Domů     Manžel potřeboval společnost
Manžel potřeboval společnost
5 minut čtení

Nechtěl být doma sám a nudit se. Potřeboval moji společnost, či spíš moji péči! Proti mojí vůli mě donutil odejít do předčasného důchodu!

Odchod do důchodu vnímá každý jinak. Někdo se nemůže dočkat a počítá každý den, kdy bude muset ještě brzy ráno vstávat a celý den pracovat. Jiný se zase obává ztráty svého postavení a na zasloužený odpočinek by nejraději nešel.

Já pracovala ráda, i když žádné kariéry jsem nedosáhla. Netoužila jsem dělat někomu šéfku ani velet podřízeným.

V práci jsem se nepředřela

V práci jsem si hezky odpracovala svoje v malé komůrce na konci dlouhé chodby. Byla jsem skladnice a vydávala pracovníkům naší firmy kancelářské potřeby. Bylo toho dost, co všichni úředníci za měsíc spotřebovali! Balíky papírů, tužek i bělících písek.

Propisovačky snad i obědvali, jinak by se taková spotřeba nedala vůbec vysvětlit. Také jsem musela hlídat zásoby a objednávat zboží. Pěkná a klidná práce nebyla nijak zvlášť placená, ale já byla spokojená.

Hned ráno jsem si pustila rádio a občas si dokonce, samozřejmě tajně, přečetla nějaký časopis. „Víš, že jdu za tři měsíce do důchodu?“ zeptal se mě jednou u snídaně manžel, jakoby nic. Kývla jsem. Abych to nevěděla! Vždyť o ničem jiném v poslední době nemluvil.

Chtěl, abych odešla s ním

Čekala jsem, co zase nového vymyslel, protože on stále vymýšlel, s prominutím, nějaké hlouposti. Jednou, že si koupí zahrádku a podruhé, že začne podnikat. Tentokrát mi ale doslova vyrazil dech. „No.

Přemýšlel jsem a dospěl k závěru, že bys měla odejít se mnou!“ Nevěřila jsem svému sluchu. „Děláš si legraci? Já ještě nemám důchodový věk a doma zůstat nechci! Ani náhodou!“ smála jsem se, ale smích mě rychle přešel.

Manžel svůj návrh myslel vážně a dokonce se zatvářil dost výhrůžně. Zařval na mě, že sám doma nebude! Prý si neumí uvařit ani čaj, natož oběd… Měl pravdu, ale copak to byla moje vina? Měl dost času se všechno naučit!

Hned jsem mu to navrhla, ale se zlou se potázala. Rozhovor skončil hádkou a týdnem tiché domácnosti.

Bylo s ním k nevydržení

„Mami, tak tátovi vyhov, vždyť ti to nic neudělá,“ domlouvala mi dcera a já ji, i když se mi vůbec nechtělo, poslechla. Poslední den v zaměstnání jsme oplakala. Stýskalo se mi už dopředu! Představovala jsem si ty stereotypní dny, co mě čekaly.

Věčné posluhování a nuda. A taky o dost míň peněz, protože jsem odešla o celé dva roky dřív, než jsem musela. Výměra důchodu byla o hodně nižší! Zbytečně, jen kvůli vrtochu mého muže. „Tak co budeme dělat?

Co si uvaříme?“ snažila jsem se být optimistická, ale manžel jen krčil rameny. Byl pasivní jako vždycky. Co jiného jsem čekala! „Takhle to nepůjde. Za chvíli se tu popereme!“ stěžovala jsem si dceři a dala jí najevo, že tak trochu za to může ona sama. Kdyby mě nepřemlouvala, netrčela bych doma!

Nenechala si nápad vymluvit

Ona ale byla na moje stesky dobře připravená. Navrhla mi řešení. Dost netradiční! „Mami, vždycky jste se o nás s bráchou dobře starali. Ostatní děti nám záviděly! Co kdybys s taťkou založila nějakou malou školičku, hlídací agenturu, nebo co já vím!

Oba byste přišli na jiné myšlenky a ještě byli užiteční!“ Nebudu lhát. Její nápad se mi vůbec nelíbil! Bála jsme se hluku a nepořádku. Byla jsem taky tak trochu zlenivělá, z toho posedávání ve svém milovaném skladu. Netušila jsem, jak všechno zařídit.

