Domů     Snad si jednou na vše vzpomenu
Snad si jednou na vše vzpomenu
3 minuty čtení

Věci, které se zdají být naprosto samozřejmé, jsou najednou něco nedosažitelného. Kdo amnézii nezažil, tak nepochopí. Já si ale tím peklem prošla.

Hezký mladík stál u mé postele a vypadal dost vyděšeně. Když jsem k němu otočila hlavu, konečně se trochu usmál. „No sláva, vítej zpátky.“ Řekl a chytil mě za ruku. Ten hlas mi byl nějak povědomý, ale vůbec jsem netušila, kdo ten chlapec je.

Ani jsem nechápala, co se stalo a kde to jsem. Vlastně jsem vůbec netušila ani to, kdo jsem já a jak se jmenuji. V hlavě jsem měla jak vygumováno. Polil mě studený pot studu. Tak teď mě všichni budu mít za blázna.

Propadla jsem panice

Jak jsem se urputně snažila zjistit, kdo vlastně jsem, zachvátila mě pořádná panika. Ten mladík u mé postele byl prý můj syn. Ale já si nepamatuji, že bych měla syna. Propadala jsem se do stále větší deprese. Ale pan doktor mě uklidňoval.

Byla jsem prý tři týdny v kómatu a tak ztráta paměti není nic divého. Uklidňoval mě, že se mi vrátí. A říkal paní Evo, prý se tak jmenuji. Nevím to, ale když to říká, asi to bude pravda.

Musím mu věřit, stejně jako všem těm lidem kolem mě, co tvrdí, že jsou moji přátelé. Když si ale uvědomím, že mi můžou napovídat cokoli, běhá mi ráz po zádech.

Pamatuješ, pamatuješ

Po návratu domů začala moje hra na pamatuješ nad fotoalby. Viděla jsem se na nich ve svatebním s mužem, s kterým už zase dávno nejsem. S rodiči na dovolené u moře jako malá holka. Bylo to jistě zajímavé, ale vzpomínky se nedostavovaly.

Pohybovala jsem se po bytě, kde jsem si připadala jak cizinec a trápila se. Až se pak stalo něco neobvyklého.

Všechno se mi vybavilo

Jedno odpoledne se ke mně „mé kamarádky“ pozvaly na návštěvu. Přišla také Gábina, kolegyně z práce. Setkání to bylo příjemné a milé. Když jsme se loučili, přijel pro Gábinu její manžel. Když vystoupil z auta, bylo to jako zásah elektrickým proudem.

„Tomáši!“ Vyhrkla jsem ze sebe. To, že jsem ho poznala mě šokovalo, stejně jako ostatní. Jenže já si pamatovala i mnohem víc, než jeho jméno. S Tomášem jsme před rokem prožili krásný románek, který vlastně ještě definitivně neskončil.

Přijet nyní ke mně pro manželku si troufl jenom proto, že slyšel o mé ztrátě paměti.

Návrat je pomalý

Gábina moje náhlé prozření s Tomášem správně pochopila. Od té doby se se mnou nebaví a Tomáš se mi vyhýbá. I tak se mi ale postupně vybavují další a další věci. A já zjišťuji, jaká ve skutečnosti jsem. Jde to sice pomalu, ale já věřím, že to zvládnu.

I když možná, že některé věci zůstanou jednou pro vždy zapomenuty. A třeba je to tak i dobře.

Eva S. (57), Tábor

Předchozí článek
Další článek
Související články
5 minut čtení
Myslela jsem, že mě už v mém věku žádné milostné dobrodružství nečeká. Ale ono přišlo a bylo dokonalé. Bohužel jen chvíli... Bude to už jedenáct let, co jsem ovdověla. Než mi zemřel manžel, nikdy jsem vlastně nežila sama. V dětství byl náš dům plný příbuzných, později jsem bydlela na internátě a po svatbě se kolem mě pořád někdo točil. A najednou bylo ticho. Nejhorší nebyly dlouhé večery, ale p
3 minuty čtení
Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál. Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem. Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud