I přes svůj věk je zdravá a neuvěřitelně činorodá, hotový nezmar. Svou nepozorností však dostala sama sebe do ohrožení života.

Naše babička je navzdory svému věku třiadevadesáti let velice vitální. Trošku hůře vidí, bolí ji kolena, tlak má nízký a trochu špatné trávení. Jiné problémy nemá. Když uhodí období chřipek a my všichni odpadneme s horečkami, naše babička je nezmar.

Na takové virózy má své metody, které nejspíš opravdu fungují. Jednou ale viry zaútočily i na ni. Když jsem jí večer volala, necítila se dobře, ale říkala, že konvice horkého čaje a kapičky ji do rána určitě zaberou.

Hned ráno jsem jí volala znovu, zda něco nepotřebuje. Na druhém straně se však ozvalo: „Já tady mám divný stromy a vy jste kdo?“

Mluvila s cesty

Byla jsem vyděšená a ihned jsem se za ní vydala. Cestou jsem ještě volala mamce, abych jí řekla, že se s babičkou něco děje. Vůbec jsem to nechápala. Zkusila jsem jí znovu zavolat, ale už to nezvedala. Našla jsem jí ležet na zemi v bezvědomí.

Hned jsem volala záchranku. Lékař se ptal na základní informace o zdravotním stavu babičky. Říkala jsem mu, jak ráno reagovala v telefonu.

Žádný závěr nevyslovil, jen mi sdělil, že ji vezou do nemocnice a ať si pak zjistím na přijmu, na jaké půjde oddělení a také, ať ji s sebou vezmu základní potřeby. Sbalila jsem tašku a šla k její skříňce, kde měla uložené léky. Všimla jsem si, že má na stolku nezavřené oční kapky a lžičku.

Babička se spletla

Ihned mi došlo, co se asi stalo. Babička si místo kapek na kašel vzala oční kapky s atropinem. To mohla být příčina babiččiny zmatenosti a posléze i bezvědomí. Snažila jsem se dovolat do nemocnice, ale nevěděli, kam mě mají přepojit.

Vytočila jsem tedy znovu číslo záchranky a nahlásila jim, že babička s největší pravděpodobností snědla kapky s atropinem. Nevěděla jsem jaké množství, ale dalo se předpokládat, že si vzala nejspíš 30 kapek.

V nemocnici mi lékaři potvrdili, že se opravdu jedná o otravu atropinem. A že vzhledem k babiččině věku to může mít fatální následky. První noc byla kritická, babička byla napojená na dýchací přístroj, ale druhý den odpoledne se babičce začalo rychle ulevovat.

Během několika dnů se naprosto zotavila, a předvedla nám opět, jak velká bojovnice a nezmar to je. I když to vypadalo na následky a trvalé poškození ledvin, i z toho se nakonec naše nesmrtelná babí vyhrabala.

Renata (52), Most