Domů     Podlý soused nás terorizuje
Podlý soused nás terorizuje
5 minut čtení

Byl to úplně nový dům. Když jsme se seznamovali s našimi sousedy, těšili jsme se z toho, že jsou všichni milí a příjemní. Časem se ukázalo, že to není tak docela pravda.

Noví obyvatelé, většinou hned jak se přistěhují, začnou obvykle zuřivě zvelebovat svoje nové obydlí.

Nejde jen o nějaké to přitloukání obrázků a poliček, často se někdo rozhodne najednou vyměnit podlahu, která mu nevyhovuje, do koupelny zasadit novou vanu nebo dokonce udělat vchod do ložnice na jiném místě než je, a tak podobně. A to jsou potom rány!

A toho prachu po celém domě! Užili jsme si tenkrát dost, než se konečně všichni tak nějak zabydleli a v domě nastal klid. No, ovšem jak se to vezme. Bydleli jsme v paneláku, takže o klidu v pravém slova smyslu se moc mluvit nedá.

Byl to jeden z posledních, co se v Praze postavil, pak už se začaly domy stavět přeci jen rozumnějším způsobem.

Všichni o všem vědí

A jak je obecně dobře známo, panelák je taková česká králíkárna s tenkými zdmi, dlouhými společnými chodbami a s tím vším souvisejícími specifiky. Když někdo za zdí kýchne, v kredenci vám nadskočí hrnečky s talířky.

A to jsou ještě ty kultivovanější druhy zvuku. Pokud ale máte za souseda polovičního blázna, je takové bydlení docela utrpení. Já dodnes nechápu, že jsme to tak dlouho vydrželi a ještě pořád se snažíme.

Byl věčně opilý

Soused, kterému budu říkat raději jiným jménem, dejme tomu třeba Morous, je pro naši rodinu prokletím. Není týden, aby s ním nedošlo k nějakému konfliktu. Mívali jsme pejska. Bílého špice, takového toho chundelatého. Byl hezký.

Sice moc neposlouchal, ale děti ho měly rády. A on neměl rád souseda. Neměl tedy rád žádné sousedy, na všechny štěkal, když je za dveřmi slyšel. A taky štěkal, když jsme s ním šli ven, to zase radostí.

Ale když šel Morous domů, mohl se náš Beník zbláznit vzteky. On byl totiž soused většinou pod parou a různě se tak po chodbě motal, padal na zeď, a Beník štěkal jako pominutý.

Prokopl nám dveře

A jednou na to jeho štěkání Morous reagoval tím, že vzteky prokopl naše dveře. Byli jsme v šoku.

Souseda to taky překvapilo, asi netušil, že má tak těžkou nohu, ale když na něj můj Václav vyrukoval, aby nahradil škodu, odsekl, že máme moc tenké dveře a že je to chyba výrobce a ani po dlouhé tahanici jsme z něj nic nevyrazili.

Nechali jsme si alespoň vyrobit dveře bytelnější a máme lepší pocit, že se nám zloději snad nedostanou do bytu.

Vadilo mu, že chodíme

Tak to byl první incident s opilým sousedem, ale jeho přítomnost nás otravuje pořád a každou chvíli ho musíme řešit. Většinou je to kvůli tomu, že na nás zvoní a ztěžuje si. Bydlí vedle, ale stejně mu vadí, když chodíme po bytě bez bačkor.

Prý to otřásá celým patrem a jeho to budí. On totiž chrápe nejméně do desíti, bůhví, jestli vůbec chodí do práce, já myslím, že nedělá nic, jak se živí, to raději ani nechci vědět. A že píšu, že chrápal? Ano, doslova, to jsme vždycky slyšeli zřetelně. A když my po ránu začneme chodit, jeho to budí.

Noste bačkory!

Nejvíc ho to popuzovalo, když se narodila naše Klárka. Ona vždycky brzy vstala, jak to úplně malé děti dělávají, a začala běhat. Je to malé dítě, ale taky něco váží a dusot jejích patiček jsme vnímali i my, to je pravda.

Ale donuťte tříleté dítě, aby si hned jak vstane, obulo bačkory! To prostě nejde. A ona Klárka si to dupání navíc docela užívala. Soused byl u nás permanentně.

A vysvětloval nám, že máme všichni nosit bačkory s gumovou podrážkou, a pořádně tlustou, jedině pak bačkora tlumí dobře zvuk.

Pořádal hlučné večírky

Takže to jsme si užili kvůli tomu, že děláme hluk. Už aby se člověk pomalu bál šlápnout na podlahu. To atmosféře v rodině tedy moc nepřidá, jen si to představte, nakonec jeden druhého napomínáte, aby se obul, aby nemlátil dveřmi, aby nešoupal židlí.

