Domů     Písnička pro mě
Písnička pro mě

Po maturitě jsem si ještě chtěla naposledy užít prázdniny. Na vysokou jsem nešla, protože jsem neměla dobrý prospěch a nezvládla bych ji. A do pracovního procesu jsem se chtěla zapojit až od září.

Se spolužačkou Markétou jsme se rozhodly udělat si prázdniny po svém. „Pojedeme na Slapy, mám tam známého, který nás levně ubytuje. Budeme si užívat léto, balit kluky a loučit se s mládím,“ řekla Markéta a já s ní plně souhlasila.

Vyrazily jsme hned začátkem července. Počasí nám přálo, denně jsme se koupaly… jen s tím balením kluků to nebyla žádná sláva.

Jedna parta mladíků nás zaujala – ale jen do té doby, než jsme zjistily, že se jedná o Holanďany, se kterými bychom se jen těžko domlouvaly. Po týdnu pobytu u přehrady jsme společně s Markétou konstatovaly, že se začínáme nudit.

Právě moje kamarádka si povšimla plakátu, který zval na koncert jedné místní začínající rockové kapely. „Tam by mohli být nějací zajímaví kluci,“ podotkla. Bylo to sice dost daleko od kempu, kde jsme bydlely, ale věřily jsme, že se tam nějak dostaneme.

Vyrazily jsme pozdě odpoledne. Stopovaly jsme ani ne pět minut a zastavila nám malá dodávka. Jaké bylo naše překvapení, když se z její osádky vyklubala právě kapela, na kterou jsme se jely podívat.

Na první pohled mě mezi nimi zaujal jeden dlouhovlasý sympaťák. Za chvíli už jsem věděla, že je to kytarista a zpěvák a že se jmenuje Kamil.

Také on se na mě pořád díval, nejdřív tajně, po očku – a potom už jsme na sebe hleděli zcela otevřeně, jako kluk a holka, kterým je jasné, že se do sebe zamilovali. Dorazili jsme na místo. Zatímco se kluci připravovali na vystoupení, vyměňovaly jsme si s

Markétou své dojmy. Ona se také zahleděla do jednoho z nich, konkrétně do bubeníka. Na koncertě jsme stály u pódia. Přišlo dost lidí a kluci měli docela dobrý ohlas, museli i přidávat.

Po vystoupení jsme šly opět za kluky, kteří balili aparaturu. Každá jsme si vyhledala toho „svého“. Kamil mě pozval na rande. Řekla jsem mu na rovinu:

„Ale já nejsem nějaká muzikantská Liduška, co vleze hned s každým kytaristou do postele…“ „Já tě tak neberu, neboj,“ pousmál se a moje sympatie k němu ještě vzrostly.

Markéta ke mně přistoupila a šeptem mi sdělila, že se svým bubeníkem odejde na chatu, kterou měl nedaleko odtud. Měla jsem tak možnost vzít Kamila do našeho kempu, jenže tím bych popřela to, co jsem mu předtím řekla.

Vyměnili jsme si telefonní čísla, kluci mě s dodávkou při cestě vysadili u kempu a já té noci usínala sama, ale spokojená a zamilovaná.

Kamil za mnou přijel dva dny nato. Neměl jistotu, že ještě v kempu budu, přiznal, že jen tak zkoušel štěstí. Strávili jsme spolu celý den. Markéta nám chvíli dělala „třetí“, ale pak se rozhodla, že pojede za svým bubeníkem.

Kamil se mě ptal na mé životní plány a na to, co budu dělat po prázdninách. Rovněž se mi svěřil, že má možnost opustit kapelu a hrát po boku jednoho známého zpěváka jako jeho doprovod. „Co myslíš, měl bych to udělat?“ přál si znát můj názor.

„Nebudou to kluci z kapely brát jako zradu?“ zeptala jsem se přímo. Pokýval hlavou. „Asi jo. Ale já jsem chtěl vždycky něco víc než jen takové koncerty, jaké jsi viděla předevčírem.