Ona si ale nedala říct. S nápadem dokonce seznámila i svého otce. Ten byl k mému překvapení úplně nadšený. Tak radostného jsem ho už dlouho neviděla! Vlastně, už hodně let…

O školičku byl nečekaný zájem

„No to je nápad! Budu se dětmi stavět vláčky! A chodit ven! Do parku!“ plánoval nadšeně a já když ho viděla, nedokázala jsem říct ne. S úřady všechno zařídila dcera. Manžel přestavěl jednu velkou místnost, aby sloužila jako herna.

Pár tisíc jsme investovali do hraček, stavebnic a pastelek. Hlídací agentura mohla zahájit svoji činnost! Zájem byl veliký. Na můj vkus až moc…Zpočátku jsme hlídali, jen na zkoušku, čtyři děti. Později už jich bylo deset!

Rozdělené byly na dopoledne a odpoledne, jedno dokonce přes noc, maminka sloužila na směny.

I pro dceru platil pořadník

„Paní Jarmilo, prosím, nechtěla byste se vrátit do práce? Moc bychom vás tady potřebovali, nejsou lidi! Klidně bychom vám i plat zvýšili!“ ozval se mi pan vedoucí a já skoro zaslzela. Stýskalo se mi, ale můj nový život se mi začal líbit.

Manžel ve společnosti těch malých capartů úplně rozkvetl a mě to s nimi začalo taky bavit. Jako bychom oba omládli. Jen dceru naše nasazení trochu zaskočilo. „Mami, já netušila, že to podnikání vezmete tak vážně!

Kdo bude hlídat dítě mně, až nějaké přijde?“ ptala se s obavami v hlase, ale já ji uklidnila. „No přece my, jen si budeš muset u nás včas rezervovat místo. To víš, máme na rok dopředu obsazeno!“

Jarmila N. (61), Ústí nad Labem

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Když můj bratr přišel před důchodem o práci, oznámil nám něco nevídaného. Muž, který celý život bloudil i po známých cestách, se rozhodl živit řízením auta! Když mi bratr Oldřich oznámil, že bude vozit lidi, málem jsem se rozesmála. Vždyť celý život odmítal jet autem i na dovolenou, protože neměl orientační smysl. Navigaci považoval za nesmysl a při cestě do Ostravy kdysi skončil u Kladna. Jenž
5 minut čtení
Se snachou jsme si jednoduše nesedly. Asi bychom s tím mohly obě v klidu žít, jenže péče o vnučku nás nutila spolupracovat. A to moc nešlo. Hlavně mně. Když mi syn Adam oznámil, že se bude ženit, měla jsem radost. Připravila jsem slavnostní večeři a těšila se, že se s jeho nastávající lépe poznáme. Renata přinesla květiny, pochválila jídlo a nabídla se, že umyje nádobí. Byla milá, ale od začátk
3 minuty čtení
Po manželově smrti se o mě příbuzní začali nečekaně zajímat. Nejdřív mě jejich starostlivost těšila, pak mi ale došlo, že to nebude jen tak. Ve svém pražském bytě žiju už dlouhá léta. S manželem jsme ho kdysi pořídili za částku, která by dnes nestačila ani na pořádné auto. Teď má hodnotu několika milionů. Pro mě ale zůstává především domovem plným vzpomínek. Jenže po manželově smrti se najednou
2 minuty čtení
Letošní Dušičky byly strašné. Zjistila jsem totiž, že můj vnuk je hrozný lump. To poznání mě zasáhlo tak, že už několik dní nemohu spát. Letos jsem se na hřbitov vypravila sama. Vždycky mě doprovázela dcera, ale v tomto roce ležela po operaci v nemocnici. Můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, na které si vydělá dost peněz. Pochválila jsem ho, že si při studiu snaží
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
nasehvezdy.cz
Dusno s manželkou Švehlíka na premiéře
Zavládla snad krize i v druhém manželství hvězdy seriálu Kriminálka Anděl Davida Švehlíka (54)? Média herce chválila, že dorazil na premiéru filmu Wirbel do pražského Kina Pilotů, a to i se ženou, u
Posilovna pro zdravé vlasy
nejsemsama.cz
Posilovna pro zdravé vlasy
Zdravé a silné vlasy nemusejí být nedostižným cílem. To, jak vypadají, je odrazem jídelníčku i vlasové péče. Jak posílit slabé vlasy? Jednoduše. Dopřejte jim správnou péči, a to jak zevnitř, tak i zvenčí. Nakrmte je Když je v těle něco v nepořádku, často se to nejdříve projeví právě na vlasech nebo nehtech. Především v zimě je na místě zamyslet se nad tím,
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud