Můj o dva roky mladší bratr byl od mala velký paličák. V pubertě s ním bývaly problémy, byl to „útěkář“.

Po každé rozepři s rodiči byl velmi radikální, odcházel z domova a skrýval se u kamarádů. V pětadvaceti se oženil s dívkou, kterou velmi miloval, ale jeho prudká povaha je brzy rozdělila. Děti neměli, takže rozvod byl o to snazší.

Mirek se po třech letech znovu zamiloval a s druhou ženou Danielou měl dceru Hedviku.

Zase rozvod

Manželství to bylo bouřlivé, protože Mirek s Danielou měli podobné povahy. Nedokázali spolu vyjít, takže když bylo Hedvice šest let, rozvedli se. Mirek odloučení s dcerou těžko snášel a nelehkou situaci řešil alkoholem.

Čím víc pil, tím míň Hedviku vídal, tím ještě víc pil. Byl v začarovaném kruhu. Když zůstal sám, často jsem se s ním navštěvovala. Rodiče už jsme neměli, takže jsem byla jeho jediná rodina, která ho nezavrhla.

Nechtěl pomoci

Snažila jsem se mu pomoct, domluvit, dohodit nějakou partnerku. Kvůli pití často střídal zaměstnání a byl nezodpovědný. Šlo to s ním z kopce. Moje rady si nebral k srdci.

Tvrdil, že moji pomoc nepotřebuje, dokáže se o sebe postarat, ale viděla jsem, že to tak hladce nejde. Chtěla jsem ho dostat na protialkoholní léčení, ale to byla tečka za naším vztahem.

Mirek si nedokázal přiznat svoji závislost a na mě se rozzuřil tolik, že už mě nechtěl vidět.

Skončil na ulici

Mrzelo mě to, myslela jsem to s ním dobře. Chtěla jsem se s ním vídat, vždyť rodina si má pomáhat, ale nebyl by to Mirek, který by za sebou nepálil mosty. Z posledního stálejšího zaměstnání ho dávno vyhodili.

Snažil se pak najít alespoň brigádu, aby měl na nájem, ale nedostal včas zaplaceno a majitel bytu už s ním neměl trpělivost. Přišel tedy o bydlení.

Dcera s poslední ženou ho dávno zavrhly, já jsem pro něj byla ta, která se ho snažila dostat na léčení, které podle sebe nepotřeboval, takže mu nezbylo nic. Mirek odjel do Prahy za kamarádem, kde žil životem bezdomovce. To bylo před deseti lety. Od té doby jsem o něm neslyšela.

Anna L. (60), Čáslav