Ostatně, hrajeme spolu stejně už moc dlouho a dřív nebo později by přišla krize.“

Řekla jsem Kamilovi, že ať se s kapelou rozhodne jakkoliv, nic se nezmění na tom, že ho mám ráda a chci s ním chodit.

Naše bydliště od sebe nebyla natolik vzdálená, abychom se i po mém návratu z pobytu na Slapech spolu vídali. Markétě vztah s bubeníkem dlouho nevydržel. Já s Kamilem jsme naopak měli čím dál tím bližší vztah.

Byl pro mě oporou ve chvílích, kdy jsem nastoupila do práce a definitivně se tak rozloučila s bezstarostným mládím. Scházeli jsme se tak často, jak to bylo možné a zanedlouho chodil Kamil i k nám do rodiny.

Otci se sice nelíbilo, že má dlouhé vlasy, ale bránit mi v ničem nemohl a nechtěl. Nejvíc nadšená z Kamila byla moje starší sestra, ta si s ním okamžitě rozuměla.

„Takového švagra jsem si vždycky přála,“ dělala si ze mě legraci, jako kdybychom s Kamilem už plánovali svatbu. Na tu však přišla řeč až před začátkem dalšího léta, kdy už náš vztah trval téměř rok…

Kamil se během zimy definitivně rozhodl opustit kapelu a začít profesionální kariéru – tak, jak mi to předestřel. Měl na mě proto o něco méně času, tím vášnivější a intenzivnější ale bylo každé naše shledání.

Když jsem slavila své dvacáté narozeniny, prožili jsme svoji nejkrásnější noc, naplněnou něžným i bláznivým milováním. Nedávali jsme si příliš pozor. Následkem toho jsem za pár týdnů zjistila, že čekám dítě. Kamilova první reakce mě potěšila.

„Vezmu si tě za ženu,“ řekl mi. Políbila jsem ho a přitiskla se k němu. Jenže za měsíc bylo všechno jinak. Kamil mě začal přemlouvat, abychom ještě počkali.

„Teď, když se mi tak slibně rozjíždí kariéra muzikanta, bych na tebe ani na děcko neměl čas,“ snažil se mě přesvědčit. Pohádali jsme se kvůli tomu a vypadalo to na rozchod. Nepromluvili jsme spolu dva týdny. Oba jsme čekali, kdy přijde ten druhý se usmiřovat.

Kdo ví, jak by to dopadlo, nebýt náhody. „Potkala jsem ve městě Kamila,“ řekla mi jednoho dne sestra. „Mluvil s tebou?“ zajímala jsem se. „Jen chvilku,“ odpověděla. „Měla jsem sto chutí mu říct, ať se nechová jako darebák a vrátí se k tobě.

Ale nakonec jsem se ovládla, hezky s ním promluvila a zítra máte rande,“ a vzápětí mi upřesnila, kdy a kde.

Šla jsem na schůzku trochu napnutá. Prožívala jsem zrovna tu fázi těhotenství, ve které mi nebylo moc dobře a bála jsem se svých i Kamilových reakcí. Avšak všechno dopadlo nad očekávání dobře.

Kamil už tam stál, držel v ruce obrovskou kytici a sám začal mluvit o svatbě. Složil pro mě dokonce písničku a zatím mi ji jen tak zanotoval. „Určitě ti jí zahraju, asi ne přímo při obřadu, ale na svatební hostině,“ slíbil mi.

Nepátrala jsem, co stálo za změnou jeho názoru. S radostí jsem ji přijala. Teprve později jsem se dozvěděla, že v nové doprovodné kapele toho zpěváka, kde nyní působil, hráli romantickou písničku o klukovi, který opustil svoji těhotnou lásku a ona umřela.

„Uvědomil jsem si, že to prostě nejde, jen tak se urazit a nechat za sebou smutek a spoušť. Kdyby mě nepotkala tvoje sestra, sám bych hledal cestu, jak se usmířit,“ řekl mi za pár týdnů, když už jsme měli těsně před svatbou.

