Domů     Podlý soused nás terorizuje
Podlý soused nás terorizuje
5 minut čtení

Byl to úplně nový dům. Když jsme se seznamovali s našimi sousedy, těšili jsme se z toho, že jsou všichni milí a příjemní. Časem se ukázalo, že to není tak docela pravda.

Noví obyvatelé, většinou hned jak se přistěhují, začnou obvykle zuřivě zvelebovat svoje nové obydlí.

Nejde jen o nějaké to přitloukání obrázků a poliček, často se někdo rozhodne najednou vyměnit podlahu, která mu nevyhovuje, do koupelny zasadit novou vanu nebo dokonce udělat vchod do ložnice na jiném místě než je, a tak podobně. A to jsou potom rány!

A toho prachu po celém domě! Užili jsme si tenkrát dost, než se konečně všichni tak nějak zabydleli a v domě nastal klid. No, ovšem jak se to vezme. Bydleli jsme v paneláku, takže o klidu v pravém slova smyslu se moc mluvit nedá.

Byl to jeden z posledních, co se v Praze postavil, pak už se začaly domy stavět přeci jen rozumnějším způsobem.

Všichni o všem vědí

A jak je obecně dobře známo, panelák je taková česká králíkárna s tenkými zdmi, dlouhými společnými chodbami a s tím vším souvisejícími specifiky. Když někdo za zdí kýchne, v kredenci vám nadskočí hrnečky s talířky.

A to jsou ještě ty kultivovanější druhy zvuku. Pokud ale máte za souseda polovičního blázna, je takové bydlení docela utrpení. Já dodnes nechápu, že jsme to tak dlouho vydrželi a ještě pořád se snažíme.

Byl věčně opilý

Soused, kterému budu říkat raději jiným jménem, dejme tomu třeba Morous, je pro naši rodinu prokletím. Není týden, aby s ním nedošlo k nějakému konfliktu. Mívali jsme pejska. Bílého špice, takového toho chundelatého. Byl hezký.

Sice moc neposlouchal, ale děti ho měly rády. A on neměl rád souseda. Neměl tedy rád žádné sousedy, na všechny štěkal, když je za dveřmi slyšel. A taky štěkal, když jsme s ním šli ven, to zase radostí.

Ale když šel Morous domů, mohl se náš Beník zbláznit vzteky. On byl totiž soused většinou pod parou a různě se tak po chodbě motal, padal na zeď, a Beník štěkal jako pominutý.

Prokopl nám dveře

A jednou na to jeho štěkání Morous reagoval tím, že vzteky prokopl naše dveře. Byli jsme v šoku.

Souseda to taky překvapilo, asi netušil, že má tak těžkou nohu, ale když na něj můj Václav vyrukoval, aby nahradil škodu, odsekl, že máme moc tenké dveře a že je to chyba výrobce a ani po dlouhé tahanici jsme z něj nic nevyrazili.

Nechali jsme si alespoň vyrobit dveře bytelnější a máme lepší pocit, že se nám zloději snad nedostanou do bytu.

Vadilo mu, že chodíme

Tak to byl první incident s opilým sousedem, ale jeho přítomnost nás otravuje pořád a každou chvíli ho musíme řešit. Většinou je to kvůli tomu, že na nás zvoní a ztěžuje si. Bydlí vedle, ale stejně mu vadí, když chodíme po bytě bez bačkor.

Prý to otřásá celým patrem a jeho to budí. On totiž chrápe nejméně do desíti, bůhví, jestli vůbec chodí do práce, já myslím, že nedělá nic, jak se živí, to raději ani nechci vědět. A že píšu, že chrápal? Ano, doslova, to jsme vždycky slyšeli zřetelně. A když my po ránu začneme chodit, jeho to budí.

Noste bačkory!

Nejvíc ho to popuzovalo, když se narodila naše Klárka. Ona vždycky brzy vstala, jak to úplně malé děti dělávají, a začala běhat. Je to malé dítě, ale taky něco váží a dusot jejích patiček jsme vnímali i my, to je pravda.

Ale donuťte tříleté dítě, aby si hned jak vstane, obulo bačkory! To prostě nejde. A ona Klárka si to dupání navíc docela užívala. Soused byl u nás permanentně.

A vysvětloval nám, že máme všichni nosit bačkory s gumovou podrážkou, a pořádně tlustou, jedině pak bačkora tlumí dobře zvuk.

Pořádal hlučné večírky

Takže to jsme si užili kvůli tomu, že děláme hluk. Už aby se člověk pomalu bál šlápnout na podlahu. To atmosféře v rodině tedy moc nepřidá, jen si to představte, nakonec jeden druhého napomínáte, aby se obul, aby nemlátil dveřmi, aby nešoupal židlí.

Je to nekonečné a úmorné. A soused? Ten si klidně udělal doma uprostřed týdne večírek, pozval si dámu, někdy i dvě a nejdřív hráli na gramofon a pak taneček a pak… No, asi víte, co může potom následovat. To jsme pak nespali do rána.

