě zbavit. Hodit ho do moře.   A spolu s
Špenátové muffiny
tisicereceptu.cz
Špenátové muffiny
Že muffiny musí být jen sladké? Omyl! Báječné slané muffiny bez mouky poslouží jako teplá snídaně či pohoštění. Chutnají i studené. Potřebujete 20 g listového špenátu 100 g šunky nebo slaniny
Léčil Mikolášek prezidenty i nacisty?
historyplus.cz
Léčil Mikolášek prezidenty i nacisty?
Uprostřed noci buší komando Státní bezpečnosti na dveře vily. Po chvíli příslušníci vyvlečou ven rozespalého starého muže. Pacienti, kteří k němu zítra přijdou prosit o záchranu života, budou už na jeho pomoc čekat marně. K bylinkám má Jan Mikolášek (1889–1973) přirozený vztah už od malička. Jeho rodiče vlastní zahradnictví v Rokycanech, a tak není divu, že i on
Rohlik.cz rozšiřuje „Ready to Cook“ sady. Následuje evropské trendy
iluxus.cz
Rohlik.cz rozšiřuje „Ready to Cook“ sady. Následuje evropské trendy
Evropský trh s potravinami prochází transformací díky rostoucí poptávce po vysoce kvalitních, pohodlných řešeních pro přípravu jídel. Ready to Cook sady představují ideální řešení pro moderního spotře