Domů     Nehoda prozradila manželovu nevěru
Nehoda prozradila manželovu nevěru
5 minut čtení

Stojím ještě chvilku u manželovy postele a dívám se naposled do jeho tváře. A nemohu se zbavit palčivé otázky, zda mu dovedu odpustit.

Jestli mu tedy někdy odpustím, honí se mi hlavou. Sestra mi gestem ukazuje, že už je čas jít. Proseděla jsem u jeho postele několik hodin. U člověka, který jsem celý život milovala a on tvrdil to samé. Plánovali jsme spolu ještě spoustu věcí. Tak jak je možné, že takhle všechno skončilo?

Havaroval

Telefon, který mě zastihl při krájení cibule na nedělní oběd mě šokoval. Vyděsil. Policista se mě ptal, zda jsem manželova příbuzná. „Jistě,“ potvrdila jsem. A policista mladým hlasem mi sdělil tu šílenou zprávu.

V zatáčce pod horskou chatou manželovo auto dostalo smyk a Pavel havaroval. Převezl ho vrtulník do nemocnice, jeho ženě už prý nebylo pomoci. Zemřela na místě.

Mám být mrtvá

Stála jsem jako opařená. Já jsem mrtvá? proletělo mi hlavou. „Jeho žena?“ zeptala jsem se přiškrceným hlasem. „Víte to jistě, že jeho žena…“ Policista na druhém konci linky se odmlčel.

„Jistě, recepční hotelu to potvrdila, že tam manželé jezdili spolu dost často. Doklady jsme nenašli, ale není to nade vší pochybnost,“ pokračoval trochu nejistě. „Jste opravdu jeho příbuzná?“

Podezřele se dívali

Nakrájenou cibuli jsem mrskla do odpadu a otřela slzu. Oči mě okamžitě začaly pálit. Jako v transu se oblékla. Musela jsem vypadat strašně, když se mě taxikář zeptal cestou do nemocnice, jestli mi umřel někdo blízký. Jak se tak někdo může ptát?

Na příjmu nebyly problémy, prokázala jsem se jako Pavlova žena, tak proč by mě k němu nepustili? Jenom sestra se na mě podívala nezařaditelným pohledem. Byla to účast, nebo zvědavost?

Chtěla jsem s ním mluvit

Pavel byl na pokoji sám. Napojený na přístroje, ale stabilizovaný. Lékař usoudil, že moje přítomnost nemůže manželovi ublížit. Neměla jsem ho však ničím rozrušit, mohu na něho v klidu mluvit, je při vědomí a komunikuje.

Při jakékoli komplikaci mám okamžitě odejít. Opouštěli mě a já periférně zahlédla sestru, jak něco šeptá doktorovi. Ten se na okamžik zastavil a ohlédl. „I tak,“ odpověděl sestře na neznámou otázku.

Byl překvapený

Pavel otevřel oči a když je spatřil, hned je zase zavřel. Čekala jsem, že přístroje začnou pískat, jak jsem to několikrát viděla v televizi, ale jen neslyšně blikaly. Manžel znovu otevřel oči. „Promiň,“ řekl tichým poraněným hlasem.

„To nic,“ uklidnila jsem ho. A trochu usmála. „Zase budeš v pořádku.

Přiznal se

Čas tak pomalu plynul, ale neměli jsme kam spěchat. Pomalu manžel ze sebe soukal příběh, který jsem nechtěla nikdy slyšet. Možná se něco takového přihodí našim známým, ale nám dvěma nikdy. Tak jsem si to celý život malovala. Když začal o Renatě, polkla jsem.

„Je to moje vina,“ vzdechl nešťastně. Zavrtěla jsem hlavou. Myslela na to, že ho nesmím nijak rozrušit. „Všechno je to moje vina.“

Mám snad dvojče?

Setkali se na nějaké konferenci a měli si o čem povídat. Společná řeč je nakonec svedla dál. Pavel mě nepřestal milovat, ale do jeho srdce se vešla i Renata. „Jako bych byl s tebou,“ řekl a mně zatrnulo. „Máš tady na světě dvojče,“ pokusil se dokonce o vtip.

Nevěděla jsem, jestli ví, jak ta jeho milenka skončila. Nemínila jsem se zmiňovat o tom, že nehodu nepřežila. Až bude čas, dozví se to, říkala jsem si. A na nějaké výčitky, že mi byl nevěrný je přece také čas.

Ranilo mě to

„Dvojče?“ usmála jsem se se sebezapřením. „Já jsem přece jedináček.“ „Víš, že ti je strašně podobná. Možná to mě zmátlo, pobláznilo,“ přiznal. Do pokoje nahlédla sestra, aby se ujistila, že je všechno v pořádku.

Zkontrolovala kapačku, ale myslím, že spíše jenom proto, aby zjistila, jestli náhodou nevyvádím. A já se tak držela! Všechno ve mně se pralo, byla jsem zraněná, jenom jsem nebyla zafačovaná a pod kapačkou. „Všechno v pořádku?“ zeptala se a pokusila o úsměv.

Kývla jsem. „Tak ještě chviličku, říkal pan doktor,“ dodala a zmizela.

Všechno mi došlo

Pochopila jsem, že ty víkendové kongresy a konference nebylo nic jiného než několik let nevěry. Možná nějaké proběhly, ale sázela bych se, že by se daly na prstech jediné ruky spočítat. A i ty si oba dostatečně užili. Před pavilonem mu vyhrkly slzy.

Nemohla jsem si pomoci, nemohla jsem ten pláč zastavit ani před nemocnicí. Sotva jsem viděla na displej mobilu, když jsem si chtěla zavolat taxi.

Vím o co jsem přišla

Přijel ten chlápek, co mě do nemocnice přivezl. „Vy ale vypadáte,“ neodpustil si ten neomalenec. Váhala jsem, zda s ním mám jet. „Já už jsem takový dřevo odmala, promiňte,“ hnulo se v něm svědomí. Vezl mě mlčky, ale pokukoval, jak si utírám slzy.

Dokonce vyndal z přihrádky papírové kapesníčky. „Mám zásobu,“ řekl. „Ptal jste se mě předtím, jestli mi někdo umřel,“ vzlykla jsem. „Jsem blbec,“ chtěl mě zastavit. „Umřel!“ křikla jsem. „Láska!“

Jindra V. (57), Liberec

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na kaž­dém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty. Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.