Sebrala jsem odvahu

Byla jsem zoufalá – co já to mám za život kvůli protivnému sousedovi a kvůli muži, který si snad na to trápení zvykl, nebo co? Odhodlala jsem se a jednou takhle, když jsem přišla z práce, tak jsem na souseda zazvonila, že mu to vytmavím.

Noc předtím byla dost divoká. Povídám mu: „Takhle už to dál nejde, vy tu řádíte a já nemůžu spát, kdo to má vydržet!“

I když viděl, že mám slzy v očích, bylo mu to jedno. Řekl, že ho to nezajímá a práskl mi dveřmi před nosem.

Mrtvá myš

Následující ráno jsem pak ve schránce našla mrtvou myš. Neměla jsem pro to žádný důkaz, ale věděla jsem, že nám ji tam dal právě Morous. Od té doby se bojím, co by mohl udělat příště. Mám strach o našeho Mufíka – nástupce Beníka.

Problém je, že nikdo další ze sousedů s Morousem ve válce není. Je to nechutný člověk bez skrupulí, nemorální kreatura a my s ním máme žít. Jak dlouho to ovšem vydržíme, než se stane ještě něco vážnějšího, netuším…

Kamila J. (53), Praha

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Ještě před čtyřmi měsíci jsme žili normální život. Manžel byl zdravý a plný energie. Dnes bojuje o život. Nikdy by mě nenapadlo, že se jeho svět tak rychle převrátí. Manžel byl člověk, který nikdy nebyl nemocný. Nezastavil se, vždy byl aktivní, běhal, jezdil na kole, miloval život. Když si ale začal stěžovat na bolesti v břiše, myslela jsem si, že to bude jen nějaký menší problém, nějaké zažíva
5 minut čtení
Je to už dávno, ale pořád si pamatuji, jak těžké to pro ni bylo. Moje kamarádka Petra byla vždy tak srdečná. Sama ale prožívala bolest, kterou neunesla. Když se ohlédnu zpět, mám pocit, jako bych byla svědkem něčeho, co se stalo teprve včera. Pořád dokola si říkám, jak jsem měla něco udělat jinak, abych jí pomohla. Aby tu byla se mnou i dnes. Moje kamarádka mi dala možnost být její oporou v
3 minuty čtení
První nečekaná rána v mém dosud pohádkovém životě přišla, když jsem zjistila, že manžel má milenku. To byla ale jen ta první z řady ran. Druhá přišla, když jsem zjistila, že se s tou ženou vídal už dlouhé měsíce a žil s námi oběma. A třetí, když se ukázalo, že ona je jen o pár let starší než naše dcera. Zůstala jsem sama v domě, který jsme spolu postavili. Zdi byly plné vzpomínek. Nemohla jsem
3 minuty čtení
Dodnes mám stále před očima obraz, který se mi zaryl do paměti. „Tvá sestřička už není,“ říkali. Jak není, vždyť byla mladší! Bylo mi tehdy 10 let a Markéta byla o dva roky mladší. To přece nedávalo smysl. Děti neumírají. I já jsem se cítila nesmrtelná. Tehdy mi řekli, že odešla do nebíčka. Proč? Tam odešla tenkrát babička, která byla stará. Proč šla má sestřička? Prázdný pokoj Nebyla to
3 minuty čtení
Měla jsem těžký život, ale se ctí jsem to vydržela. Tchyně se ke mně chovala všelijak, manžel pil. Ovšem syn se naštěstí vydařil. Soužití s tchyní nebylo nic, na co bych ráda vzpomínala. Nějakou dobu jsme v jejím malém rodinném domku s manželem i bydleli. Nedalo se to vydržet. Byla to absolutní velitelka. Jakmile jste řekli, udělali nebo si, řečeno jen s malou nadsázkou, pomysleli cokoli jiného
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Krejčíková konečně potvrdila očekávaný rozchod!
nasehvezdy.cz
Krejčíková konečně potvrdila očekávaný rozchod!
O tom, že není ve vztahu Anety Krejčíkové (33) a jejího přítele Ondřeje Rančáka (40) všechno v pořádku, hovořila hvězda seriálu UIice už dlouho a její podivný vztah se propíral skoro každý týden v b
Unikátní genová banka: Rostlinné dědictví české země
21stoleti.cz
Unikátní genová banka: Rostlinné dědictví české země
Desetitisíce sklenic uspořádaných v obřích lednicích. Konstantní teplota -18 °C. A uchované odrůdy pšenice až z roku 1917. Česká genová banka, jejíž provoz zajišťuje odborný tým CARC (Národní centrum
Národní muzeum: Symbol národa bojuje s nedostatkem místa
epochanacestach.cz
Národní muzeum: Symbol národa bojuje s nedostatkem místa