Je to nekonečné a úmorné. A soused? Ten si klidně udělal doma uprostřed týdne večírek, pozval si dámu, někdy i dvě a nejdřív hráli na gramofon a pak taneček a pak… No, asi víte, co může potom následovat. To jsme pak nespali do rána.

Sebrala jsem odvahu

Byla jsem zoufalá – co já to mám za život kvůli protivnému sousedovi a kvůli muži, který si snad na to trápení zvykl, nebo co? Odhodlala jsem se a jednou takhle, když jsem přišla z práce, tak jsem na souseda zazvonila, že mu to vytmavím.

Noc předtím byla dost divoká. Povídám mu: „Takhle už to dál nejde, vy tu řádíte a já nemůžu spát, kdo to má vydržet!“

I když viděl, že mám slzy v očích, bylo mu to jedno. Řekl, že ho to nezajímá a práskl mi dveřmi před nosem.

Mrtvá myš

Následující ráno jsem pak ve schránce našla mrtvou myš. Neměla jsem pro to žádný důkaz, ale věděla jsem, že nám ji tam dal právě Morous. Od té doby se bojím, co by mohl udělat příště. Mám strach o našeho Mufíka – nástupce Beníka.

Problém je, že nikdo další ze sousedů s Morousem ve válce není. Je to nechutný člověk bez skrupulí, nemorální kreatura a my s ním máme žít. Jak dlouho to ovšem vydržíme, než se stane ještě něco vážnějšího, netuším…