Ta písnička, kterou složil a kterou mi přijel na svatbu zazpívat ten známý zpěvák, mě vzala za srdce. Cítila jsem, že je míněná upřímně – a jen a jen pro mě. „Budu ti ji zpívat vždycky na usmířenou,“ sliboval Kamil a já se smála:

„Nechci se hádat jen kvůli tomu, abych ji pak mohla poslouchat.“ Zaslechl to jeden Kamilův kolega z nové kapely a řekl: „Jo, manželství s muzikantem, to bude docela fuška, zeptejte se mojí ženy.

Určitě si tu písničku párkrát za rok poslechnete.“ Jeho slova byla prorocká. Život s klukem, který si budoval pozici na hudební scéně, se opravdu lišil od běžného, klidného manželského přístavu. Zpočátku to tak nevypadalo.

Narodil se nám syn Filípek, Kamil byl u porodu a první týdny mi ve všem pomáhal. Říkal dokonce, že ho to inspiruje ke skládání nových písniček. Jenže i ta sebevětší radost se časem promění v krásné povinnosti… a na ty jsem zůstávala často sama.

Kamil doprovázel svého „chlebodárce“ na řadě koncertů, takže většinu dní v měsíci býval pryč. Často to bylo na druhém konci republiky.

Snažila jsem se sice, abych nebyla pořád s Filípkem sama, takže mě navštěvovali rodiče, sestra nebo Markéta, ale nikdo z nich mi nemohl nahradit přítomnost manžela. A postupně došlo k tomu, co bylo logické: začala jsem na Kamila žárlit.

Představovala jsem si, jak si po koncertě na hotelu spolu s ostatními muzikanty užívá s místními dívkami. Sbalit nějaké slečny nebyl jistě žádný problém, nabízely se samy. Několikrát jsem v tomto smyslu spustila na Kamila záplavu výčitek a podezření.

Tvářil se znechuceně, opakoval, že má čisté svědomí a většinou náš rozhovor demonstrativně přerušil a šel si hrát s Filípkem. Jednoho odpoledne, kdy se vrátil z dlouhé koncertní šňůry, jsem mu řekla: „Takhle to dál opravdu nejde, Kamile.

Chci, abys byl víc se mnou. Potřebuji tě a Filípek také. Nechci být pořád sama, přestávám to zvládat. Bojím se, že náš vztah špatně skončí…“

Kamil chvíli mlčel a potom prohlásil: „Je to moje práce a dělám ji kvůli nám všem třem. Je to životní cesta, kterou jsem si vybral. Věděla jsi, že si bereš muzikanta. Nesliboval jsem ti modré z nebe a nemůžu jen tak skončit a začít chodit do práce.

Vždyť ani nic jiného neumím, než hrát. Můžu ti jenom slíbit, že ve dnech, kdy budu s tebou a s malým, se vám budu věnovat ještě víc, než doposud.“

Hleděli jsme na sebe a pak jsme si padli do náruče. „Přísahám ti, že tě mám rád a jsem ti věrný,“ pošeptal mi Kamil. Věřila jsem mu to. V takové chvíli nemohl lhát. „Myslím na tebe a jsem s tebou, i když zrovna hraju daleko odtud,“ hladil mě po vlasech.

„Nebude to jednoduché, ale my dva to zvládneme, že?“ stiskl mi ruku. „Myslím, že přišel čas na tu písničku, kterou jsi pro mě složil,“ odpověděla jsem mu. Vzal kytaru a začal hrát a zpívat.

Přidala jsem se k němu… a Filípek, náš syn nás po celou dobu písničky pozoroval, a když jsme skončili, tak se na nás usmál.

