Domů     Manžela neprobudí ani kanón
Manžela neprobudí ani kanón
5 minut čtení

Mám doma velkého spáče. Šlofíčka po obědě si musí dát pokaždé, nic s ním nehne. Dokonce ani řádění vnoučat ho jen tak neprobudí. Pak si dá „kousek před večeří.

Jestliže někdo „kousek“ říká jednomu pivu, manžel to má jako označení pro půlhodinku spánku před večeří. Bez toho by mu nechutnalo, měl špatnou náladu a to přece já nechci. Martin je prostě velký spáč a ty prospané hodiny bere jako něco, co dělá pro mne.

Nevím, jak k tomu přišel, ale na druhou stranu je to pravda. Mám klid. Odpoledne poklidím a před večeří se mi nikdo neplete v kuchyni s věčnými otázkami co bude k večeři.

Slyšela jsem, že by to věčné spaní mohla být i nemoc, strachovala jsem se o něho, ale doktor na středisku mě uklidnil. Když prý manžel nespí za chůze nebo nedej bože za volantem, není to nic vážného. Martinovo tělo prostě jenom potřebuje spánek.

Pořád stejný

Když s někým chodíte, držíte se za ruku, prostě randíte, ani vás nenapadne, že jste s někým, kdo vedle vás usne jako dřevo a neprobudí ho ani kanón.

Martin byl vždycky pozorný, držel mi dveře, do schodů chodil za mnou a přistrkával mi židle, když jsem si sedala ke stolu. Dneska se už takové pozornosti nenosí.

Svádí s to na ženy, že pořád melou o rovnoprávnosti, ale já si myslím, že jsou dneska chlapi víc buranští nebo si prostě s pozornostmi k ženám nevědí rady, tak to všechno zrušili. Prý, abychom se jim mohli vyrovnat. Jak bychom mohly.

Chodí snad v sukních, abychom za nima chodily do schodů a nikdo se jim pod ně nedíval? A kdyby zaškobrtli, copak bych já ten pád Martina mohla zabrzdit? Rozplácli bychom se oba. Naštěstí Martin je pořád stejný a nedá na nějaké novoty.

Jeden trik funguje

Jenom mě trochu trápí to věčné spaní. Už jsem si na to zvykla. Dokonce vím, že když kolem něho řádí naše vnoučata, křičí a honí se, prostě dělají rotyku, jeho to nevzbudí. Nevím, jak je to možné, ale jeden trik funguje. Stačí přijít k němu blíž a šeptat.

To slyší a někdy také reaguje. Není to stoprocentní trik, ale funguje.

„Pojďme si udělat pěkný večer,“ lákám manžela. „Jen tak při svíčkách. Otevřeme lahvinku, budeme popíjet a povídat si. Jako za mlada.“ A dostanu sprchu.

„Promiň, zlato, jsem strašně utahaný a potřebuju se vyspat,“ zívne, abych nebyla na pochybách, že chce opravdu spát. Co asi dělal celý den, možná se zeptáte. Ráno vstal v půl dvanácté a hned pustil televizi, aby byl v obraze. Pak se rozhlédne rozespale kolem.

„Kolik tu dneska máme dětí?“ zeptá se aniž by ho to nějak příliš zajímalo. Sní trochu polévky, ze svíčkové udíbne, dá tak dva knedlíky a už se chystá jít si lehnout. Někdy se nečekaně probudí a pustí televizi, kterou jsem předtím vypla.

Projde se po bytě, vykoukne z okna na zahradu a zeptá se bez zájmu: „Kolik tu dneska máme dětí?“ Myslí vnoučata. Možná se budete divit, že spolu máme dva syny.

Můžu si za to sama

Martin vždycky nebýval takový spáč. Možná jsem si všechno zavinila sama. Byla jsem taková máme kvočna. Když se narodil David, moc jsem nevěděla jak na to. le na to nakonec mámy nějak instinktem přijdou.

Martin mi nabízel tenkrát pomoc, ale já ho, asi vyplašená, že by tomu křehkému stvoření ublížil, odháněla. „Radši si lehni,“ říkávala jsem do té chvíle než s nabízenou pomocí přestal. Když se narodil Šimon, už jsem byla zběhlou matkou a se vším si věděla rady.

Martin to zase zkoušel, ale já ho odháněla. „Vím už jak na to, nepřekážej mi tu,“ rozčilovala jsem se. „Jdi si radši lehnout nebo se dívej na televizi,“ doporučovala jsem manželovi. Tak co se teď divím?

Vnoučata jsou zlatíčka

David ani Šimon nejsou takoví spáči, obdařili nás každý třemi vnoučaty. Manžel je na ně náležitě pyšný, možná, řekla bych, to i trochu přehání. Martin si díky tomu říká zakladatel rodu, jako by to záleželo na něm.

Ale on chce jenom nějak zdůraznit, že byl jediný chlap v jejich rodině, když jim otec tragicky zahynul. A protože byl najednou jediný mužský v rodině se třemi sestrami a maminkou, naučil se je ochraňovat, být k nim pozorný. Vnoučata miluje.

Když ta se sejdou, je to neuvěřitelné jedno klubko čertů. Strašně ráda se s ním přetahují. Martin jim všechno odpouští, i to, že ho tahají za uši, ale částečně i proto, že ty jejich lumpárny prospí. Ale jsou to i moje zlatíčka, kterým občas foukám bebíčka a osušuji slzičky.

I kdyby se střílelo

Mohli by nás klidně vykrást, protože Martin, když to zařízne, neslyší. To já mám docela lehké spaní, takže by to zase bylo na mně, jako vždycky. Tuhle si sousedi udělali na zahradě nějakou slavnost.

