Domů     Kvůli známce jsem svedla učitele
Kvůli známce jsem svedla učitele
4 minuty čtení

Třicet let mi maturita nechyběla, ale potom jsem už bez ní nemohla být. Škola a učení se staly mojí noční můrou. Pomoct mi mohl jen učitel, ale ne zadarmo!

Maturitní vysvědčení asi bylo podstatnější, než roky praxe, které jsem měla. Dostala jsem na vybranou. Buď nastoupím do školy, nebo mě přeřadí na méně placenou, a o to fyzicky náročnější práci!

„Už tu školu nezvládnu,“ brečela jsem doma manželovi na rameni a on mě utěšoval: „Tak si najdeš něco jiného, vždyť se svět nezboří!“

Škola byla peklo

Jenže právě že zboří. Vždyť všude píšou, že pro ženské nad padesát let není nikde místo! A nechat se na postarší kolena přeřadit k výrobní lince, kde se musí osm hodin stát na nohou, a ještě k tomu v příšerném vedru, se mi také nechtělo.

Po mnoha večerech pláče jsem se rozhodla, že tu školu přece jenom zkusím. Už první den byl učiněné peklo. „Kupte si to a to, pořiďte si tamto, sežeňte si…“ slyšeli jsme každou vyučovací hodinu od učitelů. Všichni byli stejní. Vyhrožovali, hrozili, strašili.

Jen jeden, takový vetchý stařík, byl sympatický. Na rozdíl od svých kolegů nás utěšoval, že to zvládneme! Bohužel se mýlil. Neuplynulo ani první pololetí a já věděla, že tu zpropadenou školu nezvládnu. „Přece to nevzdáš!“ domlouvala mi kamarádka a dodala:

„Tak někoho podplať. Nebo tak něco…“

Rada k smíchu

Vůbec jsem nevěděla, jak to myslí! Když jsem se zeptala, pokrčila rameny a řekla: „Člověk prostě někdy musí přinášet oběti…“ Po téhle její větě jsem nebyla o nic moudřejší.

Pravdu jsem se dozvěděla až o týden později, kdy jsme se opět sešly v cukrárně na našem náměstí. „Nebuď naivka. Prostě uděláš, co je třeba! Tu chvilku vydržíš…“ Rozesmála jsem se. Kdo by o mě stál?

Vždyť už jsem dávno nebyla nejmladší, a váha se rok od roku zvyšovala. Manžel mě sice stále ujišťoval, jak mi to sluší, ale tak naivní, abych mu věřila, jsem přece jen nebyla!

„To spíš pořádnou lahev, kdybych někomu dala!“ tvrdila jsem kamarádce, ale ta jen pokrčila rameny. Jako že sama uvidím…

Byl jako liána

Těch lahví jsem koupila pro jistotu víc a raději pořádně drahých. Vytoužené čtyřky mě neminuly! Zbýval mi už jen můj oblíbený dědeček, jak jsme mu se spolužačkami říkaly, ale ten na alkohol nebyl.

Když jsem mu postavila lahvičku na stolek, zavrtěl odmítavě hlavou. Naklonil se ke mně a svým suchým jazykem mi olíznul šíji. Nečekaně a záludně! Něco tak odporného jsem v životě nezažila! Vyskočila jsem ze židle a popadla kabelku.

Chystala jsem se utéct, ale on mě zarazil: „No no, snad se tak nic hrozného nestalo. Potřebujete dobrou známku, no ne? A já zase trochu toho lidského tepla…“ Bez ptaní se po mě začal vinout jako nějaká ztrouchnivělá liána.

Kdo by to do toho dědka řekl, že bude mít ještě takové myšlenky? Vypadal na rovných sto let! Minimálně…

Už zbývá jen maturita

Byla jsem tak překvapená a šokovaná, že jsem se ani nehnula. On mě osahal, jako při prohlídce na letišti. Trvalo to jen chvíli a potom už otevřel moji studijní knížku a napsal mi jedničku. Byla to moje první! A také poslední.

První pololetí jsem zdárně zvládla a to druhé také. Na staříčka jsme si zvykla. Zkoušky jsem si odbyla navlečená v dvojité vrstvě spodního prádla a roláku. Další rok už nás Dědek neučil. Zastoupila ho jeho mladá kolegyně.

Byla přísná, ale dokázala všechno vysvětlit i mně. Svoji závěrečnou čtyřku jsem si poctivě zasloužila! Jen maturity se obávám. Prý u ní bude jako přísedící můj Dědek!

Olga M. (54), Litvínov

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
nasehvezdy.cz
Jandová se zamilovala, a teď vůbec neví, jak dál?
Už roky platí, že ve StarDance vzniká mnoho nových lásek. Možná jedna z dalších čeká zpěvačku Martu Jandovou (52). Jejím tanečním partnerem je totiž Martin Prágr (32). V soutěži už tančil s několika
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Skořápka plná zdraví
panidomu.cz
Skořápka plná zdraví
Při pohledu na ořechy nejspíš pomyslíte na kalorie. A to je chyba. Jak vlašské, tak i lískové patří k nejdravějším plodům, které u nás rostou. A právě teď je jejich doba. Věříte na superpotraviny? U vlašských ořechů to není víra, ale skutečnost. Mají tak neobyčejně blahodárný vliv na zdraví, že bychom je měli jíst, samozřejmě
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
nejsemsama.cz
Krémová zelňačka s bramborami a sýrem
Zelňačka nemusí být těžká a mastná. Tahle verze je jemnější, krémová a uzený sýr jí dodá překvapivě výraznou chuť. Ingredience pro 4 osoby: 500 g bílého zelí 400 g brambor 1 cibule 1 mrkev 1 stroužek česneku 1 l zeleninového vývaru 150 ml smetany na vaření 120 g uzeného sýra 1 lžíce másla 1 lžička kmínu ½ lžičky sladké papriky sůl a pepř petrželka