Domů     Vnučka mi dala chuť do života
Vnučka mi dala chuť do života
5 minut čtení

Když vám zemře po padesáti společných let manžel, váš život najednou skončí a nejraději byste ho co nejdřív následovali. Tak jako já.

Dostala jsem dobrý nápad, který se bude Julince moc líbit. Na provázek jsem přivázala rolničku a už jsem viděla, jak se mé roztomilé kočičce rozšířily zorničky. Jediným plavným skokem z křesílka byla u rolničky. Začali jsme se spolu honit.

Julinka radostně poskakovala a přiměla mě, abych také vstala a pobíhala s ní po bytě. Představovala jsem si, co by tomu asi řekli lidé, kdyby mě, starou bábu, viděli takto vyvádět. Musela jsem smát. Ano, smála jsem se úplně nezadržitelně nahlas.

To se mi poslední dobou moc často nestávalo. Dřív jsem se smála ráda a manžel mi říkal smíšku.

Smála jsem se pořád

Viktora jsem potkala na plese od tanečních. Stály jsme s kamarádkami v předsálí a bláznivě se něčemu smály. Já mám od malička dost hrozný smích. Nesnáším ho, protože je hlasitý a nepřeslechnutelný.

Často jsem čelila obvinění, že tak chci jen upoutat pozornost, že jsem vyzývavá. Jenže já bych byla nevím co, dala za to, kdybych se dokázala jen tak nesměle chichotat, jako holky kolem.

Ale na druhé straně jsem právě od toho plesu vzala svůj smích tak trochu na milost. Vždyť jen díky němu, se směrem k našemu hloučku Viktor podíval

Párkrát jsme se sešli

Jen spustila muzika, Viktor pro mě přišel tancovat. Po plese jsme si domluvili první rande a pak další a další. Byla to taková romantická studentská zamilovanost. Ale nic závazného. Viktor odešel po maturitě studovat do dost vzdáleného města.

A ze mě se stala zdravotní sestřička. Lásce na dálku se moc nedařilo a Viktor mi postupně vymizel ze života.

Osudové setkání

Při vizitě u nás na chirurgii jsem tenkrát zažila naprostý šok. Když jsem se u jednoho lůžka podívala na pacienta, zůstala jsem ohromeně zírat. Byl to Viktor, který u nás skončil s operací slepého střeva.

Tentokrát ale přeskočila jiskra na první dlouhý pohled z očí do očí. Už to nebyla jen studentská láska. Věděli jsme oba moc dobře, že k sobě patříme a tak to také zůstalo.

Krásné časy plné lásky

Brzy jsme se vzali a založili rodinu. Byli jsme spolu šťastní. Samozřejmě nebylo každý den posvícení. Ale i hádky jsme dokázali zvládat tak, abychom si zbytečně neublížili. Proto také naše dvě dcery vzpomínají na své dětství s láskou.

Když dospěly a odešly z domu, nenastala u nás žádná ponorka. S Viktorem jsme měli mnoho různých koníčků a plánů, co všechno budeme dělat. A musím říct, že jsme si je vážně pečlivě plnili.

Srdce neposlouchalo

Stalo se to zrovna, když se narodila naše vnučka. Dcera ji dala po dědovi jméno Viktorka. Měli jsme jet na první návštěvu. Místo toho jsme odjeli do nemocnice. Viktor prodělal infarkt. Naštěstí nebyl nijak rozsáhlý.

Upravili jsme si trochu náš denní režim a jídelníček, ale jinak všechno zůstalo při starém. Až na to, že jsme teď hlídali naši roztomilou vnučku. A pak se také konala naše velká zlatá svatba. Děti nám opravdu zařídily krásný obřad a oslavu.

Padesát let společného života jsme oslavili vážně moc hezky. Viktor byl veselý, plný života. Odjeli jsme spolu ještě do lázní, které jsme dostali jako svatební dar. Náš poslední společný výlet.

Zrovna před Vánoci

Už jsme se moc těšili, jak k nám děti na svátky zase přijdou. Viktor dostrojoval stromeček. Já měla v topubě poslední várku vanilkových rohlíčky. Najednou se ozvala strašná rána.

Když jsem vběhla do pokoje, Viktor ležel na zemi, částečně schovaný pod stromkem, který se převrátil. Nejdřív jsme myslela, že spadl, ale ne. Bylo to zase srdíčko. Seděla jsem u jeho nemocničního lůžka skoro dva dny.

Tušila jsem, že už to tentokrát nedopadne dobře, ale přesto jsem doufala. Držela jsem svoji životní lásku za ruku až do samého konce.

Svět se mi zhroutil

Už je to skoro tři roky, ale bolí to pořád stejně. Po překonání prvního šoku, jsem už nechtěla vůbec žít. Moje dcery se všemožně snažily mě nějak rozptýlit, pobavit, zaměstnat. Ale nic nepomáhalo. Ze všeho nejraději jsem byla sama a utápěla se ve svém smutku.

Myslela jsem, že to prostě nepřežiju. A vlastně jsem v to doufala.

Naděje ze dveřmi

Když zazvonil zvonek u dveří, myslela jsem, že jde listonoška. Otevřela jsem dveře a za nimi stála Viktorka. Dnes už dvanáctiletá slečně. „Ahoj babi, můžu dál?“ No Viktorku jsem nemohla nepřijmout.

Teprve v tu chvíli jsem si všimla, že nese nějakou mňoukající krabici. Byla v ní krásná mourovaná kočička. Napřed jsem ji nechtěla přijmout, ale Viktorka mě nakonec přesvědčila, že to pro mě bude dobrá parťačka.

A tak jsme si sedli a sepsali vše, co bude třeba koupit. Za chvíli jsem to už měla doma. A také jsme kočičku pojmenovali – Julinka.

Je moje potěšení

Napřed jsem z našeho soužití měla trochu obavy, protože jsem kočičku nikdy neměla. Ale Julinka je úžasně vnímavá a přítulná. Vycítí okamžitě, kdy je čas na dovádění a kdy se má schoulit do mého klína a uklidňovat mě svým vrněním.

Viktorka za mnou začala chodit pravidelně. Ráda poslouchá mé vzpomínky na mládí a dětství. Chtěla by prý sestavit náš rodokmen. Smějeme se spolu a pláčeme nad starými fotografiemi. Pro mě je to ohromně osvobozující.

Jarmila K. (73), Jihlava

Související články
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může