Domů     Hádky o dědictví mi zničily život
Hádky o dědictví mi zničily život
7 minut čtení

Kdo by nesnil o výhře nebo dědictví? Já tedy ano. Ale když jsem nečekaně zdědila dům a několik vkladních knížek, změnil se můj život v peklo.

Až donedávna jsem žila jako normální obyčejná ženská. Měla jsem manžela, dvě už dospělé děti a pejska. Společně jsme všichni bydleli v paneláku a celkem nic nám nescházelo.

V létě jsme s manželem jezdili pravidelně do Chorvatska a naše holky se svými přáteli skoro po celé Evropě. Většinou jen tak stopem a s batůžkem na zádech. Samozřejmě, taky bych se nebránila něčemu luxusnějšímu.

Třeba malému domečku nebo rekreaci v nějakém luxusním hotýlku. Ale byla jsem smířená s tím, že tyhle tužby spadají jen do kategorie: nesplnitelné. Celý život jsem byla naučená šetřit a vystačit s málem.

Nic jiného mi ani nezbývalo, plat prodavačky zrovna velký nikdy nebyl. Na holky jsem šila a pletla, občas něco koupila na sekáči nebo od známých. Ani kolo nikdy neměly nové, jen z druhé ruky. Ale nic jim nescházelo a aspoň nebyly rozmazlené, jako některé jiné děti.

Nečekané dědictví nás očarovalo

Manžel zase uměl všechno opravit, na nic jsem nemusela zvát řemeslníka. Časem jsme si pořídili i malou zahrádku s takovou dřevěnou boudou, ve které se dalo i přespat.

O kousek dál byla řeka, kde se dalo rybařit a tak jsme měli občas nějakou tu rybku s vlastnoručně vypěstovanou zeleninkou. Prostě, žili jsme si obyčejně a celkem spokojeně. Jenže, potom se všechno změnilo jako mávnutím kouzelného proutku. Dědila jsem.

Nějaká vzdálená teta, o které jsem slyšela jen z doslechu, mi odkázala veškerý svůj majetek, protože nikoho jiného neměla. Když mi notář tuhle zprávu oznámil, nevěřila jsem mu ani na chvíli. Myslela jsem, že se jedná o nějaký omyl.

Krutý žert, nebo skrytou kameru. Možnost, že je to pravda, mě nenapadla ani ve snu. Jenže byla! Událost, kterou by nevymysleli ani v nějakém romantickém filmu pro starší a pokročilé, se skutečně stala. Z ničeho nic jsem byla bohatá!

Zdědila jsem dům, no spíš malý domek v Praze, několik vkladních knížek s úsporami skoro půl milionu a taky několik pozemků, které měla teta ještě po svých rodičích a prarodičích.

Bylo toho opravdu hodně a na něco nám hned u notáře dohodili kupce, bychom se zbytečně nezdržovali. Všichni jsme z toho byli jako očarovaní.

Začali jsme se hádat

Pocit, že je člověk najednou bohatý a může si koupit skoro všechno, na co pomyslí, se nedá vylíčit. Ten se musí zažít! Na oslavu jsme šli do té nejluxusnější restaurace, ale necítili jsme se vůbec dobře.

Všichni byli oblečení jinak, než my a jídla, co tady vařili, nám vůbec nechutnala. A těch příborů! Kdo se v tom měl vyznat? Ani kaviár, který jsem koupila, nikomu nechutnal. Už nás nebavilo koukat na televizi nebo jít do kina.

Museli jsme pořád dokolečka řešit peníze. „A mami, co si za ty prachy koupíme?“ ptala se starší každý den několikrát dcera a ta mladší se hned přidala: „Neměli bychom kupovat nic, budeme investovat!

Třeba do nemovitostí nebo zlata!“ „Cože, ty Jarko, přece se nebudeš bavit s holkami. Snad o těch penězích rozhodneme my dva, no ne?“ přispěchal se svojí troškou do mlýna můj manžel Zdeněk. Jako by to dědictví bylo jeho!

Celý život se válel v dílně pod auty a bylo mu jedno, zda vyjdu s výplatou nebo ne. Zda musím šetřit každou korunu, abych mohla holkám něco dopřát. A teď bude poroučet?

Nejvíc šílel manžel

Vjel do mě vztek. Seřvala jsem ho a dcery taky: „ Ty peníze jsou moje! Jen a jen moje!“ No, koukali na mě dost vyjeveně, co to jako do mě vjelo. Do jejich poslušné a uťápnuté maminy! Po hádce byl pár dnů klid, ale potom všechno začalo nanovo.

