Moc dlouho jsme dceři neříkali pravdu. Napravit to teď bude hodně těžké, ale musíme to zvládnout.

Jana nechápavě kroutí hlavou. „Proč? Proč jste tak dlouho mlčeli. Měla jsem právo to vědět!“ Co na to říct, oba s manželem víme, že má pravdu. Jenže také oba dobře víme, jaká tehdy byla situace. Nechtěli jsme malé, roztomilé holčičce, jakou Jana byla, ublížit.

Moje nešťastná sestra

Zdena, moje mladší sestra, byla od malička dost divoké dítě. Bohužel její pubertu nezvládla ona ani naši rodiče. Chytla se špatné party, začala kouři a pít už ke konci deváté třídy ji přivedli domů policisté. Já v té době studovala a bydlela jsem na internátě.

A rodiče se marně snažili zabránit tomu, aby se Zdena propadla až na samé dno. Nedařilo se to.

Několik děsivých let

Konflikty mezi rodiči a mojí sestrou vedly k tomu, že nakonec Zdena odešla z domu. Kde všude bydlela, těžko říct. Byla na drogách, kradla. Naše rodina byla zděšená, ale také naprosto bezbranná.

Všichni jsme se začali obviňovat z vlastního selhání i ze selhání toho druhého. Naše se kvůli tomu nakonec rozvedli.

Naše malá Janička

Moje sestra otěhotněla. Nevěděla vůbec s kým. Své dítě po porodu nechtěla ani vidět a rovnou ho nabídla k adopci. Mnoho let jsme se s manželem snažili o dítě a nevedlo se. Teď navíc šlo o mou malou neteř.

Úřady nám nedělaly žádné potíže a Janu jsme si mohli odvést domů. Bylo to naše velké štěstí v neštěstí. Zdena hned po porodu utekla z porodnice a zase nám zmizela.

Naše princeznička

Janička neměla start do života zrovna růžový. Navíc měla zpočátku, jako dítě narkomanky, určité zdravotní potíže. My s manželem jsme si ale řekli, že jí to vše vynahradíme. A také že jí vší tý špíny uchráníme.

To byl vlastně ten hlavní důvod, proč jsme včas Janě neřekli, jak je to s tím naším rodičovstvím.

Nikdo nic netušil

Naše tajemství vlastně, kromě rodičů, lékařů a úředníků, nikdo neznal. Přátelé a známí si mysleli, že jde skutečně o naši dceru. Zdálo se nám, že je dobré to tak nechat. Moje nejlepší kamarádka Petra, byla jediná, která znala pravdu.

A varovala mě, že pravda jednou vyjde najevo a Jana s tím bude mít ještě větší problém. A to se také stalo.

Maminka to nevydržela

O životě mé sestry jsme dlouho vůbec nic nevěděli. O nás ani o dceru se nijak nezajímala. Když nám ale oznámili, že Zdenu našli mrtvou v nějakém polorozbořeném baráku, pořádně to s námi všemi otřáslo. A tehdy se maminka podřekla před Janou.

Neřekla přímo, že by šlo o její matku, ale vzbudila její zvědavost. Netušila do té doby, že měla nějakou tetu a já sestru. Začala se tedy vyptávat. Nějak se to ale ještě podařilo zachránit.

Tomu nešlo zabránit

Před několika dny postihla moji maminku mrtvice. Když se s ní byla Jana v nemocnici rozloučit, dozvěděla se od babičky pravdu. Už ví, že nejsme její rodiče. Miluje nás pořád stejně, ale má v hlavě zmatek. Stejně jako kdysi my si klade otázku jestli jsme nemohli její mámu zachránit.

Věra D. (51), jižní Morava