Eva, střední Čechy

Související články
16.6.2024
Po letech jsem zjistila, že jsem kvůli dcerám a vnoučatům odsunula svého manžela na druhou kolej. Je ještě čas všechno napravit? Situace nebyla vůbec radostná. S manželem máme dvě dcery, moje zlatíčka. Bohužel se obě, stejně jako já, rychle vdaly a měly děti. Vždycky jsem pro ně chtěla ten nejlepší život a kariéru. Ale dobře, vybraly si tohle. Tak jsem jim chtěla pomoci, jak jen to půjde. Rozho
11.6.2024
Na muže jsem štěstí neměla, a tak jsem se spíše ze zvědavosti přihlásila na seznamku. Lásku jsem ani nehledala, ale ona si mě stejně našla. Mnoho z nás dá na první dojem a věří v lásku na první pohled. V případě mě a Tondy byl průběh seznámení, vztahu i hledání společné cesty úplně jiný. Dá se říct, že opačný. Od rozčarování a neporozumění jsme se nakonec dostali až k lásce, která stále trvá. U
11.6.2024
Bylo mi devatenáct, pracovala jsem jako sekretářka v podnikovém časopise v našem městě a těšila jsem se z vážné známosti. S Milošem jsme spolu už bydleli. Všechno nasvědčovalo tomu, že mě brzy požádá o ruku. Skutečnost, že koupil zájezd do Jugoslávie, jsem uvítala. Bylo pravděpodobné, že Miloš mě na horké pláži při západu slunce požádá o ruku. Anebo to udělá v romantické hospůdce na břehu moře.
29.5.2024
Byl máj, a tak jsem se k smrti zamilovala. Dokonce tak, že jsme s Martinem plánovali tajnou svatbu v okresním městě. Byl máj. Vidím to jako dnes: blížila jsem se k venkovskému nádraží v letních šatech. K vlaku vedla cesta vroubená rozkvetlými třešněmi. Vlak měl jen patnáct minut zpoždění, to byla taky dobrá zpráva. Když přisupěl, Martin mával z otevřeného okýnka a vesele volal: „Máš občanku?“ V
25.5.2024
Byla jsem praktická holka z vesnice, uměla jsem podojit kozu, pokosit louku či postarat se o drůbež. Jenomže Petr byl úplně jiný. Táta byl na mě pyšný. „Naše holka je do hospodářství,“ říkával s dojetím v hlase. Měla jsem to ostatně po kom zdědit, předkové z matčiny i otcovy strany byli statkáři, a tak nám to kolovalo v krvi. Byla jsem praktická venkovská holka, která bez problémů podojila kozu
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
6 nejbizarnějších vozidel
epochaplus.cz
6 nejbizarnějších vozidel
Kabina, sedačky, volant a nejčastěji 4 kola. Auta či vozidla však nemusejí vypadat vždy takto! Jaké nejbláznivější nápady vznikly v hlavách designérů a techniků, ale nakonec se neujaly? 1/ Přidat kola! OctoAuto (1911) Na počátku 20. století jsou silnice samá díra. Auto se špatně ovládá a kola dostávají zabrat! „Čtyři jsou málo,“ domnívá se americký
Přinese Lutovské rozvod konečně klid?
nasehvezdy.cz
Přinese Lutovské rozvod konečně klid?
Moderátorka Iveta Lutovská (41) si může konečně oddychnout. Rozvodové řízení s podnikatelem Jaroslavem Vítem (47), které se táhlo několik měsíců a bylo pro ni velmi bolestivé, je u konce a ona je opět
Města zaplavily gangy malých kolportérů
epochalnisvet.cz
Města zaplavily gangy malých kolportérů
„Mnoho mužů může najít zaměstnání prodejem novin.“ Těmito slovy začíná Benjamin Day, vydavatel deníku New York Sun, v roce 1833 inzerát, v němž hledá kolportéry pro své noviny…K jeho překvapení se však nepřihlásí žádný dospělý, ale desetiletý chlapec!   Za prvního kolportéra, pouličního prodavače novin, lze považovat irského imigranta Bernarda Flahertyho (1824–1876), jenž zareagoval na
Bil se kardinál Harrach za církevní restituce?
historyplus.cz
Bil se kardinál Harrach za církevní restituce?
