Domů     Skleněná kulička uměla čarovat
Skleněná kulička uměla čarovat
3 minuty čtení

V důchodu jsem bojovala s nedostatkem peněz. Pak mi moje vnučka Adélka věnovala amulet – malou skleněnou kuličku.

Když jsem odešla do důchodu, dostavil se šok z této nové životní role. Vyměřený důchod tvořil něco kolem padesáti procent mého platu. Přitom finanční vydání na provoz domácnosti a živobytí samozřejmě zůstaly stejné.

Postěžovala jsem si dceři

V prvních měsících se mi stávalo, že jsem čtrnáct dní před braním už neměla ani korunu. Řešila jsem to tak, že jsem nevyšla z domu a žila z toho, co dům dal. Jednou jsem si postěžovala dceři a rozhovor vyslechla i moje sedmiletá vnučka Adélka. Byla z toho velmi smutná a chtěla mi pomoct, proto vymyslela „řešení“.

Láskyplné gesto

Přinesla mi svou malou barevnou skleněnou kuličku a řekla: „Babičko, dej si tu kuličku do peněženky a ona ti pomůže, abys nebyla bez peněz. Je totiž kouzelná.“ S dcerou jsme se na sebe pousmály a já přijala Adélky záchranný čin jako dětskou roztomilost.

Okamžitě jsem si kuličku vložila do peněženky a vnučce poděkovala. Byla jsem dojata tou její upřímnou snahou mi pomoci.

Situace se zlepšila

Na kuličku jsem, jako na posla dostatku peněz, časem pozapomněla a spíše jsem ji u sebe nosila jako milý dárek od vnučky. Uplynulo několik týdnů, a věřte nebo ne, s penězi jsem skutečně zase začala vycházet. S velkou radostí jsem tuto novinu oznámila své milované vnučce.

Ta se velice zaradovala a hned přišla s nápadem: „Babičko,“ řekla, „tady máš ještě druhou kuličku, abys měla těch peněz ještě víc.“ Znělo to logicky. Čím více kuliček, tím více peněz!

Druhá kulička

Tentokrát jsem si druhou kuličku nedávala do peněženky se shovívavým úsměvem nad pošetilostí dítěte, ale vážně a s jistými rozpaky jsem se ptala sama sebe: „Co když na tom opravdu něco je?“ A skutečně! Zanedlouho jsem dokonce něco málo peněz ušetřila.

Nebyla to sice žádná velká suma, ale stačila k tomu, abych začala přemýšlet, jaké dárky koupím pro koho k narozeninám, k Vánocům, jaké si pořídím nové boty nebo kabelku.

Nešikovnost se mi nevyplatila

Až pak jednou jsem při otevírání peněženky udělala prudký pohyb a jedna kulička se mi kamsi zakutálela. Už jsem ji nenašla. A co se nestalo? Od té doby už zase sotva vyjdu od důchodu k důchodu. Ještě štěstí, že mi aspoň jedna kulička zůstala.

Dnes už své vnučce věřím. Nejdůležitější je obdarovat druhého z čistého a upřímného srdce. A protože dítě má srdce nejčistší a nejupřímnější, má jeho dar největší sílu a přináší štěstí.

Tereza L. (74), Uherský Brod

Související články
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
3 minuty čtení
Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
nasehvezdy.cz
Hýčká Pfauserovou po rozchodu úžasný nový chlap?
Herečka známá ze seriálu Polabí či ZOO Nové začátky Denisa Pfauserová (37) nezahálí ani minutu? Je to teprve pár dní, co prasklo, že se po čtyřech letech rozešla s partnerem Martinem Kučerou, otcem
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
nejsemsama.cz
Relaxace v českých lázních: Kam vyrazit za pohodou a zdravím?
Pobolívají vás klouby, záda, máte všeho až nad hlavu? Chce to lázně. Tady jsou alternativy těch nejlepších sanatorií u nás pro super odpočinek. Cítíte, že potřebujete vypnout a nechat se jen hýčkat? Teď je ideální čas na odpočinek v lázních. Pojďme se podívat, co vás ve kterých čeká. Zázračné léčivé účinky Nemusíte jezdit daleko. Česko je přímo lázeňskou velmocí
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.