Domů     Manžela neprobudí ani kanón
Manžela neprobudí ani kanón

Mám doma velkého spáče. Šlofíčka po obědě si musí dát pokaždé, nic s ním nehne. Dokonce ani řádění vnoučat ho jen tak neprobudí. Pak si dá „kousek před večeří.

Jestliže někdo „kousek“ říká jednomu pivu, manžel to má jako označení pro půlhodinku spánku před večeří. Bez toho by mu nechutnalo, měl špatnou náladu a to přece já nechci. Martin je prostě velký spáč a ty prospané hodiny bere jako něco, co dělá pro mne.

Nevím, jak k tomu přišel, ale na druhou stranu je to pravda. Mám klid. Odpoledne poklidím a před večeří se mi nikdo neplete v kuchyni s věčnými otázkami co bude k večeři.

Slyšela jsem, že by to věčné spaní mohla být i nemoc, strachovala jsem se o něho, ale doktor na středisku mě uklidnil. Když prý manžel nespí za chůze nebo nedej bože za volantem, není to nic vážného. Martinovo tělo prostě jenom potřebuje spánek.

Pořád stejný

Když s někým chodíte, držíte se za ruku, prostě randíte, ani vás nenapadne, že jste s někým, kdo vedle vás usne jako dřevo a neprobudí ho ani kanón.

Martin byl vždycky pozorný, držel mi dveře, do schodů chodil za mnou a přistrkával mi židle, když jsem si sedala ke stolu. Dneska se už takové pozornosti nenosí.

Svádí s to na ženy, že pořád melou o rovnoprávnosti, ale já si myslím, že jsou dneska chlapi víc buranští nebo si prostě s pozornostmi k ženám nevědí rady, tak to všechno zrušili. Prý, abychom se jim mohli vyrovnat. Jak bychom mohly.

Chodí snad v sukních, abychom za nima chodily do schodů a nikdo se jim pod ně nedíval? A kdyby zaškobrtli, copak bych já ten pád Martina mohla zabrzdit? Rozplácli bychom se oba. Naštěstí Martin je pořád stejný a nedá na nějaké novoty.

Jeden trik funguje

Jenom mě trochu trápí to věčné spaní. Už jsem si na to zvykla. Dokonce vím, že když kolem něho řádí naše vnoučata, křičí a honí se, prostě dělají rotyku, jeho to nevzbudí. Nevím, jak je to možné, ale jeden trik funguje. Stačí přijít k němu blíž a šeptat.

To slyší a někdy také reaguje. Není to stoprocentní trik, ale funguje.

„Pojďme si udělat pěkný večer,“ lákám manžela. „Jen tak při svíčkách. Otevřeme lahvinku, budeme popíjet a povídat si. Jako za mlada.“ A dostanu sprchu.

„Promiň, zlato, jsem strašně utahaný a potřebuju se vyspat,“ zívne, abych nebyla na pochybách, že chce opravdu spát. Co asi dělal celý den, možná se zeptáte. Ráno vstal v půl dvanácté a hned pustil televizi, aby byl v obraze. Pak se rozhlédne rozespale kolem.

„Kolik tu dneska máme dětí?“ zeptá se aniž by ho to nějak příliš zajímalo. Sní trochu polévky, ze svíčkové udíbne, dá tak dva knedlíky a už se chystá jít si lehnout. Někdy se nečekaně probudí a pustí televizi, kterou jsem předtím vypla.

Projde se po bytě, vykoukne z okna na zahradu a zeptá se bez zájmu: „Kolik tu dneska máme dětí?“ Myslí vnoučata. Možná se budete divit, že spolu máme dva syny.

Můžu si za to sama

Martin vždycky nebýval takový spáč. Možná jsem si všechno zavinila sama. Byla jsem taková máme kvočna. Když se narodil David, moc jsem nevěděla jak na to. le na to nakonec mámy nějak instinktem přijdou.

Martin mi nabízel tenkrát pomoc, ale já ho, asi vyplašená, že by tomu křehkému stvoření ublížil, odháněla. „Radši si lehni,“ říkávala jsem do té chvíle než s nabízenou pomocí přestal. Když se narodil Šimon, už jsem byla zběhlou matkou a se vším si věděla rady.

Martin to zase zkoušel, ale já ho odháněla. „Vím už jak na to, nepřekážej mi tu,“ rozčilovala jsem se. „Jdi si radši lehnout nebo se dívej na televizi,“ doporučovala jsem manželovi. Tak co se teď divím?

Vnoučata jsou zlatíčka

David ani Šimon nejsou takoví spáči, obdařili nás každý třemi vnoučaty. Manžel je na ně náležitě pyšný, možná, řekla bych, to i trochu přehání. Martin si díky tomu říká zakladatel rodu, jako by to záleželo na něm.

Ale on chce jenom nějak zdůraznit, že byl jediný chlap v jejich rodině, když jim otec tragicky zahynul. A protože byl najednou jediný mužský v rodině se třemi sestrami a maminkou, naučil se je ochraňovat, být k nim pozorný. Vnoučata miluje.

Když ta se sejdou, je to neuvěřitelné jedno klubko čertů. Strašně ráda se s ním přetahují. Martin jim všechno odpouští, i to, že ho tahají za uši, ale částečně i proto, že ty jejich lumpárny prospí. Ale jsou to i moje zlatíčka, kterým občas foukám bebíčka a osušuji slzičky.

I kdyby se střílelo

Mohli by nás klidně vykrást, protože Martin, když to zařízne, neslyší. To já mám docela lehké spaní, takže by to zase bylo na mně, jako vždycky. Tuhle si sousedi udělali na zahradě nějakou slavnost.

Vůně grilovaného masa se táhla kolem, sliny se nám všem sbíhaly. Děti loudily, že také chtějí grilovat, tak jsme se smluvili, že si uděláme na druhý den na zahradě také piknik. Nadšeně skákaly kolem spícího dědy.

Ani to s ním nehnulo, jen se ohnal ve spánku po mouše, která u přistála na nose. Jen Pajda začal být neklidný. Pofňukával, jako by cítil nějaké nebezpečí. To už se ozvala první rána a náš pejsek zmizel pod gaučem.

Děti se vyvalily na zahradu pozorovat ohňostroj u sousedů. Také nás mohli varovat. Byly to rány jak ve válečném filmu a Martin nic. Byl zařezaný jako dřevo. Jak už jsem se zmínila, i kdyby mu za zadkem stříleli z kanónu, nedá se vyrušit.

On tomu dokonce říká spánek spravedlivých. Tak to trochu přešlápl, ale co, ať si v důchodu pospí, vždyť si to zaslouží za to, jak se o nás staral.

