Vdávala jsem se mladá a manželství trvalo přes čtvrt století. Šok z rozvodu, který jsem zažila, ale ještě překonal můj další vztah!
Můj manžel si po rozvodu našel mladší partnerku a odstěhoval se z České republiky. Rozešli jsme se sice chladně, ale s rozumem, takže mi po něm zůstal byt, kde jsme prožili ty nejkrásnější chvíle s ním a se synem Radkem. Radek byl už dospělý a bydlel v Brně, což bylo od nás z Ostravy daleko na to, abychom se vídali častěji. Cítila jsem se v jednapadesáti letech sama. Proto jsem zkoušela ještě někoho najít.
Nedělala jsem si naděje
Dala jsem si inzerát a přišly mi čtyři odpovědi. Dvě z nich jsem zavrhla předem, byli to jen pánové, kteří byli ženatí, ale doma jim to neklapalo. Třetí muž mi připadal příliš starý, byl už v důchodu. Zato ten čtvrtý mě zaujal hodně. U něho jsem si ale zase nedávala moc šancí já. Vláďa byl o čtyři roky mladší a na fotce, kterou přiložil k odpovědi, vypadal hodně dobře a sympaticky. Jako každá ženská jsem i já na sobě hledala spoustu nedostatků a říkala jsem si, že se mu nebudu líbit. Na schůzku ve vinárně, kterou jsme si domluvili, jsem ale šla, i když jsem předem počítala s prohrou. Stalo se ale něco, s čím jsem nepočítala. Já jsem se zamilovala do Vládi a vypadalo to, že i on do mě.
Nečekané štěstí
Ve svém věku jsem prožívala něco, co jsem zatím v životě nepoznala. Měla jsem vlastně vztah jen s manželem a tam se to obešlo bez velkých vášní. Od Vládi jsem nyní dostávala pravidelně květiny a také ve mně znovu probudil ženu se vším všudy. Nebylo divu, že zanedlouho se mnou také bydlel. To se ale hrubě nelíbilo Radkovi, mému synovi. Přála jsem si, aby ti dva spolu dobře vycházeli, ale místo toho syn přestal nakonec mluvit i se mnou. Bolelo mě to, ale útěchu jsem nacházela ve Vláďově objetí. Říkala jsem si, že šťastnější jsem snad v životě nebyla. Kde bych bývala tušila, že jednou bude všechno úplně jinak!
Šlo mu jen o můj byt
Po půl roce společného bydlení mě Vláďa přemluvil, abych na něho přepsala vlastnictví bytu. Vůbec mi to nepřipadalo divné, zdůvodnil to rekonstrukcí, kterou plánoval, aby, jak říkal, pro nás dva vystavěl útulné hnízdo, kde prožijeme podzim života. Vláďa se tak stal majitelem bytu a já čekala, kdy dojde i k jím navržené svatbě. Jenže od chvíle, kdy byl v bytě doma Vláďa a ne já, se chování mého milovaného krutě změnilo. Najednou začal být chladný, odtažitý a dokonce i násilný! Doba růží a objetí byla pryč. Nastalo zklamání a peklo, které vyvrcholilo, když si Vláďa do našeho – vlastně teď už jeho – bytu přivedl jinou ženu. Ta by bývala klidně mohla být mojí dcerou. Znovu jsem tak zažívala to, co předtím: partner mě zradil s mladší!
Už nikdy nikomu neuvěřím!
Zhroutila jsem se z toho, ale to nebylo všechno. Vláďa mě jako nový majitel bytu vyhodil na ulici. Dal mi týden na to, abych si něco našla a odstěhovala se. To jsem mohla těžko stihnout. Na ulici jsem neskončila, protože jsem pořád ještě měla práci a tak jsem se s pláčem přemístila na sociální ubytovnu. Když jsem se spojila se synem a řekla mu, co se stalo, pochopení jsem se také nedočkala. Radek mi naopak hrubě vyčinil a pak prohlásil, že mám, o co jsem si koledovala. V současné době mám alespoň nějakou tu střechu nad hlavou, ale kdybych přišla o zaměstnání, asi půjdu pod most. Jsem vyléčená do konce života ze všech sladkých mužských řečí a asi už nikdy žádnému chlapovi neuvěřím!
Ludmila (53), Ostrava
