Domů     Děsivé klepání z hrobu
Děsivé klepání z hrobu
5 minut čtení

Míváte někdy na hřbitově tísnivý pocit? Možná ho začnete mít, až si přečtete, jakou hrůzu jsem na tomto místě prožila já!

Můj manžel mi nečekaně zemřel na infarkt před sedmi lety. Byl mojí životní láskou. Potkali jsme se na vysoké škole a hned na prvním rande jsme se do sebe zamilovali. Ani ne rok nato mě požádal o roku a vzali jsme se.

Vychovali jsme spolu tři děti a prožili krásných a šťastných čtyřicet jedna let.

Podívání nad hrobem

Když Rudolf odešel, nového partnera jsem už ve svých šedesáti letech nehledala. Soustředila jsem se na to, že budu pomáhat dětem s jejich rodinami. Na hrob svého milovaného muže jsem pravidelně chodila zapálit svíčku a zanést čerstvé květiny.

Vyprávěla jsem mu o svém životě a životě našich dětí a vnoučat, jako by byl stále naživu. Jednoho zimního večera před necelým rokem jsem ale na hřbitově prožila opravdu hrůzostrašné chvíle.

Zapomenutá kabelka

Bylo už pozdě, dávno spadla tma, když jsem se vracela z návštěvy manželova hrobu. Vždy jsem tam dlouho stála a vzpomínala na všechno krásné, co jsme spolu prožili. Tentokrát jsem se ale nejspíš zasnila až moc. Zapomněla jsem totiž na hřbitově kabelku. Uvědomila jsem si to až v polovině zpáteční cesty.

Náhrobní deska se rozsvítila

Hřbitov ležel na kraji městečka, dost vzdálený od posledního domu. Já jsem ale měla vždycky pro strach uděláno. Vrátit jsem se stejně musela, protože jsem v kabelce měla i doklady a peníze. Jen jsem doufala, že je tam někdo už neobjevil a nepřivlastnil si je.

Spoléhala jsem ale na to, že takhle pozdě k večeru už ke hrobům nikdo nechodí. Věděla jsem, že branka od hřbitovních dveří zůstává na noc nezamčená. Proto nebyl problém vstoupit opět mezi příbytky mrtvých a dojít k manželovu hrobu.

Kabelka tam naštěstí neporušená ležela. Zvedla jsem ji a chtěla odejít, a vtom se to stalo – z náhrobní desky zasvítil nápis!

Nohy mi zkameněly

Pak jsem zaslechla podivné duté zvuky, připomínající klepání. Mráz mi přejel po těle. Rozhlédla jsem se, jestli se mi to nezdá a jestli jsem na hřbitově sama. Po malé chvilce se zvuky ozvaly znovu. Vycházely z jednoho z vedlejších hrobů.

Vytřeštěně jsem se dívala na černou náhrobní desku. Roztřásla jsem se ještě víc, když jsem spatřila, jak se jeden z nápisů začal zvýrazňovat a po chvilce doslova zářil do okolní tmy. Chtěla jsem se dát na útěk, ale nedokázala jsem se pohnout z místa.

Jasně jsem viděla jméno, datum narození a datum úmrtí. Moje hrůza se ještě znásobila, když mi došlo, že jde o nějakého starého muže, který zemřel před měsícem.

Ochromil mě strach

Ozvalo se další klepání a já v panice vykřikla. V duchu už jsem si představovala, jak se odklopí na hrobu deska a odtud vyleze pohřbený stařec. Chtěla jsem rychle utíkat pryč, ale tělo mě vůbec neposlouchalo.

Jen jsem tam stála a čekala, až k něčemu příšernému dojde. Věděla jsem, že jsem tam opravdu sama a nikdo mi nepomůže.

Všechno se náhle utišilo

Děsivé klepání bylo stále hlasitější a častější. Celý ten zážitek trval asi jen několik minut, ale mně to připadalo jako celá věčnost. Pak klepání ustalo a spolu s ním přestal zářit i nápis na náhrobní desce.

Na chvilku se mi zdálo, že slyším nějaké kroky a v tu chvíli se můj pocit strachu vystupňoval na maximum. Popadla jsem kabelku, a co nejrychleji jsem se ze hřbitova vzdalovala!

Svěřila jsem se synovi

Celou noc jsem skoro nezamhouřila oka. Pořád jsem musela myslet na to, co jsem na hřbitově prožila. Druhý den jsem o prožité hrůze vyprávěla synovi, o dcerách jsem věděla, že by mi nevěřily.

Syn se na mě také díval poněkud nevěřícně, ale pak se nabídl, že mě na hřbitov příště doprovodí. Byla jsem mu za jeho vstřícnost vděčná.

Čekalo nás překvapení

Vydali jsme se tam za dva dny, ještě odpoledne za světla. Jak jsme vstoupili na hřbitov, musela jsem se syna chytit za ruku. Vnímal, jak se celá třesu. Netušila jsem v tu chvíli, že můj zážitek bude mít ještě mrazivé pokračování.