Hlavou se kardinálovi honí temné myšlenky. Nejraději by všechno vzdal a užíval si klidu. Neustálé lavírování mezi snahou utužit v zemi katolickou víru a nezpronevěřit se svému svědomí ho ničí. Nakonec se ale rozhodne znovu bojovat.   „Násilím se ničeho dosáhnout nedá,“ povzdechne si v tichu své pracovny kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598‒1667). Ještě že arcibiskupství získalo
Tajuplná Šumava: Hrůzu nahánějící umrlčí prkna
epochanacestach.cz
Tajuplná Šumava: Hrůzu nahánějící umrlčí prkna
Úcta k zemřelým se projevuje v každém koutě světa i naší republiky trochu jinak. Šumavští si osvojili velmi svérázný zvyk – stavění umrlčích prken, ze kterých se stalo podivné memento smrti a prostředek, jakým mrtvé uctívat a často i s nimi promlouvat. Mohla v sobě lože nebožtíků soustřeďovat negativní energii zemřelých a prostupovat i do
Nenašel snad duch zavražděného prezidenta až do dnešních dnů klid?
enigmaplus.cz
Nenašel snad duch zavražděného prezidenta až do dnešních dnů klid?
Duch bývalého 16. amerického prezidenta Abrahama Lincolna prý bývá poměrně často spatřován, jak bloudí ve washingtonském Bílém domě… [gallery ids="141907,141906,141908"] Věštecký sen Paní Lincolnov
Bohémský interiér s pařížským šarmem
rezidenceonline.cz
Bohémský interiér s pařížským šarmem
Zcela nový projekt, vybavený odborníky na design z LUXXU, byl promyšlen do nejmenších detailů a evokuje francouzskou klasiku s dotekem historie. Exkluzivní realizace je tak ztělesněním pronikavého kouzla a elegance půvabné metropole země galského kohouta a jejího životního stylu. Hned po vstupu do nitra charismatického bytu je téměř hmatatelně cítit vůni panujícího avantgardního stylu –
Krásné nohy? Žádný problém!
nejsemsama.cz
Krásné nohy? Žádný problém!
Nohy vás nosí celý den, a tak byste jim měla věnovat náležitou pozornost. Jenom tak se vyhnete nejrůznějším problémům. Následující návod platí pro všechny nehty na nohou, ale pro palce především, zde je riziko zarůstání největší. Nejdříve dopřejte prstu teplou koupel a do vody přijdete hodně soli. Horká voda změkčí kůži kolem nehtu a sůl pomůže s dezinfekcí
Pečená jehněčí kýta na česneku
tisicereceptu.cz
Pečená jehněčí kýta na česneku
Francouzi nadají dopustit na pečené jehně na česneku s rozmarýnovými bramborami. Ingredience 1 jehněčí kýta s kostí 5 stroužků česneku olivový olej sůl, pepř 5 snítek rozmarýnu 1 kg malých
Původ známých pohádek: Znásilnění, mučení a smrt ve velkém
21stoleti.cz
Původ známých pohádek: Znásilnění, mučení a smrt ve velkém
Pohádky, které dnes známe a milujeme, jsou oproti svým původním verzím jen slabými odvary. Jádra mrazivých nebo lechtivých příběhů, z nichž kdysi povstaly, v nich nicméně přetrvávají dodnes.  
Její smrt nikdy nepřebolí
skutecnepribehy.cz
Její smrt nikdy nepřebolí
Nikdy to nevymažu z hlavy. Ten den, kdy jsem se šla rozloučit s mojí dcerou. Neskutečná bolest, když víte, že je to poslední rozloučení. Monika byla zdravá, chytrá a krásná holčička. Nebyly s ní velké problémy v pubertě, když dospěla, byla úspěšná. Měla život před sebou Měla své plány. Vystudovala, našla si dobré místo a potkala Honzu, s nímž se chtěli vzít.
Výstava Na led! představuje hokej a bruslení  v obrazech
iluxus.cz
Výstava Na led! představuje hokej a bruslení v obrazech
Fenoménu hokeje a bruslení ve výtvarném umění se věnuje výstava Národní galerie Praha (NGP), která pro návštěvníky znovu otevírá Palác Kinských na Staroměstském náměstí. Výstava představí téměř sto pr