Helena T. (63), Kutná Hora

reklama
Související články
12.4.2024
Nemluvili jsme spolu dlouhých dvacet let. Rozhádali jsme se kvůli prkotině, ale žádný z nás nechtěl ustoupit. Když onemocněl, omluvil se. Snažíme se vynahradit si všechny ty zbytečně ztracené roky! S bráchou nás od sebe dělí jen rok a nepamatuji se, že bychom byli jeden bez druhého. Bylo jasné, že se pohádáme Všude jsme spolu byli odmalička, ve škole a potom i v zaměstnání, i když každý n
10.4.2024
Mám jen jedno dítě, vymodleného syna Davida. Vždy jsme na něj byli hrdí, a když se stal lékařem, neznala naše pýcha mezí. David si dlouho užíval svobodného života, až jsem se obávala, že se nikdy nedočkám vnoučat. Přítelkyň měl nepočítaně. „Ožením se, až si něco užiju. Teď je pro mě podstatná kariéra,“ říkal často a my to museli brát, jak to je. Když jsem se ho někdy zeptala, jen se shovívavě p
10.4.2024
Toto rčení mohu potvrdit. Nepotkala jsem ode mě odlišnějšího člověka, než je můj muž. A jsme spolu už 35 let. I naši přátelé říkají, že neznají odlišnější pár. Borise jsem potkala, když mi bylo 20 let. Tehdy jsem zatoužila sbalit se a odjet do velkého světa. Konkrétně do Prahy. Našla jsem si menší byt, zpočátku mi pomáhali rodiče s placením nájmu. Jak jsem ale našla slušnou práci, už jsem stála
8.4.2024
Maminka měla těžký život, muži jí ubližovali. O tom, kdo je můj otec, nechtěla nikdy mluvit. Dozvěděla jsem se to od starší sestry. Maminka se narodila na Slovensku, v malé vesničce pod horami. Pracovala u sedláka jako děvečka. Když jí bylo jedenadvacet, tamní pacholek ji znásilnil a nezůstalo to bez následků. Ještěže byl sedlák člověk rozumný a přinutil onoho Gustava, aby si maminku vzal. V ro
6.4.2024
Chalupa. Místo, kam jsme jezdili s Luďkem. Mým bratrem. Měla jsem pocit, že jsme tam byli oba šťastní. Roubenku postavil v horách už náš praděda, děda ji zvelebil poté, co se rodina rozšířila, takže přibylo ještě jedno křídlo. Žili tam s babičkou, tatínek tam strávil dětství. A my s Luďkem také, jelikož jsme tam za prarodiči jezdili na prázdniny. Milovala jsem to místo. Tu zeleň, horské louky,
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ach, ta láska aneb Co se děje s vaším tělem, když jste zamilovaní
21stoleti.cz
Ach, ta láska aneb Co se děje s vaším tělem, když jste zamilovaní
Kdo by nechtěl být zamilovaný, cítit motýly v břiše, neustále myslet na protějšek bez nutnosti spát či jíst. I když zamilovanost netrvá věčně, protože pro tělo je velmi vyčerpávající, přináší řadu zdr
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Nakonec ještě bude Ryška ráda prodavačkou zmrzliny
nasehvezdy.cz
Nakonec ještě bude Ryška ráda prodavačkou zmrzliny
Během natáčení seriálu Zlatá labuť trávila Kristýna Ryška (38) většinu času ve vlaku. Jedna jízda z Rožnova pod Radhoštěm do pražských ateliérů jí zabrala čtyři hodiny – a takto jezdila i dvacetkrát
Pikantní tuňáková pomazánka
tisicereceptu.cz
Pikantní tuňáková pomazánka
Nevíte, co si počít s konzervovaným tuňákem? Máme pro vás připravený opravdu chutný recept. Suroviny 1 velká tuňáková konzerva 1 větší červená cibule 2 lžíce citronové šťávy 4 lžíce jogurtu n
Sen o americké osadě stál Skoty samostatnost
historyplus.cz
Sen o americké osadě stál Skoty samostatnost
Dlouhá plavba je u konce, lodě zakotvily nedaleko Nového Edinburghu. Skotští kolonisté se těší na svoje krajany, kteří sem připluli už před rokem. Čeká je však obrovské zklamání. Místo vzkvétající osady plné pohody a smíchu je přivítají stovky hrobů…   Skotové by ze své země rádi udělali hospodářskou velmoc. Chtějí – stejně jako Anglie, Nizozemí
Omega připomíná sto dní do zahájení Olympijských her
iluxus.cz
Omega připomíná sto dní do zahájení Olympijských her
Už za 100 dní odstartují Olympijské hry 2024 v Paříži a atmosféra se už nyní elektrizuje přípravami a očekáváním. Hodinářská značka Omega, jako oficiální časoměřič her, přichází s novinkou: hodinkami
Evropský unikát? Neolitické srdce Orknejí!
epochaplus.cz
Evropský unikát? Neolitické srdce Orknejí!
Starší než Stonehenge a pyramidy v Gíze, zachovalá div ne jako Vesuvem pohřbené Pompeje. Tak se často hovoří o unikátní kamenné neolitické osadě Skara Brae na západním pobřeží orknejského ostrova Mainland.   Žije se tu zhruba mezi lety 3180 př. n. l. až 2500 př. n. l. A nejde o žádné chatrče. Desítka kamenných seskupených
No řekněte, cožpak může přátelství skončit?
skutecnepribehy.cz
No řekněte, cožpak může přátelství skončit?
Když jsem slavila šedesáté narozeniny, číšník mi přinesl obálku. Ale nebyly tam peníze. Uvnitř se skrýval můj nejkrásnější narozeninový dárek. Celý život jsem neměla kamarádku. Tedy když nepočítám Bohunku, ale o tu jsem přišla. S Bohunkou jsme byly spřízněné duše. Než ta první něco dořekla, ta druhá se tomu už smála, až se za břicho popadala. Bohunku
Poprvé na kameru: Vědci zachytili rozmnožování mořských korálů v laboratorních podmínkách
epochalnisvet.cz
Poprvé na kameru: Vědci zachytili rozmnožování mořských korálů v laboratorních podmínkách
Vůbec první přímý přenos rozmnožování mořských korálů v umělých podmínkách se podařilo zachytit vědcům z londýnského Mordenu. Cílem projektu laboratoře Coral Spawning Lab a společnosti Canon je porozumět životním cyklům těchto organismů klíčových pro udržení ekosystému na planetě a poskytnout informace a nástroje, které umožní je zachránit.   Laboratoř Coral Spawning Lab se zabývá záchranou
Co je pravdy na konspirační teorii chemtrails?
enigmaplus.cz
Co je pravdy na konspirační teorii chemtrails?
Příznivci konspiračních teorií jim říkají chemtrails – chemické stopy. Údajně jsou napuštěny chemikáliemi, viry či kovy a mohou mít nejrůznější účely. Pomalé trávení lidstva, šíření nemocí či steriliz
Kuře na citronech
nejsemsama.cz
Kuře na citronech
Suroviny: 1 kuře 3 citrony 1 svazek petrželky 2 snítky čerstvého tymiánu 2 snítky rozmarýnu 2 stroužky česneku 2 palice česneku 200 g másla cibule olivový olej sůl, pepř mletý Postup: Kuře omyjte a důkladně osušte. Nastrouhejte kůru z jednoho citronu, nasekejte petrželku, polovinu tymiánu a rozmarýnu, rozdrťte dva stroužky česneku a vše důkladně promíchejte
Olomoucká zajímavost: Vodopád v Bezručových sadech
epochanacestach.cz
Olomoucká zajímavost: Vodopád v Bezručových sadech
Tato olomoucká zajímavost nemá dlouhou historii jako gotické nebo barokní památky, ale za prohlídku určitě také stojí. Vodopád na skále v Bezručových sadech vysoký osm metrů vznikl až v roce 1965 u příležitosti květinové výstavy Flora Olomouc a měl tehdy být jen reklamou na kvalitu vodních čerpadel. Voda v něm cirkuluje v uzavřeném okruhu, jehož součástí je podzemní nádrž,