Domů     I bez dětí je náš život plný lásky!
I bez dětí je náš život plný lásky!

Zamilovali jsme se do sebe hned při prvním setkání. Toužili jsme být navždy spolu a založit šťastnou rodinu. Člověk ale zkrátka nemůže mít všechno.

Bylo mi sladkých osmnáct, když jsem se poprvé opravdově zamilovala. Poznali jsme se v práci. Já jsem pracovala jako sekretářka v jedné velké firmě, on měl na starosti finance. Jmenoval se Pavel.

Byl vysoký, tmavovlasý, se silnými pažemi a strništěm místo vousů. Muž kolem třiceti s dobrým vkusem na výběr oblečení i vůně. Snažila jsem se klopit zraky, když šel kolem mě, cítila jsem však, že se mu líbím. Stačilo jen vyčkat na tu správnou chvíli.

Večer v kině

Dva týdny jsme kolem sebe chodili, občas prohodili nějaké to slůvko. „Nezašla byste večer do kina?“ řekl mi konečně jednoho dne na chodbě při obědové pauze. Slovo dalo slovo a večer už jsme seděli v biografu.

Samozřejmě jsem se velmi snažila, aby nepoznal, že jsem z něj úplně paf, myslím, že to měl podobně. Nicméně, když začaly ve filmu první romantické scény, začalo lehce přituhovat. Náhle jsem ucítila jeho ruku na mé a ani nevím jak, za chvíli jsme se líbali.

Láska jako trám

Od té doby jsme byli pořád spolu. V práci jsme se vídali jen sporadicky, odpoledne mě však vyzvedl a celé dny, večery i noci jsme trávili spolu. Bylo to nejkrásnější období mého života. Byli jsme tu jeden pro druhého a všechno se najednou zdálo být tak krásné.

I ten šedivý svět kolem jakoby náhle celý rozkvetl. Chodili jsme spolu, poznávali se, seznamovali se se svými přáteli a rodinou. „Nechceš se jet podívat k bráchovi na chalupu, budou tam i děcka,“ zeptal se Pavel jednoho letního rána.

Bylo to vlastně poprvé, kdy jsme začali mluvit o dětech. „Jasně, proč ne, pojeďme,“ souhlasila jsem.

Oba dva jsme toužili po dětech

Pavlův bratr i celá rodina byli moc fajn. A kluci? Jednomu bylo pět a druhý chodil do třetí třídy. Po očku jsem pozorovala Pavlovo nadšení, a když jsem ho viděla s těmi dětmi, stále víc jsem si uvědomovala, že je to skutečně ten pravý.

Ještě ten večer se ke mně přitulil a zašeptal. „Budeme mít taky někdy děti? Moc bych si to přál. Jsi ta nejlepší žena a chtěl bych, abys byla matkou mých dětí,“ řekl mi tiše. Měla jsem slzy v očích, pevně jsem ho k sobě přimáčkla a zašeptala. „Moc bych si to přála, až přijde čas, miláčku.“ Objali jsme se a tiše usnuli.

Přepadly mě silné bolesti

Druhý den bylo všechno skvělé, víkend na chalupě se vydařil. Stejně jako další dny, týdny a měsíce, které nám společně ubíhaly jako voda v řece. Hodně jsme sportovali, jezdili na kole nebo chodili po horách. Měli jsme prostě podobné zájmy a život byl prima.

Jednoho dne, když byl Pavel zrovna na nějakém školení, mě probudila silná bolest v podbřišku.

Nepřikládala jsem tomu zvláštní význam, čekala jsem zrovna své dny a nikdy jsem přesně nevěděla, kdy to přijde, od puberty byla má menstruace nepravidelná a trochu bolestivá. Když jsem ale bolestí nemohla skoro chodit, rozhodla jsem se vyhledat lékaře.

Zdrcující zpráva

Můj zdravotní stav se mu příliš nezamlouval, poslal mě proto na podrobnější vyšetření do nemocnice. Výsledek byl zdrcující. Nedostatek hormonů v těle prý ohrožuje můj reprodukční cyklus.

Zkusíme tedy hormony uměle dodávat a budeme vyčkávat, jak moje tělo zareaguje. Tehdy poprvé padla věta, kterou nikdy nezapomenu. „Možná budete mít problém otěhotnět nebo plod udržet,“ řekl mi doktor. Začala jsem tedy chodit na hormonální léčbu, situace se však příliš nelepšila.

