Domů     Manžela jsem vyměnila za psa
Manžela jsem vyměnila za psa
3 minuty čtení

Už se to nedalo vydržet. Musela jsem něco udělat, abych se nezbláznila. Manžel nic nechápal, proč jsem na něho nabroušená.

Manžel se každou noc měnil v někoho úplně jiného. V cizí a nepřátelskou bytost! Jinak se to nedalo nazvat. Stal se mým nepřítelem. Ve dne tichý a skromný mužský. Chápavý a občas i milující. Co víc si po tolika letech soužití přát?

Jenže, nastala noc a vše se změnilo. Vlastně on se změnil.

Měnil se v někoho jiného

Chrápání nebyl jeho největší problém. Můj muž, hubeňour, jakoby narost do obrovských rozměrů. Rozvaloval se! I naše dvoulůžko jakoby mu byla najedenou malé. Házel rukama, chroptěl a sténal! Někdy vykřiknul a já se hrozně lekla. Měl totiž i jiný hlas!

Snažila jsem se s ním o tom promluvit, ale nevěřil mi. Prý si vymýšlím! Přeháním! „Nahraj ho, to přece zvládneš.

Pěkně ráno mu ten jeho cirkus pusť, uvidíme, jinak se na to bude tvářit!“ navrhla mi vnučka, když jsem jí předváděla, co její děda provádí za alotria. Brala to jako povedený žert a já jí četla v očích, že ani ona mi tak úplně nevěří.

Hned v noci jsem nahrála pár manželových výkřiků a i to obvyklé chroptění. Ráno jsem mu to vše přehrála. Sám sebe nepoznal!

Ti dva si byli podobní

„Fuj, to jsem se lekl, co to je za skřeky?“ ptal se a vůbec ho nenapadlo, že je to on! Přestěhovala jsem se do obýváku. Myslela jsem, že tam přemístím Františka, ale odmítl. Kvůli našemu psovi! Jezevčík Malina mu byl trnem v oku už coby štěňátko.

Rozkousal mu tehdy nové polobotky a od té chvíle mu nemohl manžel přijít na jméno. Prostě si ti dva kluci nepadli do oka, i když si byli nějakým zvláštním řízením osudu docela podobní. Oba hubení a sporé postavy.

Oba měli takový špičatý obličej a dokonce i barvu vlasů, Malina srsti, měli podobnou. A poslední dobou dokonce bohužel i hlas…

Mám společníka

František, aby si mě usmířil, mi dokonce slíbil, že mi pořídí nový gauč, určený pro trvalé spaní. Změna mi šla k duhu. Hned první noc jsem usnula jako nemluvně. Ráno jsem našla vedle sebe společníka. Našeho pejska Malinu!

Jindy bych se zlobila, ale tentokrát jsem svého útulného pejska uvítala s nadšením. Navíc Malina pěkně hřál, tak jsem si nemusela plnit termofor s horkou vodou. Bylo to prostě nádherné! Manželovi ale moje nepřítomnost začala vadit.

Aby mě překvapil, vyhledal lékaře. Vymyslela to dcera, jinak by ho to samozřejmě ani nenapadlo!

Nic neměním

Podstoupil laserovou operaci a bylo po chrápání! „Už nejen, že nechrápu, ale ani nic nevykřikuji. A na to převalování beru léky na spaní. Můžeš se ke mně vrátit‘“ oznámil mi nadšeně a čekal moji chválu. Nadšení! Obdiv! Donutila jsem se k chvále i obdivu.

Ale to nadšení mi nějak nešlo. Neuměla jsem předstírat něco, co neexistuje. Milovala jsem prostě Malinu a nechtěla se pejskovy přítomnosti vzdát. Za žádnou cenu! „No, víš, nechme to zatím tak. Také jsem začala trochu pochrupovat a mohla bych tě budit.

Zůstanu, kvůli tobě, v obýváku, já už to nějak vydržím!“ zalhala jsem mu a pro jistotu držela za zády zkřížené prsty. Lhát se přece nemá!

Dana P. (68), Trutnov

Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.