Ukázalo se, že těch peněz bude ještě víc, než jsme čekali. Teta nám totiž odkázala domek i se zařízením. Mysleli jsme, že tam jsou jen samé krámy a veteš, jenže opak byl pravdou. Ona, stará podivínka, sbírala totiž obrazy a některé měly dost vysokou hodnotu.

Ne, že by měla nějakého Rembrandta, nebo tak něco. Ale i tak se daly ty mazanice prodat dohromady za stovky tisíc. Můj Zdeněk skoro zešílel, když tuhle zprávu uslyšel. „Koupíme si auto. A pořádné! Ferrari nebo tak něco!“ horoval nadšeně a holky přizvukovaly.

Já byla za tu zlou, chamtivou a nepřející. Dokonce mi moje skvělá rodina vyčetla i parfém, který jsem si dovolila koupit. Hrůza! Aby toho nebylo málo, ozvali se nějací vzdálení příbuzní, že potřebují půjčit. A potom další, tentokrát z manželovy strany. V práci se mnou kolegyně přestaly mluvit, záviděly.

Peníze jsem rozdělila rovným dílem

A Zdeněk dal rovnou výpověď, prý když je bohatý, nebude dřít. Nespala jsem hodně nocí a nakonec se rozhodla. Podělím všechny rovným dílem a bude po hádkách. Ať si každý s těmi penězi dělá, co chce! Myslela jsem, jaké moudré rozhodnutí jsem učinila.

Kdybych jen věděla, jakou zkázu přinese! Usmažila jsem řízky a udělal mísu bramborového salátu. Sezvala celou svoji povedenou rodinku ke stolu a seznámila je se svým rozhodnutím. Všichni byli radostí bez sebe a hned mě objímali a pusinkovali.

Já byla v tu chvíli také docela šťastná. Konečně přestanou ty věčné hádky! No přestaly, ale přestala taky existovat naše rodina. Za pár dní jsem byla doma sama. Zdeněk si objednal nějaký drahý kočkolap, teda auto a odjel do nějakých wellness lázní. On!

Rybář, samotář a chlap, který se nejlépe cítil v montérkách! Holky se vydaly po Evropě. Daly mi pusu, zabouchly dveře a měsíc jsem od nich dostávala jen krátké esemesky. Byla jsem jako kůl v plotě. Potom jsem zahlédla Zdeňka s nějakou slečnou v autě.

Měly se k sobě jako dvě hrdličky. Hrozně mě to ranilo. Vždyť jsme se ani nepohádali! Jak mohlo naše dlouholeté manželství takhle skončit! Copak jsme opravdu takoví ubožáci? Hned jak jsem přišla domů, sbalila jsem mu věci a nechala si vyměnit zámek. Když je on hajzl, já budu potvora!

Konec manželství a nový začátek

No, od toho dne, kdy jsem dědila, uběhnul rok. Rozvedla jsem se a holky se odstěhovaly do svého. Byla jsem sama a opuštěná, jen s pejskem. Pořídila jsem si malé autíčko, ve kterém jsme s Barykem vyjížděli na výlety.

Když nečekaně někdo zazvonil u dveří, skoro jsem se vylekala. Kdo to může být? Byl to ten můj pitomec. Vlastně manžel, bývalý manžel Zdeněk. Sypal si popel na hlavu, jaký byl hlupák. Prý miluje jen a jen mě! Prosil, abych ho vzala k sobě.

Koukala jsem na něho a viděla jen sobce. Hlupáka a pěkného budižkničemu. Proč bych měla zbytek života trávit s někým takovým? Vyrazila jsem ho a zabouchla dveře. Najednou ze mě všechno spadlo. Pocit křivdy a ublíženosti. Chtělo se mi slavit. A smát se.

Tak jsem si koupila zájezd k moři. Do pětihvězdičkového hotelu, kam berou i pejsky. Poletíme s Barykem na dlouhou dovolenou!