Pravdu jsem zatajila

Uběhl týden a Pavel se měl vrátit ze školení. Chtěla jsem mu všechno říct, vybrečet se mu na rameni. Když se ale objevil ve dveřích s velkou kyticí a dárkem, nechtěla jsem to kazit. Ještě ten večer mě požádal o ruku.

Prý si za ten týden odloučení uvědomil, že už beze mě nedokáže žít. Když jsem rozbalila dárek, našla jsem v něm dětskou zavinovačku. Z očí se mi začaly kutálet slzy a on si myslel, že je to dojetím. Nebylo. Nedokázala jsem mu říct, že možná nikdy dítě mít nebudeme.

Šťastní i bez dětí

Za pár měsíců byla svatba. Milovali jsme se čím dál víc a snažili jsme se o miminko. Já chodila tajně na hormonální léčbu, po několika měsících jsme však s lékaři usoudili, že už to nemá význam. Dítě mít nikdy nebudu.

Ten páteční večer jsem se přitulila k Pavlovi. „Lásko, byla jsem dnes u doktora. Už delší dobu mám potíže a dnes mi sdělil, že nikdy nebudu moct mít dítě.“

Zůstal koukat jako opařený. Plakala jsem, i on začal tiše plakat a přitom mě objímal. „Já tě miluji, víš, a na tom se nikdy nic nezmění,“ ujišťoval mě. Ubrečení jsme si lehli a tiše usnuli. Od té doby už uplynula spousta let. Rodiče se z nás nikdy nestali, naše láska však nikdy nevyhasla.