Vůně grilovaného masa se táhla kolem, sliny se nám všem sbíhaly. Děti loudily, že také chtějí grilovat, tak jsme se smluvili, že si uděláme na druhý den na zahradě také piknik. Nadšeně skákaly kolem spícího dědy.

Ani to s ním nehnulo, jen se ohnal ve spánku po mouše, která u přistála na nose. Jen Pajda začal být neklidný. Pofňukával, jako by cítil nějaké nebezpečí. To už se ozvala první rána a náš pejsek zmizel pod gaučem.

Děti se vyvalily na zahradu pozorovat ohňostroj u sousedů. Také nás mohli varovat. Byly to rány jak ve válečném filmu a Martin nic. Byl zařezaný jako dřevo. Jak už jsem se zmínila, i kdyby mu za zadkem stříleli z kanónu, nedá se vyrušit.

On tomu dokonce říká spánek spravedlivých. Tak to trochu přešlápl, ale co, ať si v důchodu pospí, vždyť si to zaslouží za to, jak se o nás staral.

Helena T. (63), Kutná Hora

Související články
5 minut čtení
Sedím u kuchyňského stolu a dívám se na stěnu, kde kdysi visely dětské kresby. Dnes tam je kalendář. Mé dny plynou stejně. Jen tiše, bez rytmu. Venku prší. Déšť stéká po skle jako slzy, které už nemám sílu vyplakat. Ono i plakat je zbytečné. Dospěla jsem k tomu, že některé věci už prostě jen jsou, jiné zmizely. Je stáří, zmizely radosti z let dávno zpět. Píši na stole, který pamatuje víc než já
3 minuty čtení
Své děti jsme vedli k poctivosti. Nikdy jsme s nimi neměli problémy. Když se z mé vnučky stala zlodějka, byl to šok pro celou rodinu. Když jsem se to dozvěděla, chtělo se mi křičet na celé kolo, že tomu nevěřím a nemůže to být pravda! Moje milovaná vnučka Ivanka byla ve škole nařčená, že krade. Ve třídě se ztrácely věci už delší dobu, byly to samé drobnosti, ale nakonec si na zloděje učitel pol
5 minut čtení
Nemůžu se zbavit tíživého pocitu, že jsem někde udělala chybu. Celý život jsem věnovala své rodině, manželovi, třem dětem, domácnosti. A přesto jsem osamělá! Své rodině jsem dala všechno: svůj čas, lásku, energii i své sny. Všechno jsem podřídila tomu, aby oni byli šťastní. A teď, když jsou dospělí a mají své životy, mám pocit, že pro ně už nejsem důležitá. Ptám se sama sebe: kde jsem to pokazi
5 minut čtení
Celý život jsem se snažila být dobrou dcerou, sestrou, prostě člověkem. Teď, když se ohlédnu, cítím jen hořkost a bolest. Kvůli vlastní sestře. Lenka byla vždycky ta „lepší“. O čtyři roky starší, hezká, chytrá, okouzlující. Když jsme byly malé, rodiče ji zbožňovali. „Podívej, jak je Lenka šikovná,“ říkávala máma, když sestra přinesla ze školy jedničku nebo zazpívala na besídce. Já, tichá a nená
2 minuty čtení
Se snachou jsme si nesedly, to uznávám, ona ale nechce, abych vídala své vnučky. A syn se mě nikdy nezastane. Trápím se tím, že je vidím tak málo! Svého syna Matěje jsem vychovala dobře. Bylo to moje jediné dítě, proto jsem se mu věnovala maximálně, měl všechno, na co si vzpomněl, a já byla přesvědčená, že máme spolu skvělý vztah. Tak tomu bylo do jeho osmadvacátých narozenin. Tehdy vstoupila m
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
21stoleti.cz
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
epochaplus.cz
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
Starý poutník putoval krajem, když najednou spatřil spoustu lidí, kteří cosi kutili na skále. „Co to děláte?“ zeptal se jich. „Budujeme hrad,“ zazněla odpověď. Muž v šoku kroutil hlavou. „To spíš z mojí poutnické holi vyroste strom, než by se vám podařilo na té holé skále něco takového postavit,“ prohlásil a na důkaz zapíchl svoji starou sukovici
Už to nejsem já
skutecnepribehy.cz
Už to nejsem já
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili,
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
nasehvezdy.cz
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
Obdivovatelé i přátelé Terezy Brodské (57) jsou v šoku z jejího rozhodnutí. Herečka totiž nedávno oznámila, že hodlá zcela zmizet ze sociálních sítí. Údajně ji k tomu přiměl fakt, že není úplně ne
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Kouzla letního slunovratu
nejsemsama.cz
Kouzla letního slunovratu
Letní slunovrat, kdy 21. června je den stejně dlouhý jako noc, je tím nejlepším časem pro kouzelné rituály. Pokud chcete v tento magický čas čarovat, vyzkoušejte rituály s ohněm i bylinkami. Oslavte sílu slunce a přivolejte si pomocí magie obdobně silné štěstí. Slunovrat je příležitost k novým začátkům, k napojení na přírodu a k úžasné letní magii. Vyzkoušejte některý z rituálů a dopřejte si tento magický
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí  se někdy Spravedliví soudci?
enigmaplus.cz
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí se někdy Spravedliví soudci?
Ačkoli druhá část našeho titulku vypadá jako povzdech nad stavem belgické justice, ve skutečnosti se týká krádeže části takzvaného Gentského oltáře. Ani po devadesáti letech není tento kriminální čin
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a