Jak jsme došli k hrobu, ze kterého jsem předevčírem slyšela klepání, všimla jsem si jedné změny. Ten nápis, který zářil do tmy, tam vůbec nebyl! Syn si o tom všem asi myslel své, ale byl taktní a nic neříkal.

Za tmy na hřbitov už nechodím

Dodnes nevím, jak si to mám všechno vysvětlit. Raději jsem nepátrala po tom, kdo a kdy tam byl pohřbený. K manželovu hrobu dál pravidelně chodím, ale pouze za bílého dne. Po setmění by mě tam už nikdo nedostal.

Při každé návštěvě si ovšem na strašidelné chvíle vzpomenu a vždy mi po zádech přeběhne nepříjemné mrazení.

Ladislava O. (69), Havlíčkův Brod

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Nemám ponětí, co mě to tehdy napadlo. Vlastně za to může moje kamarádka, která vědmy navštěvuje pravidelně již několik let. Trochu jsem se bála, co by mi karty mohly prozradit, takže jsem se takovým věcem vždy vyhýbala. Markéta byla mým opakem. Nedokázala udělat jediné vážné rozhodnutí, aniž by předtím navštívila kartářku. Když jsem se ke kamarádce před časem chystala, vyloženě mě prosila, abyc
3 minuty čtení
Byla to náhoda, když se maminka a tatínek potkali na seanci, na kterou původně ani jeden z nich nechtěl jít. Jako by je seznámili samotní duchové. Nebýt tajemných sil, nebyla bych zřejmě dnes na světě. Myslím tím kuriózní seznámení mých rodičů. Maminka se o tajemno zajímala spíše povrchně. Jednou se doslechla, že ve městě, kde žila, pořádá jedna paní spiritistické večírky. Kamarádka ji tehdy vy
2 minuty čtení
Nikdy jsem věštecké schopnosti neměla, najednou se mi ale všude začalo ukazovat stejné číslo. Pozdě jsem zjistila, že to je osudové datum a čas. Neměla jsem do té doby žádné zkušenosti s věštěním. Přišlo to náhle. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že vyhraju ve Sportce, uvěřila bych tomu spíš, než že se ve mně projeví věštecké schopnosti a já předpovím katastrofu. Když se to stalo prvně, byla jsem dom
3 minuty čtení
Tušila jsem, že s naším domem není něco v pořádku. Jako dítě jsem dokonce viděla ducha. Měla jsem ale zbraň v podobě hudby. U nás bylo vždycky něco jinak. Domem se často linuly neznámé zvuky. Praskající podlahové parkety či noční rozsvěcení světel nebylo nic neobvyklého. Někdy bych dala i ruku do ohně za to, že se v domě někdo prochází. Abych všechny ty zvuky přehlušila, naučila jsem se usín
5 minut čtení
V době, kdy jsem přestala věřit té nepříjemné věštbě, přišel šok ze strany, odkud bych to bývala nikdy nečekala! Kam až mi paměť sahá, moje kamarádka Vlasta se vždycky zajímala o výklady snů, čtení z ruky, astrologii a další podobné věci. Vykládala sobě i známým Na střední škole dokonce začala sama vykládat – nejprve karty jen pro sebe, později i pro svou rodinu a okolí. Její věštění jí s
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Potěšte duši vůněmi
nejsemsama.cz
Potěšte duši vůněmi
Potřebujete povzbudit, a možná i vyléčit unavenou duši? Vyzkoušejte úžasnou terapii vonnými oleji. V různých etapách dne působí na naše zdraví i pohodu. Jak si aromaterapii správně načasovat? K aromaterapii se využívá účinků rostlinných olejů a vonných esencí. Každá vůně je určena k jinému použití podle toho, co vás právě trápí. Vonné esence s éterickými oleji můžete inhalovat, protože právě
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
nasehvezdy.cz
Kanyza upadl do kómatu a bojoval o život
Herec s nezaměnitelným hlasem Jan Kanyza (79) zažil chvíle, kdy se jeho blízcí obávali nejhoršího. Loni na podzim Jan Kanyza (79) náhle zkolaboval a záchranka ho převezla do pražské Nemocnice Na Fr
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
panidomu.cz
Návrat k opravdovému kouzlu Vánoc: 4 důvody, proč o víkendu navštívit Staročeský trh v Táboře
Únik z vánočního shonu do časů našich předků Kde v dnešním zrychleném světě najít ten pravý, klidný duch svátků? Když se kolem nás nákupní centra plní spěchem a výlohy blikají až příliš hlučně, občas zatoužíme prostě zpomalit. Chceme dýchnout atmosféru starých časů, kdy se adventní čas měřil vůní dřeva, lidovým zpěvem a tichým očekáváním. Pokud