Ivana H. (60), Písek

reklama
Související články
27.11.2023
Věděli jsme, že jsme pro sebe stvoření. Kdo by však čekal, že nás dožene osud a provalí se nevěra mého otce? Zamilovala jsem se do svého sourozence! S Davidem jsme se znali od plenek. Celý život jsme vyrůstali vedle sebe coby sousedé. Byli jsme nejlepší přátelé na život a na smrt a neudělali bychom bez sebe jediný krok. S Davidem jsme byli stejně staří a stejný den jsme spolu slavili narozeniny
27.11.2023
Chodila jsem s Petrem od střední školy a malovala jsem si, že spolu budeme mít velkolepou svatbu, kupu dětí a budeme žít šťastně až do smrti. Ve druhém ročníku na vysoké se ale něco změnilo. Neměli jsme na sebe tolik času, ale já se utěšovala, že až dostudujeme, bude to lepší. Jenže Petr začal být odtažitý. Byla jsem ve třetím ročníku a intenzivně jsem se připravovala na státnice. S Petrem jsm
26.11.2023
Po několika velkých zklamáních jsem vzdala snahu být šťastná. Jen jsem přežívala ze dne na den a nedoufala, že se něco změní. Potom přišel on a já začala doufat, že se ještě může stát zázrak. Asi to zná hodně rozvedených ženských. Zatímco jejich bývalý je šťastný v náručí nové, většinou mladší a hezčí milenky, ona se ocitne na dně. Zůstane sama na děti, práci a placení provozních nákladů celé dom
17.11.2023
Našli jsme k sobě cestu až v otevřeném manželství. Kdekdo se nad tím podivuje, my jsme si ale začali vážit jeden druhého. Ještě před patnácti lety bych se návrhu na volný vztah zcela určitě vysmála. Nyní ale s manželem Filipem zkoušíme tento systém uplatnit a nemůžeme si ho vynachválit. Bála jsem se toho zbytečně, cítím se mnohem méně upjatá. Chtěli jsme oba něco víc Naše manželství se do
17.11.2023
Myslela jsem si, že matkou nikdy nebudu. Když se narodila moje Lucinka, byla jsem nejšťastnější na celém světě. Pohupovala jsem kočárkem. Málem bych byla šťastná, ale to jsem si nemohla dovolit, když jsem si vzpomněla na všechny svoje problémy. Zachmuřeně jsem sledovala spící miminko i všechno to veselí na zasněženém svahu. Siluety kousek dál ode mě jsem si všimla na poslední chvíli. Rozený
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kristián Hynek otevřel showroom Zahálka pro nejnáročnější cyklisty
iluxus.cz
Kristián Hynek otevřel showroom Zahálka pro nejnáročnější cyklisty
Kristiána Hynka není třeba milovníkům horské cyklistiky dlouze představovat. Vicemistr světa v maratonu na horských kolech vyměnil závodní kariéru za nespočet aktivit v cyklo branži. Jak sám říká, jde
Za tajemstvími Mléčné dráhy: Desetiletí mise Gaia
epochaplus.cz
Za tajemstvími Mléčné dráhy: Desetiletí mise Gaia
O každém balíčku dat, který tato evropská observatoř odhalí, se mezi astrofyziky mluví jako o „zlatém dolu“ nebo „tsunami“. Nijak nepřehánějí. Gaia už 10 let revolucionizuje vše, co víme o Mléčné dráze. Její úkol se pomalu blíží do finále. Co nás tento hvězdný kartograf naučil o naší galaxii?   Gaia je astrometrická mise. Zabývá se
Vyprosila jsem si na panence Marii zázrak zázraků
skutecnepribehy.cz
Vyprosila jsem si na panence Marii zázrak zázraků
Padal těžký sníh a blížil se advent, Terezčin už druhý. Splnil se mi sen, chtěla jsem být šťastná, ale cosi mi v tom bránilo. Připadalo mi, že máma neumí odpouštět. Přitom byla silně věřící. Ale nesmiřitelná. „Nesmí mi přes práh,“ sípala. „Už nikdy.“ Smířila jsem se s tím. Byla jsem vzorná dcera, s rodiči jsem se nikdy nedohadovala, brala
Vilémovický tis: Svědek tisícileté historie stále roste
epochanacestach.cz
Vilémovický tis: Svědek tisícileté historie stále roste
Tis obecný nebo také tis červený je už od středověku významný strom. Má totiž kvalitní, tvrdé a přitom pružné dřevo, takže si ho oblíbili nejrůznější řemeslníci v čele s výrobci luků. A tak tisy mizely z krajiny a narazit dnes na opravdu hodně starý tis je vzácnost. Ovšem někdy takové štěstí přece jen máme. Zámek ve Vilémovicích na
Jeho děti se s ní nebaví
nasehvezdy.cz
Jeho děti se s ní nebaví
S překvapivým přiznáním přišla zpěvačka Dara Rolins (50)! Ačkoli s bývalým fotbalistou Pavlem Nedvědem (51) randí už více než dva roky, ještě nepoznala jeho děti. Ivana s Pavlem už jsou dospělí a 
Lilkové závitky se sýrem
tisicereceptu.cz
Lilkové závitky se sýrem
Pro milovníky italské kuchyně přinášíme originální recept na zapékané lilkové rolky. Suroviny na 2 porce 1 větší lilek 200 g ricotty 50 g parmezánu 50 g cottage sýru snítka tymiánu snítka r
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Na koho má políčeno?
nasehvezdy.cz
Na koho má políčeno?
Kráska z Ordinace v růžové zahradě natáčela detektivku s kolegou Miroslavem Etzlerem (58). Jmenuje se Kroky vraha. V kuloárech se šeptá, že během práce na televizní inscenaci přeskočila mezi oběma
Skvělý jahodový tvarožník
tisicereceptu.cz
Skvělý jahodový tvarožník
Tvarožník je tuzemskou obdobou italského tiramisu. Ingredience 400 g jahod 120 g piškotů 350 g zakysané smetany 400 g plnotučného tvarohu 2 vanilkové cukry 3 lžíce moučkového cukru 2 lžíce
Šest prstů? Celkem běžná věc!
epochalnisvet.cz
Šest prstů? Celkem běžná věc!
Napočítat na prstech ruky do dvanácti? Ukázat někomu hned čtyři vztyčené prostředníčky současně? Zavázat si jednou rukou tkaničky u bot? Žádný problém pro ty, kterým příroda nadělila prsty navíc. &
Pekelné údolí: Skutečně stavěl místní most samotný čert?
enigmaplus.cz
Pekelné údolí: Skutečně stavěl místní most samotný čert?
Nedaleko majestátní zříceniny hradu Chojnik na polské straně Krkonoš najdeme místo zvané Pekelné údolí. Dnes již nikdo přesně neví, který z jeho pánů chtěl kdysi postavit kamenný most, spojující hrad
Umělá inteligence by mohla rozpoznávat vysoké riziko rakoviny plic u nekuřáků 
21stoleti.cz
Umělá inteligence by mohla rozpoznávat vysoké riziko rakoviny plic u nekuřáků 
Výzkumníci z Centra výzkumu kardiovaskulárních zobrazovacích metod (Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School) oznámili vývoj modelu hlubokého učení, který může pomoci identifikovat neku