Kamila J. (53), Praha

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Je to hrozná nemoc. Bere vám slova, paměť a mění vás v jiného člověka. Alzheimer mi vzal kamarádku z dětství. Poprvé jsme se viděly v první třídě. Seděla v lavici přede mnou, copánky stažené červenou mašlí. Sylva se jmenuje. Skamarádily jsme se a od té první třídy jsme se staly nerozlučnými. Byla to kamarádka, která znala všechny moje lásky, pády, ztráty i vítězství. Chodily jsme spolu na tanco
2 minuty čtení
Byl chladný listopadový podvečer, když se mu udělalo zle. A já netušila, jestli se nevidíme naposledy. Slova se mu zamotala, ruka mu klesla a oči zůstaly podivně nehybné. Zavolala jsem záchranku a snažila se mu držet ruku, i když on už mě nevnímal. Můj muž Jiří. Když přijeli záchranáři, celou dobu jsem mu opakovala, že to bude dobré, ale uvnitř mě svírala panika. Měli jsme za sebou 50 let spole
5 minut čtení
Bylo zářijové ráno, mlha se líně válela mezi domy a mně bylo šest. První školní den. A tehdy jsem ji potkala. Měla jsem novou aktovku, byla cítit takovým tím umělým textilem. Uvnitř jsem měla penál, tužky, pastelky, zkrátka vše, co prvňák nepotřebuje, ale musí se tím pochlubit. Maminka mi před školou upravila culíky, ale ruce se jí trochu třásly. Možná víc než mně. Byl to nový život. Éra, kt
3 minuty čtení
Padesát let jsem tam nebyla. Padesát let jsem to jen odkládala, přesouvala na „někdy jindy“. A když jsem tam přijela, bylo už pozdě. Najednou jsem cítila, že pokud to neudělám teď, už se tam nikdy nepodívám. Bylo mi skoro 80 let, když jsem se vydala na cestu. Fyzicky jsem stále vitální, mentálně mě ta cesta však zlomila. Vlak mi připadal pomalejší než dřív, i když možná jen já jsem spěchala. Se
3 minuty čtení
Vzpomínky na mládí mě před lety držely nad vodou. Vzpomínky a dcera. To jsou poklady, které mi nikdy nikdo nevezme. V životě jsem měla štěstí jen na jednu velkou lásku, ta ale stála za to. S Romanem jsme se seznámili na chmelové brigádě a od té doby jsme byli jedno tělo, jedna duše. Přestože byl z druhého konce republiky, pravidelně za mnou jezdil. Jen kvůli pár hodinám stráveným společně by
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Univerzální sérum proti jedovatým hadům na obzoru
21stoleti.cz
Univerzální sérum proti jedovatým hadům na obzoru
Uštknutí hadem je bolestivé a často zbytečné. Pokud se postižený dostane včas do nemocnice, je nutné, aby věděl, jaký druh hada ho uštknul, aby mu mohl být podán protijed. Ne vždy to však uštknutý člo
Vilém Dobyvatel uštval anglickou armádu
historyplus.cz
Vilém Dobyvatel uštval anglickou armádu
„Přísahal mi, že budu jeho dědicem já,“ pění Vilém. Nenechá si přece líbit, aby mu někdo sebral, co mu podle jeho názoru právem náleží! Nepůjde-li to po dobrém, zařinčí zbraně. Anglii si podmaní stůj co stůj.   Po smrti anglického krále Edwarda III. Vyznavače (asi 1004–106) se dědicem trůnu stává jeho švagr Harold II. Godwinson
Záhadné Soví hory: Ukrývá se v nich tajná továrna?
enigmaplus.cz
Záhadné Soví hory: Ukrývá se v nich tajná továrna?
Za války se do Sovích hor v Polsku stahují nacisté a cosi budují. Nikdo ale nemá tušení, co to vlastně má být. Ani po porážce Německa tu však není klid! Z hory Soboň se prý stále ozývají tajemné zvuky
Tiffany & Co. představuje svůj nový pop-up pro US Open 2025
iluxus.cz
Tiffany & Co. představuje svůj nový pop-up pro US Open 2025
Společnost Tiffany & Co. oznámila svůj návrat do Národního tenisového centra USTA Billie Jean Kingové s novým konceptem svého pop-upu pro US Open 2025. Firma se tohoto prestižního turnaje účastní
MÝTY A RITUÁLY: S bohyní Mokoš na křídlech víl
epochalnisvet.cz
MÝTY A RITUÁLY: S bohyní Mokoš na křídlech víl
Když je ze země cítit vláha a nohy se začnou jemně bořit do mokré půdy, nastává chvíle, kdy do života vchází slovanská bohyně Mokoš. A tak se připravte zapustit kořeny, protože Mokoš přináší dary samotné matky Země. Staroslovanská bohyně Mokoš je vládkyní přírody, úrody, léčení a plodnosti země. Jak už její jméno napovídá, vychází
PARDUBICKÝ FESTIVAL VÍNA 2025
epochanacestach.cz
PARDUBICKÝ FESTIVAL VÍNA 2025
Na zámku v Pardubicích se uskuteční 28. ročník. Po oba dva dny hraje cimbálová kapela DUR a moderuje Petra Beránková. Pátek – 29. 8. 2025 13:00 – začátek 1. dne festivalu s cimbálovou kapelou DUR 15:00 – slavnostní zahájení festivalu vína s Petrou Beránkovou 17:00 – vyhlášení soutěže vín 18:00 – zahájení vinařské noci s Petrou Beránkovou 18:00 – Pouta 20:00
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Jsou Sedláčková s Töpferem jen dobří přátelé?
nasehvezdy.cz
Jsou Sedláčková s Töpferem jen dobří přátelé?
Nedávno na veřejnost prosáklo, že dlouho očekávaná svatba herečky ze seriálu ZOO Nové začátky a restauratéra Pavla Töpfera (77) nebude. Prý si to nepřejí jeho děti. Povídá se však, že to je pouze
Salát z pečené zeleniny
tisicereceptu.cz
Salát z pečené zeleniny
Inspirace na dietní a zdravou večeři nebo obědovou přílohu k masu. Suroviny na 2 porce 1 cuketa 1 lilek 1 červená paprika 1 žlutá paprika 3 rajčata olivový olej 80 g cottage sýru ledový s
Domácí kečup z čerstvých rajčat
nejsemsama.cz
Domácí kečup z čerstvých rajčat
Pro pikantnější chuť je možné přidat ještě i malou chilli papričku. Ingredience na 10 sklenic: ● 9 kg rajčat ● 1 kg cukru ● 500 ml octa ● 750 ml vody ● 10 kuliček nového koření ● 20 kuliček celého pepře ● 10 hřebíčků ● 5 lžic mleté papriky ● 4 lžičky mleté skořice ● sůl Postup: Důkladně umytá rajčata přelijeme vodou a nahrubo rozmixujeme. Přidáme ocet, cukr, oloupanou a na čtvrtky nakrájenou cibuli
Snacha se na mě pořád vytahuje!
skutecnepribehy.cz
Snacha se na mě pořád vytahuje!
Vždycky jsem si myslela, že rodina je základ všeho. Že když se člověk snaží, vše vydrží a odpustí, tak se nakonec všechno spraví. Mýlila jsem se. Teď, po tolika letech, kdy jsem se snažila držet pohromadě svůj malý svět, musím přiznat, že to tedy byla pěkná mýlka. Moje snacha Hana je kapitola sama o sobě. Přišla
Když chybí „not“: Biblické překlepy a jejich překvapivé důsledky
epochaplus.cz
Když chybí „not“: Biblické překlepy a jejich překvapivé důsledky
Představte si, že jediný překlep v Bibli by zcela změnil její poselství. Na Novém Zélandu byl objeven vzácný výtisk z roku 1631, který obsahuje právě takovou chybu – vypuštění slůvka „not“ v Desateru. Jaké důsledky může mít takto drobná chyba a co nám to vypovídá o lidském zacházení s posvátnými texty? Na Novém Zélandu objevili