Domů     Snacha mi dělala jen naschvály
Snacha mi dělala jen naschvály
5 minut čtení

Měla jsem ji moc ráda. Milá a usměvavá, ochotná a slušná. Moje snacha, vzor všech ctností! Nikdo mimo manžela nevěřil, že mi dělá naschvály.

Pozice partnerovy matky není nikdy snadná. Už jen ten název tchyně je téměř urážlivý. A těch vtipů, které nejsou vůbec vtipné, natož pravdivé! Od samého počátku vtahu syna s jeho nastávající jsem se snažila být co nejmilejší a nejhodnější. Záleželo mi na tom!

Snažila jsem se až moc

Nechtěla jsem se zařadit do nekonečné řady ženských osočovaných z toho, že žárlí na svoje synáčky a všem jejich známostem nemohou přijít na jméno. Byla jsem si jistá, že naše Petruška moji snahu oceňovala. Neříkala mi maminko, to bych si ani nepřála.

Ale potykaly jsme si, a oslovovaly se vzájemně křestními jmény. Byla ke mně vždy milá, jako by byla moje vlastní dcera. Také jsem mezi ní a dcerou, která byla shodou okolností stejně stará jako ona, nedělala žádné rozdíly.

Kupovala jsem jim stejné, nebo podobné dárky, a zvala je na obědy nebo večeře. I výslužku vždy dostala každá podobnou, jen jedna s masem a druhá bez. Petruška totiž maso nejedla, což jsem respektovala, a nikdy ji nepřemlouvala k nějaké změně.

Stále bylo něco rozbitého

Syn bral moji velkou snahu jako samozřejmost. Také proč ne, Petruška byla ve všech směrech dokonalá. Alespoň jsem si to dlouho myslela.

„Kde mám hodinky?“ ptala jsem se manžela, když jsem svoje nové a dost drahé náramkové hodinky nemohla po návštěvě našich mladých najít. Ani jsem mu nestála za odpověď, jeho pohled hovořil za vše.

Považoval mě za roztržitou nepořádnici a tak nebral moje hledání nijak vážně. Hodinky jsem nakonec našla na dně odpadkového koše. Rozšlápnuté! Podezírala jsem manžela, ale nic neříkala. Proč taky, všechno by zapřel!

Po další návštěvě jsem měla rozbitý uzávěr na svojí nejoblíbenější kabelce, a po té další mě čekalo prázdné balení krému na vrásky. Drahého a pořízeného jen před týdnem!

Odhalil ji manžel

„Ty Jarouši, tady se děje něco divného,“ povzdychla jsem si a on odložil noviny, jako aby mě vyslechnul. Tvářil se samozřejmě skepticky, ale moje slova ho přece jen zaujala. Tolik náhod, to nemohlo být jen tak! „A koho podezíráš?

Jak tě znám, už jsi pachatele vypátrala!“ konstatoval a čekal trpělivě na moji odpověď. Nedočkal se jí, tentokrát byly moje dedukce marné. Nic mě nenapadalo! „Já to nebyl. Naše dcera asi také ne. Kdo zbývá?

Vnoučata nemáme… A zeť k nám nechodí, poté, cos mu zkritizovala ten jeho nový plnovous…“ přemýšlel nahlas a v tom mi to došlo. Snacha! Moje milá a usměvavá, všemi oblíbená! „Ne!“ zvolala jsem a uslyšela manželovo:

„Ano!“ Zprvu jsem nevěřila, ale všechno najednou dávalo smysl. I to, že byla hodná a milá tak nějak moc. Nebylo by spíš normální se občas pohádat? Řešit nějaký problém či nedorozumění? Proč mě to nenapadlo už dřív?

Třeba, když mi kvůli vytažené šňůře ze zásuvky vytekl mrazák, nebo ve vysavači byla voda, která tam neměla co dělat. Ale proč? Proč by mě tolik nenáviděla?

Číhala jsem na pachatele

Nechápala jsem, co se děje. Ale byla jsem rozhodnutá přijít tomu na kloub! Před dalším společným obědem s mladými jsem nastražila past. Pochlubila jsem se novým parfémem a vystavila ho v obýváku tak, abych na něho z kuchyně viděla.

Číhala jsem na pachatele a dočkala se. Nebylo to těžké! Snacha si jakoby nic prohlížela ozdobný flakón a potom snad půlku obsahu vystříkala do papírového kapesníku. Aby nebyla po celém bytě cítit ta krásná vůně! „Co děláš?

A co jsem ti udělala já?“ zeptala jsem se jí takovým tónem, že div neomdlela. Netušila, že jí stojím za zády a čekám, až skončí s tou svojí záškodnickou činností. Leknutí upustila flakón z ruky. Stála tam jako tvrdé y a nezmohla se na odpověď.

Potom ale přece jen něco řekla. Něco moc ošklivého! „Hraješ si na nějakou vzornou matinku. Ve skutečnosti s námi jenom manipuluješ. Tvůj synáček mi tě dává pořád za vzor! To je samé: Mamka říkala, mamka umí tohle a tohle, od mamky mi chutná líp. Kdo to má vydržet?“

Přestala jsem si hrát na hodnou

No, ubalila jsem jí facku. Pěkně mlaskla! Bylo to impulsivní, ani jsem si neuvědomila, co dělám! Petruška se rozplakala. Držela se za tvář, která jí pěkně zrudla. Dokonce se jí na ní začaly rýsovat moje prsty!

„Mami, co se to tady děje?“ ptal se syn udiveně, který si při sledování televize konečně všiml, že něco není v pořádku. Přiběhl i manžel. Všichni na mě koukali jako na nějakého Herodese. „No, už prostě nejsem vzorná tchyně! A přestávám vařit.

Končím s porozuměním a vlídností. Od teď budu pořádná jedovatá ženská! A vtipy o všech příšerných tchyních si budu zapisovat!“ odpověděla jsem a uvelebila se v křesle. Měla jsem klid. Nic se mi už neztrácelo ani nerozbíjelo.

Člověk se nemá pořád snažit ani přemáhat. Přirozenost nade vše!

Jana V. (56), Kuřim

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.