Pohled vzhůru po Václavském náměstí najdeme na tisících fotografií, pohlednic i filmových záběrů. Monumentální budova Národního muzea shlíží na rušné prostranství pod sebou už více než sto třicet let a město si bez ní už dávno vůbec nedokážeme představit. Národní muzeum jako instituci měli Češi daleko dřív než budovu, kterou pod tímto jménem známe a
Vyčarujte si super figuru!
nejsemsama.cz
Vyčarujte si super figuru!
Pokud vám příroda nenadělila právě ideální postavu, rozhodně nezoufejte. S pomocí šikovných triků můžete vždy vypadat skvěle. Stačí zvolit správné kousky oblečení a zaměřit se na to, co je na vaší postavě hezké, i na výběr barev a doplňků. Někdy stačí jen málo, a hned se vám zvedne sebevědomí. Zapamatujte si pár základních rad pro různé typy postavy. Širší
Zázrak v Mariazell: Kdo zastavil osmanské vojsko?
enigmaplus.cz
Zázrak v Mariazell: Kdo zastavil osmanské vojsko?
Rakouské město Mariazell patří k nejoblíbenějším poutním místům v Evropě. V samotném Rakousku má tato lokalita status národní svatyně. V centru všeho dění je románská soška Panny Marie. Říká se jí Mag
Ukázalo se, že můj manžel má osm dětí
skutecnepribehy.cz
Ukázalo se, že můj manžel má osm dětí
Všichni jsme mého muže Rudolfa léta považovali za tichého stydlína. Pak jsem se nestačila divit, když jsem zjistila, kolik jeho dětí po světě běhá. Inu, tichá voda břehy mele! Náš vztah byl v začátku hodně rozpačitý. Rudolf vysedával ve studovně naší knihovny, kde jsme já dělala knihovnici. Přišel, sotva pozdravil, když se mnou mluvil, tak celý
Zářivý maják Syncline House
rezidenceonline.cz
Zářivý maják Syncline House
Maximálně průsvitné struktury, světlé a funkční materiály, efektivní technologie, ideální klima a komfort, dokonalý design. Jasně definovaný promyšlený projekt, nedávno dokončený týmem studia Omar Gandhi Architect ve složení Omar Gándhí, Peter Braithwaite, Elizabeth Powell, Devin Harper a Ozana Gherman, představuje ztělesnění veškerých požadavků na moderní soudobé bydlení. Pro rodinu movitého investora – pár se smíšenými
Tradiční velikonoční nádivka
tisicereceptu.cz
Tradiční velikonoční nádivka
Ta pravá, jako od babičky. Můžete ji jíst i jako přílohu nebo samostatný chod. Suroviny 250 g uzeného vařeného bůčku 1 veka 4 vejce 3 dl mléka 100 g pórku, cibulové nati, kopřiv, p
Byla Trajánova tržnice prvním obchodním centrem světa?
epochalnisvet.cz
Byla Trajánova tržnice prvním obchodním centrem světa?
V centru Říma na dohled od Kolosea se tyčí podivuhodná stavba. Jde o Trajánovu tržnici, jež je součástí stejnojmenného fóra. Mezi římskými vrcholky Kvirinálem a Kapitolem panuje čilý ruch. Skupiny dělníků zde postupně odstraňují velké množství zeminy. Píše se rok 107, když na místě vzniká „poslední a nejnádhernější ze všech císařských fór“, jak píše německá
Pranostiky a přírodní pozorování: Jak předpovídali počasí naši předkové?
epochaplus.cz
Pranostiky a přírodní pozorování: Jak předpovídali počasí naši předkové?
Dříve lidé neměli družice ani radary, ale dokázali předpovědět počasí s překvapivou přesností. Jaké triky používali a proč některé pranostiky fungují dodnes? Dříve lidé pozorovali oblohu, zvířata a měli po ruce pranostiky Jak to s plánováním podle předpovědi počasí měli naši předkové? Paradoxně byli na těchto informacích existenčně závislí více než my. Šlo jim o
Koncertoval Chopin nejraději ve tmě?
historyplus.cz
Koncertoval Chopin nejraději ve tmě?
„Ještě tamty dvě vzadu,“ požádá nesměle klavírista o sfouknutí svíček a místnost se rázem ponoří do tmy. Vážení hosté usazení na židlích poněkud znervózní. „Co to na nás chystá?“ špitají si. Několik okamžiků je ticho, ale pak se ozvou první tóny překrásné melodie. Když je konec, všichni nadšeně tleskají, některé dámy utírají slzy dojetí.  
Rolls-Royce má vlastní šachovou sadu
iluxus.cz
Rolls-Royce má vlastní šachovou sadu
Společnost Rolls-Royce Motor Cars představuje šachovou sadu Rolls-Royce, moderní vyjádření jedné z nejuznávanějších strategických her na světě, která překračuje hranice kultur a generací. Hra je souča