Jarmila P. (60), Zlatníky

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
3 minuty čtení
Mám tři děti, všechny jsem vychovala co možná nejlépe. Vždycky jsem si říkala, že budu hodná babička, co nosí buchty a hlídá vnoučata. Vastně jsem se docela na období v důchodu těšila. Jen jsem absolutně nečekala, že se ze mě stane služka, která si nedovolí ani zakašlat, aby ji její snacha nepeskovala. Na to jsem tedy rozhodně připravená nebyla! Drsná snacha Můj syn Martin si vzal Simonu
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
iluxus.cz
Luminox rozšiřuje sérii RECON s novými 8830 NAV SPEC
Společnost Luminox, švýcarská značka hodinek, které důvěřují příslušníci Navy SEALs, záchranáři a elitní dobrodruzi po celém světě, s hrdostí představuje další evoluci hodinek připravených pro mise: ř
Zapečená cuketa se slaninou
tisicereceptu.cz
Zapečená cuketa se slaninou
Můžete vynechat slaninu, čímž z tohoto pokrmu uděláte i skvělé jídlo pro vegetariány. Suroviny 2 menší cukety 100 g anglické slaniny 50 g tvrdého sýra sůl šlehačka prolisovaný česnek a byli
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
enigmaplus.cz
Abysál: Zóna, kde žijí monstra? Co se skrývá v nejtemnějších hlubinách oceánu?
Chapadla, ostré zuby či démonické ryby bez tváře. Hlubomořská zóna Abysál je jedno z nejtemnějších míst na naši Zemi. Sluneční světlo sem neproniká a tak zde život probíhá ve věčné temnotě. Mohou se v
Baroni omezili práva nehodného krále
historyplus.cz
Baroni omezili práva nehodného krále
Král se tváří vznešeně, ale potají skřípe zuby. Historický dokument, jehož platnost právě stvrzuje přiložením své pečeti, mu nadiktovali vzbouřenci z řad vysoké šlechty, kteří o pár dní dříve obsadili Londýn. Anglie v roce 1199 truchlí i oslavuje současně. Tento svět právě opustil chrabrý král Richard Lví srdce (*1157), ale země vzápětí získává nového panovníka. Stává se
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
21stoleti.cz
Experiment Tuskegee: Ve jménu vědy nemáte nárok na penicilin!
Odstartovalo to v roce 1932 a trvalo další čtyři dekády. Americká Veřejná zdravotní služba (PHS) realizovala projekt zaměřený na studium syfilidy u Afroameričanů. Ty pak nechala desítky let trpět, aby
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
skutecnepribehy.cz
Konečně už nemusím tak zoufale šetřit
Důchod, který jsem pobírala, nebyla žádná sláva. Zoufale jsem si hledala brigádu nebo jiný zdroj příjmu. Až si mě našla skvělá práce sama. Na ten nápad mě přivedla bývalá kolegyně Jarka. Prý si našla senzační brigádu. „Přes noc doplňuji zboží v nákupním centru a mám za to spoustu peněz. No věřila bys tomu?“ vysvětlovala mi nadšeně. Brada
Svrab je zase mezi námi
nejsemsama.cz
Svrab je zase mezi námi
Svědění, vyrážka, bezesné noci a nejasná diagnóza. Možná se nejedná o alergii, ale o svrab. Šíří se mezi námi takřka raketovou rychlostí. Co s ním? Je to kožní onemocnění, které je aktuálně na velkém vzestupu. Jak svrab vypadá, proč se tak rychle šíří, jak se chránit a co na něj skutečně zabírá? Proč se svrab vrací? Možná jste o něm slyšela z vyprávění
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
epochalnisvet.cz
Šokující zpověď Keanu Reevese: Slavný herec prý viděl duchy!
Herec se svým kamarádem zastaví stopařce. Je to mladá dívka, co se prý potřebuje dostat domů. Jenže, když se auto přiblíží až k mostu, který vede do města, děvče zmizí, jako kdyby tu ani nikdy nebylo. Šlo snad u nějaký přelud, nebo třeba ducha, který věčně bloudí krajinou?   Když je hollywoodskému herci Keanu Reevesovi
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÉ VINOBRANÍ 2025.
Jedná se o jednu z největších a nejoblíbenějších akcí ve městě. Slavnost sklizně vinné révy je spojena s kulturním programem, hudebními vystoupeními, degustacemi vína, burčáku a dalších pochutin. Kulturní program bude probíhat opět na několika scénách – Mírové náměstí, historická scéna, divadelní nádvoří, hradní nádvoří, Tržnice Felixe Holzmanna, Dominikánské náměstí a klub Baronka. http://mkz-ltm.cz/mimoobjekty/program/vinobrani-2025-6126.html
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
nasehvezdy.cz
Mužům umí Švandová stále poplést hlavy
Internet a sociální sítě se pro herečku Janu Švandovou (78) stávají novou zábavou a herečka přiznala, že se do jejich objevování vrhá s nadšením. Sleduje, co se kolem děje, a přiznává, že si užívá
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
epochaplus.cz
Abeceda českých vynálezů, které změnily svět
Chytré české mozky daly světu už obrovské množství významných objevů, od těch notoricky známých, starých i stovky let, až po ty nové, o kterých jste možná ještě neslyšeli. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale provedeme vás abecedou těch, které zanechaly nesmazatelnou stopu. Lodě jezdí rychleji, rány se lépe hojí, fotografie už nejsou černobílé a táborníkům neteče do